Ochránit Evropu před dovozy z Číny bude jednoduché, říká Mauro Petriccione z Komise | E15.cz

Ochránit Evropu před dovozy z Číny bude jednoduché, říká Mauro Petriccione z Komise

5. dubna 2017 • 12:30
Jan Stuchlík

Zástupce generálního ředitele Evropské komise pro oblast mezinárodního obchodu Mauro Petriccione je typický evropský úředník. Je přesvědčen, že co dělá komise, je správné. Platí to i pro ochranu trhu. Přestože už komise nemůže Čínu nálepkovat označením netržní ekonomika, zhroucení hráze proti čínskému dumpingu podle něho nehrozí. „Prokázat, že v Číně nepanuje tržní prostředí, není příliš složité,“ říká Petriccione.

Loni na podzim Evropská komise navrhla reformu ochrany evropského trhu proti dumpingovým dovozům. Jak bude nová ochrana fungovat?

Nová pravidla budou brát v úvahu netržní podmínky, které panují v Číně nebo kterékoli další ekonomice. Dosavadní označení „netržní ekonomika“ byla jen jakousi zkratkou, protože jsme nemohli ignorovat, co se v Číně děje. Kvůli tomu, že loni vypršela platnost části přístupové dohody Číny ke Světové obchodní organizaci, ji už používat nemůžeme. Jenže Čína pořád není tržní ekonomikou. Musíme najít způsob, jak se s tím vypořádat. Naše simulace ukazují, že pomocí nové metody, kterou jsme členským státům předložili, bychom u minulých případů dumpingu došli ke stejné výši cla. Takže ochrana bude účinná.

O způsobu výpočtu antidumpingových cel budete rozhodovat na základě zpráv o jednotlivých zemích. Co v nich bude?

Ve zprávách budou popsány netržní podmínky v jednotlivých zemích. Evropským firmám, které si na nekale levný dovoz stěžují, to zjednoduší život. Nyní musí ten, kdo si na dumping stěžuje, všechno doložit a prokázat. Pokud bude pro danou zemi existovat zpráva komise, to, co se v ní bude o netržních vlivech psát, nebudou firmy nuceny prokazovat.

Cla na dovoz čínských solárních panelů začínají být neudržitelná

Čím budete třeba u Číny dokazovat, že v nějakém odvětví nepanují tržní podmínky?

Prokázat narušení trhu v dnešní Číně není příliš složité. Vezměte si třeba bankovní a finanční sektor. Když má Čína většinu bank ve státních rukách a vládní činitelé se netají, že banky dostávají od státu instrukce, jak a komu mají půjčovat, nemůže tvrdit, že má tržní bankovnictví. Dalším příkladem je cena práce. Dokud bude mít Čína řízený systém vnitřní migrace, který omezuje schopnost pracujících stěhovat se za prací, bude mít levnější pracovní sílu než jiné země. Analýzy budeme zpracovávat na základě veřejně dostupných informací.

Budete zprávy sepisovat o všech státech?

Budeme je psát pokaždé, když to bude nutné. Nejdříve se zaměříme na státy, vůči kterým jsme už v minulosti použili opatření na ochranu trhu.

Čína bude první?

Pochopitelně.

Dnes stanovujete výši antidumpingových cel u Číny podle cen v podobných zemích s tržní ekonomikou. Čím se budete řídit v novém systému?

Budeme hledat nejlepší možné cenové měřítko pro každý výrobní faktor, jehož ceny jsou pokřivené. Pokud existuje mezinárodní cena daného vstupu, dáme jí přednost. Někdy bude lepší použít ceny v jiných státech, které mají podobné ekonomické podmínky jako třeba Čína. Například u surovin, které nemají spolehlivé mezinárodní ceny.

Brusel navrhuje nový způsob odhalování dumpingu při dovozu do EU

Jak to bude u mezd?

U ceny práce mezinárodní měřítko není. Podíváme se tedy na země, které jsou na podobném stupni vývoje jako Čína. Vybereme takovou výši nákladů na pracovní sílu, která by v Číně existovala, kdyby její trh nebyl pokřivený.

Kromě ochrany trhu spadá pod vaše generální ředitelství také vyjednávání obchodních smluv. Po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu jednání o euro-americké obchodní a investiční dohodě zamrzla. Soustředíte se teď více na dokončení jednání s Japonskem?

S Japonskem jsme jednání skoro dokončili na konci loňského roku. Není překvapivé, že dohoda takového kalibru trvá déle. S Japonskem jednáme už tři a půl roku. S Kanadou nám to trvalo pět let. I s Kanadou jsme zažili hodně okamžiků, kdy už jsme si mysleli, že máme dohodu hotovou.

Jaké problémy přetrvávají v jednání s Japonci?

Japonské zemědělství je ještě chráněnější než to evropské. Evropa je největší světový vývozce zemědělských produktů. Japonci se bojí, že evropský export jejich zemědělce poškodí. Najít rovnováhu mezi našimi exportními zájmy a japonskými zájmy na ochranu jejich zemědělství je technicky složité a politicky citlivé. Druhým bodem je japonský zájem o přístup na evropský automobilový trh. Ten jim můžeme dát v kontextu velmi dobré dohody. Musíme najít způsob, jak to udělat, a zároveň nepoškodit evropské automobilky

Smlouva s Kanadou (CETA) vzbudila velký odpor části veřejnosti a chvíli hrozilo, že ji EU vůbec neschválí. Kritici smlouvy tvrdí, že komise vyjednávala i v oblastech, které nespadají plně do její pravomoci. Upravíte po této zkušenosti způsob, jak dojednáváte obchodní dohody?

