Kristína Šumichrastová: Úřady straší firmy s kontrolami odpočtů na vědu a výzkum | E15.cz

Kristína Šumichrastová: Úřady straší firmy s kontrolami odpočtů na vědu a výzkum

Kristína Šumichrastová: Úřady straší firmy s kontrolami odpočtů na vědu a výzkum
Kristína Šumichrastová
• 
ZDROJ: Alma CG
24. února 2015 • 14:00
Nejednoznačnost přístupu FÚ a medializování případů se zamítnutým odpočtem firmy straší. "Zejména pak ty, které doposud odpočet na VaV nevyužívaly a ty, které ho sice využily, ale zatím se u nich FÚ v této záležitosti neobjevil," tvrdí Kristína Šumichrastová, ředitelka poradenské společnosti Alma CG, která se na poradenství v této problematice specializuje.

Jak vnímáte vývoj využívání daňového odpočet VaV v ČR – za celou dobu 2005 -2014?

Využití daňového odpočtu na VaV se za dobu své existence v České republice významně posunulo a to jak v počtu firem, které tento nástroj financování inovací využívají, tak v charakteru uplatňovaných projektů. Za posledních pět let se počet firem uplatňujících daňový odpočet na VaV téměř zdvojnásobil a významně se zvýšilo obecné povědomí ve firmách napříč republikou. Tento trend vnímáme zejména v posledních dvou letech, přičemž v některých oborech jako je například IT, se o možnost využití této problematiky již zajímala většina firem.

Historicky ale tento odpočet nebyl příliš známý…

Nyní již o této možnosti většina manažerů ve firmách základně ví, avšak existují jejich různé interpretace toho, co je a co není vhodná činnost k jeho uplatnění. Často firmy dají na doporučení svého daňového poradce, auditora nebo na referenci firmy s podobným zaměřením. Větší zapojení firem uplatňujících daňový odpočet na VaV rozšířil obecně povědomí, zejména v některých odvětvích. Stále jsou ovšem obory, kde je využití daňového odpočtu na VaV spíše „popelkou“, přestože by, vzhledem k zahraničním zkušenostem, být nemuselo.

Kde se mohou firmy o daňovém odpočtu VaV dozvědět?

O daňovém odpočtu na VaV je možné získat informace ze zákona o dani z příjmů a z metodického pokynu Ministerstva financí ČR. Také z článků v tisku, v elektronických médiích nebo na odborných seminářích.

Došlo v průběhu let k nějakým změnám v legislativě? Jakým?

K podstatné změně v daňovém odpočtu na VaV došlo v roce 2014, když se rozšířila oblast uplatnitelných nákladů a zintenzivnila se podpora společností, které meziročně odpočet navyšují.

Nové znění zákona rozšiřuje skupinu uplatnitelných nákladů o náklady na služby a nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, které jsou pořízené od veřejné vysoké školy nebo výzkumné organizace, a které souvisí s realizací projektu výzkumu a vývoje. Dosud si totiž firmy mohly odečíst jen výdaje na výzkum a vývoj, který prováděly samy. Dalším rozšířením uplatnitelných nákladů je také možnost zahrnout do odpočtu úplatu u finančního leasingu hmotného movitého majetku, která souvisí s realizací projektu výzkumu a vývoje.

Nové znění zákona také podporuje podniky, které meziročně navyšují své investice do VaV, a umožňuje jim odečíst až 110 procent výdajů na VaV, které převyšují úhrn výdajů vynaložených v předcházejícím fiskálním roce.

Stále se nicméně vyskytují problémy s posuzováním projektů VaV. Plánují se kvůli tomu nějaké změny? Jaké změny byste doporučovali?

Ano, v tuto chvíli bohužel chybí metodika posuzování charakteru projektů VaV. Díky této absenci vznikají různé výklady a finanční úřady nedisponují pracovníky, kteří by po technické stránce uměli oprávněnost daňového odpočtu na VaV posoudit. Za to nemohou ani podnikatelé ani zmíněné úřady.

Jasnější pravidla ve formě metodiky uplatňování i následné kontroly by bezpochyby měla vzniknout co nejdříve. K diskusi o jejich podobě by bylo vhodné přizvat zejména zástupce firem, kterým má tento stimul sloužit, zřejmě přes jejich oborová sdružení. Když se k tomu vezmou v potaz i zahraniční zkušenosti, může se celá problematika zásadně posunout.

Jaký je Váš názor na současný postup FÚ, kdy mnohdy nedochází k uznání daňového odpočtu VaV? Proč FÚ takto postupují?

