Martin Bursík: Český elektromobil bude mít za sebou uhelnou stopu | E15.cz

Martin Bursík: Český elektromobil bude mít za sebou uhelnou stopu

Martin Bursík: Český elektromobil bude mít za sebou uhelnou stopu
Martin Bursík
• 
ZDROJ: E15 Anna Vacková
22. září 2011 • 07:51
Pokud budou elektromobily dobíjeny elektřinou z uhlí, nebude možné mluvit o čistém dopravním prostředku s nulovými emisemi, říká bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík. Jako poradce asociací různých obnovitelných zdrojů se obává, že nový zákon o podporovaných zdrojích má znejistit podnikatelské prostředí v této oblasti. Banky by neposkytly úvěry malým podnikům, vítězi by se podle Bursíka stali velcí hráči jako ČEZ, J&T a E.ON.

*E15: Energetický expert německých Zelených Hans-Josef Fell říká, že třeba německá energetika by už do roku 2030 mohla úplně přejít na obnovitelné zdroje. Považujete to za reálné?

Německá vláda počítá s cílovým datem 2050 a na formulování energetické politiky se podílejí odborníci z akademického prostředí. Při odstavování jaderných reaktorů budou Němci postupně zapojovat obnovitelné zdroje, mobilizovat potenciál úspor a počítají s větší rolí zemního plynu. V roce 2050 by Německo mělo být bez jaderných elektráren a bez fosilních paliv.

*E15: Poslanec Fell, který chce jen obnovitelné zdroje a žádný plyn do roku 2030, připustil, že se v tom neshodne s bývalým šéfem Zelených Joschkou Fischerem. Ten prosazuje plynovod Nabucco…

Plyn tam určitou roli hrát bude. Ale hlavně je potřebné říci, že německá vláda to má velmi dobře připravené. Není to tak, že by v reakci na Fukušimu udělali úplně nečekané rozhodnutí. To rozhodnutí už bylo uděláno dříve.

Rijád prý dává islamistům ve světě až 70 miliard ročně, jdou hlavně do EU

*E15: Ale v jednu chvíli bylo zvráceno.

Ano, bylo zvráceno. Je tu však dlouhodobý koncept, který byl nedávno potvrzen například zprávou, že Německo už vyrábí více než dvacet procent elektřiny z obnovitelných zdrojů. Nejvyšší investice do obnovitelných zdrojů měla v roce 2010 Čína, ale hned na druhém místě s ní drží krok Německo. V tomhle ohledu Německo ukazuje záda všem ostatním. Učinilo zásadní rozhodnutí, že obnovitelné zdroje jsou ohromnou perspektivou pro německý průmysl i pro podporu zaměstnanosti. V Německu je sektor obnovitelných zdrojů druhým největším průmyslovým odvětvím po automobilovém průmyslu. To je úplně odlišná situace než v České republice.

*E15: Německo hodně spoléhá na větrné elektrárny na pobřeží i na moři. Takovou možnost Česko nemá. Není ten rozdíl mezi oběma zeměmi už v odlišných podmínkách?

To je bezpochyby pravda. Německo je velký stát, který může využívat svých přírodních podmínek – budovat větrné elektrárny na severu, na moři a zároveň elektrárny na biomasu i solární elektrárny na jihu. Ale nedávno jsem projel Německo křížem krážem a větrné elektrárny jsem viděl všude. To je skutečně enormní rozvoj tohoto průmyslového odvětví. U nás bylo loni postaveno zhruba deset větrných elektráren.

*E15: Není to tím, že podmínky pro větrníky by v Česku byly v chráněných oblastech, kde se stavět nemohou?

Takhle to není. Tady jsou obrovské administrativní bariéry, povolovací proces u takhle jednoduché stavby trvá v průměru tři roky. Je tu třeba problém s armádou, která má svůj systém zajištění bezpečnosti letového provozu. Ale v zemích jako Německo nebo Španělsko je software radarů modifikovaný tak, že větrné elektrárny sledování letadla radary nijak neruší. I v Německu platí pravidla, podle nichž se na zvláště chráněných územích elektrárny nestavějí.

*E15: Němci zatím nemají mnohé věci dořešené, například potřebují dobudovat přenosovou soustavu. Ale celý povolovací proces a její výstavba může narazit na komplikace.

Ta cesta určitě nebude hladká. Němci se rozhodli pro zásadní reformu a změnu energetické infrastruktury. Jejich rozhodnutí je podloženo celou sérií studií renomovaných institucí a univerzit. Díky technologickému vývoji bude podle nich možné zapojit různé obnovitelné zdroje do takzvaných inteligentních sítí – smart grids, ty zdroje si mohou navzájem vypomáhat, vyrovnávat odchylky a přispívat ke stabilitě soustavy. Investiční náklady na obnovitelné zdroje přitom budou klesat a je jen otázka času a konkrétních podmínek, kdy tyto náklady klesnou pod úroveň investičních nákladů na jaderné a fosilní zdroje.

