Laurent Barrieux: Jádro je fajn, ale potřebujete i jiné zdroje. Hlavně biomasu | E15.cz

Laurent Barrieux: Jádro je fajn, ale potřebujete i jiné zdroje. Hlavně biomasu

Laurent Barrieux: Jádro je fajn, ale potřebujete i jiné zdroje. Hlavně biomasu
Laurent Barrieux
• 
ZDROJ: E15 Robert Zlatohlávek
8. listopadu 2011 • 07:34
Jaderné elektrárny se mohou v Česku podílet na výrobě elektřiny padesáti procenty. To je realistické, říká Laurent Barrieux, generální ředitel společnosti Dalkia, která je jednou ze dvou největších firem v českém teplárenství.

Zbylých padesát procent se však bude v každém případě vyrábět z jiných zdrojů. Může to být černé uhlí, hnědé uhlí nebo obnovitelné zdroje. V Česku nelze příliš spoléhat na vodní elektrárny, není tu tolik vysokých hor. Částečně mohou pomoci větrné elektrárny a solární panely. Ale především biomasa, zdůrazňuje Barrieux.

* E15: Český systém centrálního zásobování teplem není v západní Evropě obvyklý, s výjimkou severských zemí. Věříte, že přežije? Má pro vaši firmu vůbec smysl tento sektor v Česku rozvíjet?

Samozřejmě, že to dává smysl. Nemyslím, že by tady systém centrálního zásobování zkolaboval. Je pravda, že se potýkáme s některými problémy, ať už jde o zvyšování daně z přidané hodnoty na teplo, nebo o zdanění emisních povolenek. Ale teplárenství má v zemích střední a východní Evropy dlouhou historickou tradici. Výhodou je, že vyrábíme současně teplo a elektřinu. A můžeme využívat různé zdroje – uhlí, biomasu nebo i plyn. Také je možné relativně jednoduše přecházet od jednoho zdroje ke druhému. To je z technologického hlediska unikátní.

* E15: Hlavním zdrojem je ovšem uhlí. A přecházet na jiné zdroje by bylo velmi drahé. Plyn je o dost dražší.

To je pravda. Dnes je hlavním zdrojem jednoznačně uhlí, ať už černé nebo hnědé. Černé uhlí je šetrnější k životnímu prostředí, protože obsahuje méně síry.

Skupina Veolia chce v Česku posílit

* E15: Působíte hlavně na severní Moravě, takže využíváte černé uhlí?

Ano, hlavně černé uhlí. Dlouhodobě využíváme uhlí z dolů OKD. Ale třeba přechod od černého uhlí k biomase nemusí být tak drahý. Je možné spalovat společně biomasu a uhlí, což nevyžaduje nijak závratné investice, pokud bude podíl biomasy tak do deseti procent.

* E15: Potíž je v tom, že v Česku není dostatek biomasy.

To není pravda. Česká republika patří k těm evropským zemím, které mají nejkrásnější, nejlépe udržované lesy a také nejrozvinutější lesní hospodářství. Na druhé straně zde není dostatek půdy, na které by se dala biomasa účelově pěstovat. Podle Národního akčního plánu pro obnovitelné zdroje je možné pro výrobu energetických plodin vyčlenit zhruba 500 tisíc hektarů. Problém je, že výrobci nejsou stimulováni. Za uvedení půdy do klidu dostanou zemědělci evropské dotace, za pěstování energetických plodin jen cenu komodity. Poměrně rozsáhlé plochy jsou ale k dispozici v Polsku nebo na Ukrajině. Pokud jde o lesní biomasu, tedy dřevní štěpku a pelety, není jí v Česku nijak závratné množství, ale dost na to, abychom mohli spoluspalovat s uhlím až deset nebo dvacet procent biomasy. To není špatné. A pokud se chceme s biomasou dostat ke třiceti procentům, potřebujeme spalovat energetické rostliny. Dalkia může využívat půdu k jejich pěstování v zahraničí a dovážet je do Česka.

