Michal Kárník: Kongresová centra si mohou vydělat na provoz, ale ne na investice | E15.cz

Michal Kárník: Kongresová centra si mohou vydělat na provoz, ale ne na investice

Michal Kárník: Kongresová centra si mohou vydělat na provoz, ale ne na investice
Michal Kárník
• 
ZDROJ: E15 Anna Vacková
12. dubna 2012 • 07:52
Igor Záruba
Vyhlídky na slušný byznys by byly, jenže nejsou peníze. Toto dilema řeší Michal Kárník už osm let. Z kanceláře v bývalém Paláci kultury řídí se svými spolupracovníky zadlužený podnik, na pražské radnici a ministerstvu financí shání půjčky. „Počtem akcí jsme se vrátili na úroveň předkrizového roku 2007,“ říká. Další záchranná akce, druhý pokus o prodej nepotřebného majetku, má uzávěrku 15. května.

* E15: V srpnu 2009 se objevily zprávy, že zadlužené Kongresové centrum Praha nebude mít na jaře 2010 prostředky na splátku úroků z obligací vydaných kvůli financování výročního zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Vaši firmu řeší od té doby jak pražský magistrát (jediný akcionář), tak ministerstvo financí. Zadání je stejné: oddlužit, prodat nepotřebný majetek, zachovat kongresovou turistiku v hlavní budově. Proč tolik politického úsilí kvůli jedné akciové společnosti?

Protože provozovat kongresové centrum není úplně klasický byznys. Obecně je to chápáno také jako propagace dané adresy. Ve světě budete jen těžko hledat takto velké kongresové centrum ve vlastnictví soukromého sektoru. Některé hotely mají podobná zařízení, ale maximálně s třetinovou kapacitou, jakou máme my.

* E15: To je kolik?

Najednou můžeme přijmout devět a půl tisíce delegátů. Z toho, co organizátoři a účastníci během akce utratí, máme sedm až deset procent. Zbytek jsou tržby za ubytování, dopravu, doprovodné akce, stravování, nákupy, tedy příjmy soukromého sektoru. Z nich vybírá daně město a stát. Proto je ve světě většina velkých kongresových center dotována. Ta dobrá si vydělají na provoz, na podstatnější investice ale prakticky nezbude. Například v americkém San Diegu má centrum status městem podporované nadace. A starosta má jasno: když přijde pět tisíc lidí, dá jim zdarma to a to. Oni nechají dolary v hotelích a obchodech.

* E15: Od konce března visí na vašich webových stránkách oznámení, že KCP vyhlašuje výběrové řízení na prodej Business centra Vyšehrad, hotelu Holiday Inn PCC a pozemků na Vyšehradě. Jde o druhý pokus, jak zhodnotit nepotřebný majetek. První stoplo loni na jaře ministerstvo financí. V čem je rozdíl?

U prvního pokusu jsme vycházeli z předpokladu, že máme nějaký majetek, který tvoří tvoří dohromady jeden celek. Že najdeme kupce, který si koupí to, co nesouvisí s kongresovými aktivitami. A že si pronajme hlavní budovu, kde se budou dále konat velké kongresy. Čili někoho, kdo by měl prakticky shodnou činnost jako my. Měl by nejen zkušenosti s kongresovým byznysem, ale i dostatek prostředků na dostavbu komplexu.

* E15: Našli jste ho?

Ne, nikdo takový nebyl. Naší představě se přiblížila jediná nabídka. Jenže byla od dvou firem, které se držely za ruku, ale neručily za sebe (Penta Group Investments a Zátiší Catering Group, pozn. red.). Představa, že by KCP dostavěly, se ukázala jako lichá.

* E15: Ale odkup a pronájem nabízely, ne?

Ano, ale jedna chtěla pronajmout a provozovat hlavní budovu, zatímco druhá ostatní majetek koupit a třeba i rozprodat. Nebyly tam záruky, že by spolu nějak pokračovaly. Možná právě z těchto důvodů ministr Kalousek jejich příchod zamítl. Roli sehrála rovněž námitka, že kdybychom sháněli na každý objekt někoho jiného, byl by výnos asi vyšší. To ostatně naznačily nabídky v průběhu soutěže.

* E15: Jak je to teď, musím chtít jen jeden „kus“?

Můžete chtít jeden stejně jako všechny tři. Jen musíte nabídnout nejvyšší částku.

* E15: Zájemci se už hlásí?

Ne, lhůta pro první kolo je do 15. května. Čeká se na výsledky hospodaření za rok 2011. Ty musí být ze zákona zveřejněny do 30. dubna. Až druhé kolo rozkryje, kdo má jaké úmysly. V něm budou mít uchazeči k dispozici všechny dostupné informace. Účast v něm zřejmě podmíníme složením kauce.

Michal KárníkMichal KárníkAutor: E15

* E15: Proč má při nakládání s majetkem první a poslední slovo ministerstvo financí?

