Mark Boleat: Praha jako finanční centrum? K tomu chybí politická stabilita | E15.cz

Mark Boleat: Praha jako finanční centrum? K tomu chybí politická stabilita

Mark Boleat: Praha jako finanční centrum? K tomu chybí politická stabilita
M. Boleat
• 
ZDROJ: Anna Vacková
11. června 2014 • 07:51
Regulace už se udělalo dost a je nesmysl oddělovat retailové a investiční bankovnictví. „Velké univerzální banky mají své výhody, nelze říct, že problém je mít investiční a retailové bankovnictví pod jednou střechou. To krizi nezpůsobilo,“ řekl při své návštěvě v Česku předseda výboru pro politiku a zdroje v City of London Corporation Mark Boleat.

* E15: Existuje spolupráce mezi londýnskou City a českým finančním sektorem?

Systematicky nikoli. Český finanční sektor je podstatně menší. Jsme samozřejmě rádi, když se posilují vztahy se všemi členskými zeměmi. Dnes jsem si stihl vyměnit názory s manažery i politiky.

* E15: V Česku se občas objeví názor, že bychom tu mohli vybudovat menší finanční centrum. Bylo by to vůbec možné?

Zrovna jsme se o tom dneska bavili. Problém je, že na něco takového potřebujete stabilní prostředí. Především zákonů a daní. Bez toho to prostě nejde. Je potřeba nějakého konsenzu politiků, že budování finančního centra je to, co všichni chtějí.

* E15: Co třeba Malta? Povedlo se jim to?

Myslím, že si od začátku řekli, kde chtějí být. Že chtějí být onshorovým centrem s jurisdikcí Evropské unie. Tím se vymezují od Normanských ostrovů, odkud já pocházím, ty zase zakládají byznys na tom, že nejsou pod jurisdikcí EU. Malta se tváří, že jen tak bokem poskytuje nějaké finanční služby a není konkurencí pro Lucembursko nebo Irsko, což ale je. I když se tam střídají vlády, pro finanční služby je tam prostředí stabilní.

* E15: Z koho bychom si příklad brát neměli?

Z Kypru.

* E15: V posledních pěti letech jsme viděli mnoho regulace finančního sektoru. Udělalo se podle vás dost, nebo je to stále málo?

Kapitál a požadavky na něj jsou důležité, stejně tak požadavky na likviditu. Regulace je dnes o poznání inteligentnější, představenstva chápou svou odpovědnost lépe. Pak tu ale máme požadavky na strukturální separaci, na oddělení retailového a investičního bankovnictví. A tady si myslíme, že už není třeba podnikat žádné další kroky.

* E15: Takže si nemyslíte, že je potřeba takzvané zdi mezi divizemi investičního a retailového bankovnictví ve velkých univerzálních bankách?

Musíme se zeptat, čeho se bojíme. Bojíme se o zdraví bank? Když se podíváme, co se stalo ve Velké Británii, zjistíme, že banky, které se v krizi dostaly do problémů, se do nich nedostaly kvůli investičnímu, ale kvůli retailovému bankovnictví. Takže nerozumíme, jaký problém se tímto oddělením snažíme vyřešit. My v Británii si myslíme, že jsme udělali dost. Víme, že Francie a Německo také nejsou příliš nadšeny z návrhů Evropské komise. Velké univerzální banky mají své výhody. Krizi nezpůsobilo investiční a retailové bankovnictví pod jednou střechou.

* E15: Co tedy krizi způsobilo?

Špatné bankovnictví.

* E15: Co tím myslíte?

Poskytování špatných úvěrů. Například zaniklá HBOS měla problém se špatnými realitními úvěry, financováním akvizic realitních developerů a s velmi špatnými komerčními úvěry. Dnes jsem mluvil s jedním bankéřem a ten mi říkal, že se teprve nyní objevily pochybné úvěry poskytnuté z Londýna do Rumunska či Bulharska, o kterých neměli ani ponětí. Minimálně britské banky o peníze nepřišly v tradičním investičním bankovnictví. Prodělaly na úvěrování.

* E15: Takže špatná rozhodnutí odpovědných manažerů?

Špatná rozhodnutí se mohou stát v jakékoli organizaci, ale ideálně tam existuje systém, který počet špatných rozhodnutí limituje. Očividně některé z našich bank takové systémy neměly. Když se pak lidé dívali zpětně na rozhodnutí v HBOS, nemohli věřit, že to skutečně udělali. Nemůžete ale říct, že je to chyba toho a toho, kdo tak rozhodl. Byl tam systém, který špatným rozhodnutím neuměl zabránit.

* E15: Co si myslíte o nových evropských nástrojích, jako je například jednotný dohled SSM?

