Norman Eisen: Americe nešlo o Temelín, když osvobozovala Plzeň | E15.cz

Norman Eisen: Americe nešlo o Temelín, když osvobozovala Plzeň

Norman Eisen: Americe nešlo o Temelín, když osvobozovala Plzeň
Norman Eisen
• 
ZDROJ: E15 Anna Vacková

Jan Žižka

Americký velvyslanec Norman Eisen nesouhlasí s tvrzením, že bez radaru v Brdech bude vazba Česka na Spojené státy mnohem slabší. „Je zde spousta dalších společných projektů, které vytvářejí mnohem silnější vazbu než jakýkoli jednotlivý projekt,“ říká. Ani dnes se podle něho vše netočí jen kolem amerického úsilí získat zakázku na dostavbu jaderné elektrárny v Temelíně.

* E15: Když jste poprvé přijel do Prahy, zazníval tu názor, že česko-americké vztahy jsou nejhorší od studené války. Zastáncům úzké vazby na USA vadilo, že jste zastavili projekt radaru v Brdech. Změnilo se od té doby něco?

V době, kdy jsem přijel, byly vztahy dobré. Ale teď máme našlápnuto k tomu, aby se staly opět skvělými. Premiér Petr Nečas loni na podzim navštívil Oválnou pracovnu na pozvání prezidenta Baracka Obamy. A dosáhli jsme značného pokroku ve třech základních oblastech – obranně-strategické, obchodně-ekonomické i v oblasti hodnot, které společně sdílíme, tedy například v boji proti korupci.

* E15: Zastánci radaru upozorňovali, že na obzoru není žádný podobně významný projekt. Setkáváte se pořád s touto negativní reakcí?

Ne. Myslím, že všichni uznávají, čeho jsme v těch třech oblastech dosáhli. Naopak, setkávám se s příznivým hodnocením toho, že jsme naše vztahy diverzifikovali a máme více důležitých projektů. Vyplývá to z veřejných reakcí i ze soukromých rozhovorů. Pokud jde o obranu, pracujeme například na dohodě o armádních zakázkách, která firmám umožní, aby se uplatnily na trhu partnerské země. Spojené státy také podporují vybudování nového vrtulníkového výcvikového centra v Pardubicích, které patří mezi prioritní projekty NATO.

* E15: Lze namítnout, že to nejsou tak zásadní projekty, aby zajišťovaly skutečný zájem Spojených států o Česko…

Prezident Obama řekl, že Česká republika má mnohem větší vliv, než by odpovídalo její rozloze. A to se odráží i v tom, že Česko patří k nejbližším spojencům Spojených států. Nemáme bližšího spojence. Nejde přitom jen o obranu a bezpečnost. Silné partnerství se rodí například v jaderné energetice, spolupracujeme v jaderném výzkumu. Mohl bych zmínit i nedávnou cestu ministra Leoše Hegera do Chicaga, kde podpořil české exportéry ve zdravotnictví. A je zde spousta dalších projektů, které vytvářejí mnohem silnější vazbu než jakýkoli jednotlivý projekt.

* E15: Zajímají se Američané o tyto projekty proto, že usilují o zakázku na dostavbu jaderné elektrárny Temelín?

Spojené státy samozřejmě chtějí získat temelínský projekt. Žádáme jen to, aby byl výběr dodavatele férový a transparentní. Věříme, že předložíme nejsilnější nabídku, ale to už je náš džob. Kdybychom se zajímali pouze o Temelín, počkali bychom si, jak to s naší nabídkou dopadne. My už jsme se ale zavázali k úzké spolupráci s Čechy. Pokud jde o samotnou jadernou energii, týká se to vědy a výzkumu, regulace, komerčních aplikací i vzdělávání.

* E15: Je vůbec správné v případě Temelína mluvit o zájmu USA? Společnost Westinghouse má japonské majitele…

To bych musel dodat, že nabídka Westinghouse je také evropská. Westinghouse je v Evropě hodně aktivní. Sídlo má ale v USA, je to významná americká firma. Pokud Spojené státy v tendru uspějí, bude to znamenat nová pracovní místa v Česku i v USA.

* E15: To může vést také k obavám, že pracovní místa v Americe budou na úkor těch v Česku.

Ve všem, co děláme, se snažíme stavět obousměrnou silnici. Aby byl projekt přínosný pro USA, musí být úspěšný v České republice. Konkrétně Westinghouse nabízí silný podíl českých dodavatelů, a to nad rámec případného kontraktu v Temelíně. Westinghouse má filozofii nakupovat tam, kde staví. Česko se tak může stát jeho branou do střední Evropy. Ale opravdu nejde jen o Temelín. Spojené státy nepřemýšlely o Temelínu, když podpořily vznik Československa, když generál Patton osvobozoval Plzeň, nebo když jsme v posledních dvaceti letech podporovali Českou republiku.

* E15: Není rozdíl v tom, že v těchto historických okamžicích se Američané celkově více zajímali o Evropu? Nemyslí teď spíše na region Asie a Pacifiku?

