Martin Kubů: Biopaliva druhé generace jsou zatím fikce

Martin Kubů: Biopaliva druhé generace jsou zatím fikce
25. června 2013 • 08:37
V Česku se potenciál výroby biopaliv, která se povinně přimíchávají ke klasickému benzinu a naftě, nasytil. Určitou omezenou šanci pro další růst nabízejí jen pohonné hmoty s vyššími podíly biosložek, říká ředitel divize pohonných hmot, biopaliv a obnovitelných zdrojů společnosti Agrofert Martin Kubů.

* E15: Loni se domácí produkce metylesteru řepkového oleje, který se přidává jako biosložka do motorové nafty, propadla o dvacet procent. Spadla výroba i Agrofertu?

Skupině Agrofert se dařilo vyrábět biopaliva ve srovnatelném objemu jako o rok dříve. Výroba v Česku klesla u jiných výrobců. Poměrně významný je pořád dovoz biopaliv, zejména z Německa.

* E15: Je pro vás rostoucí dovoz významnou konkurencí?

Dovoz biopaliv k nám je způsoben přebytečnou kapacitou v Německu a masivními dovozy do Evropské unie z Indonésie, Argentiny a dalších zaoceánských zemí. Ty tlačí na evropské výrobce a zvyšují konkurenci na trhu. Tržní prostředí pro evropské výrobce zhoršují až nekorektním způsobem.

* E15: Co myslíte nekorektním způsobem?

Tyto země uplatňují vývozní clo na oleje, což jsou suroviny pro výrobu metylesteru. Místo toho zvýhodňují vývoz hotového metylesteru. Evropský výrobce si tak nemůže koupit olej, ale musí si rovnou kupovat metylester. Evropská unie se snaží tyto sporné obchodní praktiky omezit, zavedla třeba na tato biopaliva dovozní cla.

* E15: Je dovážený metylester srovnatelný s tím, který vyrábíte?

Má především jiné parametry, které nejsou zcela vhodné pro klimatické podmínky v Evropě. Jde především o palmový olej z Indonésie, který je v Evropě prakticky půl roku nepoužitelný.

* E15: Protože tuhne v nádržích?

Ano.

* E15: Co loni způsobilo propad produkce u českých firem?

Byla to i otázka dostatku vstupních surovin. Některé firmy, které vyrábějí metylester v Česku či v okolních státech, nemají vlastní zpracování surovin. Mají pouze konečnou technologickou část, tedy esterifikaci. Musejí proto nakupovat již hotové oleje. Pokud olej na trhu není, tyto firmy nemají z čeho vyrábět. Agrofert díky tomu, že má komplexní zpracování suroviny už od řepky, je schopen i v tomto konkurenčním prostředí výrobu udržet.

* E15: Vaše společnost Ethanol Energy vyrábí druhý typ biopaliva, biolíh. Toho se naopak loni v Česku vyrobilo o 88 procent více. Týkalo se to i vaší společnosti?

Ano, ten vysoký růst s naší akvizicí Ethanol Energy souvisí. Po čtyřech letech, kdy byl tento provoz odstaven, jsme v něm obnovili výrobu. Logicky se to projevilo ve statistice. Považujeme to za pozitivní, protože z domácích zdrojů se vyrábí domácí biopalivo spotřebovávané v Česku. Obnovenou výrobou se prakticky nahradil dovoz.

Trh už moc neporoste

* E15: Je český trh s biopalivy už nasycen, nebo ještě vidíte příležitost k růstu?

Potenciál výroby je jednoznačně nasycen. Je tady určitý prostor pro pozvolný růst podílu takzvaných vysokoprocentních biopaliv. To je především směsná motorová nafta (třicetiprocentní podíl biosložky), palivo B100 (stoprocentní podíl biosložky), případně paliva označovaná jako E85 (směs benzinu a 85 procent biolihu). E85 je známé palivo, které používá půlka planety, Brazílie, USA, Filipíny, Thajsko, Indie, Paraguay.

* E15: Co může s trhem bionafty udělat ukončení vratky spotřební daně na zelenou naftu pro zemědělce od příštího roku?

