Pavel Kučera: Když je rum pančovaný kvalitně, nedá se to poznat | E15.cz

Pavel Kučera: Když je rum pančovaný kvalitně, nedá se to poznat

Pavel Kučera: Když je rum pančovaný kvalitně, nedá se to poznat
Pavel Kučera
• 
ZDROJ: E15, Robert Zlatohlávek
7. října 2011 • 07:33
Dušan Kütner
Podíl nelegální výroby lihovin v Česku činí dlouhodobě zhruba 20 až 25 procent, loni po zvýšení spotřební daně z lihovin se část nelegálních výrobců ještě více aktivizovala. „To pociťují zejména malí výrobci, kteří nemají tolik možností bránit falšování svých lahví a etiket jako ti největší,“ říká v rozhovoru pro deník E15 Pavel Kučera, předseda Sdružení výrobců lihovin, jehož členy jsou právě menší lokální producenti tuzemáku, vodky či peprmintky.

* E15: Proč na nelegální výrobu více doplácejí menší producenti lihovin?

Velcí výrobci mají prostředky, aby si své výrobky lépe zabezpečili – mají své lahve, dražší etikety, různé návleky na lahve. To jsou všechno drahé věci, hlavně lahve, a ty si malý výrobce dovolit nemůže. Malým výrobcům proto dělá větší problém zabezpečit si výrobky tak, aby nelegální producenti jejich produkty nepančovali.

* E15: U vás je tedy podíl nelegální výroby vyšší?

Naše výrobky se pančují více, kdežto například Božkov asi moc ne. Jednak mají své detektivy, jednak mají své výrobky více zabezpečeny. Pro nelegální výrobce je jednodušší koupit si obyčejnou lahev kdekoli ve velkoobchodě, protože lahve malých výrobců jsou obyčejné, standardní, vyráběné v milionových i větších množstvích. Etikety jsou také obyčejnější, takže jsou schopni si je někde nechat natisknout.

* E15: Dají se vyčíslit škody pro malé výrobce?

To nemáme vyčíslené. Ale určitě to budou ročně miliony korun.

* E15: Objevily se při výrobě nelegálního alkoholu nějaké nové postupy?

Nelegální výrobci se přizpůsobují tomu, co je v legislativě. Donedávna byl problémem polský líh, který bylo ještě do začátku letošního roku povoleno denaturovat dvěma gramy bitrexu. Tím se takový líh ztratil z evidence, deklarovali ho jako nějaké rozpouštědlo nebo lihový čistič, vezlo se to mimo evidenci celní správy jako denaturované a pak to skončilo v nějaké garáži. Tam to „vyčistili“ nějakým savem, které překryje bitrex – neboť ten je velmi hořký –, a pak se to dalo použít na výrobu, aniž by to neodborník poznal. Odborník ano. Ale v lihovinách s přísadou chuťových trestí, jako jsou tuzemák nebo peprmintka, tam se to poznat nedalo.

Pavel KučeraPavel KučeraAutor: E15, Robert Zlatohlávek

* E15: Tuzemští výrobci tlačili na polskou stranu, aby přijala legislativu, která kontrolu lihu zpřísní. Jak to dopadlo?

Tlak byl i ze strany celní správy a dalších zemí, to nebyl jen problém Česka. V Polsku ale dlouho vzdorovali, zřejmě kvůli tlaku jejich lihovarníků, změnili to až na začátku letošního roku. Bitrexu musí být více a také se do něj nyní musí přidávat isopropylalkohol. Poté přijali ještě jednu novelu, která od srpna poměr isopropylalkoholu ještě zvýraznila. Ale když je isopropylalkohol kvalitní, stejně se nedá poznat. Bitrex překryli savem a isopropylalkohol chuťově poznat nebyl. Isopropylalkohol je samozřejmě jedovatý, ale chuťově, zejména v lihovinách s tresťmi, poznat není.

* E15: Dovoz denaturovaného lihu z Polska poté ustal?

Co máme informace, z Polska se už nic nevozí, zejména poté, co zakázali tu mírnější denaturaci. Nelegální výrobci jinak nemají šanci se k čistému lihu dostat, lihovary jsou všude ve světě docela hodně hlídány. Na konci roku se uskutečnila akce, při které celníci objevili dokonce líh denaturovaný ajatinem odkudsi ze Slovenska. Výrobci se prostě snaží najít něco, co by se dalo vyčistit. Byť ne dokonale, ale aby se to alespoň dalo použít do výrobků, do nichž se přidávají další látky, cukr, tresti a další. Stále se snaží něco vymyslet, legislativa pak reaguje na něco, co oni vymyslí. To je ale všude.

* E15: Odkud tedy nyní do Česka denaturovaný líh pro nelegální výrobu chodí, když ne z Polska?

Teď máme podezření, že se vozí maďarský. Ze západních zemí jej bude těžko někdo dovážet, to spíše z postkomunistických. V Německu je v podstatě monopol. V Česku nepředpokládám, že by něco z nějakého lihovaru uniklo.

* E15: Které lihoviny se nejvíce pančují? Levné, či drahé?