*E15: Ještě k tomu rozdílu mezi Čechy a Němci – není ten hlavní rozdíl v tom, že bohatší Němci jsou ochotni investovat větší prostředky do rozvoje obnovitelných zdrojů?

Z pohledu ekonomické bilance ten manévr není záporný. Je kladný.

*E15: Ale z dlouhodobého hlediska. A pořád je tam nejistota – něco může vyjít, něco nemusí…

Řada studií prokazuje, že když nahradíte fosilní paliva obnovitelnými zdroji, dosáhnete úspory. Rozvoj obnovitelných zdrojů se přitom opírá o nějaké podpůrné schéma. Průzkum německého veřejného mínění ukázal, že drtivá většina respondentů nemá problém s dopadem této podpory do konečných cen elektřiny pro zákazníky. Chce, aby Německo bylo nezávislé a podpořilo domácí zdroje energie, které jsou také čisté a ekologické. Stát navíc uspoří třeba i za import ropy.

Martin BursíkMartin BursíkAutor: E15 Anna Vacková

Mýty obnovitelných zdrojů

*E15: Asi jste se také setkal s názorem, že na výrobu biopaliv té ropy někdy spotřebujete ještě více?

To je nesmysl. Obnovitelné zdroje provází celá řada mýtů. Například tvrzení, že na výrobu větrné elektrárny nebo fotovoltaického článku se spotřebuje více elektřiny, než se pak vyrobí. Na to jsou odpovědi podložené analýzami životního cyklu, kdy se zjišťuje takzvaně od kolébky až do hrobu, kolik fosilní energie je celkově zapotřebí k výrobě konkrétního energetického zdroje. Je pravda, že řepka, z níž se vyrábí metylester řepkového oleje, se musí zasít, vyžaduje hnojení, obhospodařování a přitom se využívá nafta. Nakonec zjistíte, že fosilní energie se na výsledné energii podílí 34 procenty. Čistá energie tvoří 66 procent. Do budoucna se navíc budou vyvíjet biopaliva druhé generace, která budou mít ještě vyšší účinnost.

*E15: Pořád ještě nevíme, jaké všechny problémy mohou být s budoucí produkcí biopaliv spojeny, jaký vliv bude mít jejich pěstování třeba na kvalitu půdy…

Určitě, celé to téma biopaliv obsahuje řadu otazníků a rozporů. Problém je v tom, že se celosvětově nedaří snižovat emise skleníkových plynů z dopravy. A hledá se alternativa, náhrada. Podle mého názoru by měla být cílovým stavem ekonomika, ve které se v odpadovém hospodářství vytřídí veškerá část biologicky rozložitelného odpadu a syntetickým způsobem se pak z tohoto odpadu bude vyrábět biopalivo druhé generace. Vedle toho se vede zásadní debata o roli elektřiny v dopravě. Je ale důležité, aby se sledoval původ elektřiny, jež se pro pohon elektromobilů použije.

*E15: O původu elektřiny ale nerozhodují výrobci automobilů, je to otázka nastavení energetického mixu. Chybu tedy vidíte v nastavení toho mixu?

No jistě. Pokud teď ČEZ realizuje pilotní projekt nabíjení elektromobilů a na těch autech třeba budou nálepky, že jde o naprosto čistý dopravní prostředek s nulovými emisemi, nebude to pravda. Akumulátor elektromobilu bude dobíjen elektřinou vyrobenou z toho mixu, který je v současnosti v České republice. A to je z 51 procent elektřina z hnědého a černého uhlí. Ten automobil za sebou bude mít vždy stopu uhlí ze severozápadních Čech. Na začátku devadesátých let tady byla úplně zhoubná kampaň na podporu přímotopného vytápění. Lidé byli přesvědčováni, že přímotopy jsou čistý způsob vytápění, ale přitom vytápění elektřinou je v českých podmínkách ten nejméně ekonomický a zároveň nejméně ekologický způsob. Totéž jsou ta auta. Každý takový automobil je v podstatě přímotop na kolečkách.

*E15: Rozvoj elektromobilů v Česku je tedy podle vás nesmyslný?

Je ekologicky nesmyslný, pokud budou akumulátory nabíjeny elektřinou ze zásuvky, konvenční elektřinou. Smysl to začne mít v momentě, kdy se buď promění primární zdroje elektřiny a bude tu daleko větší podíl obnovitelných zdrojů, nebo vznikne systém nabíjecích stanic napojených přímo na obnovitelný zdroj, který pro ně bude vyrábět elektřinu.

Martin BursíkMartin BursíkAutor: E15 Anna Vacková

Solární aféra nebyla náhodná

*E15: Kritizujete záměr vlády stanovit strop pro podporu obnovitelných zdrojů. Neměla by ale zkušenost s nekontrolovaným solárním boomem vést k větší opatrnosti?

