Martin Štrupl: Potraviny musejí být od konkrétního výrobce. Zaštítit se vlajkou nestačí | E15.cz

Martin Štrupl: Potraviny musejí být od konkrétního výrobce. Zaštítit se vlajkou nestačí

Martin Štrupl: Potraviny musejí být od konkrétního výrobce. Zaštítit se vlajkou nestačí
3. září 2012 • 11:06
Tržby jednoho z předních výrobců potravin, společnosti Hamé, v Česku letos stagnují, naopak z exportu do Ruska a Rumunska, kde má firma výrobní závody, stoupají.

Také do budoucna hodlá Hamé stále více pronikat na trhy zemí bývalého Sovětského svazu.

Pozornost však obrací i na země, v nichž jsou nároky spotřebitelů na kvalitu potravin vysoké a jejich obyvatelé jsou velcí patrioti – na Německo a Rakousko. „Už dnes na tyto trhy dodáváme, ale ne pod svou značkou.

Z hlediska kvality a chutí to není problém. Ale chtěli bychom v těchto zemích prodávat i pod značkou Hamé,“ říká generální ředitel firmy Martin Štrupl, který stojí v čele podniku od ledna.

* E15: Pololetní tržby Hamé stouply o 11 procent na 2,8 miliardy, ale v Česku stagnovaly. Proč? A není to proti prvnímu čtvrtletí zpomalení tempa růstu?

Kdybychom měli za celý rok nárůst 11 procent, byl bych rád. Leden a únor byly slabé měsíce. Silné období máme naopak před Vánocemi. Naše prodeje tak nejsou lineární. Neřekl bych proto, že je to zpomalení. Co se projevuje, je bohužel určitá stagnace a v některých segmentech i pokles v řádu jednotek procent. A protože Česko má pro nás stále významnou váhu, je to znatelné.

* E15: Kterých segmentů se to týká?

Pokles je u sterilovaných masových produktů. Mírný nárůst vidíme u Tomato programu a chlazených produktů. Stagnace se týká zeleniny, kojenecké výživy a džemů. Celkově se ale tržby podařilo překlopit do nárůstu. Na všech ostatních trzích, na nichž jsme přítomni či kam vyvážíme, rosteme, zejména v Rusku, Rumunsku a na Ukrajině.

* E15: Loni vám tržby stouply na 5,22 miliardy. Jaký byl hrubý provozní zisk, který předloni dosáhl 646 milionů korun?

Loni to bylo 571 milionů korun. Zejména ve druhém pololetí se začal projevovat nárůst cen surovin. I při vysokých tržbách v porovnání s rokem 2010 provozní zisk klesal, protože ve třetím a zejména čtvrtém čtvrtletí zdražovaly cukr a maso, což trvá dodnes. Nejsme schopni a ani jsme to neudělali, že bychom to celé promítli do ceny našich výrobků. Ani to tak rychle nejde.

Vyšší tržby, nižší zisk

* E15: Jaký je plán pro letošní rok?

Doufám, že tržby budou letos vyšší než loni. Jestli se udržíme na jedenáctiprocentním růstu, nevím, ale zhruba o 10 procent by vyšší být mohly. Hrubý provozní zisk bude nižší, protože nám jeho velkou část ukousne právě zdražení surovin. Plán se pohybuje někde mezi 500 a 550 miliony korun.

* E15: O kolik loni stouply ceny cukru a masa?

U cukru je to zhruba o 60 procent a u masa asi o 30 procent.

* E15: Čím to je?

U cukru za tím stojí cukerná lobby a situace na trhu, kdy německo-francouzské skupiny skoupily zbytek konkurence, pozavíraly cukrovary a tím vyvolaly po jistou dobu převis poptávky na trhu. Nákupy a zavírání firem je stálo nějaké peníze, takže se potřebovaly „zahojit“ a cenu skokově zvýšily o 60 procent. To se týká i České republiky.

Před dvaceti lety tu byly cukrovary téměř všude a nyní jich je jen pár a jsou součástí těchto skupin. Vyšší cena masa je způsobena za prvé snižováním stavů dobytka. Chovů je čím dál méně, zejména v Česku. Sekundárně se projevuje špatná úroda obilí a kukuřice, neboť se tak zdražují i krmiva a tím i maso. A to nás teprve ještě další vlna čeká letos.

* E15: Nižší úroda se očekává v Česku i ve světě, kvůli tomu rostou i ceny komodit včetně obilí a kukuřice na zahraničních trzích. Jak to ovlivní vás?

Velmi negativně. Paradoxně podle maloobchodních tržeb klesla spotřeba, což je dáno „ekonomickou“ krizí. Měl tak spíše vznikat tlak na pokles cen, ale opak je pravdou. Už nyní jsou ceny komodit na historických maximech a ještě by měly stoupat. Bohužel neúroda je na všech kontinentech a téměř ve všech komoditách, ať už je to zelenina, obiloviny, kukuřice.

