Nová vláda by se měla zaměřit na zákon o dani z příjmu, říká Petr Novotný z Rödl & Partner | E15.cz

Nová vláda by se měla zaměřit na zákon o dani z příjmu, říká Petr Novotný z Rödl & Partner

Tomáš Stingl

Firmy často ohrožuje neúměrné zajištění zboží prostřednictvím zajišťovacího příkazu, upozorňuje specialista na daňovou problematiku.

Co vnímáte letos jako hlavní zlepšení v daňové oblasti?

Především posun v rozhodovací praxi soudů. Za průlomové považuji rozhodnutí Nejvyššího správního soudu týkající se zákona o dani z nabytí nemovitých věcí. Ten rozhodl, že základem daně je cena bez DPH, a to i v případech, kdy kupní cena dani z přidané hodnoty podléhá.

Chtěl bych ocenit i rozhodování Ústavního soudu, který se při interpretaci daňových předpisů kloní na stranu poplatníka. Předjímá, že daňové předpisy tvořené státem nemohou jít při výkladu případných nejasností k tíži poplatníka, nýbrž k tíži daňové správy.

Jak hodnotíte nástup EET?

Já osobně nic nemám proti kontrolnímu hlášení a elektronické evidenci tržeb nebo příloze – dotazníku k daňovému přiznání, který se týká vztahů mezi ekonomicky a personálně propojenými osobami. Ba naopak, dokonce je vnímám jako instituty, které zrovnoprávňují postavení firem v tržním hospodářství.

Někteří podnikatelé tato opatření vidí jako zatěžující a byrokratická. Je pravda, že právě správce daně je tím orgánem, který je povinen daňovou povinnost poplatníka kontrolovat. Kontrolním hlášením a EET nebo již zmíněným dotazníkem si svoji činnost podstatným způsobem zjednodušuje na úkor administrativního zatížení firem či podnikatelů. Většina našich klientů však s těmito instituty zásadní problém nemá, neboť vnímá obdobně jako já, že zavedením těchto institutů došlo k výraznému narovnání hospodářské soutěže.

Co přetrvává v oblasti daní z pohledu firmy jako problém?

Překážkou jsou časté novely daňových předpisů, které mají mnohdy základ v politickém boji a v populismu. Jako příklad mohu uvést každoroční změny oblasti slev z daně z příjmů, změny sazby DPH u aktuálně populárních komodit. Problémovým okruhem je i uplatnění nákladů na vědu a výzkum. Myslím, že to bylo v roce 2013, kdy vláda schválila podporu vědy a výzkumu. Okamžitě na to reagovaly daňové předpisy formou speciální úpravy uplatnění nákladů vynaložených na vědu a výzkum.

Více než polovina firem v Česku neodvádí daň z příjmu, ukázal průzkum

Potřebnou metodiku však daly finanční orgány dohromady až v následujících letech – ale aplikují ji na kontroly daňových nákladů uplatněných v letech předcházejících, kdy nikomu tato metodika logicky nemohla být známá. Prostě se aplikuje zásada „po boji je každý generálem“. Takový postup samozřejmě vytváří nedůvěru v to, že se Finanční správa řídí zásadami nezbytnými pro výběr daní v právním státu.

Vidíte nějaký obecný nešvar ve formulaci daňových předpisů?

Tím je snaha zákonodárce postihnout v předpise kazuisticky veškeré myslitelné konkrétní situace místo toho, aby šel cestou zobecňování a abstrakce. Důsledkem je naprostá nepřehlednost daňového předpisu, nedostatečná legislativní technika a s tím související nesrozumitelnost. Pokud poplatník zákonu nerozumí, nemůže s ním být ztotožněn a nemůže se jím řídit.

Jak se osvědčují zajišťovací příkazy?

Zásadně nemám nic proti institutu zajišťovacích příkazů, naopak se domnívám, že má v našem právním řádu své místo. Problém nastává v případě, kdy je tento institut zneužíván bez opodstatnění nebo bez vazby na výši ohrožené daňové povinnosti. Jinými slovy, pokud se poplatník snaží skrýt zboží, aby z něj neplatil daň z přidané hodnoty nebo spotřební daň, je nepochybně namístě zajistit toto zboží.

Pokud je však podnikateli zajištěn veškerý jeho majetek včetně pohledávek, nezbývá mu nic jiného než podat insolvenční návrh. A pak je ohrožena nejen pohledávka správce daně, ale pohledávky všech ostatních věřitelů včetně zaměstnanců. A takový postup určitě není zákonný.

EET funguje rok. Pilný: Systém nezkolaboval, živnostníky nezlikvidoval a data nikdo nezneužívá

Co pak může poškozený podnikatel dělat?

Z praxe máme příklady, kdy bylo na základě následného vývoje zcela jasné, že postup správce daně nebyl lege artis. V takovém případě nezbývá firmám nebo osobám, jimž vznikla postupem správce daně škoda, požadovat náhradu za nezákonné rozhodnutí. Dalším příkladem může být test ekonomické opodstatněnosti transakce, jinými slovy zneužití práva v daňové oblasti.

