Mbide Charles Kude: Na plantážích se nevydělá ani na živobytí | E15.cz

Mbide Charles Kude: Na plantážích se nevydělá ani na živobytí

Mbide Charles Kude: Na plantážích se nevydělá ani na živobytí
Mbide Charles Kude, zastupující tajemník odborové organizace v zemědělství FAWU
• 
ZDROJ: Euro Hynek Glos
23. října 2012 • 09:11
Jan Stuchlík
Banány jsou pro Kamerun pátým nejdůležitějším exportním artiklem. Naprostá většina z nich míří do Evropy. Dělníci na plantážích prý pracují za směšnou mzdu a v otřesných podmínkách. „Kdyby byla k mání jiná práce, na banánových plantážích by nikdo nedělal,“ říká zastupující tajemník kamerunské odborové organizace v zemědělství FAWU Mbide Charles Kude.

* E15: Když si jdou Evropané do supermarketu pro banány, nepřemýšlejí, jak byly vypěstovány. V jakých podmínkách pracují dělníci na kamerunských plantážích, z nichž se banány vyvážejí téměř výhradně do Evropské unie?

Pracovní podmínky jsou špatné. Mzdy jsou velmi nízké, Kamerun má nejnižší minimální mzdu v celé střední Africe. Výplata dělníka nepokryje ani jeho životní náklady. Proto jich většina žije pod úrovní chudoby. Týká se to hlavně těch, kteří dělají nejtěžší práce, jako je sklizeň či osekávání listů. Zvláštní kapitolou je používání ochranných pomůcek. Je naprosto běžné, že dělníci pracují s hnojivy bez rukavic a pořádných bot. Ochranné pomůcky dostanou, jen když přijde zahraniční návštěva.

* E15: Je pravda, že při postřiku banánovníků chemikáliemi z letadel jsou dělníci běžně na plantážích?

Ano. Sice by během leteckých postřiků na plantáži být neměli, ale nedodržuje se to. Mají z toho bolestivé vyrážky. Těm, kdo bydlí blízko plantáží, se chemikálie dostanou i do jejich domů.

* E15: Pokud mzda dělníkům nestačí na základní živobytí, jak mohou přežít?

Na konci měsíce si musí půjčovat.

* E15: A jak ty dluhy splácejí?

Většinou si půjčují od družstevních záložen. Tomu, kdo si půjčí, se automaticky splátka strhává z další výplaty. Takže kdo vydělává třeba 40 tisíc franků (1516 korun – pozn. aut.) a měsíčně splácí 15 tisíc, přinese domů 25 tisíc franků. To zase nestačí, takže si půjčuje dál. Když začne školní rok, musí si půjčovat ještě víc, aby mohl posílat děti do školy.

* E15: Jednou musí nastat situace, kdy už je dělníci nemají z čeho splácet.

U záložen to funguje tak, že starou půjčku splatíte automaticky z příští mzdy. Ale kdo si půjčuje i od jednotlivců, dostane se snadno do potíží. Pak narazíte na lidi, kteří utekli z domu, protože chlápek, který jim půjčil, je hledá a chce peníze zpět. Zároveň to podněcuje lidi nechodit do práce, když jim někdo nabídne jednorázovou práci za okamžitou výplatu.

* E15: Na jihozápadě Kamerunu provozují plantáže dvě firmy, státní CDC a soukromá PHP. Kde jsou podmínky dělníků lepší?

Není mezi nimi zásadní rozdíl. V Kamerunu máme celostátně stanovenou minimální mzdu. V národní kolektivní smlouvě pro zemědělské pracovníky je minimální přípustná mzda o něco vyšší. Většina firem tuto minimální mzdu respektuje. Někde k minimální mzdě přidávají například zvláštní bonusy jeden či dva franky (3 až 6 haléřů – pozn. aut.) za hodinu.

* E15: Je situace stejná, i pokud jde o používání chemikálií?

Ano, letecké postřiky pro CDC i pro PHP dělá stejná firma. Občas se najde šéf, který nepovoluje postřiky během směny. Ale většinou je to jen na papíře.

* E15: Vláda dodržování bezpečnostních pravidel nekontroluje?