Navíc ještě působí jeden politický efekt, a to, že část úrody a osevních ploch se spotřebovává na biopaliva. To by mělo vyvolat nějakou reakci stěžejních zemí G7. Měly by to velmi rychle omezit, jinak nás čeká potravinová krize. Využívaných ploch pro zemědělskou prvoprodukci a chov dobytka je celosvětově čím dál méně, ale populace roste. A i když se vyvíjí produktivita práce v zemědělství a zvyšují se výnosy na hektar, stále to nestačí. Do toho ještě nyní vstoupilo umělé politické opatření v podobě podpory biopaliv. To je problém.

* E15: Pololetní růst tržeb Hamé byl tažen exportem. Ale loni vám klesly tržby v Rusku, ve vašem tradičním odbytišti. Co způsobilo takový obrat?

Lidé a obchodní tým. V Rusku jsem vyměnil ředitele společnosti a také část obchodního týmu. Ruský trh má daleko jiný potenciál, než na který zatím dosahujeme, takže tam je prostor pro růst.

* E15: Jaký máte podíl v paštikách či masových výrobcích na ruském trhu?

V paštikách jsou to desítky procent, v masových výrobcích jednotky procent. Snažíme se překlápět spotřebitelské trendy a prosazovat novinky z Česka a obecně z Evropy. Snažíme se například na ruský trh uvést to, co v Česku vyrábíme pod značkou Hamé Premium, například moravskou či pražskou šunku, moravské uzené, maďarský guláš, ale i kojenecké vody. Trh tam roste a spotřebitelská skupina je tam hodně rozmanitá. Je tam ale již relativně velká skupina lidí, která si kupuje i tyto dražší výrobky.

I v cizině chceme prodávat pod vlastní značkou

* E15: Podle majitele firmy Emko Zdeňka Jahody stojí nyní Rusko na počátku boomu zdravé výživy, jaký byl i v Česku v první polovině devadesátých let. Vidíte to podobně?

Řekl bych, že jsou už dál. Ale nemůžeme mluvit o Rusku jako o celku. Situace v Irkutsku či za Uralem i ve velkých aglomeracích je jiná, než je v evropské části Ruska či ve městech tažených průmyslem, jako je Jekatěrinburg či Nižnij Novgorod. Moskva a Petrohrad, to je zcela jiná kapitola. Některé regiony jsou spotřebitelským chováním na evropské úrovni a jiné nejsou.

* E15: Může se na vyšším zájmu o zdravou výživu v Rusku podílet i Hamé?

Ano. Je třeba načasovat správný vstup s chlazenými výrobky – je tam samozřejmě daleko obtížnější distribuce –, ale ten čas přijde. Pak jsou to výrobky, které se tam nyní snažíme uvádět – kojenecké výživy a kvalitnější výrobky s vyšším obsahem masa.

* E15: Jsou vaše plány v Rusku takové, že by se vyplatilo otevřít tam ještě jeden závod k tomu vašemu současnému?

Zatím to není potřeba. Současnou kapacitu výrobního závodu je možné zvýšit zaměstnáním více lidí na stávajících technologiích o desítky procent. Pokračování na str. 16 Dokončení ze str. 15
Dalším krokem by mohly být investice do technologií, ale i potom by nám závod stačil – a to bychom už byli na násobku současné kapacity.

*E15: Mají potenciál i další státy bývalého Sovětského svazu?

Mají. Zrovna minulý týden jsem měl schůzku s člověkem, který by měl rozjíždět náš projekt v Kazachstánu a přilehlých republikách. Vytipovali jsme si to jako oblast, v níž už je vyvinutý maloobchodní trh, jsou tam spotřebitelé, kteří relativně mají kupní sílu. My už tam v současné době působíme, ale jen formou exportních dodávek distributorovi.

Chtěli bychom to do budoucna posunout do formy založení dceřiné distribuční společnosti. Centrum bude asi v Kazachstánu, je to přece jen největší země v okolí. Začátek projektu je otázkou dnů a týdnů. Mít tam vlastní tým lidí, to je otázka možná dvou let.

* E15: Jsou i jiná teritoria, na kterých vidíte potenciál?

Ukrajina. Už tam působíme, rosteme a překlápíme čím dál větší portfolio výrobků. Uvažujeme i o nějaké vlastní celoplošné distribuci. A pak Rakousko a Německo.

* E15: Ale Rakousko a Německo jsou docela zpovykané země a navíc patrioti, ne?

Už ale víme, že v konkurenčním boji obstojíme. Už dnes na tyto trhy dodáváme, ale ne pod svou značkou. Z hlediska kvality a chutí to není problém. Ale chtěli bychom do budoucna v těchto zemích prodávat i pod značkou Hamé. Například by to mohly být džemy.

* E15: Letos jste požádali o zapsání marmelád jahodové, meruňkové a linecké na seznam Tradičních zaručených specialit EU. Už někdo podal námitky?

Zatím o žádné nevíme.

Nemůžeme si hrát na soběstačnou ekonomiku

* E15: Je podpora státu směrem k tuzemským potravinám vyšší než dříve?

