Karel Večeře: Čekal jsem rychlejší start církevních restitucí | E15.cz

Karel Večeře: Čekal jsem rychlejší start církevních restitucí

Karel Večeře: Čekal jsem rychlejší start církevních restitucí
16. dubna 2013 • 09:23
Zaměstnanci katastrálních úřadů se nenudí. Kromě běžné agendy už několik let digitalizují katastrální mapy, chystají se na změny spojené s novým občanským zákoníkem a nyní jsou také důležitým článkem církevních restitucí. Rezort ovšem čelí i rozpočtovým škrtům, kvůli nimž například snižuje počty zaměstnanců. „To však není možné dělat donekonečna. Pak už by to negativně ovlivnilo naše činnosti,“ říká předseda Českého úřadu zeměměřického a katastrálního Karel Večeře.

E15: Co vaše data vypovídají o realitním trhu?

Vlivem realitní krize v roce 2009 nastal citelný propad vkladů do katastru přes deset procent. Od té doby je pokles o jedno, dvě, maximálně tři procenta, což vypadá spíše jako lehce setrvalý stav. Vzhledem k tomu, kolik let to už trvá, bych se klonil k tomu, že je to normální stav, zatímco v roce 2008 jsme tu měli určité přehřátí trhu. Navíc se nedalo čekat, že transakce s nemovitostmi, které rostly nepřetržitě zhruba od roku 2001, porostou až do nebe. Nyní jsme zhruba na stavu, který odpovídá roku 2007.

E15: Jak se katastrálním úřadům pracuje s tenčícím se rozpočtem? Ovlivňuje méně peněz od státu nějak chod vašeho rezortu?

Je pravda, že úsporná opatření za poslední tři roky pro nás znamenala snížení výdajů o nějakých 16 procent, což už je poměrně významné. Přišlo to však v době, kdy trošičku klesl počet požadavků na zápisy do katastru, což souvisí s vývojem na realitním trhu. Části úspor jsme dosáhli tím, že jsme snížili kapacity potřebné pro zapisování do katastru. Takže úspory neměly nějaký negativní dopad třeba na dobu, po kterou navrhovatelé čekají, než je vklad do katastru proveden. Tato lhůta je v posledních letech v průměru kolem dvou týdnů.

E15: Letos jste oznámili zrušení některých poboček. To také souvisí s úsporami?

Ano. Ještě loni jsme měli po republice 104 katastrálních pracovišť, některá z nich jsou však opravdu malá. Mají třeba jen deset zaměstnanců, jsou v malém městě, mají malý územní obvod. Tam se například nemůže dostatečně projevit ani specializace zaměstnanců, pracovník musí dělat několik různých činností, je nižší produktivita práce. Letos jsme tedy zrušili pět katastrálních pracovišť. Zrušením jednoho pracoviště ušetříme ročně až dva miliony korun.

E15: Počítáte s tím, že některá malá pracoviště budete zavírat dál?

Máme po republice ještě sedm osm malých pracovišť tohoto typu, kde si myslím, že je otázka dvou tří let, než je zrušíme. Cílový stav je zhruba 90 dostatečně velkých pracovišť.

E15: Budete pokračovat ve snižování počtu zaměstnanců?

To není možné dělat donekonečna. Pak už by to negativně ovlivnilo naše činnosti, takže tempo snižování počtu zaměstnanců se teď určitě zpomalí. Ale těžko předpovídat. Bude to také záviset na tom, kolik bude zápisů do katastru, protože ty jsou z hlediska počtu zaměstnanců nejnáročnější. Pokud by ale počet zápisů dál klesal, umožňovalo by to další snížení počtu zaměstnanců o jednotky procent.

E15: Může vést tato situace k tomu, že lidé budou déle čekat, než vyřídíte jejich návrhy na vklad?

Tam je určité riziko, které neplyne ani tak z úsporných opatření jako z nového občanského zákoníku a s ním spojených změn mnoha právních předpisů včetně nového katastrálního zákona. Nový občanský zákoník předpokládá, že se budou do katastru zapisovat i další druhy práv, které se dnes nezapisují. V současné době tam je vlastnické právo, zástavní právo, věcná břemena a předkupní právo. Nový občanský zákoník však obsahuje řadu dalších práv věcného charakteru, jejichž četnost sice asi nebude tak vysoká, ale nějaké počty to přece jen budou. Větší četnost lze asi očekávat u nájmů a pachtů zemědělské půdy, i když to zatím můžeme jen odhadovat. Tento zápis bude nepovinný, ale pokud o to nájemce nebo vlastník zemědělského pozemku požádá, musíme zápis provést.

E15: Jak se na tyto změny související s občanským zákoníkem připravujete? Zvládnete je kapacitně?

Zájem o tyto nové zápisy se bude časově prolínat se závěrem digitalizace katastrálních map, z níž se nám budou postupně uvolňovat zaměstnanci. Představujeme si to tak, že s jejich pomocí zajistíme nové zápisy, které budou požadovány podle nového občanského zákoníku. Bylo to i takto dojednáno při přípravě nového katastrálního zákona, že dopady na rozpočet nevzniknou, ale výdaje se nesníží, jak se to předpokládalo při schválení programu digitalizace.

E15: Jak postupuje digitalizace katastrálních map?

