Jiří Mánek: Vytvořit na Šumavě přírodu potrvá stovky let

Rozhovor

Člověk Šumavu měnil stovky let a její návrat k původnímu stavu bude trvat podobně dlouho, myslí si na rozdíl od některých vědců ředitel Národního parku Šumava Jiří Mánek. I proto Šumava potřebuje zvláštní zákon, který zabrání tomu, aby se s novým vedením parku zásadně měnila pravidla.

Ředitel NP Šumava Jiří Mánek
8.5.2013 19:13   |  

*E15.cz: Národnímu parku Šumava se v poslední době podařilo výrazně zvýšit výnosy z prodeje dřeva. Znamená to, že předchozí ředitelé parku jej prodávali pod cenou?

Je to trochu složitější. František Krejčí vedl park v letech 2007 až 2010, tedy po orkánu Kyrill. Na trhu byl přetlak dřeva a bylo nutné to dřevo prodávat ve velkém. To samozřejmě s cenou něco udělá, oproti dnešku byla poměrně nízká. Nicméně, i když se podíváme na cenovou politiku v místě a čase obvyklou, tak třeba Lesní závod Boubín prodával to samé dřevo jako správa parku za cenu vyšší o 100 až 150 korun za kubík. To je obrovský rozdíl. Nyní nejsme cenově pod naší konkurencí, ale spíš mírně nad ní. Je to i způsobem prodeje dřeva. Začali jsme ve větší míře využívat elektronické aukce, což je zcela transparentní. To vše se vyplácí, když porovnáme letošek s minulými roky, tak za stejné množství dřeva jsme dostali o tři miliony korun více. Pro rozpočet parku to je podstatný rozdíl.

*E15.cz: Park má letos oproti minulým letům mnohem hubenější rozpočet, loni navíc odešlo 30 zaměstnanců. Bude letos propouštění pokračovat?

Předminulé vedení parku dostávalo od ministerstva životního prostřední příspěvek 230 až 240 milionů na rok, přičemž prodávalo dřevo za stamiliony. Loni byl příspěvek 112 milionů a letos jen 101 milionů. Navíc enormně poklesly tržby za dřevo, protože se zdaleka tolik netěží. To se muselo promítnout v celé řadě škrtů. Museli jsme snížit stav personálu, chod organizace se ale prakticky nezměnil. Ukázalo se také, že lidé, kteří jsou dnes pod daleko větším tlakem, podávají mnohem lepší výkony. Umíme si představit zrušení ještě dalších deseti pracovních míst, situaci se nám ale podařilo stabilizovat a stav zatím není tak vážný.

*E15.cz: Loni na podzim musel park odvracet insolvenci. Proč se nezačalo šetřit dřív, když ještě za Jana Stráského těžil park oproti dnešku několikanásobně více dřeva?

Na to nedokážu odpovědět, bylo by asi lépe zeptat se minulého vedení. Myslím si ale, že některé dřívější kroky správy parku byly krátkozraké, bez ohledu na budoucnost.

*E15.cz: Náměstkem Jana Stráského jste ovšem byl i vy. Proč jste proti těmto krátkozrakým rozhodnutím nevystoupil?

Měl jsem na starosti komunikaci s veřejností a ochranu přírody. V oblasti ekonomiky jsem se vůbec nepohyboval a neměl důležité informace ani kompetence.

*E15.cz: Šumavský park se chystá prodávat i dřevo z padlých a pokácených stromů, které bylo dříve určené k zetlení. Proč?

Nevím, proč se rozhodlo ponechat v lesích tak velké množství dřeva. V každém případě jsme v národním parku, kde je zisk až druhořadý, pokud je příjem peněz od našeho zřizovatele dostatečný na chod správy národní parku. To množství ponechávaného dřeva bylo abnormálně vysoká, až kontraproduktivní ve vztahu k potřebám ekosystému. Je důležité ponechat v lese nějakých 20 procent hmoty, nicméně byla celá řada míst, kde se ponechalo 100 procent dřevní hmoty, a to takové hmoty, která byla pokácená a odkorněná. Když jste se tam šli podívat, plocha holin byla kompletně pokrytá dřevní hmotou a přirozené zmlazení bylo zničeno. Nejenom z ekonomických, ale v prvé řadě z biologických důvodů jsme chtěli toto dřevo z lesa odstranit. Hodnota dřeva, které v lesích zůstalo k zetlení, je 200 milionů korun, což je obrovská částka zvláště v době, kdy park nemá dostatek finančních prostředků. Protože ale byla část dřeva k zetlení vyrobena z dotačního programu, nemůžeme jej vytáhnout, abychom dotaci nemuseli vracet.

