Martin Štrupl: Výhledově změníme zaměření a možná i počet závodů | E15.cz

Martin Štrupl: Výhledově změníme zaměření a možná i počet závodů

Martin Štrupl: Výhledově změníme zaměření a možná i počet závodů
Martin Štrupl
• 
ZDROJ: E15 Anna Vacková

Dušan Kütner

Ekonomická krize trvající již více než čtyři roky s sebou přinesla i snahu lidí ušetřit na tak základním zboží, jakým jsou potraviny, a mění proto své stravovací návyky. Jeden z největších tuzemských výrobců potravin, společnost Hamé, na tento trend musí reagovat a částečně své portfolio proměnit.

„Rozvoj se týká například sladkých výrobků, džemů, marmelád, ale také kojenecké stravy, chlazených výrobků a chlazených hotových jídel. Naopak největší skupinou v poklesu je maso,“ říká generální ředitel Hamé Martin Štrupl, který stojí v čele firmy od loňského ledna.

E15: Loňské tržby Hamé stouply o desetinu na 5,8 miliardy korun. Narostly ale jen díky prodejům v zahraničí, v Česku tržby padaly. Čím byl domácí pokles způsoben?

Loni jsme rostli všude jinde než v Česku. Je to dáno dvěma faktory. Za prvé v Česku máme v některých segmentech až osmdesátiprocentní tržní podíl, takže jakákoli byť jednociferná změna v procentech znamená přímý dopad do našich výsledků. V Česku také obecně nastal pokles maloobchodních tržeb, a to se tak týká i některých segmentů, ve kterých působíme.

E15: Které konkrétně to jsou?

Zejména masné výrobky, u nich je pokles o pět až deset procent. V tomto segmentu máme vysoký tržní podíl, proto klesáme i my, byť podle statistik od AC Nielsen jsou naše úbytky vesměs nižší než pokles celého trhu. Důležité pro nás proto je, že neztrácíme podíl na trhu.

E15: Bude tento pokles pokračovat i letos?

Do jisté míry ano. Částečně je to způsobeno krizí, částečně tím, že lidé mění svůj nákupní košík, snaží se omezovat spotřebu nebo ji měnit. Více si například vaří doma ze základních surovin. Tyto trendy musíme následovat. Určitě se budeme snažit tempo poklesu stabilizovat marketingovými aktivitami. Z dlouhodobého hlediska ale musíme do jisté míry změnit portfolio našich výrobků. I proto přicházíme na trh například s hotovými jídly, které se snadno a rychle ohřejí například v mikrovlnce.

Novinky, které trh ocení

E15: Takže chlazená balená jídla jsou stále trendem?

Ano, produkce chlazených hotových jídel nám roste. Trend bude pokračovat, nicméně krizí a snížením koupěschopnosti lidí je určitým způsobem potlačen a zpomalen.

E15: Jsou to klasická česká jídla jako třeba svíčková, nebo máte spíše mezinárodní záběr?

Největší část tvoří klasická česká jídla, ale děláme i jídla italská, sladká nebo naopak dietní. Portfolio se musí měnit, protože pokud se to někde používá jako doplňková forma stravování, například v podnicích s vícesměnnými provozy, tak musí být nabídka široká. Když sečtu obě značky, pod kterými tato jídla vyrábíme, tak máme kolem osmdesáti jídel.

E15: Když budete měnit portfolio, co přestanete vyrábět a co začnete?

To se nedá takto říct. Vyrábíme asi 1700 aktivních položek a každý čtvrtrok máme něco jako vyřazování výrobků. Jsou segmenty, ve kterých se chceme více rozvíjet, a segmenty, kde tolik novinek na trh neuvádíme. Rozvoj se týká například sladkých výrobků, džemů, marmelád, ale také kojenecké stravy, chlazených výrobků a chlazených hotových jídel. Naopak největší skupinou, která je v poklesu, je maso.

E15: Čím je propad u masa způsoben?

Pokud chtějí lidé šetřit, tak začnou u výrobků, u kterých mají pocit, že jsou v uvozovkách nejdražší a zároveň jsou schopni je nahradit něčím jiným, levnějším. A samozřejmě je tady také ještě dlouhodobý trend odklonu od masných výrobků k jiným.

Stále větší síla zahraničí

E15: Který trh táhl nárůst tržeb v zahraničí?

Nám se dařilo růst na všech trzích v zahraničí, i když ne všude ve stejných číslech a ze stejné základny. V procentech jsme si nejvíce polepšili v Rumunsku, ale z relativně nízkého tržního podílu. Nejvýznamnější nárůst z pohledu velikosti trhu je určitě Rusko. Jeho podíl na zahraničních tržbách přesahuje deset procent.

E15: Podíl tržeb Hamé v Česku byl loni nižší než v zahraničí. Dříve tomu ale bylo jinak. Kdy se trend obrátil?

