Maciej Szymanowski: Nová vláda v Polsku demokracii neohrozí

Rozhovor

Předchozí polská exekutiva reagovala na řadu negativních jevů v zemi jen opakováním sloganů, že se nám žije nejlépe za posledních 300, ba i tisíc let, říká polský univerzitní pedagog, diplomat a novinář Maciej Szymanowski. „Čím dál víc Poláků se nakonec začalo rozhlížet po jiné vládě,“ říká. Je přesvědčen, že změna neznamená ohrožení demokracie v zemi.

Maciej Szymanowski
12.1.2016 6:59   |  

I když byla nová polská vláda demokraticky zvolena – strana Právo a spravedlnost (PiS) získala 38 procent hlasů, může pro leckoho zvenčí situace ve vaší zemi připomínat státní převrat. Vláda se snaží ovládnout tajné služby, Ústavní soud a nyní i veřejnoprávní média. Váš názor?

A proč by vítězové voleb měli organizovat „státní převrat“? Kandidát PiS vyhrál obě kola jarních prezidentských voleb, na podzim pak uskupení zvítězilo v parlamentních volbách tak, že v obou sněmovnách získalo samostatnou většinu. Což je první takový případ v Polsku po roce 1989.

PiS vyhrálo ve čtrnácti z šestnácti vojvodství, ve všech velkých a malých městech a všech věkových, ba i profesních skupinách – s jedinou výjimkou kategorie „ředitelé a vedoucí pracovníci“.

Pokud jde o tajné služby: nejenže v letech 2012 až 2014 dopustily odposlechy nejvyšších polských politiků včetně bývalého premiéra Tuska v budově vlády, ale následně ani nedokázaly vysvětlit, kdo si ty nahrávky objednal, protože shodit to na „gang číšníků“ nezní příliš přesvědčivě. A také to dosud nikdo nedokázal. Po takové kompromitaci je divné spíš to, že šéfové služeb sami dávno nepodali demisi.

A změny ve složení ústavního soudu?

Pak je tu samozřejmě ještě patová situace ústavního soudu. Ten prohlásil za neústavní, že ještě předchozí parlament zvolil pět nových soudců – přesněji řečeno označil za neústavní volbu dvou z těch pěti. Soud teď žádá, aby prezident uvedl do funkce zbývající tři soudce.

Andrzej Duda ovšem argumentuje, že právo nemá zpětnou platnost, a trvá na legitimitě pěti nově zvolených soudců. Právníci mají v té věci – jak už to bývá – různé názory. Takže máme bitvu s paragrafy a také politický boj. Pokud bude k práci v ústavním soudu připuštěno všech pět nových soudců, znamená to, že ke konci vlády PiS bude většina soudců jmenovaná touto stranou. A kdyby místo toho začali pracovat tři „staří“ soudci, budou mít nominanté Občanské platformy většinu až do roku 2020.

Není v Polsku ohrožena demokracie, když má ministr státní pokladny rozhodovat o tom, kdo bude stát v čele veřejnoprávních médií, které podle vlády neslouží veřejnosti a zemi?

V Polsku naprosto selhal systém financování veřejnoprávních médií. Předplatné dnes uhrazuje zhruba sedmnáct procent domácností. Pokud vejdete do hlavního sídla TVP ve varšavské ulici Woronicze, projdete stovky metrů chodeb, minete několik desítek dveří a nepotkáte živáčka.

Ještě horší je situace v regionálních redakcích. Sotva před rokem televize z úsporných důvodů propustila na pět stovek novinářů včetně skvělých odborníků, mimo jiné Piotra Góreckého, bývalého pražského zpravodaje. A kvůli úsporám TVP žádné své programy zadarmo nezpřístupňuje v zahraničí.

Zatímco Češi si mohou pustit ČT24, žádný ze tří milionů Poláků, kteří v posledních letech emigrovali do západní Evropy, takovou možnost nemá. Nový zákon o médiích, nový systém financování veřejnoprávního rozhlasu a televize má být hotový do června. Do té doby jsou rozhlas a televize skutečně podřízeny přímo ministru státní pokladny. Nemyslím, že by to ohrožovalo demokracii.