* E15: Může to z ekonomického hlediska fungovat?

Ekonomicky to dává smysl. Rozhodně. Pokud se chceme dostat na dvacet třicet procent, museli bychom investovat více, to je jasné. Teď ale v České republice neexistují žádné dlouhodobé pobídky, abychom biomasu využívali, což je ve srovnání s jinými evropskými zeměmi velmi zvláštní. Nemáme dlouhodobý výhled, nevíme, jaké budou ceny elektřiny za deset nebo patnáct let. Energetický byznys je velmi náročný na vstupní kapitálové investice. A abychom investovali, potřebujeme vědět, jaké budou v budoucnu zelené bonusy, které by garantovaly určitou výkupní cenu elektřiny.

* E15: Český stát sotva podpoří využívání biomasy z dovozu.

Nemyslím si to, protože stát potřebuje snížit emise a celkovou uhlíkovou stopu. A když budeme spalovat biomasu, nejenom výrazně zredukujeme emise, ale také zabráníme vysokému nárůstu cen tepla. Bez biomasy – a to i té dovážené – totiž budou náklady na snižování emisí podstatně vyšší a pochopitelně se promítnou do cen.

* E15: Teď se v Česku jedná o aktualizované energetické koncepci, která má být založena na domácích surovinách. Proto pochybuji o tom, že to je realistické…

Pokud jde o výrobu elektřiny, naprosto souhlasím, že Česko potřebuje více jaderné energie. Nyní je její podíl na celkové výrobě elektřiny 38 procent, dostaneme se na padesát procent.

* E15: Ale ne k devadesáti procentům, jak bylo také navrhováno?

K devadesáti opravdu ne. Nejvyšší podíl jaderné energie je celosvětově ve Francii, a to jsme na úrovni sedmdesáti procent. Padesát procent v Česku, to je realistické. Zbylých padesát procent se bude v každém případě vyrábět z jiných zdrojů. Může to být černé uhlí, hnědé uhlí nebo obnovitelné zdroje. V Česku nelze příliš spoléhat na vodní elektrárny, není tu tolik vysokých hor. Částečně mohou pomoci větrné elektrárny a solární panely. Ale především biomasa.

Nejsme premianti, ale zlepšíme se

* E15: Vaši kritici říkají, že máte při distribuci tepla pořád poměrně významné ztráty. S tím souhlasíte?

Nejsme v tomto smyslu premianti a musíme se zlepšit. Chystáme investice, abychom díky nižší teplotě nahradili část rozvodů páry rozvody horké vody. To jsme udělali například v Dalkii v Olomouci. Ale zcela jednoznačně platí, že z hlediska ochrany životního prostředí v rámci celé země je lepší mít velké teplárny a centrální systém zásobování než obrovské množství malých plynových kotelen.

* E15: Ve Francii tak rozsáhlý centralizovaný systém nemáte.

Na začátku šedesátých let jsme vybudovali hodně centrálních systémů zásobování teplem ve velkých městech, dnes je na ně pořád napojena zhruba čtvrtina Paříže, Lyonu nebo Grenoblu. Tyto systémy byly postaveny na uhlí a ropných palivech. Na začátku osmdesátých let jsme se ale z politických důvodů rozhodli zavřít všechny uhelné doly ve Francii. V té době už pokračoval rozvoj jaderné energetiky. V teplárenství byly zapotřebí vysoké investice, aby bylo možné přejít od uhlí k plynu. Na teplárenské rozvody je ale ve Francii napojeno hodně spaloven.

* E15: Bylo uzavření uhelných dolů ve Francii chybou?

Ne, chyba to nebyla. Přechod k jaderné energetice je z dlouhodobého hlediska správný. Možná jsme ale tehdy ve Francii nevzali dostatečně v potaz to, že bude zároveň nutné hodně elektráren a tepláren vypnout. Ale ve srovnání s východní Evropou, kde se centrální systémy podílejí na dodávkách tepla sedmdesáti procenty, v Ostravě dokonce devadesáti procenty, jsme ve Francii nikdy takových vysokých podílů nedosáhli.

