L. M. Krauss: Realita je zajímavější než nesmysly, kterým říkáme víra

E15 exkluzivně Americký teoretický fyzik, kosmolog a současná celebrita mezi světovými fyziky Lawrence Maxwell Krauss si v oblasti konfliktu víry a vědy nebere servítky. Řadí se mezi první osobnosti, které v USA veřejně vystoupily s konstruktivní kritikou náboženství a jeho výuky na tamních školách. Za své výroky a názory se díky tomu setkal i s agresívními reakcemi některých náboženských komunit. I přes svůj aktivismus se však dál věnuje výzkumu vesmíru a popularizaci vědy. E15.cz poskytl exkluzivní rozhovor.

Lawrence M. Krauss v Muzeu alchymistů a mágů staré Prahy
18.4.2014 12:20   |  

Do Česka jste přijel na festival akademických filmů AFO...

Myslím, že mi na festivalu Academia Film Olomouc (AFO) tuto sobotu asi budou chtít předat nějaké ocenění. Hlavním důvodem mé přítomnosti je však přednáška a uvedení filmu Unbelievers. Už před pár lety jsem byl na tento festival pozván, tehdy jsem doletěl do Prahy, kde mě však po pár hodinách zastihla zpráva o úmrtí mého dobrého přítele Christophera Hitchense. Zrušil jsem tehdy svůj program a odletěl na jeho pohřeb.

Je ten film opravdu taková vědecká šou, jak ji popisují recenze?

Unbelievers bych popsal jako vědecké Rock&Roll turné. Režisérova kamera doprovází moji maličkost a mého kolegu Richarda Dawkise na celosvětovém turné plném dialogů, televizních debat, úvah. Tvůrce filmu tvrdí, že je to jakýsi dokument o rokenrolových hvězdách vědy. Kromě zábavy z cest se však snímek snaží donutit diváky myslet, ptát se na něco, na co by se dříve sami nezeptali, aby diskutovali. To by měl dělat každý dobrý film.

Hlavní sdělení, zpráva, kterou filmem chcete předat obecenstvu, tedy je…

Otevřete své mysli úžasnosti vesmíru a existence a nelpěte na pověrčivosti a víře v mýty. Realita je mnohem lepší než nesmysly, kterým říkáme víra.

Neposlouchejte, co vám říkají ostatní, myslete sami, nebojte se myslet sami a otevřít své mysli, i když to může konfrontovat vaši víru.

Koho napadl název Unbelievers (Nevěřící)?

To se asi budete muset zeptat tvůrců. Možná je to podle toho, že jsme si vybrali nevěřit v něco, co není podloženo důkazy. Společně s Richardem (Dawkinsem, pozn. red.) jsme se obzvláště v USA tak trochu proslavili jako aktivní ateisté. A film je tak trochu o tom. Jak jsem říkal, neposlouchejte, co vám říkají ostatní, myslete sami, nebojte se myslet sami a otevřít své mysli, i když to může konfrontovat vaši víru.

Trailer na film Unbelievers

Pokud je mi známo, tak právě v USA se „potýkáte“ s velmi silnou vlnou religiozity…

Ano, mnoho lidí v USA je věřících. Nevím, jak jste na tom tady v Česku, ale v USA vzniklo kvůli silné víře mnoho problémů. Proto doufám, že film osloví co nejširší publikum. Překvapila mě však jedna věc. Když jsme americkým divákům film promítli, nechali jsme je vyplnit dotazník, jehož součástí byl také dotaz „Jste věřící?“. Devadesát procent věřících nám však také odpovědělo, že by film doporučilo svým známým. Doufám, že to vyprovokuje i ty, kteří se dosud vědy třeba dokonce obávali.

Jsem si nicméně jist, že v USA bude film považován obecně za velmi kontroverzní, a proto tam taky asi nikdy nebude vysílán ve veřejné televizi, jak se tomu stalo nedávno v Dánsku.

Vzhledem k politické, ekonomické a vojenské síle USA je však podle mě důležité, aby tamní veřejný život a diskuse byly založeny na realitě, na empirickém poznání, a ne na pověrách či mýtech nějaké víry. Ať už se to týká sňatku homosexuálů nebo změny klimatu. Film snad nastolí debatu na tato témata.

Krauss rovněž upozornil na ironii, že se film bude v Česku vysílat zrovna na Velký pátek

Možná vás potěší, že je v Česku značné množství ateistů.

To je dobré! Až budu v sobotu na AFO vést svoji přednášku, nebudu se muset obávat nějakého nábožensky motivovaného útoku. V Alabamě jsem například musel využít služeb policejní eskorty, abych mohl opustit přednáškový sál.

