Martin Kačur: Nové Letiště Vodochody bude dříve či později na prodej | E15.cz

Martin Kačur: Nové Letiště Vodochody bude dříve či později na prodej

Martin Kačur: Nové Letiště Vodochody bude dříve či později na prodej
Martin Kačur
• 
ZDROJ: E15 Robert Zlatohlávek
4. ledna 2012 • 08:05
Jan Šindelář
Hlavním úkolem generálního ředitele Letiště Vodochody Martina Kačura je přeměnit venkovské letiště na mezinárodní terminál pro nízkonákladové společnosti. „Finální počet cestujících odhadujeme asi na 3,5 milionu za rok,“ říká. Na cestě k cíli ho ale čeká mnoho překážek, projekt musí mimo jiné překonat silný odpor okolních obcí.

* E15: Začněme tím, jak vypadá provoz na Letišti Vodochody teď.

V roce 2011 jsme prováděli obměnu radionavigačních prostředků, a tak bylo letiště po větší část roku použitelné pouze za podmínek přímé dohlednosti. Provoz tedy nebyl tak bohatý jako v roce 2010, kdy jsme měli skoro 12 tisíc pohybů letadel. Za rok 2011 byl zhruba poloviční objem provozu.

* E15: Jaká letadla sem teď hlavně létají? Předpokládám, že převažují malé soukromé tryskáče.

Vzhledem k momentálnímu omezení únosnosti naší dráhy sem létají zejména malé soukromé letouny do 20 tun hmotnosti. Poměrně velký podíl mají například i letecké školy zajišťující výcviky nových pilotů. Naše hlavní příjmy jsou ale za služby, které poskytujeme pro Aero Vodochody. Zajišťujeme jim funkční letiště k tomu, aby mohli plnit své závazky vůči české armádě. Nejvyšší prioritou však pro nás není objem provozu, ale projekt rozvoje letiště, který dlouhodobě připravujeme.

* E15: Na kolik pohybů do budoucna své velké letiště projektujete?

Náš projekt je koncipovaný na 35 tisíc pohybů letadel za rok. To zjednodušeně znamená, že by se tady mělo za rok otočit 17 500 letadel. Ta čísla jsou dána hlavně hlukovými limity, u 35 tisíc pohybů jejich plnění můžeme garantovat.

* E15: Jaký je časový harmonogram projektu? V září jste podali dopracovanou dokumentaci EIA, ale zatím nemáte ještě ani posudek.

Ministerstvo životního prostředí určilo zpracovatele oponentního posudku. Teď jde o to, kdy se to posune do další fáze, což je vypracování posudku, připomínky veřejnosti k posudku a veřejné projednání.

Středočeský kraj souhlasí s dostavbou vodochodského letiště

Letiště není bez dalšího rozvoje udržitelné

* E15: Máte plán B, pokud by byl finální výrok MŽP negativní?

Plán B v podobě konkrétních propočtů nemáme. Zamýšlíme se i nad tím, co jiného by se dalo dělat se zdejší infrastrukturou nebo celým areálem. Zatím ale všechno vychází hůř než to, co připravujeme.

* E15: Je možné, že byste vzdali plány na velké letiště?

To do budoucna není ekonomicky udržitelné. Náklady, které máme pouze s tím, že máme funkční dráhu, funkční radionavigační vybavení, certifikovaný personál a podobně, jsou tak vysoké, že nelze bez dalšího rozvoje letiště ekonomicky provozovat. K nějakému rozvoji musí určitě dojít.

* E15: Hlavní výtky okolních obcí a dalších oponentů se týkají hluku a dopravního spojení na letiště. Starostové hovoří o ohrožení 2500 dětí ve školkách a školách. Máte na to nějaké argumenty?