Problém je v tom, že postřiky se řídí počasím. Kdykoli svítí slunce, letadla vyletí nad plantáže. Bez ohledu na to, jestli tam jsou dělníci.

* E15: Mají dělníci šanci najít si jinou práci, kde budou mít lepší podmínky?

Nezaměstnanost v Kamerunu je skandální. Kdyby byla volná jiná místa, nikdo by na banánových plantážích nepracoval. Jenže ta práce tam není. Největším zaměstnavatelem je vláda, druhým největším je CDC, která zaměstnává 21 tisíc lidí. Malých firem je málo. Tak jsou lidé odsouzeni na plantážích zůstat. Vstávají ve čtyři hodiny ráno a domů se dostanou v deset večer.

* E15: Jak se za posledních deset let změnily pracovní podmínky banánových dělníků?

Nedá se říct, že by se příliš zlepšily. Mzdy sice rostou, jenže tento růst je jako nic ve srovnání s tím, jak rostou ceny a životní náklady. Třeba v okolí města Tiko by dělník měl dostávat ke mzdě příspěvek na nájem ve výši 25 procent platu. Jenže když v průměru vydělává 30 tisíc franků, je čtvrtina sedm a půl tisíce. Nájem za jednu místnost v Tiko je 10 tisíc franků.

* E15: O kolik by se musela mzda zvednout, aby pokryla životní náklady?

Minimální mzda by se musela zvýšit alespoň na 55 tisíc franků (2085 korun – pozn. aut.).

* E15: Je možné chtít takové zvýšení při dnešních cenách banánů, které jsou podle expertů kvůli požadavkům obchodních řetězců neudržitelně nízké?

Cena banánů na světových trzích je dobrá. Je jasné, že stejně jako v jiných odvětvích i ovocnářské firmy jako Del Monte, která má společný podnik se CDC, maximalizují zisk. Jenže se nám snaží namluvit, že ziskoví nejsou.

Kdo a jak se podílí na ceně banánu v supermarketu (v procentech)Kdo a jak se podílí na ceně banánu v supermarketu (v procentech)Autor: E15

* E15: Pro Evropskou unii je Afrika jedním z hlavních regionů pro rozvojovou pomoc. Pomáhá nějak i vám?

Evropská unie pumpuje do dotací na pěstování banánů v Africe spoustu peněz. Nedávno jsem byl v Ghaně na semináři o fungování evropských fondů pro pěstitele banánů. Cílem bylo zajistit, aby se ty peníze dostávaly na zlepšování životních a pracovních podmínek dělníků na plantážích. Viděli dělníci něco z těch peněz? Ne. Všechny skončily u managementu.

* E15: Evropská unie nekontroluje, kde ty peníze skončí?

Ne. Odbory se měly na správě těchto evropských peněz podílet. Jenže management se s odbory moc bavit nechce. Pěstitelé banánů vytvořili organizaci Assobacam, která evropské peníze spravuje. Jako odboráři se k jejich zástupcům nemůžeme dostat. Takže nevíme, co se s těmi penězi děje. Vytvořily se kolem nich různé mafie.

* E15: Příští rok vyprší smlouva o joint venture mezi CDC a Del Monte. Co to bude znamenat pro dělníky?

Pod CDC automaticky přejdou všichni dělníci, kteří nyní pracují na plantážích tohoto společného podniku. Jenže CDC nebude mít kapacity, aby je dokázala řídit. CDC má také omezené možnosti, jak se dostat s banány na trh. Takže pokud nebude CDC schopna banány prodat, dopadne to tvrdě i na dělníky. Management ale prý pracuje na tom, aby cesty na světový trh našel.

Mbide Charles Kude, zastupující tajemník odborové organizace v zemědělství FAWUMbide Charles Kude, zastupující tajemník odborové organizace v zemědělství FAWUAutor: Euro Hynek Glos

* E15: Co dělá vaše odborová organizace pro zlepšování podmínek dělníků?