Je zajímavé, že přednášky pro věřící publikum jsou jedinými okamžiky, kdy musím využívat služeb bodyguardů či policie. Měl jsem osobního strážce v Londýně na přednášce pro muslimy ale také v Severní Carolině, když jsem přednášel tamním křesťanům. To už o něčem zvláštním vypovídá, nemyslíte?

Mám takové podezření, že po většině zemí světa je přítomno mnohem více lidí bez víry než těch s vírou. Podle mě se jen bojí přiznat. Dám vám jeden příklad: Nadace Richarda Dawkinse před několika lety v Anglii provedla průzkum, v němž se zhruba 54 procent lidí přihlásilo ke křesťanskému vyznání. Nadace se těchto lidí ve svém následujícím průzkumu zeptala, proč a v co přesně věří – Svatá trojice, vzkříšení, stvoření světa a podobně.

Překvapivé bylo, že jen velice málo lidí uvedlo, že v něco takového opravdu „věří“. Na dotaz „Proč jste vlastně uvedli, že jste křesťané?“ pak často odpovídali: „Chtěli jsme být považováni za milé, hodné lidi.“

Spletli si morální hodnoty s vírou?

Naprosto. Církev má v tomto ohledu monopol. Mnoho lidí si myslí, že pokud nevěří, tak nemá morálku a ostatní lidé si o nich proto začnou myslet, že jsou „špatní“ či „zlí“. Ba co hůř, časem si to mohou začít myslet také oni sami o sobě. A přesně to chceme změnit, chceme se zbavit toho, aby se lidé o sobě nebáli smýšlet jako o „hodných“ či „spořádaných“ a zároveň byli schopni například vést diskusi o existenci či neexistenci Boha.

Nicméně mezi vědci-fyziky máte kolegy, kteří jsou věřící. Ve vašem pojetí to tedy není pouhý střet věda vs. víra?

Pokud se jim to neplete do práce… Existuje několik kvalitních vědců, výzkumníků, kteří se hlásí k víře. To si však nekonkuruje. Člověk je schopen přemýšlet na mnoha hladinách, v mnoha směrech, které spolu nemusí vůbec souviset. Pokud tedy v okamžiku vstupu do laboratoře „zapomenou“ na svoji víru a začnou přemýšlet na úrovni vědy a výzkumu, nenechají se ovlivnit, tak to podle mě není vůbec problém.

Můj kamarád Noam Chomsky mi jednou řekl, že ho nezajímá, v co lidé věří, ale to, co činí. S tím musím souhlasit jen s jedinou výhradou – víra ovlivňuje činy. Nemám problém s lidmi, kteří věří, mám však výhrady k tomu, když má víra vliv na lidské chování, naše děti, instituce. Chtě nechtě totiž víra v případě institucí postupně ovlivňuje jejich kroky, a to i na mezinárodním poli. A za tyto kroky pak musíme nést následky.

Od okamžiku, kdy jsem se v této problematice trochu více „proslavil“, začalo se mi ozývat mnoho lidí, kteří mi děkovali za to, že jsem se takto veřejně „vyslovil“. Z jejich dopisů vyplynulo, že cítí vinu, smutek a obavu z toho, že například nechtějí přijmout víru svých rodičů, prarodičů. Mysleli si, že je s nimi něco špatně. A to mi dalo jistotu, že víra není jen nějakou neškodnou věcí - je to také něco, co v určitých ohledech vytváří psychický a společenský tlak na lidi. Toho tlaku je potřeba se zbavit.

„Nechtěl bych žít ve vesmíru, kde nějaký Bůh opravdu existuje.“

Sám sebe nazýváte antiteistou

Nerad se jakkoliv označuji, ale pokud bych si musel vybrat, co či kdo vlastně jsem, tak bych opravdu užil výraz antiteista, spíše než ateista. Přivedl mě k tomu Christopher Hitchens. Nemůžu samozřejmě tvrdit, že je jisté, že neexistuje nějaký Bůh, ale celkem s jistotou mohu říci, že zde také není důvod tvrdit, že nějaký Bůh existuje.

A s naprostou jistotou mohu prohlásit, že bych nechtěl žít ve vesmíru, kde nějaký Bůh opravdu existuje. Celá myšlenka s existencí Boha mi přijde odpuzující. Jakožto správný vědec nicméně musím uznat, že má východiska k této věci nemusí být pravdivá, musím být ochoten o nich pochybovat.

Přejděme nyní k nějakému lehčímu tématu - třeba vesmíru. Co vás přivedlo k tomu, že se budete zabývat studiem vesmíru, kosmologie a teoretickou fyzikou?

V dětství jsem četl mnoho knih, o fyzice a fyzicích. Velmi mě zaujala a trochu i inspirovala kniha o životě Galilea Galilei. Maminka chtěla, abych byl doktor, ale v tu dobu už bylo tak trochu pozdě. Začal jsem tehdy „ujíždět“ na knihách od Einsteina, Gamowa či Feynmana.