Nevyhýbá se to ani těm drahým. Máme informace, že se pančuje i metaxa či whisky. Ale není to nijak velké množství, je to dané tím, co se dá prodat. A nejvíce se dá prodat obyčejných lihovin, jako je meruňka, vodka, tuzemák, peprmintka. Většinou se prodávají v lahvích. Že by někdo něco vozil v barelu, to se moc nestává. Vše, co celní správa zachytí, tak jsou téměř ze sta procent výrobky z denaturovaného lihu. A pokud mají kolky, jsou falešné nebo odlepené, kdesi posbírané, poslepované a použité podruhé. Ale většinou jsou to falešné kolky.

* E15: Je údajně poloviční pravděpodobnost, že když jde člověk do restaurace „páté či šesté cenové skupiny“, nalijí mu tam pančovaný alkohol?

Majitel hospody se zajímá hlavně o cenu. A jestli je to nějaká „čtyřka“, je lidem vcelku jedno, jestli pijí rum kvalitní, či nekvalitní. Tam si to asi i pokoutně koupí. Konzumenta pak ráno bolí hlava, myslí si, to má na svědomí rum míchaný s pivem, a netuší, že s tím rumem vypil třeba i bitrex a isopropylalkohol. V supermarketu totiž asi těžko koupíte pančovaný alkohol, jsou to spíše stánky a pohostinská zařízení nižší cenové skupiny.

Pavel KučeraPavel KučeraAutor: E15, Robert Zlatohlávek

* E15: Jak je na tom Česko ve srovnání s okolními zeměmi? Je tam podíl nelegální výroby vyšší?

Co víme, tak v Polsku je to ještě horší. Tam se začala vyrábět i řada zařízení na odstranění denaturačních složek, která pak přicházela k nám. Možná i proto v Polsku ta právní úprava tak dlouho trvala, zřejmě kvůli tlaku tamní lobby, protože lihovary z toho žily.

* E15: Jak se u menších výrobců projevují rostoucí ceny vstupních surovin, hlavně cukru a lihu?

Letos ceny stouply meziročně asi o 20 procent. Uvidíme, jak to bude nyní na podzim, jaká bude úroda. Ale zdražuje se i elektřina.

* E15: Na jaře jste říkal, že drobní výrobci budou muset zdražit. Stalo se?

Všichni se snaží ceny zvednout. Je to ale v řádu procent, protože více by trh neunesl.

* E15: Stock a některé další velké likérky začaly kvůli vyšším cenám vstupních surovin snižovat obsah alkoholu u některých výrobků. Je to cesta, kterou se vydali i členové vašeho sdružení?

Spíše přidávají do svého portfolia výrobek, který se nejmenuje tuzemák – protože ten musí mít podle zákona minimálně 37,5 procenta alkoholu –, ale vymyslí nějaký další výrobek, který má 35 procent, a nazvou jej jinak. Složením je to třeba tuzemák, ale jmenuje se jinak. Proto se také v poslední době vyrojily míchané nápoje známé z dřívějška, čert a podobně, protože mají jen 30 „voltů“.

* E15: Jak vidíte příští rok, zlepší se situace na trhu?

Zatím žádný optimismus není. Proto se čím dál více snažíme bojovat s nelegální výrobou. Je to ale spíše otázka celní správy. Občas máme pocit, že se chová podobně jako policie, pro kterou je jednodušší měřit na konci obce rychlost než chytat piráty silnic na dálnici. Celníci chodí po obchodech a kontrolují, jestli drží kolky. Přitom jim pod okny jezdí cisterny lihu.

* E15: U pivovarů se menší chtějí odlišovat od těch největších průmyslových tím, že vyrábějí speciály, silnější piva, ochucená, stouty. Chtějí se něčím odlišovat i malé likérky?

Až na výjimky všechny vyrábějí spotřební lihoviny jako vodku, tuzemák, peprmintku a meruňku. K tomu mají nějaký vlastní speciální výrobek, karpatskou hořkou nebo něco jiného, pro který mají vlastní recepturu. Ale pro žádného výrobce to není stěžejní produkt. Konzumní lihoviny sice vyrábějí s korunovým ziskem, na speciálu mají asi více, ale není to hlavní produkt.

* E15: Nostalgii jako u předlistopadových televizních seriálů, které vysílá už snad každá celoplošná televize, nevidíte? Že by se lidé vraceli k předlistopadovým značkám či výrobkům, k „zelené“ či jiným?

Zelená se pije pořád. Vrátil se čert (griotka s rumem – pozn. aut.) či námořník, ale to je spíš proto, že hledají jiný název pro lihovinu slabší než tuzemák, který musí mít 37,5 procenta alkoholu. Meruňka, vodka, tuzemák, to je také stále standardní. A lidé, co pijí whisky či jiný zahraniční alkohol, pijí stále skotskou nebo irskou, beefeatera nebo koňak. Těžko si někdo něco takového koupí od výrobce „made in likérka pod věží“.

* E15: Proč vlastně vaše Sdružení výrobců lihovin vzniklo? Velká asociace – Unie výrobců a distributorů lihovin – vás nechtěla?

Pavel Kučera (43) Absolvent Ekonomické fakulty Vysoké školy báňské v Ostravě (1992). Od roku 1995 působí jako daňový poradce, od roku 2002 jako auditor. Předsedou Sdružení výrobců lihovin je od jeho založení v roce 2009

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!