Jiří Tvrdík: Podpora potravinářství je v zahraničí stále vyšší než v Česku

Jiří Tvrdík: Podpora potravinářství je v zahraničí stále vyšší než v Česku
20. května 2013 • 09:07
Jedna z největších firem v oboru, Mlékárna Hlinsko ze skupiny Agrofert Andreje Babiše, již několik let bojuje s trendem poklesu zisku, jenž loni vyvrcholil dokonce ztrátou. Reakcí je vybudování nové linky za sto milionů korun, která má snížit závislost firmy na tom, že 80 procent vykoupeného mléka zpracuje pouze do dvou typů výrobků.

„Pro nás jsou konkurencí mlékárny z poloviny Evropy, které sem mají z hlediska transportu poměrně blízko. Trvanlivé mléko má pětiměsíční záruční dobu. Obchodníkům je proto jedno, jestli je přivezou z Drážďan, Mnichova nebo od nás z Vysočiny,“ říká generální ředitel firmy Jiří Tvrdík.

E15: Už dva roky patříte do skupiny Agrofert, jejíž součástí je i olomoucká mlékárna Olma. Rozdělili jste si nějak role v holdingu?

V tuto chvíli fungujeme jako dvě samostatné firmy. Každá má svůj výrobní program a zabývá se vlastním rozvojem. K žádnému hlubšímu prolnutí firem zatím nedochází.

E15: Je nějaký segment, který v mlékárenském byznysu Agrofertu není zastoupen?

Určitě. Jak my, tak Olma připravujeme několik nových investic a chceme rozšiřovat naše výroby. Do čeho konkrétně chceme jít a v jakých termínech, to si ale ještě necháme z konkurenčních důvodů nějakou chvilku pro sebe.

E15: V roce 2010 jste měli zisk přes 30 milionů, o rok později jen 7,4 milionu, za loňský rok dokonce vykazujete ztrátu 27 milionů. Čím je tento trend způsoben?

Potravinářství a mlékárenskému průmyslu se v Česku příliš nedaří. Marže výrobců jsou minimální. Pevně ale věříme, že loňský mizerný rok nezopakujeme, trend otočíme a letos ze ztráty vybředneme. Že bychom ale očekávali nějaké horentní zisky, to ne. Přetlak v České republice na potravinářském trhu je veliký. Jsme navíc pod přímou konkurencí evropských, zejména německých a polských mlékáren, kdežto vývoz českých výrobků do Polska a Německa je složitý.

Svůj trh si chrání, zatímco ten náš je dost otevřený. Pro nás jsou konkurencí mlékárny z poloviny Evropy, které sem mají z hlediska transportu poměrně blízko. Trvanlivé mléko má pětiměsíční záruční dobu. Obchodníkům je proto jedno, jestli jej přivezou z Drážďan, Mnichova nebo od nás z Vysočiny.

E15: Proč jsou ceny německého či polského mléka nízké a tím konkurenční, i když mléko transportují stovky kilometrů? Mají větší podporu v exportu ze strany státu?

Německý stát podporuje své producenty a snaží se jim ve vývozu pomáhat stejně jako Poláci. Bylo to vidět i nyní při aférách s polskými potravinami, kdy polský stát začal bít na poplach a okamžitě spustil kampaň na podporu svých producentů. To se v Česku tolik neděje. Podpora ze strany německého či polského státu je vůči jejich producentům vyšší než ze strany naší.

E15: V posledních dvou letech přitom stát dává desítky milionů korun na podporu Klasy, Regionálních potravin a dalších projektů. To nestačí?

Ano, v poslední době se začíná něco dít, ale předtím se mnoho let nedělo nic. Dali jsme jim tak náskok a teď je budeme muset pracně dohánět.

E15: Stát chystá novou koncepci zemědělství a potravinářství na léta 2014 až 2020, což je i nové rozpočtové období EU. Co na ni říkáte?

Je dobře, že je konečně po dlouhé době na stole materiál, o kterém se dá diskutovat a mohl by těmto oborům pomoci. Jestli ve finále zůstane jen u snahy, nebo to skutečně povede k nějakým reálným výsledkům, to uvidíme za čas. Ale jsem rád, že stát začíná přemýšlet nad tím, že není dobré, aby zemědělci opustili živočišnou výrobu, přestali chovat prasata a krávy a veškerou produkci masa a mléka jsme sem dováželi. Zatím to k tomu směřovalo. Doufejme, že snaha státu povede k tomu, že se tento trend obrátí.

