Miroslav Kalousek: Odpovědná opozice si musí přát schválení rozpočtu

Rozhovor

S prvním místopředsedou TOP 09, exministrem financí Miroslavem Kalouskem jsme mluvili – jak jinak v těchto dnech – o vládním návrhu státního rozpočtu. A také o konzervativní politice. Stranu čeká na konci listopadu přelomový sněm, z jejího čela odchází Karel Schwarzenberg. „Konzervativní politika je prostě nevděčná. Což ovšem není důvod ji nedělat. Být konzervativní také neznamená tvrdit pořád totéž, musíte reflektovat, že se svět kolem vás významně změnil, říká Kalousek.

 Miroslav Kalousek
22.10.2015 7:07   |  

Na rozpočtu jste nenechal nit suchou. Opravdu nevidíte na vládním návrhu jediný klad?

Vidím, ale to není zásluha této vlády. Můžeme počítat s docela slušnými příjmy vzhledem k tomu, že roste ekonomika. Co mě ale na příjmové straně mrzí – Nečasův kabinet na tříleté přechodné období mírně zvýšil daně. A zákon stanovil, že poté se opět sníží. To Sobotkova vláda zrušila a z přechodného období udělala stav věčný.

Takže kladu řečnickou otázku, kdo tady víc zvýšil daně, zda my, nebo oni. Při odpovědné rozpočtové politice by daně mohly být tam, kde jsme je narýsovali my. Veřejnost by tak mohla být kasírovaná minimálně o 40 miliard korun méně, než je.

Nižší by podle vás mohly a měly být výdaje státu, tudíž i schodek. Ale to se přece dá říct vždycky.

Samozřejmě. Ale tato vláda říká: Chceme investovat, chceme podporovat vědu a výzkum. Čísla, která prezentuje v rozpočtu, tomu neodpovídají. V rozpočtu, byť má růst a velký schodek, je méně investic, než jsme rozpočtovali v době recese v Nečasově vládě. To je možné dohledat.

Stejně tak klesá podíl vědy a výzkumu na HDP. Pokud chceme zjistit, co skutečně jsou vládní priority, je potřeba se podívat na čísla, která nejvíc akcelerují. To jsou dvě položky. Jedna jsou personální náklady na státní zaměstnance. Druhá položka se jmenuje neinvestiční dotace podnikatelským subjektům. V odborných kruzích se jí běžně říká „Babiš sobě“. V porovnání s minulými rozpočty tyto položky rostou nejrychleji a nejvíc. To jsou skutečné vládní priority.

Doba se do té míry změnila, že pravicové zásady nejsou ohroženy levicovým soupeřem, ale ohroženo je hřiště, na kterém se zápas svádí

Pokud jde o personální náklady, nedalo se jejich zvýšení po přijetí služebního zákona očekávat?

To nikoli. Se schválením služebního zákona nijak nesouvisí tisíce nových státních zaměstnanců. Všechny vlády od začátku devadesátých let slibovaly svým voličům, že sníží počty zaměstnanců ve státní správě, a troufnu si říct, že poslední Nečasova vláda byla jediná, která to opravdu udělala.

Personální náklady jsme snížili o patnáct procent. Na rok 2013 jsem rozpočtoval 92,4 miliardy korun a šlo o 413 tisíc zaměstnanců. Jednoznačný záměr pro služební zákon byl: když už počet nesnižovat, tak alespoň nezvýšit. Tato vláda počet zvýšila na 424 tisíc v roce 2015 a 437 tisíc v roce 2016.

To nevyžaduje služební zákon, to je politika této vlády. Na ministerstvu financí jsem personální náklady snížil o patnáct procent a efektivita rezortu byla velmi slušná. Nyní efektivita úřadu klesá.

Tím myslíte výběr daní?

Jako měřítko beru efektivitu výběru daní. Zkrátka řečeno, ministr Babiš tam má bordel jako v tanku. To je závěr všech, kteří s rezortem musí komunikovat. Na příští rok chce ministr nabrat zhruba 638 nových zaměstnanců. To je personální náklad vyšší než jedna miliarda korun.

