Karel Rais: Stát musí pojmenovat strategicky důležité obory | E15.cz

Karel Rais: Stát musí pojmenovat strategicky důležité obory

Karel Rais: Stát musí pojmenovat strategicky důležité obory
4. října 2012 • 11:56
Reformě terciárního vzdělávání stále chybí politické zadání, říká rektor Vysokého učení technického v Brně Karel Rais. „Teď se třeba rozhoduje o dostavbě elektrárny Temelín, a přitom chybějí jaderní strojaři. To jsou hrubé chyby celého vzdělávacího systému, kterých se tato i předchozí vlády dopustily. Podstatná je jeho celková strategie. Tu politická reprezentace zatím nepředložila,“ vytýká dosavadním snahám o změny Rais, který nyní v senátních volbách kandiduje jako nezávislý s podporou TOP 09.

* E15: Kdy by se podle vás mělo začít platit takzvané zápisné za semestr?

Za poslední dva roky klesl příspěvek státu v oblasti pedagogiky o 20 procent. Čili důvodů, proč získat dodatečný přísun financí do škol, je mnoho. Zápisné je jedním z možných zdrojů, i když ten propad z posledních dvou let rozhodně nepokryje. Podstatné je spíše to, aby zápisné, nebo chcete-li školné, nesuplovalo státní výdaje. To znamená, aby určitá povinnost státu nepřešla na studenty.

Zápisné má být doplňující, nikoli hlavní zdroj. Základem musí být kontraktové financování. Osobně si myslím, že by to mělo být provázané. Za některé obory studenti platí opravdu krvavé peníze, většinou jde o tituly MBA, LL. M. a podobně, kde je kvalita nesrovnatelně vyšší ve srovnání s běžným vysokoškolským standardem. Zápisné by mohlo pomoci zvýšit kvalitu.

* E15: Podle pravicových stran by měly být poplatky zavedeny už od akademického roku 2013/14. Finanční spoluúčast studentů od tohoto data má ostatně koalice ve svém programovém prohlášení.

V programovém prohlášení je ještě jedna pasáž, která se týká podpory nemajetných studentů. Před spuštěním zápisného by měl stát nejprve vytvořit systém půjček, anebo u technických univerzit možnost financování studia firmami. Osobně jsem celou dobu zastáncem toho, aby spoluúčast byla zavedena co nejdříve.

* E15: Jak byste si podporu firem představoval?

Bylo by ideální, kdyby zápisné či školné platily talentovaným studentům. Ti by navíc měli jistotu, že po škole získají místo. Naopak firma by nemusela platit headhuntery, protože by si zajistila perfektně vzdělané zaměstnance.

* E15: Podle Univerzity Karlovy by se poplatky mohly pohybovat mezi 3200 a 6400 korunami za akademický rok. Vaše představa o výši zápisného?

Přesné číslo neřeknu. Ale je jasné, že třeba u uměleckých či lékařských oborů, o něž je velký zájem, by mělo být zápisné výrazně vyšší než u těch, kde takový přetlak není. Upřímně řečeno, jestli bude zápisné tři, pět nebo sedm tisíc, mi nepřipadá tak podstatné.

* E15: Dovedl byste si představit, že by se u technických oborů neplatilo nic, aby se zájem o jejich studium zvýšil?

Vím, že o tom hovoří například ČVUT. Ale třeba v naší škole poptávka vždy převyšuje nabídku. Na nezájem si stěžovat nemůžeme, zkrátka neexistuje. Vedle toho mají naši absolventi jistotu, že drtivá většina z nich sežene místo se slušným platem. Momentálně jsou bez práce jen dvě procenta z nich. Je pravda, že v devadesátých letech minulého století byl skutečně zájem o technické obory nižší. To už ale neplatí.

Dokládá to i skutečnost, že firmy neustále volají po absolventech určitých specializací. Teď se třeba rozhoduje o dostavbě elektrárny Temelín, a přitom chybějí jaderní strojaři. To jsou hrubé chyby celého vzdělávacího systému, kterých se tato i předchozí vlády dopustily. Podstatné nejsou poplatky, ale celková strategie terciárního vzdělávání. Tu politická reprezentace zatím nepředložila.

