Michel Tesconi: To, co se děje v Česku, není úplně v pořádku | E15.cz

Michel Tesconi: To, co se děje v Česku, není úplně v pořádku

Michel Tesconi: To, co se děje v Česku, není úplně v pořádku
Michel Tesconi
• 
ZDROJ: E15 Anna Vacková

Jan Stuchlík

Francouzská společnost Citelum vstoupila do Česka před 17 lety, kdy vytvořila společný podnik s firmou Eltodo. Ten vyhrál v tendru na správu veřejného osvětlení v Praze. Následovaly kontrakty v dalších městech. Ne vše jde ale hladce. „Navzdory problémům v některých projektech jsme s naší investicí do České republiky spokojeni,“ říká předseda představenstva Citelum Michel Tesconi.

E15: Vaše společná firma s českou společností Eltodo se soudí s Libercem, který vypověděl kontrakt na veřejné osvětlení. Výhodnost smlouvy na osvětlení prověřuje Ústí nad Labem. V Praze vám končí patnáctiletý kontrakt a mluví se o tom, že Eltodo-Citelum novou zakázku nemusí získat. Jak v tomto kontextu hodnotíte svou českou investici?

Naše společná firma Eltodo-Citelum má více než dvě stě zakázek. To je zhruba šest procent všech zakázek společnosti Citelum. Samozřejmě ne vždy jde vše hladce. Může se stát, že města či obce mají navzdory naší dobré práci určité výhrady. Ve jmenovaných městech je situace pro nás špatně čitelná. Upozorňoval jsem na to už i francouzské úřady, protože mi to nepřijde úplně v pořádku. Teď jsme podali i žaloby k příslušným českým soudům a uvidíme, co z toho vzejde.

E15: Jaké francouzské úřady jste upozorňoval?

Francouzské velvyslanectví v Praze. V tuto chvíli je informujeme o podrobnostech. Říkáme si, že by mohlo být jakýmsi prostředníkem, který by nám mohl usnadnit vyřešení liberecké záležitosti.

E15: Proč vám situace v Česku nepřijde normální?

Protože děláme svoji práci dobře, investovali jsme velké částky do obnovy sítí veřejného osvětlení. Takže z mého pohledu není důvod v Liberci smlouvu ukončovat.

E15: Splnila tedy investice do společné česko-francouzské firmy vaše očekávání, nebo ne?

Jsme v Česku už více než sedmnáct let. Začínali jsme s osvětlením uměleckého charakteru. Odtud jsme se dopracovali do pozice, kterou máme teď. Ta odpovídá poměrům v Česku. Takže jsme spokojeni. Když se rozhodneme jít do nějaké země, vždy chceme získat pozici lídra, a to se nám tady povedlo.

Klíčová pražská zakázka

E15: Pozici lídra vám zajišťuje kontrakt na veřejné osvětlení a další služby s Prahou, který se na tržbách firmy podílí skoro ze tří čtvrtin a který na konci roku skončí. Jak vážné by pro vás bylo, kdybyste o tuto zakázku přišli?

Je pravda, že pražská zakázka má pro nás velkou váhu. Věříme, že připravovaná veřejná soutěž bude mít co nejnáročnější požadavky, abychom mohli předvést, co umíme. Pochopitelně ale musíme počítat i s možností, že zakázku v Praze nezískáme.

E15: Co by přicházelo v úvahu, kdybyste pražskou zakázku nezískali?

Smluv, které máme uzavřeny, je víc. Investovali jsme do řady komerčních aktivit. V Česku prostě zůstaneme. Působíme v 25 zemích a neustále se stává, že nějaká smlouva končí a je vypsáno výběrové řízení, kterého se účastníme. Jsme zvyklí je vyhrávat, ale musíme počítat se vším.

E15: V Praze chce rada města rozhodovat především podle nabízené ceny, která by měla být o 15 procent nižší, než jakou platí teď. Dokážete takové podmínky splnit?

Neznám ještě přesný cíl, jaký město sleduje. To, že je třeba ušetřit, je běžné všude. Většinou se dnes ve výběrových řízeních postupuje dvěma způsoby. Buď chce město utratit o x procent méně, nebo má k dispozici určitou částku a ptá se, co mu za ni firmy mohou nabídnout. Z vlastní zkušenosti vím, že města mohou najít rozumnou kombinaci mezi ceny a zachováním kvality. Nedovedu si představit, že by světová metropole, jako je Praha, akceptovala, že půlka města bude ve tmě, jen aby ušetřila 15 procent.

E15: Co můžete Praze nabídnout, aby netrvala na nižší ceně?