Digitalizace katastrálních map běží intenzivněji od roku 2009, kdy nám na to vláda poskytla zvýšení rozpočtu. Postupujeme tempem osm až devět procent území ročně. Tato rychlost se výrazně nesnížila ani úspornými opatřeními. Původně jsme si představovali, že toto tempo ještě zvýšíme, což už ale právě ta úsporná opatření znemožnila. Není to však nic zásadního, jen se ukončení digitalizace posouvá o rok nebo rok a půl. Do digitální formy je už převedeno asi 70 procent území a potřebujeme toto tempo zachovat ještě dva tři roky, abychom se dostali na téměř 100 procent.

E15: K čemu je vlastně digitální mapa katastru dobrá?

Interně pro katastrální úřad. Když máte mapu v digitální podobě, můžete propojit popisné údaje katastru s mapou a s pomocí kontrolních operací při zápisech eliminovat riziko různých chyb. Šetříte také čas, poskytování informací i zápisy jdou rychleji. Zásadním přínosem je odstranění takzvané zjednodušené evidence zemědělských a lesních pozemků.

Dosud totiž nemáme všechny parcely zakresleny v jedné mapě a potýkáme se stále s neblahým dědictvím z doby socialismu, kdy užívání bylo nadřazeno vlastnictví, a tak se zemědělské a lesní pozemky vlastníkům nezakreslovaly v mapách. Jejich obraz je dochován pouze v historických mapách pozemkového katastru nebo v přídělových plánech. Po digitalizaci můžete uživatelům katastru nabídnout určitou samoobsluhu a lidé si pak mohou informace v elektronické podobě hledat a využívat podle vlastní potřeby. Což je určitě přínos.

E15: Takže lidí, kteří chodí fyzicky do poboček, ubývá?

Na začátku devadesátých let, když nebylo v digitální podobě nic, bylo zaměstnanců, kteří museli poskytovat informace v papírové podobě, přes tisíc. Když někdo s pomocí katastru řeší nějakou transakci nebo stavbu dnes, obslouží se přes internet sám a nás s tím už nezatěžuje. Známé nahlížení do katastru sloužící pro první orientaci je velice využívané. Jen za loňský rok jsme tam měli 24 milionů dotazů.

E15: Digitalizace může v některých případech kvůli nepřesným mapám z minulosti změnit výměru parcel. Máte už nějaké informace, že by kvůli tomu narůstal například počet soudních sporů?

Vlastnické sousedské spory byly, jsou a budou. Ale že by nějak narůstaly poslední tři čtyři roky kvůli digitalizaci katastrálních map, to se určitě říct nedá. Víte, v téhle zemi je větší problém s vlastnickými spory než třeba v Německu. Když přijedete do Bavorska, jsou lidé zvyklí respektovat označení hranic venku v terénu, které tam vesměs všude je.

U nás je značení z velké části zničené například zemědělským hospodářstvím za socialismu, takže lidé nevědí a upínají se ke katastru. Ten jim samozřejmě s nějakou omezenou přesností základní informaci může podat. Když máte velký zemědělský pozemek složený z parcel mnoha vlastníků a hranice těchto parcel v terénu nejsou a použijete pro jejich doplnění historickou mapu, tak se nemůžete moc splést. Nepřesnosti, které tam jsou, se rovnoměrně rozdělí na všechny parcely a výsledkem je, že kdyby se chtěli hádat, budou se hádat o půl metru, a to nemá smysl.

E15: Jaká bude role katastrálních úřadů v církevních restitucích?

Katastrální úřady na začátku tohoto procesu poskytují některé podklady, konkrétně výstupy z pozemkových knih, které máme uloženy. V jejich rejstřících je možné dohledat historickou právnickou osobu, například církevní řád, ale i kostel nebo záduší někde v Horní Lhotě.

Podle těchto záznamů najdete příslušnou vložku pozemkové knihy, na níž je seznam parcel, a druhý list, na který se zapisovaly právní poměry. Tam je například řečeno, že na základě výměru ministerstva zemědělství z roku 1949 vymazává se vlastnické právo k těm a těm pozemkům. Kopii těchto dokladů od nás můžou dostat jak oprávněné osoby, tak ten, kdo to bude kontrolovat při vydávání. To je první fáze. Ve druhé fázi musí někdo tyto pozemky najít v mapě a porovnat to se současným stavem a třeba i realitou v terénu, na což máme elektronickou aplikaci.

E15: Jak restituční proces zatím z vašeho pohledu probíhá?

Za první čtvrtletí bylo podle poslední statistiky na katastrální pracoviště vzneseno kvůli restitucím asi 3800 požadavků. Čekal jsem, že se to rozeběhne o něco rychleji. Na druhé straně máme za sebou teprve první čtvrtletí, uvidíme, co to bude dělat v dalších měsících. Mám trošičku obavy, aby se požadavky nenahromadily v závěru roku, protože to bychom se všichni dostali pod časový tlak, a to by nebylo dobře. Pokud se pak v závěru roku počet žádostí řádově zvedne, museli bychom samozřejmě například přibrzdit v digitalizaci a některé zaměstnance použít na tuto práci, která má šibeniční termín do konce roku. Jsme připraveni to udělat, protože jistě chápete, že by to byl velký problém, kdyby někdo kvůli tomu, že včas nedostal podklad z katastrálního úřadu, nemohl požádat o restituci.

Karel Večeře (51)

Studoval Vysoké učení technické v Brně, studia dokončil na Fakultě stavební Českého vysokého učení technického v Praze roku 1986. Od roku 1993 působil jako zástupce ředitele katastrálního úřadu v Pardubicích. V roce 1994 se stal místopředsedou Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. V čele rezortu je od roku 2002.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!