Jozef Sinčák: Mejdan v ČSA skončil | E15.cz

Jozef Sinčák: Mejdan v ČSA skončil

Jozef Sinčák: Mejdan v ČSA skončil
Jozef Sinčák
• 
ZDROJ: Jan Šindelář
14. června 2015 • 12:00
Jan Šindelář
Předseda představenstva Českých aerolinií Jozef Sinčák je očividně spokojen s tím, že firma konečně přešla pod soukromé akcionáře. „V minulosti se rozhodnutí přijímala od voleb k volbám. Výhodou soukromého akcionáře je, že každá domluva platí na obě strany,“ říká Sinčák. Náladu mu ale kazí odbory, které prý chtějí více, než si může firma dovolit. ČSA loni snížily provozní ztrátu z více než miliardy na 518 milionů, letos chtějí zisk.

Začněme aktuálně. Piloti a letušky vyhlásili kvůli mzdám stávkovou pohotovost. Vzbuzuje to ve vás obavy?

Já to vnímám jako PR gesto směrem k veřejnosti a také jako vytváření tlaku na management. Právně to neznamená vůbec nic. Rozhodnutí padlo na zasedání, kde za sdružení pilotů CZALPA bylo přítomno čtyřicet lidí ze 150 pilotů. U letušek se sešlo ve dvou dnech dohromady čtyřicet šest lidí z celkového počtu více než čtyř stovek stevardů. Účast byla minimální, výstupy přitom byly prezentovány tak, že 90 procent stevardů a pilotů bylo pro stávkovou pohotovost.

Vy si tedy nepřipouštíte, že ta stávka by mohla skutečně nastat? Nebylo by to poprvé.

Když se do práce nedostaví 150 pilotů a 200 letušek, tak to společnost zastaví. Ale to zastavení bude znamenat konec ČSA. Jsme v režimu, kdy musíme velice pečlivě hlídat veškeré náklady, na takové akce nemáme žádný finanční polštář. Bez ohledu na to, že se prodejům daří, že se daří naplňovat letadla. Posledních deset let bylo obdobím miliardových ztrát. Oproti minulosti je tu ale velký rozdíl. Stávkového gesta se v honbě za PR body chytali politici a jednání sklouzávalo do pozice, že se odvolá management. Dnes je situace jiná a musím říci, že konečně.

Je to jiné i v tom, že po privatizaci soukromí akcionáři nebudou váhat poslat firmu do insolvenčního řízení?

To je možná příliš silné vyjádření. Jako manažer tomu rozumím takto: pokud neprokážu akcionářům, že se situace za letošní rok výrazně změnila k lepšímu, pak nemá smysl ČSA zachraňovat. Management si stávku nepřeje a věřím, že odboroví předáci si nepřejí likvidaci ČSA. Doposud jsme od odborů žádné stanovisko nedostali. Už nejsme v situaci, kdy firmu vlastní stát. Odbory musejí přijít na jednání s elementární úctou k reálným možnostem společnosti, k legálnímu postupu a odpovědností za budoucnost ČSA. Jinak ta firma prostě dožije.

Nemáme žádný polštář, stávka by firmu zlikvidovala

Odbory tvrdí, že při desetimiliardových tržbách je zvýšení nákladů na mzdy o 50 milionů jen drobek.

V jejich očích je to možná drobek, ale pro nás by to znamenalo šestnáctý rok ve ztrátě. A soukromí akcionáři tuto ztrátu tolerovat nehodlají. V ročním plánu pro letošek je kladný provozní výsledek 36 milionů. Vidíte, že ty náklady navíc by nás do ztráty strhly. Návrh zprostředkovatele v kolektivním vyjednávání jsme proto ve vteřině odmítli. Další roční ztrátu kvůli navýšení platů si už dovolit nemůžeme, to by nás nejspíše přinutilo podat na sebe insolvenční návrh.

Operuje se s různými čísly. Kolik dnes berou pilot a letuška?

Kolem toho je spoustu fám. My se snažíme prezentovat naše návrhy tak, jak je běžné na pracovním trhu. Doba, kdy se bude dlouze diskutovat o nějakých lázních a příspěvcích, už skončila. Budeme se bavit jen o tom, co je hrubá mzda pilota a stevarda. Průměrná hrubá mzda kapitána letadla Airbus A319 je 150 tisíc korun bez diet a kapesného. To je číslo po únorovém snížení. U vrtulového ATR je to 115 tisíc korun. Vedoucí kabiny má v průměru 38 tisíc hrubého, palubní průvodčí 32 tisíc. Tedy není to těch 15 tisíc, které demagogicky prezentují odboráři.

A váš návrh na vylepšení těchto podmínek?