Je to především ekonomický problém pro zemědělce. Radikálně se jim zvýší náklady a ztratí konkurenceschopnost vůči zemědělcům z okolních zemí. Z pohledu biopaliv je to okrajové. Může to přinést lehce zvýšený zájem o směsnou motorovou naftu, ale žádnou radikální změnu chování zákazníků si od toho neslibuji.

* E15: Nedá se čekat, že by zemědělci přecházeli více na palivo B100, které zůstane osvobozené od spotřební daně, a bude tak levnější než klasická nafta i směsná nafta?

Může to nastat. Ale i vzhledem k tomu, jaká je spotřeba motorových paliv v zemědělství, nebude to mít na celkové chování trhu významný dopad. Výkyv může být v řádu několika procent.

O věcném plnění norem EU dávno nikdo nepřemýšlí

* E15: Evropská unie si stanovila cíl nahradit do roku 2020 deset procent energie v dopravě biopalivy. Kvůli studiím, které u stávajících biopaliv vyvracejí pozitivní efekty na emise a životní prostředí, chce jejich podíl omezit na pět procent. Zbytek mají obstarat biopaliva druhé a třetí generace. Ohrozilo by to vaši výrobu?

Je třeba ty argumenty setřídit. Deset let jsme byli svědky studií, které biopaliva první generace podporovaly. Nyní jsme v módní fázi, kdy jsou kritizovaná. Přitom biopaliva druhé generace v praxi, v průmyslovém využití zatím nikdo neviděl. Jde jen o pilotní projekty. Jsem bytostně přesvědčen, že pokud se tato biopaliva někdy dostanou na trh, zjistí se, že jsou to ještě náročnější produkty než biopaliva první generace.

* E15: V čem budou náročnější?

Zaprvé, výroba biopaliv první generace, ať je to bioetanol nebo metylester, je relativně jednoduchá technologie. Všechny zvažované technologie biopaliv druhé generace budou používat vysoké tlaky, vysoké teploty. Navíc zatím se žádná z technologií testovaných v EU ani s dotacemi nedokázala na trhu prosadit.

* E15: Takže nevěříte, že by se tato biopaliva začala v příštích letech používat ve velkém?

Pokud by se tato biopaliva měla použít pro splnění cílů do roku 2020, museli bychom už v některých státech vidět růst závody, které by v roce 2014 či 2015 měly jít do provozu. O žádném takovém nevím. Fikcí je i to, že se tato biopaliva budou vyrábět z odpadních olejů.

* E15: Proč?

Šlo by jen o to, jestli nějaká certifikační autorita o vstupní surovině řekne, že je, nebo není odpad. Jak ale někdo pozná, že daný olej z restaurace je už dost použitý, a tedy jde o odpad? Nebo že nějaká cisterna s olejem z Nizozemska je odpad, protože si tam z něj odpad umějí úředně udělat? Takže je dost dobře možné, že ze surovin pro výrobu biopaliv první generace se razítky stanou suroviny pro výrobu paliv druhé generace.

* E15: V souvislosti s druhou generací biopaliv se ale mluví hlavně o výrobě z celulózy, tedy z odpadní dřevní štěpky či slámy.

To je také fikce. Výroba bioetanolu ze slámy je několikanásobně dražší než dnešní technologie. Pokud by měla mít větší podíl, bude vyžadovat i několikanásobně vyšší veřejnou podporu. A kritici, kteří dnes vytýkají, že se na polích pěstují energetické plodiny místo potravin, budou za pět let říkat, že se místo potravin pěstuje sláma, kukuřice nebo dřeviny. Žádný zásadní rozdíl v tom nevidím.

* E15: Pořád se bude biopalivům vytýkat, že okupují půdu pro výrobu potravin?

Ano, ale teorie, že biopaliva vytlačují potraviny, má slabiny. Při výrobě biopaliv se získávají desítky procent produktů, které pokračují do produkce potravin. Možná ne ve formě obilí, ale ve formě krmných směsí, kde nahrazují dovozy sóji z Argentiny či Brazílie.

* E15: Asi neuvažujete, že byste se do výzkumu či výroby biopaliv druhé generace pustili?