Je to trochu nefér argumentace, ale ze strany starostů, kteří se snaží na svoji stranu dostat co nejvíce vystrašených obyvatel, není neobvyklá. Nikdo ze starostů už neřekl, že ta kolečka se školami nakreslili i do míst, která jsou už dnes zatížena hlukem ze stávající pozemní dopravy. V dokumentaci EIA je totiž propočítáno, jaký bude kumulovaný hluk z letadel, automobilů, železnice, a to i ten, který nebude generovat přímo letiště.

* E15: Ale obce letišti vytýkají, že právě s kumulací hluku nepočítá.

Po nás se chtělo, abychom do dokumentace EIA připravili přehled kumulace hluku z různých zdrojů. To se dá vypočítat. Problém ale je, že hodnota, kterou dostaneme z takového výpočtu, není vypovídající z pohledu dopadu na zdraví. Pokračování na str. 16 Dokončení ze str. 15 Protože hluk z leteckého provozu se posuzuje jinak než hluk z automobilového provozu. Obce ale bohužel vzaly výkres a samozřejmě zakreslily ty školy i tam, kde nejde primárně o hluk z provozu letiště, ale o hluk z dnešní silniční a železniční dopravy.

* E15: Letiště ovšem zátěž v těchto místech ještě zvýší, nebo ne?

To zvýší, ale ten příspěvek bude minimální. My neříkáme, že letiště nebude mít žádný negativní dopad. Jde o to, zda bude v limitech, které dává zákon. Od toho je proces posouzení dopadů na životní prostředí EIA, aby se to posoudilo. My říkáme, že hluk, jenž budeme generovat, bude v souladu s hygienickými normami.

* E15: Druhá výtka je neexistující kvalitní dopravní spojení. Například ulice V Holešovičkách je už dnes přetížená, není funkční spojení do Ruzyně a podobně. Jak chcete řešit toto?

Musíme se podívat na to, na jaké cestující bude letiště orientováno. Jestliže bude zaměřeno na nízkonákladovou leteckou klientelu, tak to jsou převážně cestující, kteří přilétají zvenčí do Česka. Ti tady většinou nemají auto a využívají městskou hromadnou dopravu. V rámci projektu letiště dostavíme sjezd a nájezd na dálnici a můžeme tak zajistit přepravu cestujících autobusem po dálnici třeba na stanici metra Letňany. Druhým problémem je ulice V Holešovičkách a automobily, které míří na magistrálu a do centra města. Počítáme s tím, že až půjde letiště do provozu, tak by měl být hotový tunel Blanka. Ten velkou část aut odvede. V budoucnu nevylučujeme ani železniční spojení s Prahou.

* E15: Je pro vás relevantní spojení na letiště v Ruzyni?

Ne. My se budeme zaměřovat na leteckou dopravu z bodu do bodu, takže z 95 procent půjde o lidi, kteří začínají nebo končí v Praze a Středočeském kraji. Obava, že obrovské množství cestujících se bude chtít dostat na přestup v Ruzyni, je lichá. Přestupy z letadla do letadla jsou běžné pouze na jednom letišti, protože lze garantovat rozumné přestupní časy. Přestupy z letiště na letiště se opravdu dějí výjimečně.

* E15: Zamluvili jsme ten časový harmonogram vašeho projektu.

Je to věštění z křišťálové koule. Až budeme mít za sebou proces EIA, tak nastupuje územní a stavební řízení. Ty mají nějaké své zákonitosti, předpokládám, že do jednoho roku by to mohlo být hotové. Ale v okamžiku, kdy se proti tomu začnou odvolávat různá sdružení, tak se to samozřejmě může adekvátně natáhnout. Optimistický odhad zahájení provozu je koncem roku 2014, reálnější je ale rok 2015.

Nízkonákladoví dopravci mají zájem

* E15: S jak velkou investicí počítáte?

Zhruba tři miliardy korun, ale ta čísla se budou samozřejmě zpřesňovat.

* E15: Za co je utratíte?

Prostředky půjdou do kompletní rekonstrukce dráhy, do doplnění pojezdového systému letiště, odbavovací plochy. Vznikne terminál pro cestující, hangár pro údržbu letadel a provozní budova, parkoviště a dopravní napojení.

