Karel Schwarzenberg: Řveme, jako by nám uprchlíci řezali krky | E15.cz

Karel Schwarzenberg: Řveme, jako by nám uprchlíci řezali krky

Karel Schwarzenberg: Řveme, jako by nám uprchlíci řezali krky
14. září 2015 • 06:37
Česko by mohlo přijmout mnohem více běženců, než si myslí, míní šéf opoziční TOP 09 a exministr zahraničí Karel Schwarzenberg. „Když Německo zvládne 800 tisíc, nám by slušelo 80 tisíc,“ říká. Západ by se podle něj rozhodně neměl vměšovat do náboženského konfliktu mezi šíity a sunnity. „Už jsme tam natropili pořádnou neplechu. Musí to vykvasit, nemůžeme podporovat jednu nebo druhou teroristickou skupinu,“ dodává. Řešení vidí ve vytvoření pracovních míst v zemích, z nichž lidé prchají.

E15: „Je to hnus, jak čelní představitelé našeho národa straší a povzbuzují nenávist,“ komentoval jste výroky prezidenta Miloše Zemana a jeho předchůdce Václava Klause k uprchlíkům. Co by měli prezident a vláda dělat?

My tady řveme, přitom jich k nám směřuje zatraceně málo. Když se podívám na čísla v Maďarsku, Rakousku, jde to do statisíců. Naše reakce jsou opravdu směšné. Řveme, jako by nám málem řezali krky. Mnoho let jsem žil v Rakousku. Po válce tam měli spoustu utečenců, částečně i ty, které jsme my vyhnali. Pak, nemýlím-li se, skoro tři stovky tisíc Maďarů v roce 1956. A o tom něco vím, protože už jsem byl ve vyšší třídě gymnázia, pracoval jsem na hranici, tahal ty lidi z bažin.

Po srpnu 1968 pomohli Rakušané i nám, Vídeň byla plná Čechů. Po vyhlášení stanného práva v Polsku pomohli Polákům. A když byla občanská válka v Jugoslávii, pomáhali také. Ve srovnání s tím se u nás nic neděje. Musíme si ale uvědomit, že i my pomalu začneme být zajímavou destinací, až Němci už nebudou moci imigranty přijímat.

E15: Takže postoj většiny českých politiků a také nemalé části veřejnosti je trochu hysterický?

Trochu? Žádné trochu! Je hysterický.

Nesmíme opakovat chybu, kterou jsme udělali s Romy, tedy připustit vytvoření ghett. Migranty musíme usídlit ne do Šluknovského výběžku, ale poblíž Prahy, Brna, aby našli práci a vydělali si na existenci

E15: Německo letos očekává příliv kolem 800 tisíc cizinců. S výjimkou těch, kteří přicházejí z čistě ekonomických důvodů, chce většinu z nich přijmout. Odhadnete, o kolik uprchlíků bychom se mohli postarat my? Sobotkova vláda zatím souhlasila s tím, že do roku 2017 jich přijmeme patnáct stovek.

Určitě bychom jich mohli integrovat mnohem více, než si myslíme. Když Německo zvládne 800 tisíc, nám by slušelo osmdesát tisíc. Ujišťuji, že by to nebyl problém. Nesmíme ale opakovat chybu, kterou jsme udělali s Romy, tedy připustit vytvoření ghett. Větší část musíme usídlit ne do Šluknovského výběžku, ale poblíž Prahy, Brna, aby co nejrychleji našli práci a vydělali si na vlastní existenci. A jejich děti musí chodit už do školek, aby se naučily česky a nebyly pak znevýhodněné ve školách. Je jasné, že nové pracovní síly potřebujeme, máme deficit nárůstu obyvatelstva. Němci mají stejný problém, chybí jim dostatek pracovníků hlavně pro průmysl. Proto jsou k běžencům vstřícní.

E15: Nedávno jste řekl, že rozdíl mezi námi a Rakušany je jen v tom, že my nemluvíme německy a oni česky. Proč je v Česku odpor k cizincům?