Jsem si jist, že kdyby za panem podnikatelem Babišem přišel ředitel některé jeho fabriky a řekl by – klesá nám efektivita, potřebuju 640 nových lidí a bude tě to stát miliardu, byla by to pravděpodobně poslední věta, kterou vyslovil. Z cizího ovšem krev neteče.

A neinvestiční dotace?

S položkou „Babiš sobě“ je to stejné. Je to 52 miliard korun, a i když není vše pro něj, ty peníze jdou do systému, který je s ním nějak spřízněný. Těžko bychom tam našli peníze, na kterých mu nezáleží. A nárůst je také jasný. Z 35 miliard v roce 2012 na 52 miliardy korun v roce 2016.

Jako ministr financí bych také nechtěl dát paní ministryni Marksové jednu miliardu na zvýšení sociálních příplatků. Ale těžko bych našel odvahu jí to říkat v okamžiku, kdy sám sobě – ne jako ministru financí, ale jako podnikateli Babišovi – přidávám osm miliard. To je chucpe.

Takže vláda úplně zbytečně utrácí?

Neodpustitelně nešetří na těch věcech, které má ve své rozhodovací kompetenci, a realizuje jiné priority, než tvrdí. Požadavek, aby o dvacet miliard snížila výdaje a rozpočtové saldo, zejména v položkách, které České republice opravdu nic nepřinášejí, byl na místě.

Státní rozpočet je v koaliční vládě vždycky kompromis. To je podle vás ministr financí tak dominantní osobou, že mu všichni ustoupili?

Je to velmi jednoduché. Na jedné straně jsou socialistické a odborářské priority, jejichž nositelem je ČSSD, tedy mandatorní výdaje. Ty ministr financí v rozporu se všemi svými sliby realizuje. Za to, že jsou v rozpočtu dostatečně ošetřeny jeho podnikatelské zájmy.

Místo aby desítky miliard ušetřil nebo dál držel úspornou politiku, dal průchod růstu nákladů. Proč to dělá? Je mu to jedno. Pro něj je důležité, že dostane dost peněz pro Agrofert.

Evidentně nemáte šanci uspět s návrhy případných změn. Budete kvůli tomu přijetí rozpočtu zdržovat?

Samozřejmě budeme podávat takzvaně fiskálně neutrální návrhy, které půjdou v neprospěch položky „Babiš sobě“ a personálních nákladů a naopak budou ve prospěch vědy a výzkumu a dalších záležitostí. Budeme se snažit vládě trochu změnit ty její priority.

A neuspějeme. V žádném případě ale nebudeme obstrukcemi komplikovat přijetí rozpočtu. Odpovědná opozice si musí přát, aby rozpočet, byť hanebný a my pro něj nemůžeme zvednout ruku, byl schválen. Země bez schváleného státního rozpočtu, kromě jiných komplikací, je vnímána jako země politicky nestabilní. To si nepřejeme.

Politický podzim bude významný i kvůli uzákonění elektronické evidence tržeb. Pořád platí slib TOP 09, že bude blokovat jeho přijetí?

Neupírejte té balkánské supernovince jiná roční období. Bude-li ji chtít vláda prosadit, máme i zimní, jarní a letní sezonu. Ten zákon, až na velké podnikatele, a Andreje Babiše zvlášť, nikomu nic nepřinese. Je to šmírovací tunel, který nemůže zlepšit ani výběr daní, ani narovnat podnikatelské prostředí. Skutečně je to mimořádně nebezpečná balkánská novinka balkánského ministra. Jsme pevně rozhodnuti nedovolit jeho schválení.

Největší rizika vidím dvě. Jedním je imperiální ambice agresora z Východu, tím druhým oligarcha na domácím hřišti

O něco podobného se ČSSD pokusila u církevních restitucí. Vládní koalice tehdy ve sněmovně prosadila zkrácení řečnické lhůty a v podstatě bylo po obstrukcích. Nedopadne to podobně?

