Miloslav Kamiš: Česko ztrácí pozici země s levnou pracovní silou | E15.cz

Miloslav Kamiš: Česko ztrácí pozici země s levnou pracovní silou

Miloslav Kamiš: Česko ztrácí pozici země s levnou pracovní silou
Miloslav Kamiš
• 
ZDROJ: E15 Anna Vacková

Dušan Kütner

Na první pohled může vypadat výroba obalů na párky, salámy či paštiky jako minoritní a nezajímavý byznys, ale opak je pravdou. Jeden z největších světových výrobců potravinářských střívek, španělský Viscofan, postupně přesouval aktivity do českobudějovického závodu, až tržby Viscofanu CZ dosáhly 4,6 miliardy a zisk se počítá ve stamilionech.

Závod je tak největším z dvanácti, které holdingu ve světě patří. „Pozice českých operací byla několik let zpátky výsadní v tom, že jsme byli nejlevnější pracovní silou. Musím ale říct, že tuto pozici jsme definitivně ztratili,“ říká generální ředitel Viscofanu CZ Miloslav Kamiš.

E15: O českém Viscofanu se téměř nepíše. Jak je to možné?

To není překvapení. Nikdy jsme nechtěli být na billboardech. Vychází to z typu byznysu, který děláme. Nevyrábíme produkty, které si koupíte přímo v obchodě. Jsou to výrobky, které odebírá další spotřebitel a prodává je pod svou značkou. Reklama proto pro nás nikdy takový význam neměla.

E15: Souviselo to i s minulou situací ve Španělsku, kde sídlí vaše mateřská firma?

Ano, ještě zhruba před pěti lety, kdy byla ETA (ozbrojená levicová nacionalistická organizace bojující za nezávislost Baskicka – pozn. aut.) poměrně aktivní, nebylo ve Španělsku příliš zvykem prezentovat úspěšné firmy. Často se pak totiž dostaly do centra pozornosti ETA jako cíl pro únosy. Svého času byl předseda představenstva naší mateřské firmy pro ETA číslem dvě pro únos ve Španělsku. I proto se Viscofan nechtěl příliš ukazovat. I v terorismu jde trochu o peníze.

E15: Kdy se přístup firmy změnil?

Do pozice globální firmy jsme se přesunuli až v posledních deseti až patnácti letech. Předtím se naši majitelé nesnažili firmu zviditelňovat po světě. Změnilo se to v okamžiku, kdy se stal Viscofan číslem jedna na světě, sice ne ve všech segmentech, ale z hlediska objemu výroby.

E15: Proč Viscofan do tehdejšího českobudějovického Gamexu v roce 1995 vstupoval?

Budějovický závod byl tradičně zaměřen na výrobu pravítek, kopíráků či lepidel pro kancelářské potřeby. V době nástupu osobních počítačů to nebyl ten pravý výrobní program. V té době, v devadesátých letech, začal management podniku hledat partnera a nový výrobní program. Shodou okolností se dostali ke španělskému Viscofanu, který chtěl v té době investovat ve východní Evropě. Viscofan provozoval závod v Německu a stejně jako u mnoha jiných chtěl kvůli levnější síle přenést operace z Německa do levnějších teritorií na Východě.

E15: Před dvanácti lety jste také získali od státu investiční pobídku 385 milionů korun…

Lidem v Budějovicích se natolik dařilo, že se jim během několika let povedlo ukázat, že má smysl s nimi počítat v rámci světové konkurence. Přišel proto návrh, že nezůstane pouze u montovny, ale začne rozvíjet byznys i jiným směrem. Objevila se šance převzít i další výrobu nejen z Německa, ale i ze Španělska, a to v době, kdy bylo možné získat od české vlády investiční pobídku. Viscofan v ČR pak převzal i obchod či logistiku a v tuto chvíli máme v Česku i centrální distribuční sklad. Investiční pobídka tehdy majitele motivovala, aby začal v Českých Budějovicích budovat i výzkum a vývoj.

E15: Co konkrétně vyrábíte?

Viscofan je výrobce potravinářských střívek, což je základní produkt pro výrobu párků či salámů. Jsou čtyři základní skupiny – celulózová, kolagenová, fibrousová a plastová střívka. Celulózová střívka jsou oblíbené „svlékací“ párky a na tomto trhu má Viscofan asi 60 procent světového trhu. Kolagenové jsou typicky vídeňské či frankfurtské párky, kdy obal sníte s párkem. Typickým zástupcem fibrousových střívek je uherský salám, kdy má obal na sobě ušlechtilou plíseň. Vypadá to jako papír a je to produkt ze speciální palmy, která roste jen v Tichomoří. Posledním typem jsou plastiková střeva, typickým zástupcem jsou měkké salámy či paštiky.

E15: Co mělo hlavní vliv na stálý růst tržeb českého Viscofanu?

