Marian Jurečka: V tendrech ministerstva i lesů lze ušetřit stovky milionů | E15.cz

Marian Jurečka: V tendrech ministerstva i lesů lze ušetřit stovky milionů

Marian Jurečka: V tendrech ministerstva i lesů lze ušetřit stovky milionů
Marian Jurečka
• 
ZDROJ: Anna Vacková, E15

Dušan Kütner

Nový ministr zemědělství Marian Jurečka bude zvažovat změny v tendrech Lesů ČR postavených jen na ceně. Případných výpadků příjmů se neobává, neboť rezervy vidí mimo jiné v dříve pochybných zakázkách státní firmy. „Proč Lesy ČR v minulosti utrácely až čtvrt miliardy korun ročně za reklamu? Proč sponzorují Davis Cup? Nikdy jsem to nepochopil u firmy, která má téměř monopolní postavení na trhu a inzerce jí vyšší tržby a zakázky nepřinese,“ míní.

E15: Po svém nástupu jste vyměnil polovinu náměstků. Proč?

Člověk chce mít s nástupem do vedoucí pozice kolem sebe tým lidí, kterým může důvěřovat a kteří budou dostatečně schopní a pracovití. Personální změny jsem velmi zvažoval, nejsem přítel velké personální revoluce. Na ministerstvu jsou ale určité problémy. Je to například otázka vypisování veřejných zakázek na IT (kritizovaných Nejvyšším kontrolním úřadem – pozn. aut.) nebo právní služby. Vidím, že to tady hoří, takže potřebuji člověka, který je stoprocentní a jeho pracovní nasazení bude nyní od nevidím do nevidím. Proto ta výměna a volba Jiřího Jirsy, který přichází po deseti letech v Bruselu. Mimochodem jde platově výrazně dolů.

E15: Odvolal jste i respektovaného náměstka pro komodity a výzkum Stanislava Kozáka, který na ministerstvu působil od devadesátých let, kdy úřad vedl tehdejší šéf KDU-ČSL Josef Lux.

Není mi lidsky příjemné, že jsem přišel jako ministr za KDU-ČSL, první za celou dobu po Josefu Luxovi, a musel Kozáka odvolat. Byl to souběh událostí. Respektovali jsme, že sociální demokraté chtěli nominovat svého náměstka. Po debatě s premiérem Sobotkou jsem se rozhodl, že využiji profesionálních kvalit Jindřicha Šnejdrly, který je navíc viceprezidentem Agrární komory. Na rovinu mi řekl, že nemá zájem o pozici ekonomického náměstka nebo náměstka pro správu, protože čemu rozumí, jsou právě komodity. Proto jsem musel vyměnit Stanislava Kozáka.

E15: Od roku 2002 jste desátým ministrem zemědělství, v průměru každý vydrží na tomto postu zhruba rok. Jak jste se na neustálé střídání ministrů jako zemědělec z rodinné farmy díval?

Hlavně poslední ministři za ODS dojeli na to, že oboru prakticky vůbec nerozuměli. Petr Gandalovič byl diplomatem, Ivan Fuksa ani nevím, Bendl, tuším, vzděláním strojař. Netvrdím, že tady musí sedět jen člověk, který obor detailně zná. Ale pokud se nedokáže rychle zorientovat a obklopit se správnými lidmi, jeho hendikep se projeví a začne být zemědělské veřejnosti pro smích. Mnozí mí předchůdci ale také doplatili na politickou nestabilitu a nucené výměny uvnitř vlastní strany, zejména u ODS.

U tak důležitého státního podniku nemůže být jediným a hlavním kritériem zisk. Musí se umět zohlednit i dopady, které má podnik na národní hospodářství, na to, jak je na něj navázán dřevozpracující průmysl.

E15: Výběrová komise ještě exministru Miroslavu Tomanovi na konci jeho mandátu doporučila jmenovat šéfem Lesů ČR dosavadního ekonomického ředitele Lesů ČR Michala Gaubeho, který je nyní vedením firmy pověřen. Neuvažoval jste, že byste jej jmenoval hned, když jej komise doporučila?

U tak klíčové instituce, jakou jsou Lesy ČR, nechci nic uspěchat. Proto jsem si vyžádal materiály z výběrového řízení, seznamuji se s tím, co uchazeči předložili, jak probíhalo hodnocení v jednotlivých kolech. Pustím si i část pořízeného audiovizuálního záznamu. Také si všech šest finálových uchazečů pozvu a budu s nimi hovořit a ptát se jich. Žádný odpovědný ministr nemůže říct: Tak když ho komise doporučila, tak jej jmenuji. To by udělal jen blázen.

E15: Už jste četl některý z kandidátských projektů?

