Paul Yianni: Pomáhá nám silný dolar a nízké náklady | E15.cz

Paul Yianni: Pomáhá nám silný dolar a nízké náklady

Paul Yianni: Pomáhá nám silný dolar a nízké náklady
Paul Yianni
• 
ZDROJ: E15 Michael Tomeš

Jan Žižka

Nechybělo mnoho a tradiční ústecká chemička Spolchemie, tedy Spolek pro chemickou a hutní výrobu, mohla během krize zkrachovat. Současný anglický šéf Spolchemie Paul Yianni, který vystřídal známého krizového manažera Françoise Vleugelse, nyní hodně sází na výrobu pryskyřic. Právě tento byznys začal Yianni v Ústí nad Labem řídit už v roce 2004, kdy přešel do Spolchemie z nadnárodního gigantu Shell.

*E15: Váš předchůdce François Vleugels nám před časem řekl, že Spolchemie byla během krize na pokraji bankrotu. Jste si jisti, že už vám nic podobného nehrozí?

Skutečně jsme byli velmi silně zasaženi globální finanční krizí stejně jako mnoho dalších chemických společností. Ale už jsme se zotavili. Tento rok bude pro spolek dokonce historicky rekordní. Už v prvním pololetí jsme měli absolutně rekordní tržby, které dosáhly necelých tří miliard korun a rekordní byl i provozní zisk EBITDA. Ten se proti loňsku zvýšil o 77 procent na 388 milionů.

*E15: Ale stav světové ekonomiky nevypadá příliš růžově. Co když se krize vrátí? Budete zase bojovat o přežití?

Ne. Společnost je teď poměrně silná, máme nízké náklady a velmi dobrou tržní pozici v některých produktových řadách. Samozřejmě že určité zpomalení růstu registrujeme. Během léta někteří zákazníci přestali nakupovat naše produkty a využívali zásob. Když jim ale došly zásoby, v září se k nám zase vrátili. Druhá polovina roku bude o něco slabší než první, ale pořád je to pro nás rekordní rok. Tím samozřejmě netvrdím, že pokud přijde další recese, nijak by nás to nezasáhlo.

*E15: Pokud vím, v minulých letech jste museli omezit velikost firmy, zbavit se některých provozů?

Ano, týkalo se to některých ztrátových produktů. Ale našeho základního byznysu, kterým jsou především pryskyřice, se to nijak nedotklo.

*E15: To však také znamená menší diverzifikaci vaší výroby. Není to riskantní?

Máme sice méně produktů, ale jsme aktivní na mnoha různých trzích včetně automobilového průmyslu, potravinářství, biopaliv, stavebnictví, ale třeba i větrné energie, která dnes roste obzvlášť rychlým tempem. Více než 90 procent naší produkce jde na export, především do Německa.

*E15: Ani s německou ekonomikou to nevypadá nejlépe…

Jsou takové náznaky, ale my jsme je přímo nezaznamenali. Na druhé straně máme výhodu, že v posledních týdnech významně posílil dolar vůči euru. Díky silnému dolaru je pro nás mnohem jednodušší exportovat do oblastí, v nichž se obchoduje v dolarech – například do Indie, Jižní Ameriky, na Blízký východ. A právě tyto oblasti zaznamenávají rychlý hospodářský růst.

*E15: Kdyby se zprávy o potížích německé ekonomiky potvrdily, byla by to tedy pro vás velká rána?

Naše situace je dnes jiná, než byla během minulé krize. Museli jsme v té době zaplatit hodně peněz bankám, potýkali jsme se s nedostatkem likvidity. To byl náš hlavní problém, nikoli samotný byznys. V hlavních produktových řadách patříme mezi evropskou špičku a máme mnohem nižší náklady než naši evropští konkurenti. Jsme totiž na trhu kratší dobu, máme relativně nové technologie.

*E15: Poměrně dost vašich konkurentů během minulé krize z trhu zmizelo…

Přesně tak. Krize za prvé donutila společnosti snížit náklady, my jsme je snížili poměrně dramaticky. A za druhé z trhu zmizeli slabší konkurenti. To znamená, že v určitých oblastech se Evropa potýká s chybějícími kapacitami a je tu dokonce nedostatek některých produktů na trhu – i vzhledem k tomu, že dolar posiluje a dovoz do Evropy se nevyplácí. I proto považuji naši pozici za silnou, i když neříkám, že by se nám problémy vyhnuly.

Banky by nás měly vnímat lépe

*E15: Váš dluh vůči bankám byl na konci minulého roku 2,7 miliardy korun. Kolik je to teď ?

V první polovině letošního roku jsme splatili více než 200 milionů korun, tedy téměř deset procent. Splácíme rychle, tento rok jsme zatím spokojeni.

*E15: Banky jsou také spokojeny?