My teď naopak máme ještě větší zájem o Evropu. Je naším důležitým partnerem ve chvíli, kdy čelíme různým globálním výzvám a problémům jinde ve světě. Takže ve skutečnosti potřebujeme Evropu více než kdy předtím.

* E15: Temelín není jedinou velkou zakázkou, která přitahuje pozornost. Server WikiLeaks zveřejnil zprávu z loňska, podle níž má Česko stále zájem o americké stíhačky. Vidíte to reálně?

Nebudu komentovat WikiLeaks. Mohu říct, že se stíhačkami F-16 mají velmi dobré zkušenosti v Polsku, tato letadla se uplatňují po celé Evropě, v rámci NATO. Ale chápeme, že Česko jako mnoho dalších zemí prochází obdobím úspor a prodlužuje pronájem gripenů. Pokud ale bude nové výběrové řízení, USA se ho zúčastní.

* E15: Pokud vím, o prodloužení pronájmu gripenů se zatím teprve jedná.

Ano, ale vláda oznámila, že chce prodloužit pronájem. Pokud budeme přizváni k nové soutěži, budeme se snažit, aby naše nabídka byla nákladově co nejefektivnější. Stejně tak se zaměřujeme na efektivitu v rámci konceptu chytré obrany „smart defense“, který vyhlásila NATO. Jeho součástí je sdílení kapacit. A právě Česká republika může k této chytré obraně účinně přispět výcvikovým vrtulníkovým centrem.

* E15: Ještě se vrátím k temelínskému tendru. Je zde podle vás spojitost s tématem energetické bezpečnosti?

Ano, velmi silná.

* E15: Proč?

Když zvažujete kontrakt takového typu, je důležité diverzifikovat energetické zdroje. Partnerství s USA nabízí diverzifikaci českých energetických zdrojů.

* E15: Diverzifikovat od Ruska?

Nechci mluvit o dalších nabídkách, budu se držet pozitivního přístupu. USA jsou důvěryhodný a prověřený partner. Naše nabídka se opírá i o zkušenosti našeho úřadu pro jadernou bezpečnost NRC, který má pověst předního světového regulátora. Dokonce i v komunistických časech jeho práci zdejší regulátoři studovali – i když skrytě.

* E15: Česká ministerstva zahraničí a průmyslu se dohadují, kdo má být odpovědný za exportní politiku. Jak je to ve Spojených státech?

Ve Spojených státech se na exportu podílí několik institucí. Exportní politiku řídí Bílý dům, iniciativa je na prezidentovi. Ministerstvo zahraničí má výkonné funkce, určité pravomoci má také ministerstvo obchodu. A pokud se export týká energetiky, vstupuje do hry i ministerstvo energetiky.

* E15: Podobné je to minimálně v tom, že do hry vstupuje více úřadů. To je vždy potenciál pro spory. Máte je i v Americe?

Různé neshody samozřejmě máme, to mohu potvrdit, protože jsem pracoval dva roky v Bílém domě, než jsem přešel na tento džob v Praze. V podstatě každý den jsem pomáhal řešit neshody mezi lidmi v Bílém domě a různými vládními institucemi. Často jsem se pohyboval na trase mezi Bílým domem a Kongresem, abychom pracovali na legislativě. Různí lidé prostě vidí věci rozdílně, je třeba hledat řešení.

* E15: Říkáte striktně, že nebudete zasahovat do českých záležitostí…

Dokonce je ani nechci komentovat. A zasahovat? To už vůbec ne.

* E15: Přesto vás někteří lidé obviňovali, že jste do českých záležitostí zasahoval, když jste podporoval pražský festival gayů.

Podporu Spojených států festivalu Prague Pride v minulém roce jsem vnímal jako potvrzení našich sdílených hodnot. Už jsem říkal, že sdílené hodnoty patří mezi tři hlavní oblasti, v nichž obě naše země aktivně spolupracují. Podpora Prague Pride byla součástí širší podpory občanským právům. Chápal jsem to jako záležitost, v níž je shoda mezi Spojenými státy, českou veřejností, občanskou společností a také vládou, protože tento festival podpořilo hlavní město Praha. Vůbec jsem v tom neviděl žádné zasahování do českých záležitostí.

Norman Eisen (51)

Velvyslancem USA v Praze je od ledna minulého roku. Předtím působil dva roky v Bílém domě jako poradce prezidenta pro etiku a vládní reformu. Podílel se na iniciativách Obamovy administrativy v regulaci lobbingu a transparentní veřejné správy. Pro svou nekompromisnost vůči lobbistům získal přezdívku „Mr. No“ (Pan Ne). Vystudoval právo na Harvardské univerzitě, kde byl spolužákem Baracka Obamy. Byl mimo jiné spoluzakladatelem organizace Občané pro odpovědnost a etiku ve Washingtonu, jejíž hlavní činností je kontrola vlády. Je ženatý, má dceru Tamar.

Autor: Jan Žižka
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!