Ano. Jsou to zajímavé materiály. Uvědomil jsem si ale, že pro některé z kandidátů bylo svazující, jak byly nastaveny podmínky pro zpracování jejich koncepcí. To se týká především ekonomických parametrů, například pod jakou hodnotu nesmí poklesnout roční zisk lesů. U tak důležitého státního podniku ale nemůže být jediným a hlavním kritériem zisk. Musí se umět zohlednit i dopady, které má podnik na národní hospodářství, na to, jak je na něj navázán dřevozpracující průmysl. Ten je v posledních letech ve velké krizi, nejen malí a střední zpracovatelé, ale už i ti velcí. Velkou kapitolou je pak využití podniku pro tvorbu pracovních míst. Nikdy jsem nepochopil, proč v době, kdy v Česku řešíme velkou nezaměstnanost, nejsme schopni zaměstnat lidi, a to především v postižených regionech. Tam má státní podnik Lesy ČR obrovský potenciál.

E15: Jediným kritériem tendrů Lesů ČR na pěstební a těžební práce je nyní cena. Co byste přidal?

Pokud je jediným kritériem cena, jdou uchazeči s cenou na samu hranici rentability. Následně najímají zaměstnance už ani ne z východní Evropy, ale stromky již sázejí i lidé z Asie. To je první signál, že něco nefunguje normálně. Cílem je, aby se postupně zvyšoval podíl zakázek, ke kterým se dostanou malé a střední firmy. Když se nyní soutěží o územní jednotky v jejich současné velikosti, často nemají kvůli požadovaným vysokým bankovním zárukám možnost si na zakázky sáhnout. Vždy to jsou hlavně tři čtyři nejsilnější firmy. Pak je také třeba začít vést debatu o tom, jestli by Lesy ČR neměly prodávat část vytěženého dřeva přímo jako hotovou, roztříděnou kulatinu.

E15: Od toho se ale právě před třemi lety upustilo.

Znám mnoho podniků městských lesů, které tak hospodaří. Smlouvají si partnery na pěstební činnost, ochranu a těžbu. Dřevo ale prodávají podniky samy, neboť vědí, co prodávají, v jaké kvalitě a komu. V případě lesů by to mohlo mít výhodu, že by mohly nějak pracovat s cenou a trhem v Česku. Mohli bychom tak v některých regionech podpořit zaměstnanost, aby se tam udržel dřevozpracující průmysl. Je zarážející, že vyvážíme mnoho základních komodit včetně nezpracované kulatiny. Měla by tam být nějaká přidaná hodnota, schopnost surovinu zužitkovávat, a tím by vznikla i pracovní místa. To nyní neumíme. Nechci říkat, aby se vše vrátilo do stejného modelu jako předtím. Ale je potřeba zvážit, zda by se touto cestou nemělo nějaké procento ploch státních lesů obhospodařovat.

E15: Předchůdci z Nečasovy vlády přemýšleli o tom, jestli by stát vůbec měl podnikat a vlastnit podniky, jako je Budvar nebo Lesy. Co si o jejich privatizaci myslíte vy?

V tento okamžik pro to nevidím žádný zásadní důvod. Netvrdím, že stát má v nějaké výrazně vyšší míře podnikat. Když se ale podívám do Rakouska nebo Německa, tak jsou klíčová odvětví, v nichž si stát udržuje vliv. Má tak možnost umět ovlivňovat právě zaměstnanost nebo udržovat nějakou cenovou hladinu. V Česku jsme se vydali zcela jinou cestou. Vezměte si vodovodní sítě – ve Zlíně je nyní nejdražší vodné a stočné v Česku. Je to perfektní, že stát nepodniká, ale řekněme si, v jakém je to stavu a co z toho mají občané? Klíčové a strategicky důležité věci by si měl stát umět udržet. Navíc v situaci, kdy firmy přinášejí zisk, jako jsou právě Budvar a Lesy ČR.

Marian JurečkaMarian JurečkaAutor: Anna Vacková, E15

E15: Neobáváte se, že když cena nebude jediným kritériem tendrů Lesů ČR, sníží se jejich rekordní zisky? Například předloni činil pět a půl miliardy korun. To může znamenat výpadek pro státní rozpočet ve výši několika miliard?

To je otázka, jestli by se zisk snížil. Jestli by se naopak neukázalo, že bychom dokázali hospodařit lépe. To je potřeba důkladně analyzovat.

E15: Co konkrétně?

Jsem připraven se podívat například na to, proč a v jakém měřítku ministerstvo i lesy nakupují IT nebo právní služby za stovky milionů korun. Tady se podle mne děly věci, které by se v normálním soukromém sektoru neděly. Navíc v době krize, kdy soukromé firmy většinou dokázaly náklady právě na tyto služby snižovat. U státní správy naopak neskutečně rostly. Zatím k tomu nemám důkazy, abych to mohl natvrdo říkat, ale myslím si, že plnění od dodavatelů – když to řeknu kulantně – neodpovídala ceně. Tam je prostor pro úspory v řádu stovek milionů korun. Třeba taková reklama. Proč Lesy ČR v minulosti utrácely až čtvrt miliardy korun ročně za reklamu, za celostránkové inzeráty typu „Lesy ČR vám přejí něco“? Proč sponzorují tenisový Davis Cup? Nikdy jsem to nepochopil u firmy, která má téměř monopolní postavení na trhu. Inzerce jí vyšší tržby a zakázky nepřinese. Spekuluje se samozřejmě o tom, že to byl skrytý sponzoring politických stran, ale to nikdy nikdo nemůže dokázat. Proto budu chtít nastavit jasná pravidla, jak se bude postupovat při zadávání inzerce, alespoň u subjektů, které spadají pod ministerstvo.