To byste se jich musel zeptat, já se mohu pouze domnívat na základě našich výsledků a splátek, které jsou významné. Jsme stále ve správě takzvaného workout oddělení (banky tedy hodnotí pohledávky za Spolchemií jako rizikové – pozn. aut.), což je z mého pohledu nešťastné. Pracujeme na tom, abychom se ve vztahu s bankami vrátili k normálním podmínkám, tedy opustili oddělení workout a přesunuli se do standardního korporátního oddělení.

*E15: Banky tedy stále mají obavy…

Myslím, že je to komplikovanější. Osobně jsem přesvědčen, že tu už není žádný důvod, proč bychom měli být v problémové přihrádce bank. Doufám, že to tak bude jen do konce roku. Být v této situaci je pro nás poměrně drahé, protože například nemůžeme získat úvěr od našich dodavatelů. Kdybychom byli v normální situaci, mohli bychom tento rekordní rok daleko lépe zužitkovat, což by bylo výhodné i pro věřitelské banky.

Šel bych třeba rybařit

*E15: Spory ohledně vlastnictví skupiny Via Chem Group, jejíž jste součástí, pokračují. Může to mít negativní následky pro vaši společnost?

Vztahy mezi akcionáři jsou čistě jejich záležitostí. Firmu řídí management. Jako generální ředitel a předseda představenstva mám řízení společnosti na starosti, jsem za ně právně odpovědný. Pokud bych vnímal jakýkoli negativní tlak, šel bych dělat něco jiného. Třeba rybařit.

*E15: Ale s akcionáři byste měl mít dobré vztahy.

Samozřejmě s nimi mám dobré vztahy. Dokud budeme vydělávat a výsledky našeho byznysu budou tak dobré jako nyní, nevidím žádný důvod, proč by měl kdokoli do řízení firmy zasahovat.

*E15: Vezměme si však komplikovanou situaci akcionářů vaší skupiny – na jedné straně Petr Sisák, na druhé straně Miroslav Babej-Kmec. Myslíte, že jsou s vámi spokojeni oba?

I tady platí, že byste se musel zeptat jich. Můj job je zajistit, abychom dál vydělávali peníze. A cítím odpovědnost vůči všem zainteresovaným stranám – stakeholders. Kromě akcionářů mezi ně patří také osm set zaměstnanců, bankovní věřitelé, zákazníci, dodavatelé, město Ústí nad Labem, kde jsme největším soukromým zaměstnavatelem. Jsme také důležitým exportérem, za první pololetí dosáhl náš vývoz 2,5 miliardy korun. Podle dostupných údajů jsme mezi pětadvaceti největšími exportéry v zemi, takže jsme docela důležitá firma i pro stát.

*E15: Setuza, která je součástí stejné skupiny, se teď prodává. Nebudou chtít vaši vlastníci prodat i Spolchemii?

To opravdu nemohu komentovat. To je čistě záležitost vlastníků. Osobně si myslím, že na prodej je všechno, pokud je cena dost vysoká.

Paul YianniPaul YianniAutor: E15 Michael Tomeš

*E15: Jak jste se vlastně ocitl v Česku?

Pracoval jsem pro společnost Shell Chemical, naposledy v Rotterdamu. Ale předtím jsem žil v mnoha různých zemích. Můj syn chodil do sedmi škol v šesti zemích. Spolek byl naším zákazníkem, nakupovali naše produkty. A když Spolchemie v roce 2004 vytvořila společný podnik s japonskou společností DIC, zeptali se mě, zda bych ten byznys nechtěl vést. Byl jsem připraven na dobrodružství, takže jsem tuto nabídku přijal.

*E15: Nechystáte zase odjezd do nějaké další země?

Nemám plány nikam odjet. Česky sice mluvím špatně, ale jsem velký čechofil, miluji tuto zemi i společnost. Velmi si to tady užívám. Miluji staré české filmy, ty jsou moje nejoblíbenější. Rád tady rybařím, Češi jsou v tomto oboru světoznámí svým specifickým způsobem muškaření.

Snižování emisí je naše příležitost

*E15: Ve vašem odvětví zaznívá hodně kritiky vůči evropské regulaci. Komplikuje vám život?

Pokud jde o naši firmu, splňujeme veškeré požadavky, nemáme s tím problém. V mnoha případech je tato regulace spíše byznysovou příležitostí. Vyrábíme pryskyřice unikátním způsobem, který je šetrný vůči životnímu prostředí. Jsme v tomto smyslu globálním lídrem. Celý trend snižování uhlíkových emisí je podle mne významnou byznysovou příležitostí, je na něm možné vydělat.

*E15: V konkurenci celé Evropy se zbytkem světa to však zvyšuje náklady firem z našeho kontinentu…

Environmentální dumping je samozřejmě nepříjemný, i když nás přímo tak dramaticky nepostihuje. Ale skutečný problém je třeba vidět v samotném znečišťování prostředí. Ani v Číně není průmysl s vysokými emisemi dlouhodobě udržitelný. Mají tam velké problémy, některé továrny museli po inspekci zavřít. To Číňanům uškodilo v jejich byznysu, snížila se jejich reputace. A pro evropský průmysl je důležité, aby se odlišoval lepšími službami, diferencovanějšími produkty.