Je přirozené, že veřejnoprávní média nebudou moci kritizovat vládu? Bylo tomu tak i v předchozích pětadvaceti letech?

Polská veřejnoprávní média byla dříve také provládní – za vlády Občanské platformy, předtím za první vlády PiS, a ještě předtím za vlády postkomunistů.

Existuje jenom jedna část světa, která je u všech klíčových projektů: střední Evropa. Není náhoda, že tady vypukly obě světové války. Pořád jde o velmi důležitou geopolitickou oblast.

Jaký postoj k vládě mají soukromá média?

Soukromá televize TVN s PiS otevřeně bojuje a Polsat s ní nesympatizuje. Obě televize společně kontrolují většinu televizního trhu. Podobné je to u rozhlasu, kde dominují soukromé a levicové RMF a Radio Zet. Rozhodnou převahu tedy mají elektronické sdělovací prostředky s levicově liberální orientací, tudíž média nyní protivládní.

Blízká nové vládě je přede dvěma lety založená konzervativní TV Republika, které za předchozí exekutivy nebylo přiděleno pásmo, takže vysílá přes internet a satelit, a navíc je zpoplatněná, protože za ní nestojí žádný kapitál. To silně omezuje okruh diváků.

Co noviny a časopisy?

Gazeta Wyborcza, podobně jako všechny ostatní větší deníky, je proti PiS. Pokud jde o týdeníky, situace je vyrovnaná. Postkomunistické Polityce a liberálnímu Newsweeku v posledních letech vyrostla silná konkurence: WSieci a DoRzeczy.
Podobně na internetu. Onet. pl ve vlastnictví Axel Springer a michnikovská gazeta.pl dostaly konkurenci v podobě pravicového wpolityce.pl a několik dalších portálů.

Je někdo ze současných polských ministrů majitelem významných médií jako Andrej Babiš v Česku?

Žádný polský ministr nebyl ani není majitelem žádných médií. Jenom deník Rzeczpospolita se před třemi lety dostal do rukou Grzegorze Hajdarowicze, což je přítel bývalého mluvčího vlády Pawla Grase, v současnosti nejdůvěrnějšího poradce Donalda Tuska v Bruselu.

Proč vláda všechno dělá rychle, ve spěchu? V Česku je něco takového nepředstavitelné.

Že vláda jedná rychle, tvrdí opozice. V pravicových médiích zaznívají spíš názory, že vláda je pomalá. Nevím, kdo má pravdu. Nový Sejm schválil během prvních padesáti dnů tři desítky zákonů. V roce 2010 v Maďarsku, když se dostal k moci Viktor Orbán, odhlasoval maďarský parlament během prvních sto dnů skoro stovku zákonů. Jiná věc je, že PiS nikdy nepřikládá větší váhu public relations a konvencím – vychází z předpokladu, že pravda se obhájí sama.

Nechová se vláda jako její předchůdci tím, jak dosazuje svoje lidi do ústavního soudu a médií?

Zdá se mi ještě předčasné formulovat tak rozhodné teze.

Jaké vlastně byly hlavní důvody porážky Občanské platformy ve volbách?

Vím, že v Česku a vůbec v zahraničí je tato strana obvykle považována za pravicovou, protože tak skutečně před více než deseti lety začínala. Ve skutečnosti ovšem už dávno vede politiku typickou pro levici: vyšší DPH a daň z příjmů a současně marnotratné investice a nesmírné zadlužování země. Její osmiletá vláda znamenala zdvojnásobení polského státního dluhu. A to navzdory dotacím z Evropské unie či převedení poloviny úspor občanů ve druhém pilíři důchodového pojištění do státní pokladny.

Kromě toho se Občanská platforma stala typickou obětí vlastní propagandy. Polsko je po roce 1989 nepochybně úspěšnou zemí. Už třiadvacet let nepřetržitého hospodářského rozvoje je výmluvným příkladem. Současně však polovina mladých, kteří vstupují na trh práce, dostává jen dohody o pracovní činnosti, bez odvodů na pojištění a bez práva na dovolenou. Polské ženy se pořád bojí rodit, protože je to může vyřadit z pracovního trhu.