*E15.cz: Neměly by ale dostat volnou ruku přírodní procesy, jakkoli je v lesích po orkánu a kůrovcové kalamitě zůstalo nezvykle mnoho padlých stromů?

To ale nebyl přírodní proces. Všechno přirozené zmlazení bylo poničené, ty semenáčky zkrátka nemají dostatek světla k tomu, aby mohly vyrůst. Ekosystém tolik biomasy nepotřebuje, to je exaktně ověřeno. To už by bylo lepší nijak nezasáhnout, aby se biomasa do ekosystému uvolnila postupně. Odkorněné dřevo ale tlí desítky let.

*E15.cz: Park se letos chystá investovat 200 milionů korun, nejvíce ve své historii. Jsou takto velké výdaje za současné finanční situace parku vhodné?

Od konce minulého roku se situace zlepšila, dnes jsme v černých číslech a máme dostatek finančních rezerv. Všechny letošní investice jsou dotačního charakteru a naše spoluúčast je jen deset procent.

*E15.cz: Jaké investice mají nyní nejvyšší prioritu?

Letos zahájíme výstavbu dvou velkých zoologických center, postavíme jelení oboru s informačním střediskem na Kvildě a výběh pro vlky také s informačním střediskem na Srní. Tyto investice odhadujeme na 140 milionů korun před vysoutěžením, předpokládám, že se nám podaří získat levnějšího dodavatele. Potom budeme opravovat síť cest, která byla narušená mrazem a nadměrným transportem dřeva.

*E15.cz: Jedním z investičních plánu jsou i elektrické vláčky pro turisty. Kde se objeví?

Ještě o tom stále jednáme, i když já bych byl rád, aby se to podařilo. Poptávka po nějakém způsobu dopravy stále existuje, protože vzdálenosti na Šumavě jsou poměrně velké. Tento projekt by měl přiblížit Šumavu méně mobilním lidem či seniorům. Nemusí ale nutně jít o vláčky, může to být i nějaký elektrický autobus s přívěsem. Součástí dopravy bude vzdělávací program, abychom měli ucelený balíček péče o návštěvníka. Tato doprava by mohla fungovat mezi Modravou, Březníkem a Poledníkem a ze Stožce přes Černý kříž a Jelení vrchy na Plešné jezero.

Šumava musí mít „svůj“ zákon

*E15.cz: Vláda schválila návrh zákona o Šumavě z dílny ministerstva životního prostředí, v Poslanecké sněmovně už leží konkurenční návrh Plzeňského kraje. V čem je ten ministerský lepší?

Ministerský návrh je výsledkem mnoha jednání u kulatých stolů, kde seděli reprezentanti různých názorů. Právě to, že tento názor byl vydiskutován různými aktéry, je jeho obrovské pozitivum. Zároveň je návrh zákona předložen jako vládní, takže prošel takzvaným hodnocením dopadů regulace a meziresortním připomínkovým řízením. Naproti tomu plzeňský návrh je nevydiskutovaný a také se v něm donedávna vyskytovaly některé závažné nedostatky. Ale musím přiznat, že tyto nedostatky už tam nejsou. To nejhorší, co jsem na tomto návrhu viděl, byla čtyřstupňová zonace, přičemž třetí zóna měla činit 60 procent z rozlohy parku, což zavdávalo mnoha podezřením. Druhým významným problémem bylo, že péči o les měla zabezpečovat jakási obecně prospěšná společnost, který byla řízená lidmi z krajů a obci. Resort životního prostředí v ní měl jen minoritní postavení a to bylo špatně. Ministerstvo životního prostředí nyní jedná se zástupci Plzeňského kraje, že by výsledný zákon měl být kompromisem mezi oběma návrhy. Tady vidím světlo na konci tunelu.

*E15.cz: Potřebuje vůbec Národní park Šumava zvláštní zákon? Nestačily by obecné předpisy o ochraně přírody?

