Kybernetické útoky řešíme dennodenně, říká šéf státních ajťáků Alan Ilczyszyn | E15.cz

Kybernetické útoky řešíme dennodenně, říká šéf státních ajťáků Alan Ilczyszyn

26. dubna 2017 • 15:00

Komunikační sítě a vysokorychlostní internet byly v posledním roce horkým politickým tématem. I kvůli miliardám, které se kolem točí. Alan Ilczyszyn, šéf rok staré Národní agentury pro komunikační a informační technologie (NAKIT), přišel do státního podniku z korporátu. „Všude je spousta vlivů, všude je spousta zájmů,“ říká ve svém prvním velkém rozhovoru vrchní státní ajťák o styčných bodech veřejné a soukromé sféry.

Nedávno v médiích objevily se informace, že situace ve vašem podniku je poměrně neutěšená, a že organizace je téměř v rozkladu. Jak je to?

Článek vycházel z nějakých anonymních zdrojů a byl na hraně očerňování. Stačí se na celou věc ale podívat například skrz to, jestli k nám přicházejí odborníci ze soukromé i veřejné sféry. A to se nám zvláště v poslední době daří. Totéž platí o uzavřených kontraktech, úrovni poskytovaných služeb a dodržování termínů. To je nejlepší odpověď na anonymní očerňování.

Již dříve jste uvedl, že komunikace NAKIT nebyla na začátku ideální. Co jste tím myslel?

Založení státního podniku bylo pod silným tlakem soukromého sektoru, který nestál o to, aby takováto organizace vznikla. Ještě když jsem působil jako poradce na ministerstvu vnitra, tak jsme byli v poměrně defenzivní pozici, věci se komunikovaly relativně konzervativně. Dokážu si představit, že jsme mohli výrazněji říkat, že soukromému sektoru do jeho byznysu zasahovat nebudeme. Naší doménou je provozování systémů ve státní správě.

Ministerstvo vypíše problémovou dotaci na zrychlení internetu

Proč soukromý sektor nestál o vznik státního telekomunikačního podniku?

Bylo tu několik obav. Že se staneme standardním komunikačním operátorem, že jim budeme brát byznys, který bychom dodávali napřímo, nebo že budeme narušovat hospodářskou soutěž.

A děje se tak, nebo ne?

Když něco dodáváme, musíme prokázat ekonomickou výhodnost. Naše ceny se pohybují pod úrovní trhu. Proto byl NAKIT založen, aby poskytoval služby ekonomičtěji. Po roce fungování nás ale soukromý sektor začíná vnímat jako někoho, kdo dveře otevírá, kdy můžeme zrychlit řadu projektů. Měli bychom se stát partnery soukromého sektoru a myslím, že se nám to za ten rok podařilo.

Není problém v tom, že můžete dostávat zakázky bez výběrového řízení?

I v soukromé sféře máte v rámci holdingové struktury často nějakou dceřinou firmu, která pro vás realizuje určité služby. Tady je to obdobné schéma. Zákon o veřejných zakázkách nám umožňuje dostávat zakázky od zadavatele na bázi výjimky in-house, tedy bez výběrového řízení. Musíte ale doložit ekonomickou výhodnost. Každá naše zakázka tedy prochází většinou dvěma znaleckými posudky. Situace je navíc taková, že nedostáváme vše, co ministerstvo vnitra v této oblasti dělá. Samozřejmě že zvláště v oblasti provozních systémů budeme chtít získat co největší objem zakázek. Pokud pak ale řešíme nějaké dodavatelské vztahy do soukromé sféry, tak je tam vždy výběrové řízení.

Státní podnik spravující sítě pro policii i hasiče bude hledat šéfa

Co jste zatím po dobu své činnosti dokázali?

V loňském roce se nám pro ministerstvo vnitra podařilo vybudovat a zprovoznit bezpečnostní dohledové centrum. To má chránit IT systémy rezortu před kybernetickými útoky. Právě v této oblasti se chceme výrazně profilovat. Kybernetické útoky se řeší denně. Provozujeme také mobilní síť pro složky integrovaného záchranného systému. To znamená vysílačky, které vidíte za pasy policistů, hasičů a záchranné služby. Provozujeme rovněž ekonomický systém ministerstva vnitra a mnoho dalšího.

Takže vnitro je hlavním zdrojem příjmů státního podniku?

V tuto chvíli je náš hlavní zákazník ministerstvo vnitra, jsme jejich organizace. Naše kompetence jsou ale poměrně široké, a pokud stát usoudí, že naše renomé je natolik dobré, že máme poskytovat služby i dalším státním složkám, tak to velmi rádi uděláme. To by ostatně přinášelo i větší úspory z rozsahu. Ale v horizontu nejbližších dvou let míříme jen na ministerstvo vnitra, protože nám to tak umožňuje zákonné vymezení.

Kam se v tržbách plánujete dostat?

Obrat na letošní rok plánujeme asi 1,4 miliardy korun. Byli bychom rádi, když na konci roku 2019 budeme na dvojnásobku. Závisí to ale na tom, jakou škálu služeb budeme pro vnitro poskytovat. Například jestli kromě provozu infrastruktury budeme pracovat také s daty. Co se týče zisku, tak nejsme typická státní správa. NAKIT je podnik, který si na sebe musí vydělat. Podle schváleného plánu na letošní rok očekáváme pozitivní hospodářský výsledek v řádu několika milionů korun.

Přišel jste z korporátního světa do státních služeb. Je to velká změna?