Správce daně se opírá o judikaturu Nejvyššího správního soudu, který konstatoval, že je zneužitím daňového práva, pokud realizovaná transakce nemá jiný účel než právě a jedině snížení daňové povinnosti.  V této souvislosti jsou zkoumány například emise korunových dluhopisů či převody akcií nebo podílů fyzických osob na obchodních korporacích po uplynutí takzvaného časového testu, to jsou převody od daně osvobozené, na korporace majetkově propojené s převodcem.

Které největší změny českého daňového prostředí se očekávají v roce 2018?

Od 1. ledna nabudou účinnosti novely některých daňových předpisů. V případě zákona o daních z příjmů máme trochu nezvyklou situaci, neboť převážná část změn měla být účinná již od 1. ledna letošního roku, poslanci ji však nezvládli schválit do konce loňského roku, a tak musela být jejich účinnost odložena.

Pouze několik změn, které byly výhodnější pro poplatníka, může být využito už v letošním roce. Může v tom však být skrytý osten. Živnostník může například i při uplatnění daňového výdajového paušálu získat daňové zvýhodnění na dítě, ovšem za podmínky, že si sníží horní hranici tohoto paušálu tak, jak to budou muset všichni poplatníci učinit pro rok 2018. Snížení výdajových paušálů a současně možnost uplatnit daňové zvýhodnění na děti těmito poplatníky je možné považovat asi za nejvýznamnější změnu zákona o daních z příjmů.

„Zakleknutá“ FAU vyhrála spor s Finanční správou, rozsudek potvrdil Nejvyšší správní soud

Pro daňové prostředí jako takové bude rozhodující další vývoj rozhodovací praxe správních soudů. Především se to týká zajišťovacích příkazů a obecně případné diskriminace ze strany finančních úřadů. Očekávám také ustálení judikatury v oblasti ručení za nespolehlivého plátce DPH. Jde o úpravu, která mi přijde hodně tvrdá a postihující poctivé poplatníky. Je jednodušší sáhnout si na poctivého podnikatele, který má nějaký majetek, než honit lumpa, který své příjmy zašantročil.

Co by podle vás měla v daňové otázce prosadit nová vláda?

Naše daňové předpisy jsou velmi komplikované. Například zákon o daních z příjmů byl více než stopadesátkrát novelizován. To je víc než šest novel za rok. Potom se stává takový předpis nesrozumitelný, nejednoznačný. Proto se domnívám, že příští rok by se vláda měla zabývat novým zákonem o daních z příjmů, který byl v letošním roce připraven. Mělo by jít o předpis bez politických parametrů – bez sazeb, bez slev.

Ty by měly být zvlášť v takzvaném katalogu. Pokud legislativu nová politická reprezentace schválí, tak má ministerstvo financí v plánu zahájit legislativní proces v příštím roce. Účinnosti by mohl nový zákon nabýt nejdříve od roku 2020. IT systém, který poplatníkům umožní v praxi využívat plánované zjednodušení s předvyplněnými formuláři díky analýzám údajů získaných z kontrolních hlášení a EET, bude mít minimálně roční zpoždění. Mohli bychom se ho tedy dočkat nejdříve v roce 2021.

Co stojí za vyšším výběrem daní – zlepšení práce finančních úřadů, daňové morálky plátců, posílení ekonomiky, nebo kombinace všech uvedených faktorů?

Samozřejmě za zvýšeným celkovým výběrem daní stojí ruku v ruce hospodářský růst České republiky, který v roce 2017 překonal očekávání. Z vlastní praxe vím, že se všem našim klientům v letošním roce ekonomicky velmi daří a převážná většina z nich již splnila své hospodářské plány na tento rok. Zároveň i spotřeba obyvatel se zvyšuje, a tím se samozřejmě zvyšují daňové příjmy státu, ať jde o daň z přidané hodnoty, daň spotřební nebo o daň z nabytí nemovitých věcí.

Na růst výběru daní má vliv i zvyšující se inflace, tedy rostoucí ceny některých komodit, zejména nemovitostí. Samozřejmě se na druhé straně domnívám, že i celková platební morálka daňových poplatníků se zlepšila. Tím nemyslím jen vliv kontrolního hlášení a EET, ale obecný přístup k plnění daňových povinností.

Nemohu jednoznačně říci, že za zvýšeným výběrem stojí jen posílení ekonomiky nebo jen morálka poplatníků či pouze zlepšení práce Finanční správy. Jde vždy o kombinaci všech uvedených faktorů. Obecně jsem rád, že se daňová morálka v České republice zlepšila, což jsem nedávno četl i v jednom materiálu společnosti zabývající se průzkumem trhu.

Petr Novotný
V roce 1991 založil v Praze první zahraniční pobočku mezinárodní společnosti Rödl & Partner. Od začátku je v ní vedoucím partnerem. Společnost získala v posledních šesti sezonách titul Právnická firma roku v oboru daňového práva. Petr Novotný se specializuje na finanční a korporátní právo, o této problematice také přednáší na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Je vedoucím autorského týmu série naučných publikací Daňové zákony a Nový občanský zákoník.
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!