Ondřej Grohar: Zákazníci se učí, dodavatelé energií ustupují

Ondřej Grohar: Zákazníci se učí, dodavatelé energií ustupují
13. března 2013 • 08:45
Firmy, veřejné instituce i domácnosti začaly v posledních letech mnohem intenzivněji hledat nejlevnější dodavatele energií. U domácností jsou však úspory často kvůli zavádějícím nabídkám a nevýhodným smlouvám minimální. Trhu by prospělo zavedení standardizovaných obchodních podmínek pro dodávky domácnostem, tvrdí Ondřej Grohar, jednatel energetické poradenské společnosti Ensytra.

E15: Jak se v posledních letech změnilo kvůli recesi chování firem a veřejných institucí při nákupu energií?

Uvědomily si, že výdaje za energie tvoří nemalou část jejich rozpočtu. Za poslední čtyři roky je vidět, že firmy i veřejný sektor kladou také větší důraz na to, aby nákup probíhal transparentně a aby končil výhodnou cenou i podmínkami dodávek energií.

E15: Co myslíte výhodnými podmínkami dodávky?

Některé firmy žádají specifické platební podmínky. Po vzoru zahraničních společností se prodlužují termíny splatnosti konečné zúčtovací faktury. U velkých odběratelů se stalo to, že dodávky větších objemů energie už nejsou vyhodnocovány na základě měsíční spotřeby. Zákazníci do spotřeby 15 gigawatthodin už nemusí platit sankce, když nedodrží sjednaný odběr energií.

E15: Tento ústupek si vybojovali odběratelé, nebo vzešel z konkurenčního boje jednotlivých dodavatelů energií?

Obojí. A dodavatelé tento tlak museli přijmout, i když to je pro ně méně výhodné než měsíční vyhodnocování odběru. Jde o určitou pohodlnost firem, které na jedné straně často nemají nikoho, kdo by se o danou komoditu systematicky staral, na druhé straně chtějí eliminovat okamžiky, kdy se jim energie mohou zdražovat tím, že jí neodeberou dostatečné množství.

Nové cesty k energiím

E15: Jak se změnily v posledních letech způsoby nákupu energií?

Zákazníci z veřejného sektoru začali více nakupovat na komoditních burzách. Je to pro ně rychlý a transparentní způsob nákupu, který zároveň omezuje námitky a odvolání, která jsou běžná u klasických veřejných zakázek. Jsou ale města, která mají špatné zkušenosti s elektronickými aukcemi, protože nakonec zaplatila za jejich zprostředkování nemalou část získané úspory, a drahý by pro ně byl i nákup na burze. Pak jdou cestou klasické veřejné zakázky, kterou si organizují města sama.

E15: Ceny elektřiny a plynu na burzách klesají. Mění se proto i délka kontraktů, které větší odběratelé uzavírají?

Začátek letošního roku je ve srovnání s minulými lety atypický. Zákazníci zjišťují, že vzhledem k cenám elektřiny na roky 2014, 2015, 2016 se jim vyplatí uzavírat víceleté kontrakty na bázi fixní ceny. Ozývají se nám zákazníci, kteří chtějí speciální tendry, kdy fixní cena končí v roce 2014 a následně se část energie na rok 2015 obstarává formou postupného nákupu, kdy se konečná cena řídí aktuální cenou na burze.

E15: Znamená to, že firmy očekávají spíše růst cen elektřiny v příštích letech?

Předpoklad je spíše takový, že ceny budou růst, než že by klesaly. K poklesu dnešních cen už není důvod. Vždyť před měsícem se elektřina blížila k hranici 40 eur za megawatthodinu.

E15: Takže strategie jít do fixní ceny na dva roky je správná?

Na část období má smysl nakoupit za fixní cenu. Zvlášť když zákazník vidí, že mu tím klesne průměrná cena za energie. Nicméně vzhledem k nejistotě, co bude na trhu za dva roky, nabádáme zákazníky k přirozené opatrnosti. Aby měli prostor reagovat třeba i na určitý pokles ceny a část energie si opatřili postupnými nákupy.

E15: Na jak dlouho by společnosti měly uzavírat smlouvy na postupný nákup?

V tendrech na dodavatele metodou postupného nákupu se ukázalo, že smlouva na delší dobu motivuje obchodníky ke snižování marže, kterou si k obstarané elektřině či plynu účtují. Vlastní postupný nákup pak může vypadat tak, že si stanovíte podmínku, abyste do konce běžného roku měli obstaraný celý objem spotřeby na další rok. Energie se pak nakupuje v několika tranších v aktuálním roce podle vývoje cen na burze. Druhá varianta je, že část dodávek na daný rok se nakupuje až v jeho průběhu. To se třeba vyplatilo loni u zemního plynu.