* E15: Jak dlouhá bude návratnost této investice? A bude letiště provozně v zisku už první rok?

Pokud děláte velký infrastrukturní projekt, jako je letiště, tak musíte počítat s delší návratností. Určitě to nebude otázka dvou tří let.

* E15: A provozní výsledek?

To je teď velmi těžké říci, stále máme velké množství neznámých a před sebou spoustu jednání s leteckými společnostmi.

* E15: Roční počet cestujících ale odhadujete, nebo ne?

Ano, finální počet cestujících odhadujeme asi na 3,5 milionu za rok. K tomu bychom se měli dostat postupně. Ve druhém roce fungování letiště počítáme přibližně s 1,5 milionu pasažérů.

* E15: Říkáte, že se soustředíte na nízkonákladové společnosti. Počítáte s tím, že odkrojíte podíl Ruzyni, nebo přilákáte úplně nové dopravce a cestující?

Podívejme se, jak funguje Ruzyně. Některé nízkonákladové společnosti už tam ukončily činnost, například Ryanair, nebo redukují provoz, jako třeba Wizz Air. To jsou přitom významní hráči na českém trhu. Určitě jsme schopní přilákat novou klientelu, ale zároveň nemohu tvrdit, že k nám nepřejde ani jedna letecká společnost z Ruzyně.

* E15: Už s nějakými konkrétními společnostmi jednáte?

Ano, jednáme se všemi důležitými nízkonákladovými aeroliniemi. Například se zmíněnými Ryanairem a Wizz Airem nebo easyJetem. Cítíme u nich velký zájem.

* E15: Předpokládám, že budete konkurovat hlavně cenami.

Nejen. Cena bude asi hlavní faktor, ale konkurovat chceme i zázemím a infrastrukturou, kterou vybudujeme přesně na míru těmto leteckým společnostem. Už jen třeba tím, že letiště bude maximálně pro letadla kategorie C (do 36 metrů rozpětí křídel, pozn. aut.) významně snížíme investiční náklady.

* E15: Ředitel Letiště Praha Jiří Pos tvrdí, že spádová oblast Prahy dvě velká mezinárodní letiště neuživí.

To je velmi zajímavé. Minulý rok zorganizovalo ruzyňské letiště veřejnou debatu na téma přínosu letecké dopravy české ekonomice. A přímo tam zástupce Eurocontrolu ve svém příspěvku uvedl, že i když se postaví paralelní dráha na Ruzyni, tak s výhledem do roku 2030 nebude v České republice uskutečněno nějakých 200 tisíc letů právě kvůli tomu, že nebude dostatečná kapacita letecké infrastruktury. Sám bych asi tvrdil totéž, co Jiří Pos, pokud bych se bál o svůj byznys. Pro nás jsou ale směrodatná prognostická čísla od nezávislých agentur.

Martin KačurMartin KačurAutor: E15 Robert Zlatohlávek

Odpor vůči letecké dopravě je obrovský

* E15: Počítáte i s charterovou dopravou?

Ano, velikostí letadel charterová doprava přesně splňuje naši cílovou skupinu. Je tu ale jeden problém, charterová doprava vyžaduje létání v noci, což u nás bude omezené. My plánujeme provoz pouze od 6.00 do 22.00 hodin, to je maximální rozsah, který jsme schopni uhrát vzhledem k odporu okolních obcí a environmentálním omezením.

* E15: Budete ten odpor otupovat třeba investicemi do obecní infrastruktury nebo například do protihlukových oken, jako to dělá Ruzyně?

My jsme se na toto téma chtěli s obcemi bavit, ale k nějaké definitivní podobě našeho vztahu – v případě, že letiště projde – jsme nedošli. Postoj obcí je zatím takový, že pokud neustoupíme od našeho projektu, tak se nemáme o čem bavit. Pro mě je to těžko pochopitelné i proto, že letiště přinese spolu se souvisejícími službami až tři tisíce pracovních míst navázaných na nejbližší region.