Je potřeba si uvědomit, že správná práce s daňovým odpočtem na VaV není jednoduchá ani pro firmy, ani pro pracovníky FÚ. V současnosti chybí jasné metodické pokyny a jednoznačnost při určování, co je projekt VaV a co již VaV projekt není. Takové jednoznačné definování ovšem neexistuje ani v zemích, kde je odpočet uplatňovaný několik desítek let, jako jsou Francie nebo Velká Británie. Z toho vyplývá, že se to stěží povede definovat u nás. Nutné je ovšem vyjasnit základní postoje typu „projekt VaV může být i zakázka pro klienta, na který existuje objednávka nebo smlouva“ nebo „projekt by měl být unikátní pro firmu, nikoli pro celý trh“.

Doposud existují i interpretace, že zákaznická řešení nebo pouze novost z pohledu firmy nelze akceptovat. Různé posuzování různými FÚ pak může způsobit, že v některých jednotlivých případech je odpočet firmě zamítnut a v jiných je v pořádku. V tuto chvíli záleží zejména na tom, jak daný FÚ a jeho úředníci problematiku chápou a v tomto kontextu pak řeší i kontroly u firem.

Více než dvacet našich klientů doposud úspěšně kontrolou na VaV odpočet prošlo, někteří i několikrát. Za to vděčíme našim zkušenostem v Čechách i v zahraničí. Další možná stovky firem mají obdobnou pozitivní zkušenost. Zatím jsme se za pět let specializace na tuto oblast setkali pouze s několika firmami, kde byl odpočet rozporovaný.

Může chování FÚ mít dopady na budoucí ochotu firem investovat do vlastního výzkumu a vývoje?

Nejednoznačnost přístupu FÚ a medializování případů se zamítnutým odpočtem firmy straší. Zejména pak ty, které doposud odpočet na VaV nevyužívaly a ty, které ho sice využily, ale zatím se u nich FÚ v této záležitosti neobjevil. Odpočet na VaV je univerzální nástroj, který sice firmě nepřinese vysoké částky na financování nové technologie jako granty, ale může každoročně pomoci pokrýt jednu pětinu interních nákladů na vlastní VaV, případně VaV objednaný zákazníky.

V zájmu státu by přece mělo být, aby se české podniky nestaly pouze montovnami. Naopak, je nutné co nejvíce využít potenciál tradičně vysoké kvality českých technických inženýrů, ty udržet v zemi a využít je pro VaV. Ofenzíva FÚ v této oblasti by mohla způsobit zpomalení a někde i neochotu dlouhodobého VaV ve firmách nad rámec toho nejnutnějšího.

Jak zpravidla firmy na postup FÚ reagují?

Na trhu jsme zaznamenali velké obavy. Zdravé firmy do VaV budou investovat nadále bez ohledu na to, jestli odpočet na VaV využijí. Může se ovšem celkově snížit objem jejich investic do této oblasti, a to jak z ekonomických důvodů, tak zejména kvůli nařčení, že s využitím VaV odpočtu se chtějí obohatit na úkor státu. Firmy využívající daňový odpočet musí být profitabilní a alespoň částí své orientace inovativní. Takto zdravé firmy pak nemají v důsledku zapotřebí, aby investovaly čas a prostředky k obhajobě uplatněných projektů. Raději využití odpočtu na VaV vzdají s tím, že jim „oplétačky“ s úřady za to nestojí.

Jistě je zcela správné kontrolovat, jestli odpočet na VaV není zneužívaný. Kontrola FÚ by se měla primárně zaměřit na strukturu odečtených nákladů a jejich doložení k projektům. Tam jsou poměrně jednoznačná pravidla. Co se týká vhodnosti projektů, tam by měl projekt posuzovat technicky vybavený člověk znalý specifik firem, pro který je odpočet na VaV určen. Jeho odborný názor ve spojení s jasnější definicí VaV projektů by pak měl větší váhu. Například v Maďarsku nedávno vznikla z iniciativy státu šedesátistránková praktická příručka s popisy vhodných i nevhodných projektů pro VaV odpočet z různých odvětví. To je jeden z praktických nástrojů.

Co je odpočet VaV
Odčitatelná položka na výzkum a vývoj je ustanovení zákona o dani z příjmu, umožňující každé společnosti splňující zákonná kritéria odečíst (po druhé) od základu daně sto procent výdajů vynaložených na inovativní a vývojové projekty. Mezi takové výdaje patří:
• Mzdy a zákonné odvody
• Náklady na spotřebovaný materiál
• Provozní náklady (energie, telekomunikace, drobný hmotný materiál)
• Odpisy hmotného i nehmotného majetku
• Služby a nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, které jsou pořízené od veřejné vysoké školy nebo výzkumné organizace

Vzhledem k tomu, že sazba daně z příjmu právnických osob je 19 procent, lze prostřednictvím této daňové úlevy z každého milionu korun výdajů na takové projekty uspořit 190 tisíc korun.

Jak podpořit podnikové investice do výzkumu a vývoje

 

Hlavní zprávy

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Mohlo by vás zajímat