Martin Gebauer: Hledáme nové cesty včetně internetu věcí | E15.cz

Martin Gebauer: Hledáme nové cesty včetně internetu věcí

Martin Gebauer: Hledáme nové cesty včetně internetu věcí
Martin Gebauer
• 
ZDROJ: Michael Tomeš/E15
24. listopadu 2015 • 06:49
České Radiokomunikace v posledních letech investovaly desítky milionů do datových center, začaly se zabývat správou videoobsahu, testují čipy, které lze použít do zařízení, aby mohla komunikovat na dálku, například odečítat stavy plynoměrů. „Rozhlasové a televizní vysílání ale dál zůstává naším hlavním byznysem,“ říká generální ředitel firmy Martin Gebauer.

Stále spoléháte zejména na šíření vysílání. Proč?

Důvodem je naše infrastruktura a to, jak jsme pro tento byznys vybaveni. Samozřejmě přemýšlíme nad novými směry vývoje a dalšími výnosy. Již dva roky se zabýváme i činnostmi souvisejícími s rozvojem zemského televizního vysílání. Tím je například správa videoobsahu, protože k tomu máme blízko, známe naše vysílatele a z minulosti k tomu máme technickou infrastrukturu.

To jsme nabídli v novém produktu s názvem Media Cloud. Vše uděláme za klienta. Ten pouze řekne, v jakém formátu a na jakých přístrojích chce, aby byl jeho obsah přístupný. My pak zajistíme zpracování, uložení a distribuci videoobsahu až ke koncovému zákazníkovi.

Kdo to využívá?

V této chvíli máme jako klienta televizi Óčko a spouštíme velkou platformu pro TV Prima. Ale i menší televizní stanice si mají možnost naše služby koupit, jsou škálovatelné a nepotřebují pak investovat tolik peněz do vlastní infrastruktury.

Před lety se museli diváci vypořádat s vypnutím analogové zemské televize a nástupem její digitální podoby DVB-T. Za pár let je ale čeká další přechod na vyšší standard DVB-T2. Z jakého důvodu?

Momentálně jsou již multiplexy pro zemské vysílání v DVB-T naprosto plné. Zároveň je tady obrovský tlak evropských i celosvětových mobilních operátorů na to, aby televizní vysílání opustilo další část spektra. Pokud bychom tak měli učinit, tak bychom za současného stavu nemohli uspokojit diváky, kteří sledují zemské digitální vysílání, protože bychom museli ubrat kapacity sítí.

To není lehká situace, protože do jejich výstavby jsme investovali velké peníze. Aby se dalo vyhovět mobilním operátorům a nějakou část spektra jim opět vyhradit, je potřeba přejít na efektivnější kódování DVB-T2. Důvodem je, aby kapacita sítí i poté, co mobilní operátoři odeberou 25 až 30 procent televizního spektra, byla skutečně dostatečná.

Operátoři nahradí stávající formát vysílání novým. Diváci si proto budou muset koupit nové televizory nebo set-top boxy.

Co to znamená pro diváka?

Přechod je vynucený krok. Operátoři budou muset nahradit stávající formát vysílání novým. Diváci si proto budou muset koupit nové televizory nebo set-top boxy, aby vysílání v novém standardu DVB-T2 viděli. Nicméně dostanou vysílání ve vyšší kvalitě, bude více prostoru pro vysílání v HD rozlišení a další služby.

Na přechod od analogu k digitálnímu zemskému vysílání přispěl nemalou měrou stát. Kdo zaplatí ten další přechod?

Na základě celoevropského trendu odhadujeme, že bychom měli začít opouštět část spektra do roku 2020. Přechod bude vyžadovat poměrně náročnou koordinaci ze strany všech evropských zemí a také finanční prostředky na přeladění televizorů, postavení nových sítí a podobně.

Jsme proto rádi, že stát letos v létě schválil strategii správy spektra. Její příprava již probíhá a ministerstvo průmyslu ji má předložit do konce letošního roku.