Kdybyste mi tuto otázku položil v roce 2006, tak bych odpověděl, že určitě nepotřebuje. Následující události mě nicméně přesvědčily, že mantinely dané těmito předpisy jsou nedostatečné. Rozhodnutím dvou konkrétních mužů, konkrétně ministra životního prostředí a tehdejšího ředitele parku, se v roce 2007 pravidla škrtnutím pera změnila. Plán péče se strčil pod stůl, zonace přestala platit, vytvořila se pravidla na základě přání dvou lidí. To je věc, která zapříčinila odumření a vykácení valné části Šumavy. Dopady do ekosystému jsou natolik fatální, že jsem přesvědčen o potřebě speciálního zákona o Národním parku Šumava.

*E15.cz: Jednou z často diskutovaných otázek, které se dotýkají i navrhované zákony, je rozsah bezzásahových zón. Jaký je váš cíl?

To není věc přání, to je otázkou vyhodnocení kvality daného území. Tady není prostor k tomu, aby bylo na území parku ponecháno 50 procent jeho rozlohy v bezzásahovém režimu. Reálně si dokážu představit, že v horizontu několika desetiletí může být ponecháno přírodě 35, možná i 37 procent území. Letos ponecháváme přírodě 22 procent parku, tedy 15 tisíc hektarů. To je větší plocha, než ponechává přírodě Národní park Bavorský les.

*E15.cz: Další území by ale mohla být postupně připravena na to, aby kvalitativně dosáhla potřebné úrovně...

To je náš cíl, který popisujeme v téměř hotovém plánu péče. Za nějakých 45 let dosáhneme 35 procent, možná o něco více. Máme několik desetiletí na to, abychom ekosystémy připravili na převod do bezzásahového režimu a přitom neriskovali velkoplošné rozpady ekosystémů.

*E15.cz: Nelze ale postupně do bezzásahového režimu převést rozsáhlejší území, tak jak navrhují někteří vaši oponenti?

Šumavu člověk přetvářel několik staletí. Z biologických důvodů zde proto není větší prostor. Vytvořit zde opět přírodní prostředí potrvá stovky let. Dnes jsme schopni vidět tak na oněch 35 procent území. Pakliže by někdo navrhoval 50 či dokonce 75 procent území v bezzásahovém režimu, tak je to obrovský hazard s přírodou.

IUCN vydává pouze určitá doporučení, my jsme suverénní stát, suverénní park

*E15.cz: Cíl 75 procent území praku v bezzásahové zóně ale vyžaduje i Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN), pokud by se šumavský park měl nadále udržet v kategorii II ochrany přírody, ke které se přihlásil v době svého vzniku. Budete se pokoušet stávající status parku u IUCN udržet?

IUCN je organizací, která určuje pravidla, aby se odborná veřejnost vyznala v kategorizaci chráněných území. Kdybychom se i nadále označovali národním parkem kategorie II, tak bychom mystifikovali veřejnost. Kategorie je o 75% bezzásadového režimu. To se zde ani v dohledné době nechystá. Jde nám ale především o ochranu šumavské přírody. Jde nám především o ochranu šumavské přírody, nikoli o nálepky. Chráníme šumavskou přírodu jako celek, to je prioritou.

*E15.cz: Vy jste IUCN požádal o rozdělení parku na dvě oblasti s různou kategorizací, ta takovou možnost zamítla a navíc pohrozila, že parku odebere jeho stávající status. Jak se tento spor vyvíjí?

Na přímou otázku jsem nedostal přímou odpověď. Jinak IUCN vydává pouze určitá doporučení, my jsme suverénní stát, suverénní park, o způsobu péče o národní park rozhoduje ministerstvo životního prostředí a konkrétní správa národního parku. Nejde o žádný spor s IUCN. Domnívám se, že ideální kategorizace Národního parku Šumava by byla taková, aby část území spadala do kategorie II, tedy „národní park“, a zbytek území by měl být aktivně opečováván a abychom hráli fér hru s veřejností, zařazen do kategorie IV („Místo výskytu druhu“). Opakovaně jsme o tom nechali hlasovat v radě národního parku a ta to nedoporučila. IUCN to přitom umožňuje.

*E15.cz: Z vaší korespondence s IUCN ovšem vyplývá, že IUCN rozdělení parku na dvě části odmítla.

V žádném případě. IUCN to umožňuje. Je třeba říci ještě jednu věc. 99 procentům populace je úplně jedno, v jaké kategorii je národní park zařazen.

*E15.cz: Kategorie II ale s sebou přináší i tu výhodu, že její držitel může i v zahraničí používat označení „národní park“, což může mít význam při propagaci parku.