Nemyslím si, že je větší, ale více se o tom píše. Naopak se to spíše rozmělňuje, vzniklo mnoho projektů jako Regionální potravina, Český výrobek, Klasa a další. Je to příliš rozředěné do různých stran, spotřebitel nemá šanci se v tom vyznat.

Vzhledem k tomu, jak jsou v Česku zdecimované prvoprodukce a chovy na maso, si z hlediska potravin nemůžeme hrát na soběstačnou ekonomiku. Je jasné, že některé komodity musíme nakupovat v zahraničí a naopak se zase musíme snažit naše výrobky exportovat. Jsme malá země a malá ekonomika. Správným dlouhodobým trendem není proto uzavřít trh a tvrdit, že vše má být českým produktem.

Musíme spotřebitelům říkat: tohle je taková kvalita z kontrolovaných surovin a nabízíme ji za takovou cenu – a můžete se na to spolehnout, protože je od konkrétního výrobce. Vše musí být adresné, v tom se spotřebitel vyzná. A nehrát si jen na to, že se zaštítím vlajkou.

* E15: Hodně konkrétní je web Potraviny na pranýři, na kterém se k nelibosti obchodníků i výrobců zveřejňují výsledky kontrol Státní zemědělské potravinářské inspekce.

Tak ať je konkrétní, já tomu fandím. Je dobré, že něco takového vzniklo. Nesmí ale vzniknout deset takových serverů, protože spotřebitel pak zase nebude vědět, co a jak. A provozovatelé webu musejí znát pravidla. Když se na pravidla ptáme, oni je ještě neznají.

* E15: Už to postihlo i Hamé?

Ano, i nám se tam objevily některé věci. Jsou to výrobky, které nevyrábíme, ale které jsme nakoupili v souvislosti s akvizicí. Konkrétně to byly okurky. Ale ptám se: jak dlouho tam dotyčný výrobek bude? Na trhu už totiž dávno není, ale na webu ano. To ztrácí logiku. A proč je tam stejný výrobek mnohokrát – protože je to jiná šarže? Pořád je to přece tentýž výrobek. To mi také přijde zavádějící.

* E15: DPH na potraviny stoupla letos na 14 procent. Jak se to projevilo na Hamé a ceně vašich výrobků v obchodní síti?

Obchodní podmínky a celý proces neumožnily výrobcům, nejen Hamé, zdražit dříve než v dubnu, květnu. Obchody ale zdražily již v prosinci a to více, než učinili výrobci. Doufám, že nás nečeká totéž kvůli jednomu procentu. Zvedat znovu DPH o procento je zcela zbytečné.

* E15: Přesto se nakonec vybralo méně…

Přesně tak. Medializace kolem toho jen vyvolala snížení spotřeby a má to dopad dodnes.

Další závod zatím nepotřebujeme

* E15: Máte sedm výrobních závodů v Česku a dva v zahraničí. Bude se tento počet nějak měnit?

Ne. V jednom případě jsme si udělali výpočet, ale nevyšlo nám to. Za prvé jsou závody hodně specifické z hlediska technologie, neboť v každém vyrábíme něco jiného a je tam potřeba jiná technologie, například i jiná úroveň zdrojů pitné vody a další.

Čtěte také:

Hamé se v Rusku opět soudí kvůli logu

Hamé v pololetí vzrostly tržby na 2,8 miliardy korun

V máslových sušenkách chybí máslo. Hamé je musí stáhnout z trhu

* E15: V minulosti jste koupili Apetit a Seliko. Chystáte nějaké další akvizice?

Rádi bychom. Osobně jsem byl už navštívit několik firem, jednám i s bankami a poradci. Nicméně jsme ještě nevybrali to pravé, ještě na trhu nebyla ta správná příležitost. Nemáme potenciál finanční ani lidský, abychom uskutečnili pět akvizic do roka.

Potenciál máme maximálně na dvě akvizice za dva roky, neboť stihnout akvizici v rámci 12 měsíců od prvotní informace přes analýzy, due diligence, převzetí a začlenění společnosti se nedá. A proto si chci vybrat, než už do něčeho půjdeme.

* E15: Jsou to příležitosti v oborech, kde již působíte, nebo by šlo o zcela nový typ výroby?

Pokud by to bylo v oblasti potravin, v níž působíme, muselo by to být na trhu, kde nejsme, například v Bulharsku. Tam jsme se v jedné takové firmě podívat byli. Pokud by to bylo v tomto regionu, tedy v Česku, na Slovensku a v Maďarsku, muselo by jít o segment potravin, v němž nyní nepůsobíme.

Martin Štrupl (35)

Absolvoval VŠE v Praze. První praktické zkušenosti získal ve strojírenské firmě Bratři Horákové. V roce 2001 nastoupil do nadnárodní firmy Norske Skog. Od roku 2003 samostatně pracoval na několika logistických projektech. Od ledna 2004 působí ve společnosti Hamé, generálním ředitelem se stal v lednu letošního roku.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!