Přísnější pravidla ochrání volný trh

E15: Domácnosti dnes zcela běžně mění dodavatele energií. Chovají se podle vás racionálně?

Snaha domácností je ušetřit. V naprosté většině případů to ale nakonec dopadá zklamáním. Domácnosti postupně zjišťují, že nabízené úspory nejsou tak velké, jak jim obchodníci slibovali. Obchodníci, kteří nabízejí elektřinu a zemní plyn, většinou srovnávají svou nabídku s ceníkem dominantního dodavatele. Každý z nich má ale několik ceníků, takže i výše deklarované úspory závisí na tom, od jakého ceníku se odvozuje. Dlouhodobé kontrakty, které garantují určitou slevu oproti dominantnímu dodavateli, moc nefungují. Smluvní vztah se časem dostává do režimu, že domácnost má sice komoditu o něco levnější, ale úspora není nijak výrazná.

E15: Plyne zklamání domácností z toho, že neumějí správně vyhodnotit nabídky dodavatelů, nebo z toho, že obchodníci nepoužívají úplně férové praktiky?

Z obojího. Domácnosti si neumějí porovnat ceníky a zpětně vyhodnotit, jak výhodná pro ně změna dodavatele ve skutečnosti byla. Na druhé straně jsou tady určité ne úplně férové praktiky některých alternativních dodavatelů. Dlouhodobé smlouvy jsou občas v podstatě nevypověditelné. Výsledkem pak bývá, že domácnosti zbavené iluzí se raději vracejí k dominantnímu dodavateli, i když energie od nich může být dražší.

E15: Nemůže to nakonec zlikvidovat myšlenku volného trhu s energiemi pro konečné spotřebitele?

Může. Proto by se měla zpřísnit pravidla pro smluvní podmínky mezi dodavateli a domácnostmi. Pomoci by mohly alespoň z části standardizované smlouvy nebo obchodní podmínky, které by museli dodavatelé pro domácnosti používat.

Sdružené nákupy hrají o slevy

E15: Alternativou k přímým smlouvám s dodavateli jsou takzvané sdružené nákupy, kdy se domácnosti přidají k nějakému velkému odběrateli a díky množstevní slevě se tak dostanou k lepší ceně za energie. Jak se domácnost k takovému obchodu může dostat?

Domácnosti se o něm dozvědí od města nebo firmy, které potřebují energii pro sebe nakoupit. Ty sdělí domácnostem, s jakou úsporou mohou počítat, pokud půjdou do tendru s nimi. Město nebo firma funguje jako ten, kdo celou transakci zaštiťuje. Administrativu většinou zařizuje najatá poradenská společnost. Ta se postará o revizi smluv domácností, o jejich výpovědi a uzavření smluv nových stejně jako o výběr dodavatele.

E15: Kolik může domácnost takovým nákupem ušetřit peněz?

Poslední sdružený nákup jsme organizovali na konci loňského prosince. U elektřiny jsme u domácností dosáhli průměrné úspory oproti ceníku dominantního dodavatele na rok 2013 ve výši zhruba 15 procent. U zemního plynu jsme tuto transakci zařizovali letos v únoru. Tam se úspora dostala až na 33 procent. Domácnosti, které plynem topí, tím ušetřily až patnáct tisíc korun za rok.

E15: Jaká rizika z takového obchodu pro domácnosti plynou?

Představte si třeba velkého firemního spotřebitele energie. Dodavatel ocení nabídku pro tohoto zákazníka plus dodávku pro domácnosti. Ta firma zkrachuje, obchodník má ale balík nakoupené elektřiny, kterou nemá komu dodat. Pokud by se to stalo obchodníkovi u více větších odběratelů, mohlo by ho to položit. Domácnosti by pak byly bez dodavatele energie. Ale větší rizika než pro domácnosti ze sdružených nákupů plynou spíše pro obchodníky, kteří si musí být jistí, že tendr byl transparentní a riziko krachu dominantního odběratele je minimální.

E15: S obchodníkem se uzavírá jediná smlouva za všechny odběratele, nebo domácnosti uzavírají vlastní smlouvy?

Domácnosti a velký odběratel vystupují samostatně. Společný je jen objem nakupované elektřiny.

Ondřej Grohar (36)

Vystudoval VŠB – Technickou univerzitu v Ostravě, fakultu ekonomickou, studijní program Ekonomika a management. V letech 2003 až 2007 pracoval ve společnosti ČEZ Prodej. V období 2007 až 2008 zastával funkci ředitele prodeje a jednatele společnosti ČEZ Slovensko. Od roku 2009 je jednatelem společnosti Ensytra, která se zabývá poradenstvím v oblasti optimalizace nákladů za dodávku elektřiny a zemního plynu. Je předsedou Burzovní komory Komoditní burzy Profit.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!