Ve výzkumu a vývoji jsme se o biopaliva druhé generace zajímali před třemi čtyřmi roky. V této chvíli v této oblasti nic nepodnikáme.

* E15: Bude mít výroba paliv druhé generace nějaký dopad na váš byznys?

Ne, ale masivně to poškodí zemědělce, kteří pěstují suroviny pro nynější biopaliva, protože se přetrhne řetězec mezi výrobcem biopaliva, jeho dodavatelem, tedy zemědělcem, a odběratelem, tedy distribuční firmou. U biopaliv druhé generace z odpadů do toho vstoupí šedý trh a evropská administrativa. Protože výrobny biopaliv budou muset kupovat olej z Nizozemska, ze Španělska nebo odjinud jen proto, že tam budou umět z oleje udělat odpad. V praxi tak poroste jen poptávka po certifikátu o biopalivu druhé generace. O věcném plnění norem Evropské unie dávno nikdo nepřemýšlí.

Martin KubůMartin KubůAutor: E15 Michael Tomeš

O lihovar v Trmicích nestojíme

* E15: Od roku 2017 bude možné používat jen biopaliva, která ušetří 50 procent emisí ve srovnání s klasickými palivy. Vaše bionafta šetří 49 procent emisí. Splníte tento limit?

Jsme přesvědčeni, že naše bionafta z Preolu může už dnes padesátiprocentní úroveň splnit. Takže se těchto kritérií nebojíme. Je správné takto biopaliva hodnotit. Protože co je udržitelné na biopalivu, které objede polovinu planety?

* E15: Od roku 2018 má pak platit přísnější kritérium 60 procent.

To se ale týká nově postavených závodů. Ale v tuto chvíli je tato hranice v podstatě nedosažitelná. Navíc nikdo nový závod na biopaliva za této nálady stejně stavět nebude, takže se s touto hranicí nikdo nebude muset vyrovnávat.

* E15: Jak vychází kritérium udržitelnosti u vašeho bioetanolu?

Je někde na úrovni 40 procent. Zefektivněním výroby se dostaneme nad požadovanou padesátiprocentní úroveň.

* E15: Co budete muset změnit?

Snížit energetické náklady, musí se zvýšit efektivita, výtěžnost procesu, uspoří se energie na sušení vstupních surovin. Nástrojů je několik. Navíc lokální suroviny jsou velmi efektivní, co se týče emisí CO2, takže i to je prostředek k naplnění udržitelnosti.

* E15: Stavba závodu na výrobu metylesteru vás stála 1,7 miliardy korun. Už se vám tato investice vrátila?

Ještě ne, ale projekt běží podle původně nastaveného plánu. Návratnost byla nastavena někde kolem deseti let.

* E15: Jak je to u investice do Ethanol Energy?

To je závod, který jsme po převzetí dokončili. Teď ještě návratnost nemáme dopočtenou, protože pořád ještě investujeme do některých technických opatření, která návratnost posunují.

* E15: V případě bioetanolu se čas od času mluví o oživení zkrachovalého lihovaru v Trmicích. Neuvažujete o jeho koupi?

V žádném případě. Jeho akvizici jsme před dvěma lety studovali, ale dnes si myslíme, že jeho uvedení do provozu by bylo výrazně náročnější než naše akvizice Ethanol Energy.

* E15: V čem by byl problém?

Jednak jde o to, že lihovar už dlouho stojí, jednak o to, jak byl postaven. V Trmicích jsou některé konstrukční vady vyplývající z použité technologie. Navíc lihovar nemá vlastní zdroj energie a čistírnu odpadních vod. Je proto příliš závislý na svém okolí. Nakupuje energie, musí mít smlouvu o čištění odpadních vod.

Přeneseme řepku do potravin

* E15: Přestože vaše výroba bionafty jede naplno, plánujete pro Preol výrobu alternativního produktu. O co půjde?

V poslední fázi rozhodování je investice do výroby jedlých potravinářských olejů. To by potvrdilo náš názor, že nelze jenom mluvit o energii versus potraviny. Tato jednotka by využila tuzemskou řepku a přenesla ji do potravin.

* E15: Jakou to bude mít návaznost na stávající výrobu Preolu?