Působil jsem ve velkých korporacích typu Telefónica, Siemens nebo Alcatel a rozdílů příliš není. Všude je spousta vlivů, všude je spousta zájmů. V tom je státní správa korporátu hodně podobná. V obou těchto světech platí pravidlo, že dvacet procent zdrojů udělá osmdesát procent výkonu. Ale ostatních osmdesát procent zdrojů stejně potřebujete k tomu okolo. Některé věci se ale ve státním podniku prosazují lépe. Když jste opravdu aktivní a věci tlačíte, může se vám to podařit rychleji než v korporátní sféře. Vznik našeho podniku je toho příkladem. Jen musíte znát správné zájmové vlivy, odkud co vlastně přijde. V tom je to určitě jiné.

Souvisela rychlost založení NAKIT s tím, že ministerstvo vnitra soupeřilo s ministerstvem průmyslu o kontrolu čtrnácti miliard korun určených na budování vysokorychlostního internetu?

Když se zakládal NAKIT, tak už bylo jasně vymezeno, že se touto oblastí zabývat nebudeme. Takže to roli nehrálo. Od vlády jsme dostali do vínku, že se budeme zaměřovat na neveřejné sítě, na kritické systémy, které si chce stát zejména z bezpeč- nostních důvodů provozovat vlastními silami. NAKIT navíc není výmysl české vlády. Když se podíváte do jiných zemí, tak vidíte, že význam této oblasti je tak velký, že z pohledu dostupnosti vlastních zdrojů, bezpečnosti a zajištění kontinuity vznikají podobné organizace v podstatě ve všech zemích Evropy.

Internet za miliardy může skončit v neobydlených vesnicích

Vaším osobním tématem ale vysokorychlostní internet vždycky byl?

S tématem vysokorychlostního internetu jsem na ministerstvo vnitra přišel kvůli tomu, že jsem se jím zabýval v Alcatelu, který je v těchto projektech celosvětově velmi aktivní. Vybudování této infrastruktury dostupné pro všechny občany je základem dalšího rozvoje v oblasti ICT.

Nejste teď kvůli dřívějšímu působení v korporátní sféře ve střetu zájmů?

Střet zájmů necítím. Takto bychom nebyli schopni najmout nikoho, protože zkušení lidé jsou často ze soukromého sektoru. Je to debata o tom, jestli dříve musí být slepice nebo vejce. Když nemáte zkušenosti s IT světem, tak jak byste pro něj pak mohl na straně státu něco dělat? Navíc když chcete něco změnit, a nejen nadávat u piva, máte dvě možnosti. Buď vstoupíte do politiky, nebo se dáte do služeb nějaké odbornosti, v níž vás státní zpráva dokáže vytěžit. Tímto směrem jsem se rozhodl jít.

Můžete ale nabídkou odměn konkurovat soukromé sféře?

Není to jednoduché. Procházíme proto změnou hodnocení a odměňování. Zavádíme principy, které jsou běžné v soukromém sektoru. Peníze si u nás lidé jsou schopní vydělat, ale za předpokladu, že mají výkon. To znamená, že ti kvalitní s vysokým výkonem si u nás vydělají zajímavé peníze. Přesto pro nás ve mzdách nebude jednoduché konkurovat za každých okolností. Náš střednědobý cíl na příští dva tři roky je, abychom byli schopni na trhu nabídnout pro danou pozici zhruba medián pracovního trhu. Odborníky ovšem přitahujeme rovněž tím, že u nás můžou dělat na projektech, které jsou z hlediska velikosti a dopadu unikátní.

Mládek: Stavba rychlého internetu z evropských fondů je jeden velký bolehlav

V čem například?

Když by například infrastruktura mobilní sítě pro záchranný systém nebyla dostupná, nebyli bychom schopni zajistit bezpečí občanů. Jste zodpovědný za to, že hasič i odněkud ze sklepa nebo ze střechy musí umět komunikovat s kolegy a že ochrání sebe i osoby, které jde zachránit.

Z toho pohledu musíte budovat i robustnost systémů. V komerčním světě je to hnané čistě ekonomikou, avšak stát to nedělá pro sebe, ale v konečném důsledku pro obyvatele. Narušení sítí, které provozujeme, by mělo dramatické dopady. Díky jejich ochraně ovšem také přicházíme do kontaktu se zajímavými technologiemi.

Co NAKIT v nejbližších dvou třech letech čeká?

Rozhodně rozvoj a připojování dalších systémů kybernetického dohledu. Z hlediska dalších klíčových projektů pro stát pomáháme budovat národní identitní autoritu. To je centrální systém, který pomůže autorizovat elektronickou identitu občanů v rámci evropského nařízení eIDAS o elektronické identitě a nových občanských průkazech. Bude to klíčový bod pro to, aby občané mohli v budoucnu komunikovat elektronicky se státní správou, aby nemuseli vstát od počítače a chodit na úřad, když nebudou chtít. Čeká nás také modernizace mobilní sítě pro složky integrovaného záchranného systému. Na úrovni ministerstva vnitra se chystá nová strategie, na které se NAKIT podílí a vlastní modernizace sítě by měl realizovat.

 

Alan Ilczyszyn (38)
Vystudoval Západočeskou univerzitu v Plzni. Působil na manažerských pozicích ve společnostech Telefónica O2, Siemens a Alcatel-Lucent. Od roku 2014 byl do začátku předloňského roku poradcem ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD). Ve vedení NAKIT je od jeho začátku. Řízením podniku je pověřený od listopadu 2016, kdy byl odvolán ředitel Jan Přerovský.
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!