E15: Není to jedno, odkud dovezete syrové mléko pro svou výrobu?

Není. Jsme česká mlékárna, chceme zpracovávat české mléko, zavedli jsme i na naše výrobky značku „mléko z českých chovů“. Od zemědělců, kteří nám dodávají, ale neustále slyšíme, že jsou na hraně a zvažují, jestli v produkci mléka budou pokračovat. Doufejme, že čeští producenti budou mléko dál produkovat, protože české mléko, ať se říká, co chce, je skutečně kvalitní.

E15: Souvisí se zahraniční konkurencí i výkupní cena mléka v Česku, která loni podle statistiků klesla v průměru o šest procent na 7,79 koruny za litr?

To ne. Cena mléka osciluje v nějakém pásmu, jeden rok je o něco vyšší, druhý zase o něco nižší. Tento pohyb nahoru a dolů nikdy nepřestane, otázkou je jen, jak velké výkyvy budou. Cena se ale ve skutečnosti odvíjí od toho, jaká je produkce mléka a jaká je poptávka nejen v Česku a okolních státech, ale na celosvětovém trhu. Ve chvíli, kdy třeba Čína začne mít žízeň po mléku a řekne si, že každý obyvatel vypije o pět litrů mléka více, umíme si lehce spočítat, kolik miliard litrů mléka si to vyžádá. Ale pochopitelně to není jediný důvod změny cen, těch vlivů je více.

Trh s mlékem je globální. To, že se v Česku něco stane nebo že bychom chtěli o desetník více nebo méně, to na konečnou cenu nemá takový vliv. Loni ale nebyl problém jen v ceně syrového mléka pro farmáře. Sesypal se také trh s komoditami. Takže i když nám klesala výkupní cena syrového mléka, naše prodejní ceny se snižovaly ještě více. Také proto jsme loni skončili ve ztrátě. Propad cen sušeného mléka, nejen českého nebo evropského, ale celosvětově, byl tak velký, že i když nám klesala cena suroviny, přesto jsme prodělávali.

E15: Proto jste se loni rozhodli snížit závislost mlékárny na komoditních výrobcích?

Ano. Proto jsme se rozhodli investovat sto milionů do nové linky, abychom mohli vyrábět i něco jiného. Náš výrobní program je nyní poměrně úzký a hodně komoditní. Vyrábíme trvanlivé krabicové mléko, máslo, smetanu, sušené a kondenzované mléko, to vše v různých variantách. Více než 50 procent našeho mléka zpracujeme do trvanlivého krabicového mléka. Zhruba další třetinu našeho výkupu spolkne výroba sušeného mléka. Tento poměr bychom chtěli novou investicí začít měnit, aby to nebylo tak, že 80 procent zpracujeme do dvou typů výrobků. Protože když klesne cena trvanlivého mléka na trhu, má to negativní vliv i na nás.

Jiří TvrdíkJiří TvrdíkAutor: E15 Michael Tomeš

E15: Kolik jste loni zpracovali mléka a o kolik se to zvýší po spuštění nové linky?

Loni jsme zpracovali asi 180 milionů litrů, letos chceme být mezi 190 až 200 miliony a příští rok pak překonat hranici 200 milionů. Právě proto, že budeme mít novou výrobní linku, pro kterou bude potřeba další surovina. Pokračování na str. 14

E15: Neuvažujete o tom vykupovat mléko od polských nebo německých farmářů?

Neuvažujeme o tom ani jsme o tom nejednali a jednat nechceme. My jsme česká značka a chceme vykupovat od českých farmářů. S většinou z nich spolupracujeme delší dobu a oni dobře vědí, jaké mléko potřebujeme. A čeští zemědělci opravdu produkují dobré, kvalitní mléko. Kdyby nebylo, tak na trhu neobstojí a nevyváželi bychom je do 24 států.