Prapůvodní dohoda při kandidatuře na summit MMF a Světové banky byla, že se o tři miliardy potřebné na dostavbu a rekonstrukci podělí rovným dílem Praha, vláda a Česká národní banka. Pak přišlo „Sarajevo“, změna politické situace a stát a ČNB daly od slibu ruce pryč. Jelikož se v té době už stavělo a rekonstruovalo za peníze centra, rozhodl se magistrát vydat obligace. Vláda řekla ano, my za to převezmeme garanci, aby se emise dala uplatnit na trhu. Nápad upsat 60 milionů dolarů v USA zmařil rychlejší vstup jiného českého subjektu, šlo se tedy v eurech do Lucemburska. Za záruky za tuto operaci v objemu 55 milionů eur jsme zastavili ministerstvu financí veškerý nemovitý majetek. Proto se musíme pokaždé financí ptát, co můžeme a co ne.

* E15: Souhlas s opakovaným prodejem máte. Byl by výhodnější ihned, nebo blíže k roku 2014, kdy musíte doplatit své závazky?
Pokud jde o pozemky, z těch máme nulu. U nich platí, že čím dříve, tím lépe. U zbylých dvou prodejů bude hodně záležet na ceně a na postoji rezortu financí.
E15: Vaše finanční očekávání?
Samozřejmě co nejvíc, ovšem naše představy bych nerad zveřejňoval. Hodně bude záležet na kurzu eura.

* E15: Proč?

Náš závazek je 55 milionů eur. K tomu je třeba připočíst 3,2 milionu eur na splátku úroků, které nám loni půjčil akcionář, a stejné obnosy pro letošek a snad i příští rok, jež máme slíbené od ministerstva financí. Celkem to je více než 67 milionů eur. Pohyb kurzu o jednu korunu pro nás znamená plus nebo minus 67 milionů korun.

Kongresové centrum skončilo ve ztrátě 97 milionů

* E15: Podle neoficiálních čísel jste rok 2011 ukončili ztrátou 97 milionů korun. Jaký vysoký byl podíl propadu kurzu?

Protože musíme vykazovat a účtovat podle mezinárodních účetních standardů, musíme vždy k 1. lednu a 31. prosinci přepočítávat obligace aktuálním kurzem. Předloni jsme vykázali kurzový zisk přes 77 milionů, loni minus 45 milionů. Papírový rozdíl, který nedokážeme ovlivnit, dělá přes 122 milionů.
E15: V době vydání obligací bylo euro za 37,70, v současnosti je výrazně slabší. Kolik jste na jeho poklesu „vydělali“? „Vydělali“ jsme zhruba 660 milionů korun na jistině, ale zaplatili jsme úroky za více než miliardu.

* E15: Co vlastní hospodaření?

Právě z důvodu potlačení „neovlivnitelného“ sledujeme dlouhodobě očištěné hospodaření. Do červených čísel nás strhávají hlavně „papírové“ ztráty.

* E15: Mluvíte o lepším výsledku po očištění od kurzu?

Mluvím o penězích, které přitekly. Máme klasické účetnictví, očištěné účetnictví a cash flow. V prvním jsme o 85 milionu horší než předloni, v očištěném o 36 milionů lepší. Cash flow jsme navýšili o 30 milionů.

* E15: V čem jste loni tak přidali, že jste po očištění překonali rok 2010?

V krátkých nájmech, tedy u jednotlivých akcí, které se neopakují. V roce 2008 jsme z nich získali více než 215 milionů korun, rok 2009 pominu, protože byl výjimečný kvůli českému předsednictví v EU. Předloni následoval pád na 147 milionů, loni jsme se vrátili na 175, což odpovídá předkrizovému roku 2007. Bereme to jako signál, že se nám podařilo odrazit se ode dna. E15: Jak to vypadá letos?
Ke konci loňského března jsme měli nasmlouvány akce za 147 milionů korun, na konci roku činily tržby 175 milionů. Teď máme pro letošek akce za 174 milionů.

* E15: Co vlastně říkáte lidem, kteří se o vaše čísla zajímají? Že jste v plusu, nebo v minusu?

O skutečném hospodaření vypovídá očištěný výsledek a cash flow, jeho 30milionový nárůst je skvělý. I díky němu jsme se mohli pustit do větších oprav. Modernizujeme 17 výtahů, ke konci roku přidáme dalších pět. Jsou to první větší investice od roku 2000. Máme spoustu plánů, jak budovu a okolí vylepšit. Vše je o penězích.

Ta druhá část je myslím důležitější než první. Na řízení společnosti mám řadu spolupracovníků, finančního ředitele, obchodního ředitele, technického ředitele a další. Ti svou práci zvládnou. Já jim vytvářím podmínky. Přesvědčování a vysvětlování politikům, médiím a veřejnosti k tomu patří. Dnes a denně.

Michal Kárník (54)

Vystudoval Stavební fakultu ČVUT Praha, obor pozemní stavby. Kariéru začal ve Filmovém studiu Barrandov, kde odpovídal za investice. Následoval post správce areálu v AB Barrandov. K řízení investic se vrátil v České gumárenské společnosti. V letech 2001 až 2004 vedl Svaz lyžařů ČR, poté přestoupil do KCP. Je ženatý, má tři syny.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!