Využívalo by se ze sta procent suroviny, tedy řepkový olej, který se v surovinové části Preolu vyrábí. Stručně řečeno, část oleje by šla na výrobu metylesteru a část na potravinářský olej.

* E15: Obě výroby budou používat stejnou odrůdu řepky?

Obecně je řepkový olej plně srovnatelný s olivovým olejem. Ale testujeme speciální odrůdy použitelné v potravinářství. V závodě bychom pak chvíli vyráběli z těchto odrůd surovinu pro potravinářství a pak zase pro energetické účely.

* E15: Jak velká by měla být výroba tohoto jedlého oleje?

Zatím se bavíme o kapacitě kolem 30 tisíc tun za rok.

Černé pohonné hmoty jsou v Česku všude

* E15: Agrofert podporuje nynější snahu ministerstev průmyslu a financí o zamezení únikům daně z přidané hodnoty u dovozu nafty a benzinu. Jak se vás tento problém dotýká?

Jsme jedním z velkých prodejců pohonných hmot do zemědělství. Český trh s pohonnými hmotami byl velmi zasažen úniky na spotřební dani a dnes na DPH. Škody se pohybují v rozmezí od osmi do dvanácti miliard korun ročně. Za poslední dva roky trh přestal být funkční. Poctivé subjekty se na něm stěží udržely.

* E15: Na nezdaněné pohonné hmoty jste narazili i v zemědělství?

Všude. Černé pohonné hmoty jsou v Česku všude.

* E15: Jaký dopad má prodej nezdaněné nafty na váš byznys s pohonnými hmotami?

Pokud soupeříme se subjektem, který a priori předpokládá, že DPH neodvede, nejsme mu schopni nabídkou řádně zdaněného zboží konkurovat. Takže nám klesá možnost prodeje.

* E15: Můžete tento ušlý obrat nějak vyčíslit?

Takovou kalkulaci nemáme. Do doby, než se přišlo s kaucemi pro obchodníky s pohonnými hmotami, byl trh zaplaven palivy, která se prodávala i koruny pod reálnou cenou za litr. Přitom reálná marže se pohybuje v jednotkách haléřů. Věřím, že Senát tato opatření schválí a že brzy vstoupí v platnost.

* E15: Vyřeší navrhované dvacetimilionové kauce pro obchodníky problém daňových úniků?

Zásadním způsobem to úniky sníží. Omezí se tvorba řetězců „prodejců“ pohonných hmot, kteří si mezi sebou formálně přeprodávají zboží a jeden z článků pak daň neodvede, zmizí a je nedohledatelný.

* E15: Malí obchodníci ale tvrdí, že je tak vysoká kauce zlikviduje, i když podnikají poctivě.

V Česku je zhruba 1500 subjektů, které mají tuto živnost. V okolních státech jsou ta čísla řádově nižší. Ty subjekty, které chtějí řádně podnikat, si peníze na kauci rády najdou. Protože pro jejich byznys je podstatnější, že se trh zbaví daňových úniků a podmínky se srovnají. Podle výpočtů ministerstva financí a Generálního finančního ředitelství je splnění povinnosti kauce splnitelné pro nějakých pět set subjektů.

* E15: Jak velké kauce budete muset skládat vy?

Zhruba 200 milionů korun. Přestože nás to ekonomicky zasáhne, jsme přesvědčeni, že je to správný krok. A že pozitivní dopad na trh převáží případné dopady na menší poctivé obchodníky. Potkávám se se středními a malými distributory, kteří tvrdí, že i pro ně je lepší podnikat na férovém trhu, než se obávat kauce. Když stát dnes chce zavést kauce na alkohol skoro pro každý bufet, proč se stejně nedívat i na pohonné hmoty?

Martin Kubů (46)

Vystudoval Technickou univerzitu v Liberci. V různých manažerských pozicích prošel řadou společností v chemickém sektoru – Kaučuk, Unipetrol, Chemopetrol, Česká rafinérská, Paramo a Synthesia. Od roku 2005 je ve společnosti Agrofert Holding ředitelem divize pohonných hmot, biopaliv a obnovitelných zdrojů. Je ženatý, má dvě děti.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!