Neděláme si iluzi, že by nad tím měly posádky jásat. Je třeba to brát jako vstřícný krok v rámci dobrých vnitrofiremních vztahů. A to navýšení se dá stručně charakterizovat tak, že běžná palubní průvodčí by měla plat vyšší asi o 3900 korun, vedoucí kabiny zhruba o 3200 korun. U stevardů jsme chtěli udělat gesto, neboť jde o profese, které bojují o udržení rodinných rozpočtů. Pilotům navrhujeme přidat 1500 korun. Tam jde spíše o symbolický vzkaz: vážíme si vaší práce, chceme, abyste zůstali.

Nad tento návrh nechcete v žádném případě jít?

My jsme na dozorčí radě tento mantinel horko těžko prosadili, velmi jsme za něj bojovali. Bohužel náš návrh byl odboráři odmítnut, takže jsme v pozici, že už nemůžeme nabídnout ani toto.

Co budete dělat?

Nic. Máme platný mzdový řád, který platí od letošního února, a prostě v něm budeme pokračovat. Až najdeme protistranu, která bude schopna posoudit reálný stav firmy, tak jsme připraveni tento plán opakovaně nabídnout. Jinak zůstaneme na současných podmínkách.

A budete vyhlížet stávku a insolvenci?

Samozřejmě že si stávku nepřejeme. A v případě, že to bude stávka nelegální, tak uděláme vše pro to, aby její iniciátoři a účastníci nesli za své činy právní i hmotnou odpovědnost.

Zapomeňme na stávku. Jak se vám dýchá po privatizaci?

Dobře. V minulosti se rozhodnutí přijímala od voleb k volbám. Dnes je to jednodušší, akcionářem je nějaký člověk a bude tam i za rok, za dva, za tři, za pět let. V minulosti se reprezentant státu jako akcionáře měnil někdy i vícekrát za volební období, nebyla žádná kontinuita. Výhodou soukromého akcionáře je, že každá domluva platí na obě strany.

Máte příslib akcionářů, že v případě finančních těžkostí opět pomohou, jako se to stalo uplynulou zimu?

Jak jsem pochopil z diskuse s akcionáři, tak jsou připraveni firmě pomoci. Ale je tam jedna zásadní podmínka: že firma není černá díra na peníze, tak jak jí byla posledních patnáct let. Musíme doručit plánované výsledky. Když se stane něco nepředvídatelného (ne stávka), tak věřím, že akcionáři zájem prokážou. Ale opakuji, jen když nebudeme onou černou dírou.

Jaký chtějí důkaz, že už ČSA nejsou žroutem peněz?

Nutnou podmínkou je, že doručíme výsledek v souladu s restrukturalizačním plánem, tedy černou nulu. Představa, že znovu vykážeme ztrátu půl miliardy, přijdeme za akcionáři a natáhneme ruku, je scestná. Přitom nemáme už žádný polštář, žádný majetek, který bychom mohli zpeněžit. Máme třeba jeden motor na airbus, ale ten rotuje při opravách a musíme si ho nechat. I tyhle židle, na kterých sedíme, jsou na leasing.

Co děláte jako management pro to, aby vás akcionáři na konci roku neodvrhli?

Ke zmenšování flotily se nám podařilo dodat přidanou hodnotu v podobě zvyšování obsazenosti. Ta je vyšší o pět šest procentních bodů oproti minulému roku, zvýšení průměrné ceny letenek činí 11 procent. Zdůrazňuji, že jde o proletěné letenky. Protože v minulých letech bylo obrovským nešvarem, že se lednové cash flow vylepšovalo prodejem super levných letenek třeba na duben. Jenže to znamenalo prodat letenku do Paříže za 800 korun a efekt se dostavil v dubnu.

My jsme výrazným způsobem zúžili cenové rozpětí, za které jsme ochotni prodávat letenku do té které destinace. Neprodáváme super levné letenky a nedoháníme průměrnou cenu super drahými letenkami, které si dnes koupí už jen nějaký zbloudilý pasažér. Soustředíme se na daleko užší pásmo a výsledkem je, že jsme daleko předvídatelnější. A vrátili jsme se zpátky na trh, kde se prodávají letenky nejblíže odletu. To je trend dnešní doby. Z tohoto trhu jsme v minulosti byli diskvalifikovaní tím, že jsme doháněli průměrné ceny extrémně vysokými cenami.

Nový spolumajitel ČSA Jiří Šimáně říkal, že první sčítání ohledně budoucnosti ČSA nastane v září. Souhlasíte?

Ano, po letní sezoně se ukáže, jak jsme připraveni na zimu. Stávající vývoj ukazuje, že plníme plány, což se děje poprvé po patnácti letech. Už to, že generujeme předvídatelné výsledky, je významná hodnota. Věřím, že plán letní sezony splníme. Samozřejmě velkou otázkou je cena paliva. Pokud zůstane na dnešní úrovni kolem 65 dolarů za barel s nějakou volatilitou, pak to jsou podmínky, které nám budou svědčit. Tím pádem bychom měli být na zimu připraveni.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!