Rakušané už jsou na ně zvyklí. Neříkám, že v rakouských internetových sítích nejsou ohavné výroky jako u nás. Ano, jsou. Nicméně se jim podařilo úspěšně včlenit do společnosti nesčetně Maďarů, Poláků, Bosňáků, Srbů, Kosovanů. I dost Čechů. Všichni jsou součástí dnešního rakouského bohatství, protože si museli vydělat na novou existenci.

E15: Někteří západní diplomaté varují před opětovným dělením Evropy na západní a východní, jižní a severní. Jak to vnímáte?

Je to dáno tím, že jsme měli jiné dějiny. Portugalci a Češi jsou zhruba stejně početný národ. Jenomže v době, kdy měli pevnosti v Perském zálivu, obepluli Afriku a dobývali Brazílii, se naši kupci vydali do Norimberku a ti nejodvážnější do Benátek. Portugalci jsou ze svých kolonií na lidi různých národností zvyklí. Svého času se říkalo: Bůh stvořil bílého černocha a Portugalec mulata. Žádný rasismus tam není. Ale u nás tím, jak jsme byli obzvláště těch pět desetiletí před rokem 1990 uzavření, je to jiné. Když šel před čtvrtstoletím po pražské ulici černoch, spousta lidí se za ním obracela. Ta uzavřenost, provinčnost nás poznamenala.

E15: A názor, že Německo je pro uprchlíky vzhledem k tomu, jak je materiálně a finanční zaopatří, magnetem?

Především jsou tam pracovní místa. Německý průmysl kvete, hledá síly. Imigranti jdou za prací, musí uživit rodiny. Samozřejmě velká část z nich jsou Syřané. Ale velká část jsou také lidé z Makedonie, Bosny, Kosova, kteří využívají možnost dostat se do Německa. My jsme v posledních dvaceti letech nebyli schopni jejich hospodářství oživit, protože jsme je nepřijali do NATO ani do Evropské unie. Peníze jsou zbabělé, jdou tam, kde je jistota a velký trh. Když se po vstupu Chorvatska do EU na nějaký čas uzavřel přijímací proces, řekli si: Aha, sem žádná pracovní místa nepřijdou, musíme za nimi. Buď přinesete práci na Balkán, do Sýrie či Iráku, nebo ti lidé přijdou sem. Vinu za to neseme my, ne oni.

E15: Vláda chce nasadit na ostrahu hranic až 2700 vojáků. Váš názor?

K čemu? Vybudovat nějakou novou železnou oponu je pro kočičky. Také si spočítejte, kolik kilometrů měří hranice a kolik máme vojáků. Je to nesmysl.

E15: Co by tedy měla dělat?

Osvětu. Vysvětlovat lidem, že ze zemí střední Evropy máme vůbec nejmenší počet uprchlíků. A že naši sousedé už v minulosti zvládli mnohonásobně větší čísla. Ostatně u nás se od konce padesátých let začala vytvářet vietnamská menšina. A nejsou to jen zdatní zelináři. Když se podíváte na výsledky českých vysokých škol, jsou jejich děti na špičce. Po dobytí jižního Vietnamu jich mnoho uprchlo do Spojených států, kde patří k předním vědcům.

E15: Domníváte se, že situaci v Sýrii či Iráku lze řešit vojenskou intervencí, byť pozemní operaci NATO odmítá?

Je to všeobecná občanská válka, kde probíhá několik procesů. Jeden jsme trochu lépe zvládli v Evropě. V devadesátých letech se rozpadl Versailleský systém, Jugoslávie, Československo. My jsme se ani nepoprali v hospodě, na Balkáně to byla opravdu tragická válka. Ve srovnání s tím, co se nyní děje na severu Afriky a Blízkém východě, to ale bylo o něco lepší. Tam se rozpadnou státy, které byly vytvořeny Francouzi a Angličany po první světové válce. Jde o náboženské spory, do nichž nemáme právo se míchat.