Zásluhu na tom má přebírání finálních operací, zpracování, balení, distribuce a fakturace ze 130 zemí světa. Neustále také roste objem naší výroby v Česku. Když se schvalovala investiční pobídka pro české operace, plánovali jsme výrobu 120 milionů metrů plastikových střívek za rok. V tuto chvíli jsme na 200 milionech. U výroby celulózových střev, což byla druhá podmínka investiční pobídky, jsme tehdy hovořili o kapacitě výroby 300 milionů metrů. Nyní jsme přes 1,6 miliardy za rok. Tehdy šlo také o 116 pracovních pozic, v tuto chvíli Viscofan CZ zaměstnává 700 lidí. Investiční pobídka pro Viscofan měla rozhodně smysl. Pozice Česka byla několik let zpátky výsadní v tom, že jsme byli nejlevnější pracovní silou. Tuto pozici jsme ale definitivně ztratili. Česko již není levnou pracovní silou, a to kvůli nárůstu životní úrovně a platů lidí.

E15: Které země Česko v této pozici nahradily?

Koupili jsme pobočku v Srbsku, které je rozhodně levnějším teritoriem. O Číně všichni vědí, proto také tam otvíráme nové aktivity. Pod cenou tuzemské pracovní síly je i Mexiko. A musím říci, že v průběhu krize ve Španělsku obrovsky klesly i nároky tamních lidí. Troufnu si tvrdit, že co se týče odměňování, začíná být Česko mnohdy srovnatelné se Španělskem.

E15: Proto jste loni převedli část výroby právě do Srbska?

Jsou věci, které se těžko vysvětlují zejména zaměstnancům, kterých se to dotkne. Soustředili jsme se na efektivní výroby. Jedině tak můžeme dohánět svět a být konkurenceschopní. Do Srbska jsme proto převedli výrobu, která byla technologicky nejzastaralejší, nejpomalejší, u níž se nejvíce lidí podílelo na nejmenší výkonové části firmy.

Za úspěch pokládám, že jsme v návaznosti na transfer části výroby do sesterské společnosti Koteks snížili počty zaměstnanců firmy, aniž by to znamenalo nějaké výrazné sociální otřesy. Někdy jsme byli úspěšnější více, někdy méně. A i když jsme odvezli část výroby, firma obratově poklesla meziročně pouze o 1,4 procenta. A co je zásadní, hrubý provozní zisk nám meziročně vzrostl o 36 procent. Udrželi jsme obrat i výrobu, takže nyní fungujeme mnohem efektivněji.

E15: Kolik procent lidí odešlo?

Bylo to okolo deseti procent.

E15: Je budějovický závod stále největší z 12 závodů celého koncernu na světě?

Ano. Závod v Českých Budějovicích tvoří zhruba 20 až 23 procent zisku celé skupiny. Celý Viscofan má v segmentu výroby střívek zhruba 3700 zaměstnanců, z toho v Budějovicích 700.

E15: Jak se projevuje krize ve Španělsku na vás či na vaší mateřské firmě?

Velmi málo. Viscofan se už před několika lety rozhodl soustředit své financování do nadnárodních bank, nikoli jen španělských. To nám dává poměrně velkou jistotu, že kdyby se zhroutil španělský bankovní trh, Viscofanu se to nedotkne. Viscofan se také nepohybuje pouze na španělském teritoriu. Pokračování na str. 14 Dokončení ze str. 13
Prodáváme do 130 zemí a máme 12 výrobních závodů po celém světě. Skupina Viscofan je proto velmi stabilní. I proto Viscofan plánuje stát se do roku 2015 absolutní jedničkou ve všech segmentech.

Miloslav KamišMiloslav KamišAutor: E15 Anna Vacková

E15: Ale nějaké zprávy od španělských kolegů máte, ne?

Není návštěva, při které by naši španělští kolegové v průběhu neformálních setkání nemluvili o situaci ve Španělsku, která je obrovsky těžká. Nezaměstnanost raketově roste, činí okolo 25 procent. I když Pamplona jako průmyslová oblast není tak zasažena, tam je nezaměstnanost srovnatelná s Českem.

Zmiňují hlavně dva největší problémy. Za prvé mají veliký problém zaměstnat své děti, absolventy vysokých škol, a ty pak odcházejí pracovat do ciziny. To je pro ně velký lidský problém. Druhým je, že ve Španělsku klesá spotřeba. Lidé nekupují byty, auta, neinvestuje se, celou zemi to blokuje a všichni čekají, co se bude dít.

Nechci, aby to vyznívalo ošklivě, ale stále se tady v Česku máme hodně dobře ve srovnání s okolním světem. Speciálně jih Španělska má obrovské problémy. Z rodiny pracuje třeba jen jeden člověk a živí celou rodinu, aby přežila, což se tady nestává. Zdá se mi také, že i v Česku děláme podobné chyby jako ve Španělsku, například u investic. Prvně přece musí být jasné, k čemu bude investice sloužit. A ne neustále něco budovat a teprve pak zjišťovat, co se s tím bude dít. To je velký problém Španělska.