V prvé řadě, jediným, kdo může o smlouvách vyjednávat, je Evropská komise. Otázka zní, kdo takovou smlouvu ratifikuje. Jestli to bude jen EU, to znamená Rada EU a Evropský parlament, nebo také členské státy. Nikdy jsme nevyjednávali smlouvu, která by byla smíšená, kde bychom neměli plnou pravomoc.

Podepsáno. EU si od dohody s Kanadou slibuje nárůst vzájemného obchodu až o 324 miliard ročně

Evropský soudní dvůr má stanovisko, že třeba dohoda se Singapurem je smíšená.

Ještě o tom nerozhodl. Existuje jen názor generálního advokáta, který tvrdí, že v určitých oblastech jde o sdílenou pravomoc mezi komisí a členskými státy. Uvidíme, jaký bude konečný verdikt. Ale my jsme podobné problémy už řešili. O smlouvě s Jižní Koreou jsme také říkali, že jde o smlouvu ve výlučné pravomoci EU, ale členské státy rozhodly jinak. Dohoda proto vstoupila provizorně v platnost v červenci 2010 a definitivně byla ratifikována v prosinci 2015. CETA proto nebyla výjimkou.

Přesto se proti ní zvedla vlna odporu.

Nemáme obavy z ratifikačního procesu v jednotlivých členských státech, ale z toho, že obecná shoda v členských státech o přínosnosti obchodních dohod je slabší než v minulosti. Udělali jsme vše, abychom je ujistili, že CETA bude výhodná. Dohoda s Koreou je velmi podobná té s Kanadou. Sice je méně ambiciózní, ale má stejnou strukturu a stejná pravidla. Nezpůsobila přitom žádnou katastrofu. Deficit v obchodu s Koreou se díky ní přehoupl do přebytku. Náš vývoz vzrostl o 17 miliard eur.

Na podzim se objevily hlasy, že v budoucnu by komise měla smlouvy rozdělit na ty, které bude ratifikovat EU, například o clech, a na ty, které budou muset schválit členské státy, například o standardech a regulaci. Je to reálné?

Určitě budeme debatovat v Radě, Evropském parlamentu i v jednotlivých členských státech, jestli máme změnit způsob, jakým dnes vyjednáváme obchodní dohody. Jenže tato debata nebude úplně jednoduchá. Generální advokát v posudku smlouvy se Singapurem tvrdí, že úprava pracovních práv, kterou nedoplňuje hrozba obchodních sankcí, spadá do kompetence členských států. My dnes nepoužíváme obchodní sankce, protože členské státy se shodly, že pro vymáhání pracovních práv je lepší dialog než sankce. Teď spousta lidí argumentuje opačně.

Brusel hledá větší klacek na nekalé levné dovozy, Česku se to nelíbí

Kdy se tato debata odehraje?

V příštích letech.

Ovlivní nějak jednání, která EU povede s Velkou Británií o vzájemných obchodních vztazích po brexitu?

Velká Británie je jiný případ. Zatím nevíme, jaký druh vyjednávání bude nutný. Máme několik předběžných náznaků od premiérky Theresy Mayové, třeba že vyloučila pokračování britského členství ve vnitřním trhu. Nechceme spekulovat. Uvidíme, co bude Velká Británie vlastně chtít a jaká bude pozice 27 členských států.

Možné scénáře si nepřipravujete?

Na to je příliš brzy. Debatu o obchodní politice absolvujeme kvůli našim vztahům s jinými zeměmi, ne kvůli Británii.

Tusk: Británie už nemůže od EU čekat výhody jako v minulosti

Jak chcete evropskou veřejnost přesvědčit o prospěšnosti volného obchodu, když jeho benefity začnou být vidět až poměrně dlouho po uzavření obchodní dohody?

To není úplně pravda. Přínosy dohody s Koreou jsme viděli už po dvanácti měsících. Problém je v rychlosti sběru dat. O clech a pohybu zboží je získáme rychleji než o službách, investicích či veřejných zakázkách. Rozhodli jsme se publikovat každý rok zprávy o výsledcích obchodních dohod. Plné hodnocení budeme mít po pěti letech. Ale trend se dá vypozorovat hned. Deficit v obchodu s Koreou zmizel skoro okamžitě.

Část veřejnosti se ale bojí rozmělnění evropských standardů pro ochranu zaměstnanců, životního prostředí či veřejného zdraví. Co se dá s tímto strachem dělat?

To je strach, a ne fakt. Strach bychom neměli ignorovat, ale nikdy jsem neviděl důkazy, že bychom nějak snížili evropské standardy v obchodních dohodách. Z jednoduchého důvodu: nikdy jsme to totiž neudělali a nikdy to neuděláme. Žádná obchodní dohoda nám nezabránila, abychom dál zakazovali dodávat na trh geneticky modifikované potraviny, hormonálně upravené maso nebo padělané léky. Musíme se těmito obavami zabývat a vysvětlovat, že nejsou podložené. Neměli bychom ale kvůli nim měnit naši vyjednávací politiku. Taková jsou fakta.

Takto v Číně vypadala před 12 lety textilní výroba:
480p 360p 240p
Podívejte se, jak v Číně vypadala výroba oděvů před 12 lety

Mauro Petriccione (60)
V Evropské komisi působí od roku 2014 jako zástupce generálního ředitele pro obchod, který má na starost oblasti služeb, investic, duševního vlastnictví, veřejných zakázek či unijní dohody o ekonomickém partnerství. Ze světových regionů do jeho působnosti patří Asie a Latinská Amerika. Na generální ředitelství pro obchod nastoupil už v roce 2004. Do služeb Evropské komise se dal v roce 1987. Vystudoval práva na univerzitě v Bari, pak se na postgraduální studium přesunul do Londýna na London School of Economics.
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!