Dám vám příklad. Rok před získáním kontraktu v Praze jsme vyhráli v italských Benátkách. Smlouva v Benátkách byla úplně stejná jako ta v Praze. Benátky pak obnovily výběrové řízení, které jsme před třemi měsíci opět vyhráli. Součástí smlouvy je optimalizace veřejného osvětlení. Ale také instalace wi-fi vysílačů na lampách veřejného osvětlení v historickém centru. Nabídli jsme také instalaci solárních článků pro zásobování osvětlení na lodích. Také jsme vytvořili systém dobíjení elektromobilů ze sítě veřejného osvětlení na jednotlivých ostrovech. Věcí, které můžeme jako přidanou hodnotu nabídnout, je více.

Dobré osvětlení město povznese

E15: Co vás na začátku, když jste společnost Citelum začal budovat, přesvědčilo, že veřejné osvětlení, které si tradičně zajišťovala sama města, může být dobrý byznys?

Čtyři tisíce hodin v roce je světlo, ale také čtyři tisíce hodin je tma. Základní ideou bylo vdechnout noci život. To, že jsme se na tomto trhu chytili, možná souvisí i obecně s problematikou energií. Polovinu výdajů měst za elektřinu tvoří veřejné osvětlení. Proto je zde obrovský potenciál úspor, když se provede jeho renovace. V roce 2050 bude na zemi žít devět miliard lidí. Z nich šest miliard bude bydlet ve městech. To je náš trh.

E15: Jak se vám podařilo přesvědčit města, aby si správu veřejného osvětlení začala kupovat jako službu?

Máme bohaté zkušenosti díky působení v různých zemích. V Česku, Číně, Spojených státech, Mexiku narážíme na problémy, které se výrazně liší. Díky tomu můžeme nabízet řešení, která nikdo jiný nevymyslí. Pořád ještě dosahujeme ročního 15- až 20procentního růstu, což v tomto oboru už dávno není běžné.

E15: Jaké argumenty na politiky zabírají – nabídka úspor za energie, nebo příslib investic do renovace osvětlení?

Je to mix všeho. Nejdříve nabízíme městu celkový přístup k veřejnému osvětlení. Svým způsobem městu navrhujeme jeho noční identitu. Ta v sobě zahrnuje historickou, kulturní, společenskou identitu města. Světlo je totiž velmi důležitým integračním společenským faktorem. Když vytvoříme tuto obecnou koncepci, snažíme se přijít s plánem nutných investic a hledáme možnosti úspor. Samozřejmě města a obce vždy slyší na to, když jim slíbíme, že ušetří.

E15: Dá se nějak vyčíslit přínos dobrého veřejného osvětlení pro město kromě úspor veřejných peněz?

Když je město dobře osvětlené, může se to projevit i nečekanými způsoby. Třeba nárůstem turistického ruchu. Lidé více chodí ven, více konzumují. Jsou způsoby, kterými se tento efekt dá změřit.

Byznys? Čína a zbytek světa

E15: V rychle se rozvíjející Asii zatím začínáte. Jaké tam máte plány?

V příštích letech bychom chtěli růst tempem pěti procent za rok. Začali jsme v Číně. To je velice složitá země, kulturně-politická situace je tam velmi komplikovaná. Pak následovala Kambodža a z pacifického regionu Austrálie. Do Číny jsme se dostali s osvětlením uměleckého charakteru. Dělali jsme osvětlení všech pavilonů na světové výstavě v Šanghaji. Osvětlili jsme Zakázané město v Pekingu. První smlouvu na celkovou správu podobnou té pražské jsme uzavřeli na jihovýchodě Číny. Teď se nám podařilo uzavřít druhou smlouvu. Další zakázku jsme získali loni v prosinci v Kambodži. První zakázku máme i v Austrálii, ve městě Sunshine Cost, což je město dvakrát větší než Praha.

E15: V čem se Asie ve vašem oboru liší od Evropy nebo Severní Ameriky?

Často říkám, že na zemi máme dva světy – Čínu a zbytek světa. Číňané mají úplně jiný pohled na svět. Je to dané nejspíš jejich historií, kulturou, mají dost dominantní názory. Když jsme se jim snažili prodat náš koncept globálního managementu veřejného osvětlení, nechtěli to moc přijmout. Vstřícnější byli, až když jsme jim řekli, že za ním je vlastní výzkum. Takže v Číně se náš koncept nazývá vědecká zpráva veřejného osvětlení. A to funguje.

E15: Pomáhá vám, že jste francouzská společnost?

Číňané mají rádi hezké věci, pěkné osvětlení. Oni to berou tak, že si kupují dobrou francouzskou značku, jako kdyby nakupovali u Chanelu nebo u Diora.

Michel Tesconi (58)

V roce 1993 ho najala francouzská elektrárenská společnost EdF, aby vybudoval společnost Citelum, která se bude zabývat správou veřejného osvětlení. Od roku 2000 je šéfem jejího představenstva. Obrat firmy vzrostl z původního půl milionu na 345 milionů eur. Před působením v Citelum byl Tesconi finančním ředitelem ve společnostech SPIE Batignolles a SGE.

Konec starých dobrých časů

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!