A to je důvod, proč se nyní snažím také publikovat – abych se „revanšoval“ vědeckému kolektivu a mladým vědcům poskytl obdobnou motivaci a inspiraci. Šlo by i říci, že je to tak trochu „sexy“, vědět, že jsem prvním člověkem, nebo alespoň jedním z prvních lidí na světě, který by se měl v rámci výzkumu dozvědět něco unikátního, převratného.

Když před lidmi hovoříte o vesmíru, kosmologii, temné hmotě a temné energii, rozumí vám vůbec?

Nemyslím, že rozumí veškerým detailům, ale obecnému principu a rovině je vcelku snadné porozumět. Získají určitý náhled. Každý může porozumět určitému „základnímu obrazu“ vesmíru, toho, jak vznikl, jak se vyvíjí a jak se změnil. Nejen že by těmto základním věcem mohl každý rozumět, podle mě by jim měl každý rozumět a hlavně je znát. Je to totiž základem pro poznání sama sebe, toho, kým jsme, odkud pocházíme, kam směřujeme a kam ve vesmíru „patříme“. To jsou fundamentální znalosti.

Jsou tyto „makro úvahy“ opravdu aplikovatelné i pro každodenní „mikro život“?

Odpovím vám několika otázkami: „Je Mozartova tvorba aplikovatelná pro váš každodenní život?“, „Jsou Piccasovy malby aplikovatelné pro váš život?“ Jde o nádherná díla výjimečných lidí, které nám dávají možnost pohlédnout na svět z úžasné perspektivy. Možná nemají onen „praktický“ význam, ale na tom jednoduše nezáleží.

Lidé se mě hodně ptají, co je vlastně na mé práci praktického. Vzhledem k tomu, že mnoho vědeckých objevů stojí za novými technologiemi, mají lidé tendenci si myslet, že to je jediným účelem vědy. Opravdu důležitou částí vědy je však její schopnost klást si otázky, mít nápady. A tyto nápady lze samozřejmě sdílet.

Lidé si myslí, že k tomu, aby rozuměli vědě, musí být vědci. K tomu, abyste měl rád hudbu, Shakespeara nebo Picassa přece ale nemusíte být hudebníkem, dramatikem nebo malířem.

Takže věda je ve vašem pojetí určitým uměním?

Uměním, nebo spíše kulturou. Nedílnou součástí kultury. A je ostudné, že tuto část kultury více nešíříme.

Je tomu měsíc, co jsme se dozvěděli velkou novinku týkající se gravitačních vln velkého třesku. Předpokládám, že vás tento objev potěšil…

Ano, velice. Už jen proto, že jsem o nich posledních třicet let hovořil a jejich existenci předpokládal. Dává nám to výjimečnou šanci nahlédnout do prvních okamžiků po velkém třesku. Je to téměř hrozivé, je-li to vše pravda, nemyslíte?

Chápu-li to správně, tak lze z informací, které gravitační vlny nesou, zjistit stav vesmíru z okamžiku, kdy byl necelou sekundu starý?

Mnohem méně než sekundu – miliontinu biliontiny biliontiny biliontiny sekundy po velkém třesku, během které vesmír expandoval z velikosti atomu do velikosti basketbalového míče. Sekunda je v porovnání s tímto okamžikem v tomto měřítku prakticky věčnost.

Potvrzuje to tedy ta zjištění, že vesmír neustále expanduje?

Tak, jak se nám nyní vesmír jeví, to vypadá, že od okamžiku velkého třesku opravdu stále expanduje.

Myslíte, že se někdy začne přeci jen smršťovat?

Vesmír neustále expanduje a zrychluje, nechystá se „smrsknout“, jak se dříve předpokládalo. Ostatně za tento objev získali mí kolegové Brian P. Schmidt a Adam G. Riess v roce 2011 Nobelovu cenu a jsem rád, že jsem byl součástí jejich výzkumu. Vesmír ve své expanzi neustále pokračuje, zrychluje. Jednoho dne všechno, co známe – sluneční soustava, galaxie - všechno prostě „zmizí“, přestane být viditelné, protože v principu nic nebrání expanzi vesmíru přesáhnout rychlost světla.

Mezi vašimi aktivitami je také projekt „Origins“ (počátky)…

Úžasný program, který mě přivedl do Arizony. V jeho rámci se zabýváme veškerými počátky napříč nejrůznějšími vědními obory – od původu vesmíru, přes původ morálky, nemocí nebo například násilí.