*E15: Říkal jste, že za poslední dva roky přišly školy o 20 procent státních peněz. Jak byste tento propad řešil?

Určitě by měl stát více zohledňovat kvalitu a podle ní přidělovat peníze. A také by měl více podporovat obory, o něž má nebo by měl mít prvořadý zájem. Říká se tomu diverzifikace. Když se podíváte do Ruska nebo Číny, mají tam univerzity podporované přímo z vládní úrovně a vedle nich regionální školy. Stát by tedy měl udělat členění na první a druhou ligu. Ovšem kritéria by měla být naprosto průhledná, aby to neskončilo tak, že budeme všichni v první lize.

* E15: Ministerstvo školství před časem plánovalo, že už příští rok bude pětinu peněz přidělovat právě podle kvality škol. Má být tento podíl ještě vyšší?

Jako bývalý místopředseda České konference rektorů jsem tento přístup vždy prosazoval. Je to správný trend, jak řídit kvalitu. V současnosti jde ale spíš o výkon či kvantitu. Tedy například o to, kolik má škola docentů.

* E15: Dalším problémem je to, že 80 procent bakalářů pokračuje dál v magisterském studiu.

Dnes je situace taková, že zhruba 60 procent osmnáctileté populace jde na vysokou školu. To už je příliš mnoho a souvisí s tím i vysoký počet magistrů. Stát to už není schopen financovat. Zcela nesmyslné číslo je i osm tisíc studijních oborů, které tady máme.

* E15: Vysokoškolská reforma se vrací do bodu nula, pro někoho příliš radikální návrhy exministra Josefa Dobeše spadly pod stůl. Podle jeho nástupce Petra Fialy stačí pouze novelizovat stávající vysokoškolský zákon. Souhlasíte s takovouto podobou reformy?

Radost z toho nemám, protože poslední tři roky jsem se na předchozí reformě velmi aktivně spolupodílel. Je mně líto času i energie, které jsem tomu věnoval. Škoda je také peněz, které to stálo. Tvrzení, že něco z toho zůstalo na papíře a bude to použito, mi nestačí. Soukromá firma by si podobný přepych nedovolila.

Čtěte také:

Senátní volby: Wagnerová je vážná soupeřka, tvrdí ostatní kandidáti

Karel Rais - US-MBA studia: klíč k úspěchu

Studenti dělají z podchodu pod brněnským nádražím galerii

Určitě si myslím, že řadu věcí můžeme převzít z rakouského modelu. Ale hlavně musí být na stole politické zadání, které jsem vždy postrádal. Ostatně současný ministr to sám zažil. Někdo musí říct, jestli bude kontraktové financování, podpora firem. Rovněž musí být vypracována definice a seznam důležitých oborů, které posunou české hospodářství dopředu. Tato definice ale nemůže vzejít od rektora či předsedy studentské organizace. To je na celé reformě to nejpodstatnější. A ruku v ruce s tím musí být stanovena kritéria pro hodnocení kvality škol, a tedy pro rozdělování peněz.

* E15: Ministr Fiala chce nejprve sestavit katalog témat, projednat ho s reprezentací škol a pak připravit návrh novely. Kdy by podle vás měl tento proces skončit?

Doufám, že nebude trvat dlouho. Česká konference rektorů už podklady připravila. Definovat katalog největších problémů není záležitost měsíců, ale týdnů.

Karel Rais (62)

Před rokem 1989 se zabýval operativním řízením výroby v několika národních podnicích (například Sigma Olomouc, Adast Adamov, Zbrojovka Brno). Pak přesedlal do oblasti makroekonomické, později se zabýval strategickým řízením firem (Moravské železárny Olomouc, ŽĎAS, Zetor). V letech 1992 až 1995 si doplnil vzdělání na Nottingham Trent University ve Velké Británii a od té doby působí na VUT v Brně, od roku 2006 je rektorem školy. Vedle toho organizuje řadu mezinárodních manažerských studií. Ve volbách do Senátu kandiduje v obvodu Brno-město jako nezávislý kandidát s podporou TOP 09.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!