Určitě je podporuji. Eurozóna potřebuje bankovní unii, s tím souhlasíme. Bankovní unie nemůže existovat bez SSM, SRM (předpokládá jednotný postup při kolapsu banky – pozn. aut.), ideálně také bez jednotného systému pojištění vkladů. Tam ale ještě nejsme, ale myslím, že v posledním roce se udělal větší pokrok, než jsme mohli před rokem očekávat. Takže před eurozónou je ještě spousta práce. Ideálně už další bankovní krize nebude, ale pokud ano, jsme dnes připraveni o poznání lépe, než jsme byli před lety.

* E15: Která regulace se podle vás příliš nepovedla?

Například zastropování bankéřských bonusů. Pouze to vedlo k nárůstu základních platů.

* E15: Po nedávných volbách do Evropského parlamentu a výměně výborů přijde Velká Británie o několik důležitých hráčů. Mám na mysli Sharon Bowlesovou, bývalou europoslankyni za liberální demokraty, která předsedala výboru pro hospodářství a měnu. Málo se to vědělo, ale Velká Británie měla v minulém volebním období na poli regulace finančního sektoru velký vliv.

Ano, Sharon Bowlesová, která už znovu nekandidovala, je velkou ztrátou. A i kdyby kandidovala a byla zvolena, šance, že se znovu stane předsedkyní této komise, jsou mizivé. Přesně proto, že byla velmi efektivní.

* E15: Nedávné eurovolby ve Velké Británii vyhrála Strana za nezávislost Spojeného království (UKIP). Co tomu říkáte?

To jsou protestní hlasy, které v minulosti dostávali liberální demokraté, ale protože jsou nyní ve vládě, mají smůlu. Chceme, aby naši poslanci dělali svou práci. Doufáme, že poslanci za UKIP budou reprezentovat zájmy Velké Británie, ale historická zkušenost ukazuje, že se příliš neangažují. Pokud je někdo odhodlán dostat Velkou Británii z Evropské unie, potom přítomnost v Evropském parlamentu není nejvhodnějším nástrojem. Bude to britský parlament, který bude o členství v EU rozhodovat.

* E15: Co by se stalo britskému finančnímu sektoru, kdyby Velká Británie vystoupila z unie?

Nemyslíme si, že se to stane. Částečně proto, že by to britskou ekonomiku poškodilo. To by také dopadlo na finanční sektor. A finanční sektor znamená pracovní místa nejen v City, ale i jinde. Například americká investiční banka JP Morgan nemá ve Velké Británii žádný retailový byznys. Má 17 tisíc zaměstnanců a z toho jsou, myslím, čtyři tisíce v přímořském městečku Bournemouth.

Neříkám, že když opustíme EU, všichni přijdou o práci. Ale například Goldman Sachs otevřeně uvedli, že jsou ve Velké Británii, protože je to část EU a mohou na základě jednotné licence podnikat v celé unii. Pokud by Británie v EU nebyla, Goldman Sachs přemístí své zaměstnance jinam. Vystoupení by tak poškodilo řadu firem ve Velké Británii, které chtějí podnikat v celé unii na základě jednotné licence.

* E15: City of London Corporation je velmi zvláštní organizací. Zkuste nám přiblížit, co dělá a jaké má cíle.

To máte pravdu. Je to neobvyklá organizace. Jednou z jejích hlavních rolí je být samosprávní institucí pro malou část Londýna neboli City. Existuje již přes 700 let a za tu dobu jsme naakumulovali spoustu funkcí a spoustu peněz. Poskytujeme Londýnu a celé zemi řadu služeb. Například provozujeme Barbican Art Centre, Hamsted Heath a Eping Forest. Angažujeme se také ve vzdělávání, například zvyšování zaměstnatelnosti, provozujeme tři farmářské trhy, Old Bailey – ústřední soud, ale také máme značnou roli v reprezentování britského finančního sektoru, kterému stále říkáme City, ale myslíme tím celý finanční sektor ve Velké Británii i ve Skotsku.

* E15: Jak jste se dostali k zastupování zájmů celého finančního sektoru?

Tuto roli nám nikdo neposkytl, prostě se k tomu za ty roky dospělo. A dokud to děláme dobře, dělat to budeme. Je to velmi zvláštní úloha. Nejsme vládní organizace, ale s vládou a jejími institucemi úzce spolupracujeme. Máme společný zájem. Jsme apolitičtí, ale žádný zákon na to neexistuje. Je to jen způsob, jakým pracujeme. Jsme voleni nezávisle. Řada našich členů je příslušníky politických stran, ale já nereprezentuji žádnou. Jsem volen komisí, abych byl jejím předsedou.

* E15: Kdo volí komisi?

Komise je volena všemi členy, kterých máme 125. Což je poměrně dost. Oni volí policy comitee a ta volí předsedu.

Mark Boleat (65)
Rodák z Normanského ostrova Jersey vystudoval na domovském ostrově ekonomii a v anglickém Readingu evropská studia. Jako předseda výboru pro politiku a zdroje působí v City of London Corporation od května 2012. Předtím byl místopředsedou výboru pro trh. Kariéru začínal v roce 1986 jako ředitel britské asociace stavebních spořitelen.
 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!