Ľubomír Páleník: Na asijskou konkurenci platí produktivita | E15.cz

Ľubomír Páleník: Na asijskou konkurenci platí produktivita

Ľubomír Páleník: Na asijskou konkurenci platí produktivita
Ředitel Hartmannu-Rico pro střední a východní Evropu Ľubomír Páleník
• 
ZDROJ: E15 Michael Tomeš
27. června 2013 • 07:40
Firma Hartmann-Rico kvůli výrobě v Asii uzavřela před lety jeden ze čtyř českých závodů. Nyní však mají tři zbývající české továrny s 1200 zaměstnanci práci zajištěnou. A to i díky vyšší produktivitě. „Když pětkrát po sobě zvýšíme produktivitu o pět procent, tak si říkám, kde se tam ten prostor stále bere,“ říká v rozhovoru pro deník E15 ředitel Hartmannu-Rico pro střední a východní Evropu Ľubomír Páleník.

* E15: Dotkla se nějak vašeho oboru krize? Čelíte například tlaku na marže?

Když v roce 2009 začínala finanční krize a z ní krize ekonomická, tak jsme měli velké obavy, jaké dopady bude mít na zdravotnictví. Problém se projevil zhruba ročním zpožděním, když se najednou začíná šetřit na vládní úrovni a nemocnicím se krátí rozpočty. V rámci první vlny úspor si i v zemích typu Německa či Francie říkali, že musí tlačit na nákupčí centrálních zařízení pro nemocnice, aby kupovali co nejlevněji. Ale po první vlně krize západní Evropa poznala, že nakupovat lacino vychází ekonomiku velmi draho.

* E15: Neboli nejsme tak bohatí, abychom mohli kupovat levné věci?

Dodavatelé začali dodávat výrobky z Asie, na trhu se objevily nekvalitní výrobky z Číny či Pákistánu. Nemluvě o tom, že není jasné, jestli se při zhotovování těchto výrobků nevyužívá například dětská práce. Západní svět si ale velmi rychle tento etický rozměr uvědomil, že u výrobků by mělo být jasné, v jakých ekologických a právních podmínkách vznikaly. Druhý rozměr je, že se západní země poučily ekonomicky. V západoevropských ekonomikách jsme tak viděli rychlý návrat ke kvalitě. A to v české ekonomice postrádám. Zde se učinil první krok. Nalepili jsme se na myšlenku elektronických aukcí, tendrů podle jednoho kritéria, výběru jen podle ceny. Avšak myslím, že nám pomalu dochází, jak je to vlastně ekonomicky nevýhodné.

* E15: Představují pro vás dovozy zdravotnického materiálu z Asie velkou konkurenci?

Nejlepší způsob, jak lze těmto dovozům čelit, jsou metody, jimiž je možné dokázat celkové ekonomické zatížení. Jednoduchý příklad je absorpční inkontinentní plena. Když má absorpční kapacitu výrazně vyšší než nekvalitní plena z Turecka, tak to znamená, že místo šesti tureckých lze použít tři naše. Jednotková cena za kus potom sice může být až o 30 procent vyšší, celková ekonomičnost produktu je však lepší. A to nemluvím o tom, že při používání nekvalitních plen vznikají následně další komplikace, například proleženiny, které vyžadují další péči včetně antibiotik. Léčba pacienta se tak může silně prodražit.

* E15: Vaše skupina ale přece také vyrábí v Asii.

Asi před deseti lety se na německém trhu objevily falšované výrobky, které se tvářily jako naše značka. To nás však přivedlo k nápadu, proč bychom nemohli vyrábět v Číně sami v kontrolovaných podmínkách. Zhruba před šesti lety jsme tam tedy vybudovali podle německých norem závod, v němž nyní vyrábíme pro Evropu. Trošku jsme doufali, že v Číně budeme moci dělat také pro čínský trh. To se však příliš nepodařilo, protože jsme to přehnali s kvalitou té stavby. Investovali jsme tam příliš a na čínském trhu tak nejsme konkurenceschopní.

* E15: Nehrozí, že výroba Hartmannu-Rico v Asii ohrozí vaše závody v Evropě včetně České republiky?

Do jisté míry ano. Před pěti lety jsme rozhodli o uzavření závodu v Mostě, protože jsme část technologií museli převézt do Číny a Indie. Ale globální ekonomice nelze čelit hájením lokálních zájmů. Je nutné, aby si všichni majitelé a manažeři firem a výrobních zařízení v jakémkoli tržním prostředí uvědomili, že růst nákladů není možný bez současného nárůstu produktivity práce. Chceme, aby naši lidé byli spokojení, aby si dostatečně vydělali a uživili své rodiny, aby cítili, že jim neklesá reálná mzda. Proto ovšem také naše týmy inženýrů a procesních analytiků mají na starosti, aby se produktivita práce v našich závodech zvedla každý rok nejméně o pět procent. Takže takto čelíme asijské konkurenci. Do karet nám hraje rovněž růst mezd v Číně.

* E15: Daří se vám zvyšovat produktivitu i v České republice?