* E15: V čem je hlavní rozdíl?

Přístup Francouzů je odlišný, nemají zkušenost s komunistickým systémem…

* E15: Situace se ale mění i tady. Po více než dvaceti letech od sametové revoluce možná centrální systémy také ztratí přitažlivost. Nemyslíte, že můžeme následovat francouzský příklad?

Ve Francii teď ale už pět deset let jdeme úplně opačným směrem. Mnoho lidí se odpojuje od malých plynových kotelen a připojuje se k centrálním rozvodům tepla, protože zjišťují, že to je výhodné.

Laurent BarrieuxLaurent BarrieuxAutor: E15 Robert Zlatohlávek

Neuvěřitelně málo spaloven

* E15: Mluvili jsme o biomase, ale hodně emocí je v Česku spojeno s jiným obnovitelným zdrojem – solárními panely. Jak to vnímáte?

Tady se udělala obrovská chyba. Zaplatí to všichni obyvatelé České republiky. My platíme darovací daň na emisní povolenky CO2.

* E15: Nedávné rozhodnutí o přidělování povolenek zdarma tedy vlastně ještě není konečné?

Ještě ne. My jsme vlastně trestáni dvakrát, protože velké teplárny také platí za emise znečišťujících látek. Malé kotelny znečišťují ovzduší víc než my, a neplatí nic. To není férová konkurence. Částečně by to měla napravit uhlíková daň.

* E15: Část povolenek zdarma jste však získali. Myslíte, že vám v tom pomohl Mirek Topolánek jako nový šéf Teplárenského sdružení?

Ano, myslím si to. Dříve nás nebylo příliš vidět, nikdo nám nevěnoval příliš pozornosti – ani veřejnost, ani vláda. Bývalý premiér v čele sdružení bude vidět více a Mirek Topolánek má dobré kontakty. Velmi usiloval o to, abychom získali povolenky zdarma. Doufám, že bude stejně usilovně prosazovat lepší podmínky pro kogeneraci a podobné věci.

* E15: Zmínil jste téma spaloven. Myslíte, že v Česku mají velký potenciál?

Ano. Když to srovnáme s jinými zeměmi, je jich zde zatím neuvěřitelně málo. Vlastně jenom tři – v Liberci, v Praze a v Brně. Ve Francii je jich přes tři stovky. Francie má šestkrát více obyvatel než Česko, ale i kdybychom ten francouzský počet vydělili šesti, je to obrovský rozdíl. Vůči podobným projektům je tu ale velký odpor. Spalovny přitom mají proti malým kotelnám podobné výhody jako velké teplárny – vše je monitorované, do ovzduší se nevypouští ani oxidy síry, ani oxidy dusíku. Díky moderním technologiím je možné spalovat odpad velmi bezpečně. Teď se chystá spalovna v Karviné, má být hotova v roce 2015 a my jsme s Moravskoslezským krajem podepsali kontrakt na odběr tepla. A díky teplu z této spalovny budeme spalovat méně uhlí.

* E15: Objevují se požadavky, že byste měli po spuštění spalovny uzavřít více tepláren, než plánujete.

To je pravda, ale ti, co to požadují, nemají přesné údaje. My máme velkou teplárnu v Karviné, která má ve špičce výkon tři sta megawattů. Spalovna pouze čtyřicet megawattů. Ve špičce se bude spalovna podílet na celkovém výkonu deseti patnácti procenty a z hlediska výroby tepla to bude více než třicet procent za rok. To už ale má velký význam pro životní prostředí v Karviné.

* E15: Kvůli výstavbě karvinské spalovny žádají města různé kompenzace, což se netýká jen Karviné, ale třeba i Havířova a Českého Těšína.