E15: V této souvislosti se nemůžu nezeptat, jak vám chybí dálnice do Českých Budějovic, která se ani letos stavět nezačne?

Velice moc. Cesta do Prahy trvá dvě až tři hodiny. Je to ostuda. To, že v roce 2012 nejsme propojeni na jih solidní dopravní trasou, je hrozné. Kamkoli se z Budějovic vydáme, musíme nejprve projet 60 kilometrů strašných cest. Pokud jsme od roku 1989 nebyli při miliardových investicích schopni propojit metropoli jihočeského kraje se zbytkem republiky a Evropy, svědčí to o tom, že něco není dobře. Asi nikdo nedokáže vyčíslit, co to stojí firmy, které na jihu fungují.

Asi je chyba ve státní koncepci. Když jedete kolem Kroměříže, jedete po krásné nové dálnici, kde nepotkáte auto. Když jedete na jih, jezdí tam 35 tisíc aut z Prahy a zpět denně. Svědčí to o tom, jak jsou peníze vynakládány.

E15: Jsou nějaké nové trendy ve výrobě střívek?

V prvním pololetí letošního roku jsme zaznamenali pokles odbytu na českém trhu. Daleko více výrobků se do Česka doveze, než se tady v tuto chvíli z hlediska masného průmyslu vyrobí. To říkají i naši zákazníci: Ano, máme problém, když nastoupila krize, všechny řetězce si začaly brát výrobky ne od nás, ale zvenku.

E15: A ve světě?

Poměr mezi zpracováním přírodních střívek pocházejících ze zvířat s těmi umělými je nyní ve světě 60 ku 40 ve prospěch přírodních. Očekává se, a trend se tak vyvíjí, že v průběhu dalších pěti šesti let se tento poměr otočí. Náš hlavní segment by tak měl intenzivně růst i v dalším období. Největší a masivní růst se očekává v Asii. Ze změny výše uvedeného poměru by Asie měla způsobit asi 80 procent. Druhý významný nárůst se týká Latinské Ameriky. I proto tam Viscofan buduje nové závody, které by měly začít vyrábět někdy v roce 2014.

Čtěte také:

Byznysový hit: střívka pro párky

Areál společnosti Viscofan voní po salámu

Štikou českého byznysu je výrobce supermoderních mikroskopů

E15: Kromě standardních potravinářských střívek vyrábíte i ta s certifikátem košer.

Vlastníme několik certifikátů, které jsou zajímavé z hlediska prodeje na světových trzích, ať už je to halal, HACCP, BRC standardy. Jeden z nich je i košer audit. Požadavky košer organizací jsou hodně náročné zejména z hlediska čistoty. Takže máme pravidelně na několik dní ve firmě rabína, který kontroluje všechny výrobní procesy a potvrzuje svým podpisem každý výrobek, který odejde s košer certifikátem do světa.

E15: Jaký je podíl košer střívek na celkové výrobě?

Není to zásadní podíl. Zásadní je, že jsme schopni obhájit před ortodoxní unií rabínů náš proces z hlediska čistoty, postupu a bezpečnosti. Musíte zaručit, že od samotné porážky hovězího dobytka, který je základní surovinou pro naši výrobu, vše proběhne podle košer postupů a standardů. Včetně toho, že výrobky nesmíte ničím kontaminovat, s ničím smíchat, nesmí se dostat do kontaktu s jiným strojem, než jste deklarovali, že košer jsou i všechna aditiva, která přidáváte. Je to vždy velká práce pro celou firmu.

E15: U vás prý platí tak přísná pravidla, že je téměř nemožné se podívat do výroby?

Jednak musíme zajistit, aby výrobky, které odcházejí, byly stoprocentně bezpečné. To se těžko zajistí, když budete každý týden provádět návštěvníky provozem. Například z USA jsme dostávali dotazy, jak máme zabezpečené klimatizace, aby do toho někdo nenasypal antrax a neotrávili jsme je, protože hrozba terorismu pro ně byla obrovská. Druhá, pragmatičtější věc je, že pokud by chtěl někdo vstoupit do našeho segmentu výroby střívek, znamená to obrovskou investici. Vybudovat takový výrobní závod je kapitálově velice náročné, technologii navíc nekoupíte na veletrhu, vesměs je to vlastní know-how. A proto si byznys chráníme a nechceme, aby nám do toho někdo vstupoval. Bráníme se tak před případnou průmyslovou špionáží.

Miloslav Kamiš (40)

Absolvent gymnázia v Třeboni a Technické univerzity ve slovenském Zvolenu, obor technologie výroby nábytku. Poté pracoval v dřevozpracujícím průmyslu ve firmách Jitona a Jihočeské dřevařské závody na různých manažerských pozicích. Do firmy Viscofan CZ nastoupil v roce 2001, o šest let později byl jmenován generálním ředitelem a jednatelem firmy. Je předsedou Rady oblastní hospodářské komory v Českých Budějovicích. Je ženatý, má dceru a syna, mezi jeho záliby patří sport, zejména lední hokej.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!