* E15: Nevadí vám, že budete působit v takovém nepřátelském prostředí?

To změní až čas, když se zjistí, že situace není tak zlá, jak se popisovala. Letiště tady vzniklo před 50 lety a je zahrnuto v územních plánech obcí. A podle mě může růst do okamžiku, pokud bude splňovat zákony daná omezení. Představte si, že chcete stavět rodinný dům, ale sousedům se váš plán nelíbí. Oni nemůžou přijít na stavební úřad a říci, my to nechceme, protože se nám to nelíbí.

* E15: Ale záměr můžou rozporovat velmi dlouho.

Ano, ale musí přijít s něčím, co vy svým projektem porušujete. Mohou tedy dávat faktické připomínky, které úřad posoudí a rozhodne. Pokud by stačilo pouze říci, že tu stavbu prostě nechci, tak jsme v Čechách skončili s výstavbou čehokoli, rodinných domů i dálnic. U každé, byť i malé, stavby se najde někdo, kdo ji nechce.

* E15: Právě u dálnic ale vidíme nekonečné průtahy.

Je to daň za to, že máme demokracii a občané mají svá práva. To je v pořádku.

* E15: To ale může znamenat, že letiště postavíte třeba až v roce 2040.

* E15: Vrátím se ke své otázce. Počítáte s nějakými kompenzacemi pro obce?

Ano, jsou součástí dokumentace EIA. Je to nějaký první nástřel z naší strany. Není to o konkrétní částce, spíše chceme zavést systém, kterým budeme plnit nějaký fond, a suma se bude odvíjet od počtu cestujících. Zatím jsme tam navrhli jednu korunu za odlétajícího pasažéra.

* E15: Chce Penta nové letiště provozovat dlouhodobě?

Řekl bych, že Penta není takovým typem investora. Dříve nebo později dojde k prodeji nějakému strategickému investorovi.

Ruzyni držím palce

* E15: Jak hodnotíte jako bývalý ředitel Letiště Praha aktuální vývoj v R uzyni, především vznik Českého aeroholdingu?

Je to složité. Všem je asi jasné, že je to způsobeno situací v Českých aeroliniích a jejím dopadem na letiště Ruzyně. Oddělení provozování letiště od vlastnictví majetku letiště je ve světě běžné, na tom není nic divného.

* E15: Ale následné začlenění do aeroholdingu?

Ano, pak je tu začlenění do aeroholdingu a hlavně přesuny peněz směrem k ČSA. Pokud to pomůže tomu, že se z ČSA stane hodnotná společnost, která bude pro letiště velkým přínosem, tak by mi to příliš nevadilo. Otázka je, zda se to managementu povede, což ukáže čas.

* E15: A stojí ten pokus za ty obrovské částky, které se z letiště přesouvají?

Představte si ale, že by se ty částky nepřesouvaly a ČSA by zkrachovaly. Pak by byl dopad na letiště možná ještě horší.

* E15: Letiště Praha by se tedy bez ČSA neobešlo?

Obešlo. Za určitý čas by provoz nahradily alespoň částečně jiné společnosti, ale zcela jistě by vypadlo minimálně 20 procent cestujících, kteří v Praze přestupují. Letiště Praha by přišlo o domácího síťového dopravce a přestalo by být přestupním hubem, na který je vlastně vystavěno. Takže dilema, zda je správné dávat či naopak nedávat peníze do ČSA, rozřeší až budoucnost. Já Ruzyni držím palce, aby to ustála.

Martin Kačur (40)

Vystudoval Strojní fakultu ČVUT, obor letadlová technika. Jedenáct let pracoval v České správě letišť, tři roky byl generálním ředitelem, zajišťoval přípravu, financování a realizaci projektu Terminálu 2 Letiště Praha Ruzyně. Na Letiště Vodochody přišel v roce 2007, stal se generálním ředitelem a předsedou představenstva společnosti Letiště Vodochody. Volný čas kromě rodiny věnuje zahrádce a psovi.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!