Bez tohoto plánu by nebylo možné přechod uskutečnit. V mezidobí musí dojít k souběhu vysílání v obou standardech. A protože výměna televizorů v Česku zabírá zhruba šest až sedm let, není možné být v souběhu celou dobu. To musí někdo zaplatit, protože vysíláte dvakrát stejné programy, ale v jiném standardu.

Kolik let by měl souběh vysílání trvat?

My říkáme: Pojďme s tím začít co nejrychleji, protože rok 2020 není, i když se to nezdá, tak daleko. Počítáme se souběhem kolem tří let.

Standard DVB-T2 umožní vysílat na menším prostoru více programů. Dočkáme se i zemského vysílání v ultravysokém rozlišení?

To je otázka pro vzdálenější budoucnost. UltraHD je momentálně hlavně marketingovou záležitostí. Vzhledem k tomu, že se vyplatí jen u opravdu velkých velkoplošných televizí. Ty ale v budoucnu pravděpodobně přijdou, neboť úhlopříčky televizorů se stále zvětšují. Když si ale vezmete chytrá mobilní zařízení včetně telefonů, nemáte šanci okem rozlišit, jestli je vysílání v UltraHD.

Co se týče zemského vysílání, to nedokážu říct. Je to velmi náročné na kapacitu přenosu. Bude také záležet, na možnostech, jak na obsahu v UltraHD vydělat peníze. A zmínil bych ještě jednu významnou věc, která se u UltraHD příliš často nezmiňuje – bude potřeba velkých investic do výroby obsahu.

Pak bude záležet na filmových studiích a televizních stanicích, zda vůbec budou ochotny investovat do tohoto formátu pořadů a zda naleznou takovou odezvu u diváků, aby se jim to vyplatilo.

Martin GebauerMartin GebauerAutor: Michael Tomeš/E15

Máte plány na nějakou vzdálenější budoucnost?

Momentálně se zabýváme novými trendy, jako je bezdrátová výměna informací mezi zařízeními (tzv. machine to machine) nebo internet věcí. Testujeme například různá čidla a připravujeme technologii, která by dokázala pomoci takzvanému „chytrému měření“ a odečtům například stavů plynu či elektřiny na dálku. Hodně se o tom mluví, i když monetizace je nyní ještě nejistá.

Nicméně tento byznys jednou přijde. Hovoří se ale o tom, že rok 2020 bude výraznou změnou. Dnes musí energetické firmy investovat mnoho peněz do odečtu stavu měřičů. V budoucnu přitom EU směřuje k měsíčnímu odečítání, kdy by měli zákazníci dostávat vyúčtování měsíčně a ne na základě roční zálohy. Může se stát, že byznysmodel se pro tyto společnosti v brzké době změní.

Chceme mít připravené řešení, které pomůže dosáhnout úspor. Nechceme zaspat, proto jsme aktivní i na poli testování čipů a přípravy infrastruktury. Naše výhoda navíc spočívá v tom, že máme zhruba 800 věží, kterými pokryjeme celou Českou republiku.

A internet věcí?

Do budoucna by všechny spotřebiče, elektronika a přístroje typu pračka či lednička měly mít v sobě čipy, které budou schopny komunikovat na dálku. Příkladem je chytrý dům, systém, který v sobě integruje všechny služby od topení přes bezpečnostní systém až třeba po řízení teploty v ledničce.

Přístroje by měly mít čipy fungující s nízkým datovým tokem a minimální spotřebou energie, takže nebude potřeba vyměňovat baterku. Nyní se něco podobného děje přes mobilní GSM technologie. Do budoucna si ale myslíme, že technologie směřují k něčemu jinému, tedy k nízkobitovému a nízkoenergetickému čipovému zařízení, které dokáže komunikovat s centrem na základě pokrytí sítí, která v Česku jednou vzniknou.

Martin Gebauer (46)
Vystudoval Stavební fakultu na VUT v Brně, obor ekonomie a řízení a londýnskou City University. Zkušenosti sbíral ve společnostech Ernst & Young, Aliten Group a Orco Property Group. Před příchodem do Českých Radiokomunikací působil na vysokých manažerských pozicích v oblasti financí a správě majetku. Generálním ředitelem ČRa je od loňského roku, předtím zastával post zástupce generálního ředitele a finančního ředitele.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!