Již v roce 2011 byl podíl 49 procent v Česku ku 51 procentům ze zahraničí. Kvůli nárůstu v zahraničí klesl loni podíl tržeb v Česku asi na 47 procent.

E15: Jaký je plán tržeb pro letošní rok?

Celkově plánujeme další nárůst. V Česku máme v plánu stabilizaci tržeb, v zahraničí pak zvýšení. Celkem bychom tak chtěli růst o zhruba pět až deset procent.

E15: Takže tržby by překročily hranici šesti miliard?

Ano, rád bych, aby toto číslo začínalo šestkou.

E15: Jaký je loňský hospodářský výsledek?

Pro nás je hlavní hrubý provozní zisk (EBITDA) a ten jsme dosáhli takový, jaký jsme si naplánovali. Je to kolem 550 milionů korun, tedy zhruba stejně jako předloni. Ještě nemáme po konsolidovaném auditu, takže finální číslo ještě nemám.

E15: Jaký je plán EBITDA pro letošní rok?

Plán je opět zhruba na stejné úrovni jako pro rok 2012. Předpokládám nárůst v tržbách, ale ne v EBITDA. Chceme podporovat prorůstové aktivity, ať už jsou to investiční věci, marketing, rozvoj nových produktů, lidské zdroje. A bohužel máme stále nepříznivou nákladovou strukturu z hlediska zemědělských komodit.

E15: Projeví se na cenách komodit dlouhá letošní zima?

To je asi ještě příliš brzo na to odpovědět. Loni byla velmi špatná situace, kdy byla z hlediska obilnin nižší sklizeň, také masa byl nedostatek a ceny šly nahoru. Stále ještě doufáme, že letos to bude minimálně stabilizované a doufáme i v nějaký pokles cen v řádu jednotek procent.

Martin ŠtruplMartin ŠtruplAutor: E15 Anna Vacková

Nové cesty pro odbyt i výrobu

E15: Máte devět výrobních závodů, sedm v Česku, jeden v Rusku a jeden v Rumunsku. Bude se nějak měnit jejich počet či zaměření?

Letos se jejich počet měnit nebude. Pokud se bavíme v horizontu třeba pěti let, tak ano. Zaměření se musí měnit, zejména u těch závodů, kde dochází k určitému poklesu produkce. Musíme proto přijít s něčím novým. Máme určité projekty – bezlepková strava, halal certifikace výrobků pro muslimské spotřebitele a nyní se zabýváme projektem Afrika a možností uplatnění na africkém trhu.

E15: Afrika je zcela nový projekt?

Ano. Loni jsme se takto zaměřili na Kazachstán a okolí, kde už nyní jsme přítomni a realizujeme tam tržby v řádu milionů korun. Nyní bychom se podobně rádi zaměřili na Afriku.

E15: Dá se nějak spoléhat na potravinové programy, které v těchto zemích OSN, UNICEF a další organizace mají?

To zatím neumím říct. Je to jedna z cest, kterou chceme prověřit, ale nebude to asi věc, na kterou bychom se chtěli spoléhat. Chceme jít primárně tržní cestou, to znamená najít dva tři partnerydistributory, kteří se zabývají maloobchodem a distribucí potravin na těchto trzích, a přes ně se na trh dostat.

E15: Jaký typ výrobků byste tam chtěli dodávat?

Myslím, že půjde o formu konzervovaných hotových jídel nebo konzervovaného masa.

E15: Kdy byste tam mohli začít dodávat?

Za prvé jsme si řekli, že se představíme na potravinářském veletrhu v zahraničí. Budeme prověřovat i další možnosti, o kterých jste mluvil. Ideálně bych už letos chtěl navázat vztahy tak, abychom do konce roku byli schopni začít do Afriky dodávat.

E15: Loni jste hovořil o Německu a Rakousku. Jak to vypadá tam?

Do Německa jsme do určité míry prorazili, i když tam neprodáváme výrobky pod naší značkou. Ale dodáváme tam docela zajímavé objemy. V Rakousku jsme našli partnera, přes kterého bychom chtěli část výrobků uvádět na tamní trh, nicméně to se ještě reálně nerozběhlo. Tam by to ale bylo také pod cizí značkou.

E15: Když jste říkal, že by se výhledově mohl počet výrobních závodů měnit, kterým směrem by to bylo?

Doufám, že nahoru.

E15: Které lokality by pro další výrobní závod připadly v úvahu?

Dneska máme vytipováno portfolio tržních příležitostí a možných akvizic v zemích, jako je například Německo, Maďarsko, Rumunsko, Rusko nebo Slovensko. Možností je více. Máme je připravené, analyzujeme je a budeme zvažovat, co z toho budeme realizovat, případně, jak s těmito informacemi naloží akcionáři.

E15: Takže by šlo spíše o akvizici než vybudování nového výrobního závodu?

Určitě.

