Karel Říha: Skládám mozaiku buněčného dělení

Rozhovor

Zkoumá meiózu, proces buněčného dělení, a snaží se prozkoumat takzvané rekombinace. Dosud se ví jen velmi málo o tom, čím se tento proces řídí a co vlastně určuje oddělení jednotlivých chromozomů. Český molekulární biolog a genetik Karel Říha ze Středoevropského technologického institutu Masarykovy univerzity se před půl rokem v rámci programu SoMoPro (viz tabulka) vydal na dlouhou cestu základního výzkumu. Na jejím konci by mohly být nové či alespoň lepší nebo odolnější rostlinné odrůdy.

Koncepce. Karel Říha se vydal nejistou a časově náročnou cestou základního výzkumu. Přirozeně by si pak přál, aby Česko mělo jasnou střednědobou koncepci vědy
7.4.2015 12:58   |  

E15: Co vás přivedlo k práci s rostlinami a jejich genetikou?

Sám vlastně ani netuším. Asi zájem o biologii a obecná zvědavost.

E15: Můžete svou práci trochu přiblížit?

Buněčný proces meióza je dělením buněk, které dává vzniknout pohlavním buňkám. Při tomto dělení se redukuje genetická informace, kterou má buňka od rodičů, a připravuje se na vznik nových potomků. Připomíná to míchání karet.

E15: V jakém smyslu?

Každý z nás je jiný, má jinou genetickou konstituci. A to je právě důsledkem tohoto procesu. Genetická informace zděděná po rodičích se právě během meiózy opět namíchá, nastříhá a slepí dohromady. Tím vznikne nová mozaika, nová genetická konstituce – to je mimo jiné důsledkem toho, že se nám děti podobají, ale nejsou identické. Každý z nás je díky tomu unikát.

E15: Co by mělo být výsledkem vaší práce s rostlinami a jejich geny?

Chceme hlavně poznat celý proces, důkladně jej zmapovat. Když jej pochopíme, budeme ho moci modifikovat. A to třeba u rostlin otevírá dveře k novým šlechtitelským postupům a metodám, které budou efektivnější. Umožní nám to vytvářet nové kombinace genetických vlastností rostlin, díky nimž budou odolnější, výnosnější nebo šetrnější vůči životnímu prostředí – nebudou vyžadovat tolik hnojiva či postřiků.

E15: Kdy výzkum dokončíte a jaká je šance, že přitom naleznete nějaký unikátní genový pár?

Je to práce se střípky mozaiky a záleží na štěstí. Člověku se může zadařit a hned na začátku najít nějakou důležitou část, na jejímž základě se třeba vytvoří řada nových aplikací či vlastností. Kromě štěstí je to ale o připravenosti. Díky moderním přístrojům sbíráme obrovská množství dat a informací. V tomto kontextu se nacházíme v biologické revoluci – za studií se nám ani nesnilo, že to, co dnes běžně provádíme, bude možné. Záleží to také na tom, jak moc se do vědy a výzkumu investuje. Díky slušné finanční podpoře je k dispozici více dat, a tudíž se zvyšuje ta šance, že se něco důležitého objeví.

E15: Dokáže vědec jako jedinec sledovat veškeré objevy svých kolegů? Nedávno vyšla studie, že vědecký svět je zahlcen studiemi, které téměř nikdo nestíhá číst.

Je to tak. Informací máme k dispozici obrovské množství. Rozhodně už není v silách jedince mít veškeré znalosti z celého svého oboru. Je třeba naučit se informace filtrovat a v kontextu svého projektu hledat jen relevantní data a výstupy. Snažíme se tak spojit informace, které se samy o sobě zdají irelevantní, ale v rámci výzkumu mohou být nesmírně důležité. Například bez určitého projektu by nebyla akcentována informace, která může zásadně změnit další projekt někoho na druhé straně světa. Je to o spojování A s B. Samozřejmě zůstává otázkou, zda jednou nevzniknou superpočítače s umělou inteligencí a zda by náhodou nebyly efektivnější. Ale tam zatím nejsme.

E15: Kde vidíte nejbližší budoucnost vašeho výzkumu, dejme tomu za pět let? Co by vám udělalo radost?

Byl bych rád, kdyby existovala střednědobá koncepce vědy v Česku. Jako vědec se totiž musím pohybovat ve střednědobém horizontu a právě koncepční kontinuita mi tady schází. Když totiž začnete pracovat na vědeckém projektu, tak reálné či velké výstupy se vám zpravidla začnou objevovat až tak po čtyřech či pěti letech. V mém oboru například jen dva roky trvá zavést technologii, zařídit pracoviště a zaškolit tým. Až pak to začne fungovat a do zhruba pěti až sedmi let bych byl rád, kdybychom objevili nové geny, začali chápat jejich funkci a skládat zmíněnou mozaiku.

Program SoMoPro
Za šest let fungování program podpořil 53 výzkumníků z patnácti zemí více než 236 miliony korun. Díky němu do Česka zavítali špičkoví zahraniční vědci. Program také přispěl k návratu českých talentů, kteří dříve odešli do ciziny. Díky dobrému financování mají vědci na brněnských institucích špičkové technické zázemí. SoMoPro v půli března získal další prostředky, na podporu vědy by mělo v příštích letech přitéct dalších sto milionů korun. Evropská komise totiž schválila projektovou žádost na třetí vlnu programu. Polovinu rozpočtu pokryje Jihomoravský kraj z vlastních zdrojů.

Čtěte také:

Yuh-Man Wadeley: Dokázali jsme, jak moc flexibilní lidské kmenové buňky jsou

Na Masarykově univerzitě objevili enzym ovlivňující přeměnu kmenových buněk

 Marek Schwarzmann Autor: Marek Schwarzmann redaktor E15.cz

Komentáře

Čtěte také

Babiš start EET neodloží, systém se spustí ještě před Vánoci

Babiš start EET neodloží, systém se spustí ještě před Vánoci

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) rozhodl, že neodloží o měsíc spuštění elektronické evidence tržeb (EET). Návrh Hospodářské komory původně zvažoval. Od 1. prosince se tak do… více

Komerční prezentace

E15news

Zpravodajství do e-mailové schránky.

Mobilní web