Havířov a Karviná – to je stejná, propojená teplárenská soustava. Příznivý dopad včetně úspor emisí oxidu uhličitého se tedy bude týkat i Havířova. Každý starosta samozřejmě z politických důvodů požaduje od regionu ještě něco dalšího. Třeba dálnice, okruhy, různé věci. Ale tím se příliš nezabývám, to je politická záležitost mezi regiony a městy. Sama spalovna ale bude mít příznivý dopad na životní prostředí.

* E15: Takže žádná další kompenzace vlastně nemá logiku?

Pokud se zamýšlím pouze nad dopady na životní prostředí a teplárenství a neberu v potaz politické záležitosti, skutečně tu žádná potřeba kompenzací není.

Mateřská Veolia může v Česku posílit

* E15: Vaše mateřská skupina Veolia prodává některá aktiva ve světě. Může to mít nějaké dopady na vaše aktivity v Česku?

Veolia Environnement dosud působila v 77 státech světa a oznámila, že zůstane v necelé čtyřicítce zemí. Z hlediska tržního významu patří Česká republika k nejdůležitějším zemím na světě, v nichž Veolia působí. Samozřejmě vedle Francie, Německa, Velké Británie, Spojených států. V Česku má Veolia Environnement třináct tisíc zaměstnanců, působí tu Veolia Voda, Dalkia, je tu zastoupena také divize odpadů prostřednictvím Marius Pedersen a Veolia Transport.

* E15: Veolia si chce v Česku ponechat celé toto portfolio?

Ano. A pokud Veolia Environnement zredukuje své portfolio téměř o čtyřicet zemí, zbude tu větší kapacita pro ostatní státy k investicím a k vylepšení naší pozice. To by pro nás v Česku byl velmi dobrý signál. Peníze, které se v poslední době investovaly v jiných zemích, se vrátí zpět do Francie, Velké Británie, Německa a České republiky.

* E15: Ale hospodářská krize asi váš zájem o další akvizice v Česku oslabila?

* E15: Od minulého roku má česká Dalkia nové akcionáře – ČEZ a Energetický a průmyslový holding podnikatelů Křetínského, Kellnera a Tkáče. Co si od toho slibujete?

Když jsme se rozhodli najít menšinové akcionáře v České republice, vybírali jsme mezi finančními a strategickými investory. V roce 2009 jsem dospěl k názoru, že bude lepší jednat se strategickým investorem, a přesvědčil jsem o tom dozorčí radu i vedení mateřské společnosti. EPH koupil deset procent našich akcií, ČEZ patnáct. Jsem přesvědčen, že spolupráce akcionářů je důležitá, abychom měli silnější vliv ve všech záležitostech, o nichž se teď diskutuje – ať už jde o energetickou politiku, zelené bonusy, kogeneraci, emise CO2, energetické úspory nebo centrální zásobování teplem.

* E15: Takové spojení může vyvolávat podezření, že máte společné zájmy a spolupracujete v rozporu s antimonopolními pravidly.

Nespolupracujeme na trhu, nelze říct, že bychom v tomto smyslu měli společné zájmy. To bylo možné vidět ve výběrových řízeních, kde jsme loni v soutěži s ČEZ přišli o devadesát procent trhu s podpůrnými službami pro provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Bylo to pár dní poté, co se ČEZ stal naším akcionářem. A hned nám převzal velkou část našeho trhu. Můžeme ale společně diskutovat o dlouhodobých stanoviscích k energetické politice v Česku.

Laurent Barrieux (53)

Narodil se v Lotrinsku, vystudoval Národní institut aplikovaných věd v Lyonu. Nejprve pracoval v ocelářském průmyslu ve skupině Arcelor. V roce 1987 nastoupil do Dalkie, v této firmě prošel různými funkcemi a mimo jiné řídil centrální zásobování teplem v Lyonu. V Česku působí jako generální ředitel a country manager od roku 2006. Je ženatý, má čtyři děti. Mezi jeho koníčky patří maratonský běh.

Autor: Jan Žižka
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!