E15: Hned na svém prvním brífinku jste oznámil, že tendry ministerstva nad půl milionu korun nebude možné ukončit bez vašeho souhlasu. Je to kvůli špatné zkušenosti z minulosti, nebo je problém v některém z probíhajících tendrů?

Pro mne je to důležité i proto, aby se na úřadě nedělo něco, o čem nebudu vědět a dozvím se to až s odstupem z médií. A zadruhé ano, jak tendry běží, člověk má nějaké indicie a informace. Chci si je prověřit, od drobných smluv za milion či dva za marketing až po věci v řádech desítek milionů korun, které s vysokou pravděpodobností opravdu zastavím. Nedovolím dávat peníze na něco, co nebude mít smysl.

E15: Ministerstvo zemědělství loni na jaře zveřejnilo koncepci 2014 až 2020. Stát by měl podle ní podporovat více živočišnou než rostlinnou výrobu, pěstování ovoce a zeleniny, více dbát na podporu mladých zemědělců a na ochranu eroze zemědělské půdy včetně řešení následků přírodních pohrom. Budete na této koncepci něco měnit?

Vyjmenoval jste asi všechny stále platné hlavní priority, podle kterých bychom měli nyní postupovat při zavádění nové společné zemědělské politiky. Chtěl bych, aby všechna opatření, která zavedeme, vedla k rozvoji zemědělství a potravinářství v Česku. Abychom dokázali v daleko větší míře zpracovávat komodity, které vyvážíme, a tedy umíme vyrábět v dobré kvalitě. Neumíme jim ale dát přidanou hodnotu a vytvořit finální produkt. To v mnohých případech umějí Němci a Italové a pak to sem dovážejí a my to kupujeme. Také jsme nechali dojít do katastrofálního stavu oblast ovocnářství, zelinářství a také zahradnictví. To byly obory, které ještě před rokem 1990 měly kvalitní úroveň a poté se nechaly padnout. Například některé okresy jižní Moravy dlouhodobě zápolí se suchem. Je proto třeba znovu investovat do nových závlahových systémů. Klíčová věc do budoucna, která se hodně opomíjí, totiž je, jak budeme umět hospodařit s vodou.

E15: Takže prioritou je i podpora protipovodňových opatření?

Obecně budu chtít, aby se výrazně podporovala. Zaprvé kvůli ochraně majetku a zdraví obyvatel. Zadruhé je to v dnešní době jedna z nejsmysluplnějších činností ve významu dřívějších „hladových zdí“, tedy jak v rámci investic státu podpořit i pracovní místa. Pak jsou tady oblasti – ne že bych si chtěl dát malou domů – jako povodí Moravy a tok Bečvy, ale i samotné řeky Moravy. Tam moc protipovodňových opatření nevzniklo, na Bečvě téměř žádná. Já jsem z obce, která leží tři a půl kilometru od Troubek (katastrofálně postižených při záplavách v roce 1997 – pozn. aut.). Polovina naší obce byla v roce 1997 pod vodou, vždyť Bečva mi teče kilometr a půl za domem. Tam je potřeba něco dělat a jedním z klíčových projektů je poldr Teplice. Ambicí proto bude, aby se výdaje na protipovodňová opatření nesnižovaly a v rozumné míře se případně i zvýšily.

E15: Jak se vůbec žije zemědělci na Přerovsku v sousedství pověstné chemičky Prechezy patřící jednomu z vašich koaličních partnerů Andreji Babišovi?

Já bydlím od Prechezy asi tři kilometry, takže na její komíny velice dobře vidím. Mě ale v zásadě nevadí, protože bydlím v Rokytnici, která leží u Moravské brány. Vítr tak vane převážně ze severu, takže na nás to nejde. Ale v obcích jižním směrem od Přerova, tam si lidé místního spadu užívají. U nás je to spíše výjimečné, ani to necítíme. Jako dítě si pamatuji, že v okruhu jednoho kilometru kolem Prechezy bylo všechno bílé. Nyní se to ale dost zlepšilo.

Marian Jurečka (32)

Absolvent Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity Brno, obor rostlinolékařství (2005). Od roku 2002 se podílí na provozu rodinné farmy v Rokytnici u Přerova. V letech 2007 až 2009 působil jako poradce předsedy legislativní rady vlády a ministra pro místní rozvoj. Od roku 2012 je zastupitelem Olomouckého kraje.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!