Jiří Sedláček: Farmářských trhů je moc, ale ne těch kvalitních | E15.cz

Jiří Sedláček: Farmářských trhů je moc, ale ne těch kvalitních

Jiří Sedláček: Farmářských trhů je moc, ale ne těch kvalitních
Jiří Sedláček
• 
ZDROJ: E15 Anna Vacková
10. října 2012 • 08:15
Boom farmářských trhů odstartoval před dvěma lety a nyní je vyhledávají spotřebitelé i farmáři. „Ale zlobilo nás, že někdo dělá farmářské tržiště poctivě a někdo jiný nepoctivě. Běžný občan rozdíly občas nevidí, mrkev na sobě nemá vyraženo, odkud pochází. Proto jsme se snažili vytvořit profesní organizaci, která dá mimo jiné záruku spotřebitelům, že kdo je členem, musí se chovat podle jasných pravidel,“ říká předseda asociace Jiří Sedláček.

E15: Jaká základní pravidla po svých členech požadujete?

Přistoupivší člen musí vyplnit vstupní dotazník, kterým čestně prohlašuje, jak trhy provozuje. Poté na jeho tržiště vyšleme inspektora a podíváme se, jestli to, co napsal do dotazníku, je pravda. Zda má opravdu minimálně deset stánků, jestli má opravdu jen do deseti procent zahraničního zboží, zda má do deseti procent nepotravinových produktů. Také se podíváme, dbá-li na standardy uvedené v pravidlech asociace týkající se čistoty, kvality zboží, jestli má vyvěšený tržní řád a tak dále. Všechna kritéria budou zveřejněna na webu asociace.

E15: Vaše sdružení Archetyp pořádající dvoje trhy v Praze vydává svým prodejcům certifikáty, které prokazují, že daný produkt opravdu pěstují či vyrábějí, případně že jej odebírají od jiného pěstitele, chovatele či výrobce. Bude to časem povinné pro všechny členy asociace?

Provozujeme trhy na náměstí Jiřího z Poděbrad a na náplavce pod Palackého náměstím a máme 17 certifikovaných farem. Je to pilotní projekt. Zatím nepředepisujeme, že je to podmínkou, ale rádi bychom byli členům asociace jakýmsi vzorem. Mechanismy certifikace se nám osvědčily, vyzkoušeli jsme je, šlo by na to navázat. Budoucím cílem asociace je, aby každý člen měl certifikované všechny své farmáře. Abyste, když přijedete do Roudnice nebo do Jihlavy, viděl, že toto je certifikované tržiště, tady si s důvěrou nakoupím, aniž bych musel vše zkoumat, prohlížet stánky a mít paranoiu, že mě někdo podvádí.

E15: V čem certifikace spočívá?

Ověříme osobně přímo na farmě či ve výrobně, čím se zabývá, jak to dělají, co pěstují. Projdeme pracoviště, pole, výrobnu. Z návštěvy uděláme fotodokumentaci, kde je vidět osobní přítomnost manažera tržiště. Není tedy možné, aby došlo k nějaké záměně nebo nedorozumění. Fotodokumentaci nám neposílají farmáři, děláme si ji sami. Farmář či výrobce uvede případně i to, co nepěstuje on sám, uvede zdroj a my ověřujeme i tento zdroj.

E15: A když napíše původ zboží: obchodní řetězec?

Tak to by nejenže certifikaci nedostal, ale nemohl by být účastníkem farmářského trhu vůbec. Je to i ve vstupních pravidlech našeho občanského sdružení. Kdo nakupuje ve velkoskladech či konvenčních řetězcích, nesmí prodávat na našem tržišti.

E15: Na vašem tržišti na náměstí Jiřího z Poděbrad ale někdo prodává i krevety. To tuzemského původu není…

Můžou se prodávat, pokud to splňuje kvótu do 10 procent zahraničního (nečeského) zboží. Další podmínkou je, že zahraniční zboží nesmí mít obdobný ekvivalent v Česku. Je tak vyloučeno, aby někdo prodával argentinské hovězí, když máme českou stračenu a poměrně hodně dobytčích farem, které chceme podporovat. Ale povolíme olivový olej z česko-španělské rodinné firmy, protože ten tady nikdo vyrobit neumí a navíc jde o velmi kvalitní a k surovině šetrnou domácí produkci.

Mezi prodejci je i Maďar, který prodává slaninu a salámy z Egeru. Prochází naším sítem, protože pro maďarskou čabajku či maďarský salám – je mi líto – nenacházím ekvivalent u našich uzenářů při vší úctě k nim. Oni zase umějí úžasné taliány či špekáčky. Tyto výjimky jsou ale velmi omezené.

E15: Členem

Farmářské trhy budou mít svou asociaci
se nemůže stát organizátor farmářských trhů na parkovištích u obchodních řetězců. Proč?

Prvotní myšlenka farmářských trhů byla založena na pomoci českému zemědělci a odbytu jeho zboží, který, eufemisticky vyjádřeno, naráží na nepochopení konvenčních řetězců. Na farmářském tržišti si může pěstitel prodávat jablka bez prostředníků, dostane spravedlivě zaplaceno za svůj produkt a nikdo jiný na tom zbytečně neprofituje. Proč farmářským trhem podporovat konvenční řetězec v jeho blízkosti, když je svým způsobem jeho konkurentem? A konečně farmářský trh si zaslouží důstojné místo, a to myslím parkoviště obchodního domu rozhodně není.