*E15: Jste asi méně závislí na ropě – a tedy i na její ceně – než jiné společnosti. Je to vaše výhoda?

Jsme chemická společnost, využíváme energii, vyrábíme také agrochemické produkty, takže cena ropy na nás samozřejmě dopad má. Ale také využíváme přírodní suroviny, vyrábíme přírodní alkydové pryskyřice. To je pro nás velmi významný byznys, na kterém úzce spolupracujeme s japonskou DIC. A pokud jde o epoxidové pryskyřice, což je naše hlavní produktová řada, využíváme rostlinný glycerin. Pro tyto přírodní produkty platí, že čím vyšší je cena ropy, tím lépe. Tím se totiž také zvyšuje cenový rozdíl mezi námi a konkurenty. Opravdu platí, že nejsme na ropě tak závislí.

*E15: Co si myslíte o vizi, že celé odvětví postupně přejde od ropy právě k přírodním produktům, syntetické biologii?

Nejsem expert, ale manažer společnosti, zkoumám tedy byznysové příležitosti. Vycházíme z toho, že se budou stále více prosazovat produkty, které jsou šetrné vůči životnímu prostředí. Bude ale trvat hodně dlouho, než se podaří nahradit ropu. V dohledné době to ještě nebude.

*E15: Hnutí Greenpeace odhalilo škodlivé látky v řece Bílině u staré výpusti Spolchemie. O co přesně jde?

Ty zprávy jsme samozřejmě také četli, ale nemáme žádné podrobnosti. Technologie jsou dnes tak dokonalé, že můžete najít malá množství čehokoli víceméně kdekoli. Mohou to být třeba látky staré padesát let. Třeba DDT, o kterém se v této souvislosti mluvilo, se už nevyrábí třicet nebo čtyřicet let. V minulosti mělo Ústí nad Labem vážné problémy kvůli nedostatečné regulaci. V současnosti máme velmi přísné kontroly, co z chemičky vypouštíme přímo do městské čistírny, dodržujeme všechna pravidla, máme velmi sofistikovaný čisticí systém vzduchu i vody.

*E15: Teď budete čekat na výsledky šetření České inspekce životního prostředí?

Jsme s nimi v kontaktu. Ať už budou výsledky šetření jakékoli, přijmeme odpovídající opatření. Jsme však přesvědčeni, že jsme nijak nepochybili.

*E15: Čelíte kritice kvůli tomu, že v jednom z vašich provozů používáte rtuť…

*E15: Jaký je tedy realistický scénář?

Plánujeme, že začneme v tomto roce. Stavba může trvat dva tři roky. Do značné míry je to ale mimo kontrolu Spolchemie, závisí to na naší schopnosti půjčit si peníze, a tedy na našich finančních partnerech – bankách. Ale musím dodat, že emise rtuti jsou minimální, téměř nulové. Podle evropské směrnice je nutné uzavřít veškeré provozy, které využívají rtuť, do roku 2020 a my to určitě stihneme dříve.

*E15: Společně s manželkou jste se přestěhovali z Ústí do Prahy. Má to nějakou souvislost se stavem životního prostředí v Ústí?

Vůbec ne. Životní prostředí v Ústí je dnes perfektní. Minulý měsíc se tam běžel půlmaraton a trať vedla dva kilometry přímo přes naši chemičku.

*E15: Nikdo se nebál?

Nikdo se nebál, nikomu nebylo špatně, byla to perfektní událost. Bylo to poprvé na světě, co trať půlmaratonu mířila přes aktivní chemickou továrnu. Byli jsme rádi, že to můžeme organizátorům půlmaratonu umožnit, nemáme co skrývat. Se životním prostředím v Ústí není vůbec žádný problém. Je to samozřejmě průmyslové město, ale na to bychom měli být hrdí. Přestěhovali jsme se kvůli něčemu jinému – moje žena nemluví česky a v Ústí nežije moc cizinců. Tohle je v Praze úplně jiné.

Paul Yianni (53)

Získal doktorát v oboru chemie na britské Reading University, později se stal profesorem ve francouzském Bordeaux. Ve společnosti Shell začínal v Londýně v roce 1987, pak přešel do Belgie jako šéf výzkumu a vývoje divize pryskyřic. Díky práci pro Shell působil také například v Hongkongu a v Nizozemsku. Od roku 2004 byl ředitelem divize Spolchemie pro výrobu pryskyřic, od letošního ledna je generálním ředitelem Spolku. Je ženatý, má tři děti. Mezi jeho koníčky patří muškaření, cyklistika, běh a studium češtiny. Je milovníkem českých filmů jako Marečku, podejte mi pero, Pelíšky a Jára Cimrman ležící spící.

Čtete rádi E15.cz? Dejte nám hlas ve finále ankety českého internetu

v kategorii zpravodajství.

Autor: Jan Žižka
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!