Polsko je dnes s ukazatelem 1,1 dítěte v rodině na 213. místě na světě. Průměrný polský plat je polovinou španělského, šedesáti procenty řeckého – a to je v těch zemích prý krize. Pokud jde o důchody, jsou rozdíly ještě větší. Předchozí vláda na tyto negativní jevy reagovala jen opakováním sloganů, že se nám žije nejlépe za posledních tři sta, ba i tisíc let. Čím dál víc Poláků se nakonec začalo rozhlížet po jiné vládě.

Zkusíte srovnat poměry v Česku a Polsku?

To je téma na samostatný rozhovor. Svým studentům říkám, že každá další středoevropská generace, která žije v míru, je skutečným darem osudu. Vezměme si současné největší geopolitické projekty: novou hedvábnou stezku, kterou prosazuje Čína, zónu svobodného obchodu od Lisabonu po Vladivostok, tedy takzvaný plán Merkel-Putin, či transatlantickou smlouvu o svobodném obchodu, o které dnes vyjednává EU a USA.

Existuje jenom jedna část světa, která je částí všech těchto projektů: právě střední Evropa. Opravdu není náhoda, že tady vybuchly obě světové války. Pořád jde o velmi důležitou geopolitickou oblast.

Souhlasíte s názorem, že se polská vláda staví k Evropské unii spíš zády? Chce větší orientaci na USA?

To je velmi silná teze. PiS byla pro vstup Polska do EU a je také pro setrvání v unii. Od USA jakožto nejsilnějšího státu NATO jistě očekává větší angažovanost, což je vzhledem k rusko-ukrajinskému konfliktu asi samozřejmé. Připomenu, že loni požádalo v Polsku o trvalý pobyt nebo o azyl více než tři stovky tisíc Ukrajinců a dostali jej. Hrůza pomyslet, co by se mohlo stát, kdyby válka na východě Ukrajiny vybuchla naplno.

Co očekáváte od středečního jednání Evropské komise o situaci v Polsku? Zklidní se vztahy s EU?

Neřeknu nic objevného, když odpovím, že klíčový bude postoj Berlína. Pokud Berlín nějak skousne bankovní daň a zdanění supermarketů v Polsku – což zasáhne především německý, ačkoli také francouzský kapitál – neměla by se situace hrotit.

Důležitý bude také postoj opozice, tedy OP. Pokud ovšem zohledním neschopnost triumvirátu Juncker-Schulz-Tusk, jaká se projevuje při řešení evropské imigrační krize, neočekával bych ani ve vztahu k polské vnitropolitické situaci ze strany Evropské unie žádné reálné kroky.

Maciej Szymanowski (49)
Absolvoval katedru moderní filologie Varšavské univerzity, doktor humanitních věd (Jagellonská univerzita), stipendista Eötvös Collegium v Budapešti. Zabývá se problematikou střední Evropy. V letech 1992 až 1999 byl redaktorem českého týdeníku Respekt, pak pracoval na polském ministerstvu zahraničních věcí. Mezi lety 2006 a 2010 působil jako ředitel Polského institutu v Praze. V současnosti přednáší dějiny na Katolické univerzitě v Budapešti.

Čtěte také:

Polsko připouští omezení volného pohybu osob. Výměnou za více vojáků NATO

Polský Senát odsouhlasil zákon, který může paralyzovat ústavní soud

Pavel Otto Autor: Pavel Otto redaktor deníku E15

Komentáře

Čtěte také

Státní zástupce podal obžalobu na lidi a firmy v další kauze Rath

Státní zástupce podal obžalobu na lidi a firmy v další kauze Rath aktualizováno

Bývalý středočeský hejtman a někdejší poslanec za ČSSD David Rath míří před soud v další kauze zmanipulovaných tendrů. Pražské vrchní státní zastupitelství podalo na celkem devět… více

Komerční prezentace

E15news

Zpravodajství do e-mailové schránky.

Mobilní web