E15: Farmářské trhy se podle odhadu zástupce sdružení Envic konají asi na 150 až 170 místech. Není jich už moc?

Je. Ale nikoli moc na to, aby byly kvalitní. Přáli bychom si, aby každý farmářský trh, který se tak nazývá, byl místem, které deklaruje kvalitu a především zastoupení pro tuzemské výrobce a pěstitele. Proto se snažíme přimět další organizátory trhů, aby do asociace vstoupili a naším logem a označením na první pohled dali jednoznačně najevo, že je to farmářský trh. Mnohé další se sice farmářskými trhy nazývají, ale farmářské trhy to nejsou a prodává se tam lecco, mix zboží různého původu a druhu.

E15: Někteří farmáři asi mají problém jezdit každý druhý den na nějaký trh, aby tam osobně prodávali.

Dostat farmáře na tržiště je vzácnost. Má svou farmu, kde musí vést účetnictví, orat, sledovat produkci, jestli mu ji třeba nenapadla mandelinka či jiný škůdce. Ale spotřebitel rád chodí na farmářské trhy i proto, že si tady může „sáhnout“ na skutečného farmáře a popovídat si s ním. Zhodnotit mu jeho výrobky, jídlo, třeba mu to i pohanit, protože i kritika je důležitá.

Čtěte také:

Farmáři chystají bohaté vánoční stoly

Biopotraviny a ekologické zemědělství čeká revoluce

Sezona farmářských trhů je tu!

Do příštího trhu se může farmář zlepšit. To je v konvenčních obchodech téměř nemožné.

E15: Jak jste se dostal k pořádání farmářských trhů?

To bylo už v roce 2007. Opakovaně jsem se tehdy vracel z cest po Evropě, kde jsem rád chodil na tržiště a trhy a radoval se, jak to tam funguje. S kolegou z Nadace Partnerství jsme se tehdy vypravili za radním hlavního města Prahy Petrem Štěpánkem. Předložili jsme mu koncepci, že by bylo dobře, kdyby Praha uvažovala nad tím takové farmářské trhy pro odbyt malých farem z regionu mít. Štěpánek na to uslyšel, zadal našemu občanskému sdružení studii, my jsme ji vypracovali a vytipovali 22 vhodných míst v Praze. Skutečně na mnohých z nich dnes tržiště fungují.

E15: Kdy jste otevřeli první tržiště vy z Archetypu?

V roce 2010, 23. května. Ale úplně první jsme nebyli, první farmářský trh byl v Tišnově u Brna, pak v Praze–Klánovicích. V Tišnově se to ale ještě farmářským trhem nenazývalo, jmenovalo se to Sousedské trhy. Ale svým obsahem jednoznačně naplňovaly myšlenku farmářských trhů, kteréžto označení se vžilo až později.

E15: Uvažujete ještě o dalším farmářském trhu?

Zatím o tom neuvažujeme, ale nikdy neříkej nikdy.

E15: Praha 3 o nějakém dalším uvažuje, například směrem na Jarov…

To bychom jí rádi byli partnerem. My ale ještě k trhům pořádáme 15 velkých slavností za rok, takže máme práce hodně. Nedávno jsme měli Jablečnou slavnost, na podzim je Den medu, pak budou Svatomartinské slavnosti…

E15: Má smysl přemýšlet o krytých tržištích, která zatím chybějí?

Byl bych pro. Také bývalé vedení radnice Prahy 3 uvažovalo na jednom náměstí o výstavbě kryté tržnice. Je to dobrá věc. Dalo by to stabilní zázemí ve všech povětrnostních podmínkách pro odbyt zemědělské produkce. To, co tady děláme, totiž zajišťuje farmě obživu. Když se zeptáte prodejců, co pro ně znamená být na našich trzích, tak vám, předpokládám, řeknou, že je to živí a že kdyby farmářské trhy nebyly, jen tak by si odbyt nenašli. A když si zemědělec nenajde odbyt, může to zabalit.

E15: Znáte nějaký takový případ?

Ještě na začátku našeho počínání jsme viděli řadu nadějných farem, které skončily s výrobou. Na Českolipsku byla úžasná farma, měli prasata, velký statek, dělali skvělé uzeniny. A paní skončila někde za kasou v Lidlu, manžel u bezpečnostní služby střeží nějaký areál. Katastrofa. Tehdy v roce 2009 totiž nebyla vůbec možnost jejich věci prodat. Neměli možnost se dostat do řetězce, které ovládají velcí, často nadnárodní velkovýrobci. S nimi se malá farma nemůže vůbec srovnávat.

E15: Kolik průměrně utratí návštěvník tržiště?

V minulých obdobích jsme si něco podobného zjišťovali. Na náplavce jsme přišli na to, že by mohl utratit kolem 500 korun, na Jiřáku asi 400 korun. Přijdou sem řádově tři čtyři tisíce lidí denně, tak z toho nějaký obrat vyplývá, i když každý prodejce má obrat jiný. Určitě to stojí za ekonomickou pozornost. Rozhodně to není pro malé pěstitele a výrobce nezajímavé.

Jiří Sedláček (45)

Absolvent pražské konzervatoře, oboru herectví, v minulosti účinkoval v České televizi, Českém rozhlase i v divadle. Spoluzakladatel občanského sdružení Archetyp pořádajícího farmářské trhy v Praze na náměstí Jiřího z Poděbrad a na náplavce pod Palackého náměstím. Od letošního roku je předsedou nově vzniklé Asociace farmářských trhů ČR.

 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!