Můžeme posoudit, v čem mají pravdu šíité a v čem sunnité nebo alavité? Ať jim dáme pokoj, už jsme tam natropili pořádnou neplechu. Výjimečně souhlasím s prezidentem Zemanem, že musíme bojovat proti hordě vrahů, co se nazývá Islámský stát. Byť jsou velmi zdatní bojovníci, je to problém, který se dá zvládnout. Ovšem když budeme všichni tahat za jeden provaz. Doteď ka to bylo tak, že různí naši spojenci podporovali sunnitské teroristické organizace, protože šli proti šíitům a Íránu.

E15: Znamená to, že čistě vojenské řešení podle vás neexistuje?

Bombardování nepomůže. A žádný evropský stát ani USA nemají nejmenší chuti poslat tam vojáky. Musí to vykvasit, což bude tak či onak stát životy spousty lidí. Tomu sporu nerozumíme, nemůžeme podporovat jednu nebo druhou teroristickou skupinu. Bohužel Turecko tam má velké zájmy a zneužívá strach před Islámským státem k útokům na Kurdy.

Karel SchwarzenbergKarel SchwarzenbergAutor: Hynek Glos

E15: Miloš Zeman by do boje s džihádisty zapojil Rusko…

To jsou mi nápady! On že by pohnul Putinem, aby vojensky intervenoval? Francouzi říkají, že nikdo nemá prdět výš, než má dírku. Ješitnost je hrozná věc, páchá ty největší škody. Věřit na aktivní pomoc Putina, který má s islámskými skupinami problémy na Kavkaze, je naivní. Putin si mne ruce, že Západ je dostatečně zaměstnán Středomořím a jeho okolím, a tudíž se nesoustředí na Ukrajinu. A to by přitom měl. Nemluvě už ani o zbraních, ale o penězích. Kolik jich dostalo Řecko a kolik Ukrajina, která je mnohem větší, která byla přepadena a vede obrannou válku?

E15: Odbočím k domácí politice. V listopadu se uskuteční sněm TOP 09. Budete dál předsedou?

To se rozhodne na sněmu, teď ne.

E15: Čeká vás debata o strategii pro krajské volby v příštím roce, v tom dalším se bude volit do Poslanecké sněmovny. Mělo by být jasné, kdo bude lídrem.

Do krajských voleb, byť nebudu kandidovat, půjdu. Tam, kde to bude možné, kandidátům TOP 09 pomohu. Připravuji se rovněž na parlamentní volby.

E15: Takže zůstanete předsedou?

I kdyby ne, budu bojovat. To spolu nesouvisí.

E15: Hnutí Starostů se začalo rozcházet s TOP 09. Co s tím?

Je to jako v manželství, nelze se do něj nutit. Mají dojem, že jim prospěje, když se od nás oddělí. Jak ale ukazuje zářný příklad Prahy, není to příliš úspěšný experiment. Samozřejmě že nám chybí. Někteří z nich jsou velmi kvalitní lidé, o tom nebudiž pochyby. TOP 09 je navíc příliš pragocentrická strana. Byl bych rád, kdybychom i nadále spolupracovali.

Karel Schwarzenberg (78)
Vyrůstal na zámcích Čimelice a Orlík. Po komunistickém převratu jeho rodina odešla do emigrace. Nedokončil studia, musel se věnovat správě rodinného majetku. Byl šest let předsedou Mezinárodního helsinského výboru pro lidská práva. Po roce 1989 se vrátil do vlasti, kde se stal kancléřem prezidenta Václava Havla. Jako člen ODA úspěšně kandidoval za US-DEU do Senátu. Od roku 2009 je předsedou TOP 09, kterou spoluzaložil. Za Stranu zelených se stal ministrem zahraničí v druhé Topolánkově vládě. V Nečasově kabinetu byl za TOP 09 vicepremiérem a opět šéfem diplomacie. Kandidoval na prezidenta proti Miloši Zemanovi.
 

businessinfo.cz

  • V digitálním věku skladují firmy většinu dokumentů stále na papíře. A dělá jim to potíže
  • Pro oznamovatele korupce nejsou potřeba nová pravidla, tvrdí podnikatelé
  • Startup Investiční aukce otevřel faktoring i malým a středním firmám
  • Stát shromažďuje příliš mnoho dat, hrozí zneužití, varují poplatníci před kontrolním hlášením