Je to jako být dítětem v cukrárně – zvu nejlepší myslitele, lékaře, fyziky, chemiky na veřejná setkání, kde diskutujeme o nejrůznějších tématech. Na jedno takové poslední setkání dorazilo více než tři tisíce posluchačů. Potvrzuje to, že lidé se o vědu zajímají.

L. M. Krauss a figurína magistra Edwarda Kelleyho

Kdybyste si měl vybrat některý ze zkoumaných počátků, jež vás nejvíce zaujal/nadchl, který by to byl?

Všechny jsou úžasné, bez výjimky. Samozřejmě mezi ně patří i můj vlastní výzkum o počátku vesmíru, ale zajímá mne třeba i původ života. Jde o velká a ohromující témata, proto jsem celý projekt nastartoval.

Snažím se navíc příliš nerozlišovat, k jednomu tématu si vždy zveme několik lidí napříč vědními obory – jde o skládání určité mozaiky znalostí. Pro mě jakožto fyzika je vždy zajímavé dozvědět se něco z jiného oboru, třeba medicíny nebo chemie. A stejná charakteristika platí i o mých hostech.

Když se podívám do historických publikací, tak jste vždy nebyl úplný fanda teorie o existenci Higgsova bosonu…

Domníval jsem se, že celá teorie je špatně. Teorie se jevila jako příliš jednoduchá na to, aby byla pravdivá. Její použití bylo příliš snadné a moc lákající k využití vysvětlení některých komplexních problémů týkajících se hmoty. A příroda mě v tom překvapila. Samozřejmě příjemně. Je dobře, že jsem se v tomto mýlil.

Znamenalo to také zásah do vaší práce? Například předělání některých teorií?

Byl jsem příjemně překvapen, že něco tak extrémně komplikovaného, jako je LHC v CERNu, opravdu fungovalo. Přeci jen, je to nejsložitější přístroj, který kdy lidstvo sestrojilo.

Jednou jsem málem napsal, že Higgsův boson neexistuje. Málem. Naopak potvrzení existence Higgsova bosonu mě přivedlo na nové myšlenky a úvahy týkající se vesmíru. Vnuklo mi to pár nových nápadů a důvodů, jak přemýšlet o věcech, které bych dříve nebral příliš vážně. Rozhodně to „přesměrovalo“ část mých úvah.

Jakých například?

Snažím se najít spojitost mezi Higgsovým bosonem a temnou energií.

Co byste rád sdělil mladým studentům fyziky, budoucí generaci vědců?

Užijte si to všechno.

Jde to dohromady s onou nutností se neustále něco učit, biflovat?

Pokud vás fyzika baví, dělejte ji, studujte, bádejte. A to až do okamžiku, kdy vás bavit přestane. A hlavně se nebojte o svoji práci. Věci, které se při studiu fyziky naučíte, jsou užitečné v jakémkoliv oboru lidské činnosti. I když se nestanete přímo fyzikem, tak vás tato zkušenost učiní lepšími v jakémkoliv oboru, který se rozhodnete dělat. Fyzika nabízí nejvíce vzrušující fakta a objevy, kterými lidstvo momentálně disponuje.

Nedávno se objevily skeptické hlasy, že věda obecně je „zaseknutá“, že už jí dochází dech…

To rozhodně není pravda, vždyť jsme nedávno udělali obrovské objevy (Higgsův boson, gravitační vlny apod., pozn. red.). To, že objevy přichází pomaleji, jen znamená, že je vše o něco těžší. Vezměte si například biologii – ta se vyvíjí téměř ze dne na den, dříve se měnila jednou za století. Věda se stále vyvíjí, byť její nové fundamentální otázky vyžadují více času a výzkumu.

Jste velký fanoušek sci-fi série Star Trek. Dosáhne lidstvo někdy takové technologické úrovně, kterou Star Trek popisuje?

Jsme a budeme mnohem lepší než Star Trek, tím si jsem jist. Realita je mnohem lepší než Star Trek, a to říkám se vší úctou k jeho tvůrcům.


Čtěte také:

Rolf Landua: Rozkrýváme tajemství fungování vesmíru

Reportáž: Vědci z Česka jsou v CERN vidět

Nobelovu cenu za fyziku dostali vědci za objev Higgsova bosonu

 Marek Schwarzmann Autor: Marek Schwarzmann redaktor E15.cz

Komentáře

Čtěte také

Banky vnucují klientům půjčky, stropy pro předschválené úvěry rostou

Banky vnucují klientům půjčky, stropy pro předschválené úvěry rostou

Čím dál větší částky peněz dostávají klienti českých bank až pod nos. Mantrou je zvyšující se strop předschválených půjček, tedy sumy, na kterou zájemce dosáhne bez dalších debat… více

Komerční prezentace

E15news

Zpravodajství do e-mailové schránky.

Mobilní web