Na to jsem vlastně už nyní odpověděl. Třeba Národní park České Švýcarsko není v databázi IUCN vůbec zařazen, Krkonošský národní pak je v kategorii V a je mnohem více navštěvován, než Šumava, a to je třetinový.

*E15.cz: Expert na právo životního prostředí Milan Damohorský tvrdí, že ministerský návrh zákona nahrává rozvoji podnikatelských aktivit na území Národního parku Šumava. Vy ovšem tento návrh obhajujete, proč?

Tvrzení pana Damohorského kategoricky odmítám. Třetí zóna, což je jediné území potenciálně určené pro nějaký rozvoj, tvoří pět procent rozlohy parku. Ani to ale neznamená, že celá třetí zóna je k dispozici, jedná se pouze o zastavěné nebo zastavitelé území, které z třetí zóny tvoří deset procent. Všechny územní plány jsou schvalovány po vyjádření Národního parku Šumava. Pravidla se v této oblasti žádným způsobem nemění.

Šumava je specifická, bavorský příklad nefunguje

*E15.cz: Za vedení Jana Stráského vyvolaly velkou kontroverzi zásahy proti kůrovci v první zóně národního parku. Zkušenosti z Národního parku Bavorský les přitom ukazují, že pokud se průběhu kůrovcové kalamity ponechá volná ruka, může to nastartovat proces proměny lesa na přírodě bližší ekosystém. Proč bylo správné kácet?

Je třeba, abychom si nalili čistého vína. V době, kdy park vedl ředitel Krejčí, a v radě národního parku vznikla takzvaná vědecká sekce, bylo veřejně deklarováno, že 30 procent z rozlohy národního parku bude ponecháno přírodním procesům. To byla lež. Bylo to totiž 30 procent z lesa spravovaného Národním parkem Šumava. I na tomto území bylo vydáno asi 700 výjimek k zásahu proti kůrovcům. A tito lidé nyní kritizují současné vedení parku. Když přišel pan doktor Stráský, stanovili jsme jasná pravidla. V roce 2011 jsme přírodě ponechali 20 procent rozlohy parku, v následujících letech 22 procent z rozlohy parku. Mohu kdykoli dokázat, že to je větší plocha, než nechávalo přírodě tehdejší vedení národního parku.

*E15.cz: Proč se ale v prvních zónách přistupuje k zásahům, když zkušenosti ze zahraničí tento postup nedoporučují?

Situace v Národním parku Bavorský les je diametrálně odlišná. Horské smrkové lesy se tak táhnou přibližně kilometr od státní hranice do vnitrozemí. Dále navazují příkré svahy, které jsou plné buků a jedlí, do kterých se kůrovec nepustí. Převládající vítr jde z Bavorska k nám, takže v Bavorsku mají ideální podmínky pro ponechání lesa přírodě, protože tam nehrozí plošné rozpady lesa. Naopak na české straně Šumavy se smrkové porosty táhnou od státní hranice až po hranici národního parku a máme tu takřka ideální podmínky pro rozvoj kůrovcové kalamity.

*E15.cz: Někteří ekologové ovšem navrhují proti kůrovci bojovat až mimo nepřísněji chráněné zóny.

Smrkové porosty sahají až hranici národního parku. Znamenalo by to tedy jediné - že by celý park sežral kůrovec. Jsme navíc ze zákona povinni zabránit tomu, aby kůrovec vylétl z Národního parku Šumava.


Jiří Mánek (41)

Vyrostl v rodině lesníka na Horské Kvildě. Absolvoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy a lesnictví na České zemědělské univerzitě. V NP Šumava pracoval 10 let od roku 1996, za ředitele Aloise Pavlíčka byl odvolán z postu náměstka. Na podobnou pozici se vrátil v roce 2011. Mánek je ženatý, má dva syny a jednu dceru.


Čtěte také:

Jakub Hruška: Na Šumavě může být národní park, anebo vzorný lesní závod

"Zpocení cyklisté zamořují vzduch.“ Zelenou perlu si vysloužil Jakl

Autor: Štěpán Bruner

Komentáře

Čtěte také

Igor Záruba: Smutné čtení mezi několika řádky

Igor Záruba: Smutné čtení mezi několika řádky

Soudě podle ohlasů v německém tisku, kancléřka Angela Merkelová jako by v Praze ani nebyla. Její turné po čtyřech státech bylo bezesporu vyčerpávající a návštěva Prahy zdaleka… více

Komerční prezentace

E15news

Zpravodajství do e-mailové schránky.

Mobilní web