E15: Předloni jste koupili Seliko a Apetit. Chystá Hamé další akvizice?

V portfoliu, o kterém jsem mluvil, jsou připraveny i akvizice v Česku. Ale nemůžu vám zatím říct, které. Vše ale závisí na vývoji u našich majitelů a na rozhodnutích, jestli budou dál investovat, nebo ne.

Ceny, to je věčný boj s maloobchodem

E15: Jak se projevilo zvýšení nižší sazby DPH o procentní bod od letošního Nového roku, které se týkalo i potravin?

Určitě se neprojevilo tak dramaticky jako loni, když došlo ke skokovému zdražení potravin ne o čtyři procentní body (o které stouplo DPH u potravin – pozn. red.), ale o daleko více. Letos byl dopad relativně malý. My jsme tak letos neřešili nárůst DPH, ale u některých výrobků nárůst cen surovin. U některých výrobků jsme proto směrem k odběratelům zdražovali v řádu jednotek procent.

E15: Loni se obchodní řetězce v rámci konkurenčního boje snažily nárůst DPH o čtyři procentní body přenést na výrobce a chtěly po nich snížení jejich dodavatelských cen. Bylo to tak i u vás?

Ano, loni byl tlak přenášet to na výrobce. Na druhé straně se však zároveň zdražily potraviny v regálech řetězců o více než čtyři procentní body. Takže nůžky se ještě více rozevřely. To je otázka na efektivnost českého maloobchodu, protože v České republice chybí koncentrovaná poptávka spotřebitelů, a naopak jsou tady zastoupeni všichni hlavní retailoví hráči. Velikost prodejní plochy na jednoho obyvatele v Česku je příliš vysoká a neefektivní. Logistické náklady na distribuci potravin jsou také vysoké, což znamená, že potraviny a všechno zboží, které jde přes maloobchod, je relativně drahé.

E15: Téma, že české potraviny jsou drahé, rozhodně dražší než v Německu, si vybral jako jedno ze stěžejních lídr Věcí veřejných Vít Bárta. Že by měl pravdu?

Potraviny od českých výrobců, kteří jsou na trhu dlouhodobě a mají nějakou značku a snaží se ji prosazovat, jsou poměrně kvalitní a levné. Jaká je pak skladba a zastoupení těchto výrobků v regálech obchodních řetězců a jaké mají ceny, to je otázka druhá. Nejen já, ale i mí kolegové z byznysu tvrdíme, že pokud jde o dlouhodobě působící subjekt v Česku vyrábějící potraviny, který má nějakou spojitost s trhem, marketingem a značkou, tak uvádí na trh kvalitní potraviny za dobré ceny.

E15: Podle průzkumu Eurostatu byly české potraviny při přepočítání na kupní sílu v jednotlivých státech v roce 2011 páté nejlevnější v EU, rozhodně byly levnější než v Německu. Je důvěryhodnější Eurostat, nebo projevy Víta Bárty?

Víta Bártu nebudu vůbec komentovat a je mi v podstatě jedno, co říká. Pokud je tady určitá forma neefektivity, tak je to dáno i trhem. Ptal jste se například na takzvaný convenience food, což jsou chlazená hotová jídla. Na to, aby tyto výrobky byly konkurenční, musí být koncentrovaná koupěschopná poptávka, protože u nich je drahá logistika. V České republice ale nemáme tak lidnaté aglomerace typu Frankfurt a Porúří v Německu. Není tady na jednom místě tolik obyvatel, kteří by si něco takového kupovali, což tyto věci prodražuje. U čerstvých potravin to platí dvojnásob.

E15: Společnost Hamé neuspěla s návrhem na zapsání marmelády z jahod, meruněk a linecké na seznam zaručených tradičních specialit Evropské unie. Existuje ještě nějaká šance na změnu?

S potravinářskou komorou a některými europoslanci diskutujeme o případném pokračování. Ještě je tam jedna myšlenka, ale zatím nevíme, jestli je to reálné.

E15: Ministerstvo zemědělství nedávno představilo koncepci zemědělství a potravinářství v ČR na léta 2014 až 2020 a vyzvalo k podání námitek. Co na ni říkáte?

Zatím je to návrh. Určitě je to do jisté míry vylepšení stavu z minula. Stále ale chybí konkrétní závěry a kroky. Berme to tak, že je to koncepce, nezavrhoval bych ji, ale uvidíme, jak se bude dařit ji naplňovat v reálném životě a byznysu.

Martin Štrupl (36)

Vystudoval podnikovou ekonomiku, management a logistiku na Vysoké škole ekonomické v Praze. Pracoval například ve společnosti Norske Skog. V Hamé působí od roku 2004, nejdříve jako ředitel logistiky a distribuce, v lednu 2012 se stal generálním ředitelem celé skupiny Hamé.

Martin Štrupl: Potraviny musejí být od konkrétního výrobce. Zaštítit se vlajkou nestačí

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!