E15: Ministerstvo zemědělství jedná se zástupci mlékárenského svazu a zpracovateli masa o tom, zda a jak zavést tři třídy jakosti. Váš svaz je ale zatím k tomuto nápadu skeptický, byť je vše zatím na začátku, neboť tvrdí, že tuzemští mlékaři vyrábějí jen tu nejvyšší kvalitu. Není to přehnané tvrzení?

Já jsem k nápadu tří tříd jakosti také skeptický. Možná to spotřebitel takto nevnímá, ale my opravdu nevyrábíme první a druhou jakost. Například u šunky můžete posoudit, jestli je v ní 70, 80 nebo 90 procent masa. Ale jak hodnotit mléko? Mléko s 1,5 procenta tuku je polotučné. Když obsahuje 3,5 procenta tuku, je plnotučné. Neexistuje druhá jakost. Takže si to dost dobře neumím představit.

E15: Vyvážíte asi 45 procent produkce. Objevují se nějaké nové trhy?

Český trh je extrémně konkurenční, marže jsou tady minimální. Musíme hledat možnosti exportu. Tím nechci říct, že necháme český trh být. Dlouhodobě posilovat bychom chtěli jak na domácím trhu, tak v exportu. Momentálně jednáme o možnostech prodeje na Ukrajinu, do Venezuely, do Číny. Testujeme naše výrobky ve Velké Británii, Francii a Belgii. Poohlížet se budeme i po dalších možnostech v rámci evropských států.

E15: Venezuela je docela exotická země. Jak jste na ni narazili?

Venezuelu řešíme s jedním naším dlouhodobým partnerem. Společně s Kolumbií jsou vstupní branou do Jižní Ameriky. Loni jsme konečně dosáhli toho, že jsme získali ve Venezuele certifikaci, což je dlouhodobý a náročný proces. Chtěli jsme tam už loni a na začátku letošního roku začít vyvážet sušené mléko. Jenže loni nastaly velké výkyvy v cenách, tak jsme raději počkali.

E15: Sušené mléko vyvážíte i do arabského světa. Kam přesně?

Naším největším odběratelem je Libanon, kde mají zákazníci naše produkty vyzkoušené.

E15: Vyvážíte i do Ruska? Tam se jednu dobu chtěla dostat řada firem, ale tuzemských je zatím jen 13, které mají certifikaci pro export do Ruska.

Do Ruska nyní nevyvážíme, ale chceme tam letos dokončit získání certifikace. Není to ale naše priorita. V Rusku je problém s tím, že se den ze dne může změnit legislativa a dovoz končí, stejně jako se to nedávno stalo německým mlékárnám.

E15: A co Čína?

Tam bychom mohli být poměrně brzo. Čínský spotřebitel nevěří čínským výrobcům, protože tam bylo za poslední rok dva tolik afér, že důvěra byla hodně nalomena. Čínským partnerům jsme nabízeli, že jsme schopni jim udělat obal v jejich jazyce. Ale to oni odmítli. Chtějí texty v češtině s přelepkou s povinnými údaji, aby bylo vidět, že je to vyrobeno v Evropě, a ne u nich.

E15: O jakých objemech se bavíte?

Během prvního roku bychom měli dodat okolo dvou milionů litrů krabicového mléka. Následně bychom se bavili o další spolupráci podle toho, jak budou naše výrobky na jejich trhu úspěšné.

E15: Kde by se vaše mléko prodávalo?

Prodej by měl být spuštěn v Šanghaji a postupem času by se okruh rozšiřoval. To je obrovské území, vždyť jen v samotném městě žije pomalu tolik lidí jako v celém Česku. A blízké okolí znamená dalších několik desítek milionů lidí. Naši partneři mají přímo řetězec prodejen a provozují internetové domény pro virtuální obchod, které tam docela fungují. To je pro nás záruka, že je to seriózní partner, který to myslí vážně.

Jiří Tvrdík (40)

Generálním ředitelem Mlékárny Hlinsko je od 1. března loňského roku. Předtím působil jako ředitel společnosti ACCOM Czech. Žije v Pardubicích, je ženatý, má jednu dceru. Mezi jeho záliby patří kino a divadlo, pravidelně hraje badminton a jezdí na in-line bruslích.

Přetahovaná o mléko přináší oběti

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!