Jsem přesvědčen, že aféra s fotovoltaikou nebyla náhodná. Když se podíváme na to, kdo se stal vítězem celého toho loňského manévru, je to bezpochyby elektrárenská společnost ČEZ. Ta nejdříve pustila do médií informaci, že obnovitelné zdroje způsobí výrazný meziroční růst ceny pro konečné spotřebitele, vytvořila se panika, vláda pak zasáhla a zavedla solární daň. ČEZ ale ještě loni 30. prosince připojil svoji solární elektrárnu, stal se největším českým investorem ve fotovoltaice a bude inkasovat enormní zisky. A tahle fotovoltaická kauza vytvořila atmosféru, ve které teď ministerstvo průmyslu připravuje nový zákon o podporovaných zdrojích energie a podniká velmi tvrdou ofenzivu proti obnovitelným zdrojům.

*E15: Nový zákon má stanovit pravidla pro výkup elektřiny z obnovitelných zdrojů v situaci, kdy už je jí větší množství. Zatím je možné tuto elektřinu využívat pouze ke krytí ztrát, nelze s ní obchodovat.

To je v pořádku. Ale návrh zákona například bere výrobcům elektřiny z obnovitelných zdrojů základní garanci jejího výkupu. Jako výrobce sice máte nárok na zelený bonus, ale dostanete ho teprve tehdy, když uzavřete smlouvu s obchodníkem. V zákoně přitom není popsán princip, podle kterého by měla být ta cena určena. My společně se všemi asociacemi obnovitelných zdrojů čteme ten zákon tak, že jeho cílem je znejistit podnikatelské prostředí natolik, aby banky nebyly ochotny poskytovat úvěry malým a středním podnikatelům. Dominanci v sektoru obnovitelných zdrojů by pak převzali velcí hráči jako ČEZ, J&T a E. ON.

*E15: Ještě bych se vrátil k tomu, že podporu nemají dostat obnovitelné zdroje nad rámec schváleného akčního plánu. Proč by ale stát neměl nastavit kritérium, které je rozumným kompromisem mezi závazky Česka v EU a jeho reálnými možnostmi?

Ten akční plán je zpracován velmi nekvalitním způsobem, jsou v něm rozpory. Také například stanovuje strop pro fotovoltaiku na úrovni, která již byla překročena. To by znamenalo, že už se neinstaluje jediný fotovoltaický panel ani na střeše, ani na fasádě domu. A dokonce by ani nebylo možné, aby si někdo vybudoval takzvaný ostrovní systém, kdy by vyrobenou elektřinu používal jenom pro sebe a po státu nežádal vůbec žádnou podporu. Ministerstvo průmyslu by mu totiž nedalo autorizaci.

Naše propočty ukazují, že podpořit výrobu tepla z biomasy je výhodné z ekonomického i energetického hlediska. K tomu, aby Česko splnilo svůj cíl v podílu biomasy, pak bude stačit daleko menší podpora. Ale teplárenství jako takové, to je úplně jiná otázka. Souhlasím s Vratislavem Ludvíkem, který býval mým poradcem, že teplárenství posledních dvacet let zaspalo a už se mu nepodaří udržet centrální systémy zásobování teplem.

*E15: Ale třeba v severských zemích centrální zásobování funguje…

Ano, v Dánsku funguje velmi dobře. Aby ten systém fungoval, je nutné odstranit ztráty při distribuci tepla, ale také začít využívat ekologické zdroje, které budou i v budoucnosti konkurenceschopné. A to bezpochyby uhlí nebude.

*E15: Alternativou je podle vás plyn?

Alternativou je zemní plyn a biomasa.

*E15: Ale biomasa asi jenom do jisté míry, nejsme Švédsko…

U biomasy je jeden zásadní problém, který návrh zákona o podporovaných zdrojích také neřeší. Počítá se s tím, že do roku 2015 bude umožněno spoluspalování biomasy s uhlím. Ale už dnes vidíme, že velkým problémem je nedostatek zbytkové biomasy z lesa – tedy dřevní štěpky, ale i biomasy z průmyslového zpracování dřeva – tedy pilin, které se využívají na výrobu pelet. Kvůli tomuto nedostatku stoupá cena biomasy pro vytápění v domácnostech a v malých decentralizovaných výtopnách na komunální úrovni. Biomasu vysávají velké centrální zdroje. My proto navrhujeme, aby se už konečně u nás vytvořil trh s účelově pěstovanou biomasou. Velké zdroje nad deset megawattů by po roce 2015 mohly získat podporu jen v případě, že budou využívat právě tuto účelově pěstovanou biomasu.

Martin Bursík (52)

Vystudoval přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy, obor ochrana životního prostředí. Je jedním z nejznámějších českých ekologů, v Topolánkově vládě zastával post ministra životního prostředí. Stranu zelených jako její předseda v letech 2005–2009 přivedl do parlamentních lavic, kde však vydržela jen jedno funkční období. V současné době koordinuje pozměňovací návrhy asociací různých obnovitelných zdrojů k chystanému zákonu o podporovaných zdrojích energie.

Čtete rádi E15.cz? Dejte nám hlas ve finále ankety českého internetu

v kategorii zpravodajství.

Autor: Jan Žižka
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!