Minulý rok jsme tu zvýšili produktivitu práce o osm procent. Někdy je pro mne až neuvěřitelné, jak to naši techničtí pracovníci umějí uchopit. Občas si až s podezřením říkám, jak je možné, že jsme měli takovéto rezervy. Když pětkrát po sobě zvýšíme produktivitu o pět procent, tak si říkám, kde se tam ten prostor stále bere. Velké změny se týkaly například výrobních linek, u nichž jsme přešli z takzvaného hnízdového uspořádání na liniové. A díky tomu jsme najednou například v závodě v Havlíčkově Brodě zvýšili během jednoho roku produktivitu až o 30 procent.

Ředitel Hartmannu-Rico pro střední a východní Evropu Ľubomír PáleníkŘeditel Hartmannu-Rico pro střední a východní Evropu Ľubomír PáleníkAutor: E15 Michael Tomeš

* E15: Ziskovost tedy udržujete zvyšováním produktivity. Osud vaší zavřené továrny v Mostě už tedy žádná další následovat nebude?

Situaci jsme už stabilizovali, nyní vyrábíme v Havlíčkově Brodě, Veverské Bítýšce a Chvalkovicích. Právě do Chvalkovic už dva roky přebíráme výrobu medisetů z Francie a Belgie, takže se tam obrovsky rozrůstáme, nabrali jsme tam také desítky nových zaměstnanců.

* E15: Vždy jste dost peněz investovali do modernizace výroby. Jaký je váš aktuální investiční plán?

Největší investici jsme učinili v roce 2004, když jsme otevřeli ve Veverské Bítýšce zhruba za půl miliardy korun nejmodernější etylenoxidovou sterilizaci v Evropě. Tehdy jsme se investičně trochu vyčerpali a od té doby tak děláme spíš jen menší stavební úpravy. Každý rok ale přesto investujeme 50 až 60 milionů korun, investice v stovkách milionů ale nyní neplánujeme.

* E15: Loni vám vzrostly tržby, ale klesl zisk. Co to způsobilo?

Jsme hodně závislí na dvou faktorech, a to jsou ceny surovin a ceny, za něž se nám naše výrobky podaří prodat. V posledním období jsme byli v dost nešťastném tlaku z obou stran, kdy na velkých světových trzích ceny surovin rostly. Do výroby nám tedy vstupovaly výrazně dražší suroviny, z nichž některé jako latex během jednoho roku podražily o víc než 50 procent. Ceny latexu z jedné strany zvyšovaly různé živelní pohromy po celém světě. Z druhé strany ale obrovské zásoby latexu stáhla Čína na výrobu pneumatik pro svoje automobily. Růst životní úrovně v Číně tedy způsobuje i takovéto paradoxy. Z druhé strany na naše výsledky samozřejmě působí zdravotnické reformy, obavy z krize, a paradoxní a možná až netransparentní, zvyšování daně z přidané hodnoty.

* E15: Budou tito činitelé ovlivňovat vaše hospodaření také letos?

Zatím to po prvních pěti měsících vypadá, že tvorba hospodářského výsledku jde podle plánu. Zvyšování cen surovin se dělo hlavně minulý rok. Krize totiž vede ke snižování průmyslové výroby a surovin je tak najednou paradoxně dost a jejich cena klesá. To pro naši skupinu znamená efekt několika milionů eur. Hlavně nás ale zachraňuje produktivita práce, která bude letos znovu o pět procent vyšší. Takže hospodářský výsledek letošního roku by mohl být přibližně na úrovni roku minulého. Z hlediska tržeb prodeje českým zákazníkům bohužel stagnují, v exportu ale vykazujeme dvojciferný růst výnosů. Zvláště vývoz do Německa funguje bez ohledu na recesi velmi dobře. Celkově bych letošní růst tržeb viděl kolem šesti procent.

* E15: Díky kterým produktům nejvíce rostete?

V České republice je trh poměrně saturovaný, takže když u některých výrobků rosteme o dvě procenta, jsme celkem spokojení. Poměrně dobře se nám daří se systémem na hojení ran Vivano. Světová zdravotnická organizace loni dělala v České republice průzkum ohledně používání dezinfekčních materiálů v nemocnicích. Existují nějaké světové standardy, jaké množství dezinfekcí by se mělo používat. Česká republika je na 20 procentech těchto doporučených množství. To je pro mne šokující informace. Z jedné strany by tu pro nás mohl být mnohem větší trh, současně by se ale měla společnost zamyslet nad fatálními následky užívání tak malého množství dezinfekčních prostředků. V českém zdravotnictví jde o jeden z příkladů šetření na nepravém místě.

Ľubomír Páleník (55)

Vystudoval Chemicko-technologickou fakultu Technické univerzity v Bratislavě. Začínal ve společnosti Calex, v níž se po vstupu Samsungu stal ředitelem českého zastoupení. Od roku 1998 je generálním ředitelem a předsedou představenstva tuzemské části skupiny HartmannRico. V roce 2002 povýšil na regionálního ředitele pro střední a východní Evropu.

 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!