Snažíme se kolektivně vyjednávat s vedením firmy. Od roku 1962 máme dohodu mezi CDC a FAWU, která upravuje naše pracovní vztahy. Když vidíme, že něco nefunguje správně, upozorňujeme na to. Třeba na ubytování dělníků v ubytovnách CDC, na výši příspěvků na nájem.

* E15: Čeho jste už dosáhli?

Když jdou pracovníci do důchodu, mají nárok na odchodné. Původně byl tento bonus zdaněn 40 procenty. Přesvědčili jsme vládu, aby tuto daň zrušila.

* E15: Povedlo se vám zařídit bezpečnější používání chemikálií?

Pořádáme semináře pro pracovníky, aby věděli, jak bezpečně chemikálie používat. Aby také věděli o jejich škodlivých účincích. Jenže tady narážíme na různé překážky. V Kamerunu se třeba používá k leteckým postřikům látka, která je v Evropě zakázaná. Několikrát jsme proto upozorňovali, že by neměla být používaná ani u nás. Žádáme ministerstvo, aby zasáhlo.

* E15: Měli by být dělníci aktivnější při obraně svých práv a třeba stávkovat:

Stávka je účinná, když máte plnou zaměstnanost, ne v Kamerunu. Když nechcete pracovat, vyhodí vás a najmou jiné lidi, kteří nabízené podmínky přijmou. Proto se snažíme hlavně vyjednávat. Navíc vyhlásit stávku je v Kamerunu hrozně složité. Stávku musí schválit soud, aby byla legální. To jednak trvá dlouho, jednak ve většině případů je stávka prohlášena za nelegální.

* E15: CDC znamená Kamerunská rozvojová společnost. Co je to za rozvoj, když nechává dělníky pracovat v otřesných podmínkách a za mzdu, která je neuživí?

CDC byla vytvořena na konci čtyřicátých let minulého století. Jejím hlavním úkolem bylo poskytovat základní služby obyvatelstvu – zaměstnávat lidi, asistovat dětem ve škole, budovat nemocnice a školy. To je rozvoj, o kterém mluvíme. Původně šlo o neziskovou organizaci. Později jí bylo umožněno, aby dosahovala zisku. Mohla tak dávat více peněz na zlepšování podmínek zaměstnanců. V roce 1990 vláda chtěla CDC zlikvidovat, protože ta po ní požadovala dotace. Vláda to odmítla. Nakonec se dohodly, že CDC prodá část majetku a sníží mzdu části zaměstnanců.

Čtěte také:

Vláda řešila, zda je banán ovoce

Popularita fairtradových výrobků v Česku i přes krizi roste

* E15: Je CDC ještě stále neziskovou organizací, nebo vytváří zisk?

Nevíme, neřeknou nám, jak hospodaří. Podle národní kolektivní smlouvy mají dělníci nárok na konci každého roku na bonus podle zisku firmy. Přede dvěma lety dostali bonus sto procent mzdy, loni 15. Letos nedostanou nic.

* E15: Vyhrožoval vám někdy někdo z firmy kvůli tomu, co děláte?

Jistě, několikrát. CDC se snaží náš vliv omezit. Proto vedení vytvořilo novou odborovou organizaci, aby naše aktivity oslabilo. Zaměstnanci jsou naštěstí opatrní, takže tyto nové odbory nemají moc velkou podporu. V PHP je dokonce šest odborových organizací. Některé vytvořil management a ten je i řídí. Třeba v Tiko šéfuje jedněm odborům ředitel pro lidské zdroje.

* E15: Vstupují dělníci do takových odborů dobrovolně?

Někdy jsou zastrašováni. Jindy neumějí číst a psát, tak je zapíšou bez jejich vědomí. Ale naštěstí většina dělníků je opatrná, vědí, kam patří. Autor je redaktorem magazínu Profit

Mbide Charles Kude

Působí jako zastupující tajemník odborové organizace v zemědělství FAWU (Fako Agricultural Workers’ Union). Zabývá se obranou lidských práv a pracovních podmínek dělníků na banánových plantážích v Jihozápadní provincii Kamerunu. FAWU je jednou z nejstarších odborových organizací v zemi, přesto je při vyjednávání s firmami o zlepšení mzdových podmínek zaměstnanců téměř bezmocná.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!