Zkrácení řečnické lhůty je instrument, jehož použití zákon umožňuje. Počítáme s tím, a stejně jsem přesvědčen, že sněmovna nebude mít šanci dostat se k hlasování.

Z čeho ta jistota plyne?

Vysvětlení je jednoduché. My to na rozdíl od nich umíme.

TOP 09 čeká koncem listopadu přelomový sjezd, budete kandidovat na předsedu. Předpokládám, že stranická linie se příliš nezmění. Má obhajoba individuálních a ekonomických svobod v současné situaci šanci oslovit dostatek voličů?

Konzervativní politika je prostě nevděčná. Pokud ji děláte opravdu poctivě, je nepopulistická. A nepopulistická politika je nevděčná. Koneckonců podívejte se na mediální trh. Největší čtenost má bulvár. Konzervativní tiskoviny skomírají do té míry, že vlastně žádné nejsou.

To, že konzervativní politika je nevděčná, ovšem není důvod ji nedělat. Deset patnáct procent lidí, kteří tímhle způsobem přemýšlejí a kterým na takových hodnotách záleží, není tak málo. Být konzervativní také neznamená tvrdit pořád totéž, musíte reflektovat, že se svět kolem vás významně změnil.

Jistě, ale základ, o kterém jsme mluvili, přece zůstává. A je otázka, jestli na takové hodnoty lidé ještě slyší.

Kdy by měli více než teď. Až na to, že největší rizika dnes asi nejsou na druhé straně standardního hřiště, ve střetu idejí mezi pravicí a levicí. Doba se do té míry změnila, že pravicové zásady nejsou ohroženy levicovým soupeřem, ale ohroženo je hřiště, na kterém se zápas svádí.

To musíme reflektovat, na to musíme umět odpovědět. Největší rizika vidím dvě. Tím jedním je imperiální ambice agresora z Východu, tím druhým je oligarcha na domácím hřišti. Vždycky si budeme klást otázku, a nikdy nebudeme znát stoprocentní odpověď, jak moc jsou tyto dva fenomény propojeny.

Ale nemůžeme to vyloučit jako alternativu. S tím musíme pracovat. A nechtějte po mně, abych vám teď odříkal svůj projev, který už si chystám na sněm. Chci jen říct, že v centru naší pozornosti bude dál individuální lidská svoboda, která je nepředstavitelná bez ekonomické svobody. Jen si musíme uvědomit, kde teď jsou největší ohrožení těchto svobod.

Miroslav Kalousek (55)
Zakladatel a dnes první místopředseda TOP 09. Na listopadovém sněmu strany se bude ucházet o funkci předsedy, je jediným kandidátem. V Poslanecké sněmovně působí od roku 1998, původně v dresu KDU-ČSL, tři roky byl také lidoveckým předsedou. Ve službách českého státu působil od roku 1990 jako ekonomický expert na různých postech. Ministrem financí byl v Topolánkově vládě i Nečasově kabinetu.

Čtěte také:

Daně zvýšíme jenom u tabáku, slibuje Babiš před jednáním o rozpočtu

Rozpočet má za sebou první kolo ve Sněmovně. Schodek klesne o 30 miliard

Sobotka: Nemůžeme drasticky škrtat, rozpočet není účetní cvičení

Jana Havligerová Autor: Jana Havligerová hlavní komentátorka deníku E15

Komentáře

Čtěte také

Šašek provokuje: Přidat učitelům? Jistě, ale také přidat práci

Šašek provokuje: Přidat učitelům? Jistě, ale také přidat práci

Vláda včera schválila zvýšení platů učitelům, čímž splnila to, oč se snaží nejvíce – nahnat si před nadcházejícími volbami preference. K tomu jí můžeme všichni pogratulovat stejně… více

Komerční prezentace

E15news

Zpravodajství do e-mailové schránky.

Mobilní web