Pavel Racocha: Zákon motivuje penzijní fondy k byznysu na úkor klientů

Rozhovor

Zpackaná důchodová reforma vzala Čechům chuť spořit na stáří. Byznys penzijních fondů se zastavil a vyčkává na okamžik, až se lidé srovnají s poselstvím frašky jménem druhý pilíř. Penzijní spoření neláká kupce ani prodejce a fondům sevřeným v kleštích regulace se uzavírají cesty k výnosným investicím. „Nemyslím si, že by se podařilo do konce funkčního období této vlády připravit nějakou zevrubnou penzijní reformu,“ soudí šéf Penzijní společnosti Komerční banky Pavel Racocha.

 Pavel Racocha
17.6.2015 6:38   |  

E15: Nedávno udělala vláda tečku za druhým pilířem důchodové reformy. Jaký je váš účet za tento projekt?

Účet je možné vyjádřit dvěma způsoby. Jednak náklady, které naše penzijní společnost vynaložila na zřízení a rušení systému, což u nás jde do desítek milionů korun. Druhý a hlavní problém je ale ve ztrátě důvěry veřejnosti. Ve druhém pilíři měli lidé zvažovat, zda do něho vstoupí nevratně. Jenže po dvou letech přišla nová vláda a všechno je jinak. Spoření na penzi je přitom záležitost na desetiletí dopředu.

Jak může něco získat důvěru, když se to každé dva tři roky mění? Náklad všech penzijních společností můžeme počítat v řádu několika set milionů korun, ale důvěra v jakoukoli další i třeba rozumnější penzijní reformu je pryč a bude se znovu budovat velmi obtížně.

E15: Je vůbec možné přijít vbrzku s další reformou nebo je nutné nechat veřejnost na nějakou dobu oddychnout, zapomenout na nezdar druhého pilíře?

Od roku 2012 se o spoření na penzi mluví vesměs jen negativně. Nejdřív to byla připravovaná Nečasova reforma, kterou torpédovaly opoziční strany. Poté, co se dostaly k moci, tak se mluví o jejím zrušení. Nově ministr Babiš navíc prohlásil, že do konce června přijde se svou vlastní reformou penzijního systému, o které zatím ani jeho koaliční partneři, ani aparát ministerstva financí nic neslyšeli. Myslím si, že obyčejný člověk to pochopí tak, že nemůže spoléhat na dlouhodobou stabilitu takového prostředí a měl by se postarat sám o sebe.

E15: Jak vnímáte důchodovou komisi? Běžný člověk si může říci, že jde o akademickou diskuzi, kde padá lavina protichůdných argumentů a výsledek žádný.

Komise jistě nějaký význam má, projednala třeba řadu parametrických změn pro spoření ve třetím pilíři. V poslední době se v ní ale řeší spíše obecnější problémy bez konkrétních závěrů. Nemyslím si, že by z této komise vzešla nějaká celková reforma, navíc přijatelná napříč politickým spektrem. Demografický vývoj je však neúprosný a reforma je nutná.

Silné privátní spoření na penzi tahle země potřebuje. Na 99 procent lidí odcházejících do důchodu je plně závislých na státu, na průběžném systému

E15: Kdo tedy reformu udělá, na čí bedra toto těžké břímě padne?

Nějaká budoucí vláda, tahle to zřejmě nebude. Nemyslím si, že by se podařilo do konce funkčního období této vlády připravit nějakou zevrubnou a funkční penzijní reformu.

E15: Jak se na práci komise podílejí penzijní fondy?

Komise má řadu členů včetně České ligy žen nebo Rady seniorů, ale Asociace penzijních společností je přizvávána jako host bez hlasovacího práva. Takže tam můžeme odprezentovat naše náměty, ale nejsme hlasujícími členy komise.

E15: S výplatou peněz z druhého pilíře se má začít až koncem příštího roku. Co s těmi penězi do té doby bude, fondy měly přece zainvestováno.

Některé společnosti vůbec neinvestovaly, přestože fondy byly třeba označeny jako dynamické, peníze zůstaly na bankovních účtech. My jsme investovali, ale v současnosti pomalu investice zkonzervativňujeme tak, abychom měli zhruba v polovině příštího roku peníze připravené v hotovosti.

E15: Takže účastník ztratil zhruba dva roky, během nichž fondy investovaly do méně výnosných aktiv nebo držely účastnické příspěvky v hotovosti?

Ano, je to tak.

E15: Byl podle vás druhý pilíř dobrý nápad?

Něco jako druhý pilíř, respektive nějakou silnou část privátního spoření na penzi tahle země potřebuje. Na 99 procent všech lidí odcházejících do penze je plně závislých na státu, na průběžném systému. Lidé nemají úspory, nemají majetek, ze kterého by se dalo žít nebo alespoň přispívat ke státnímu důchodu. Když odejdete do penze, tak přitom ztratíte až dvě třetiny příjmů a další zdroj příjmů neexistuje.

E15: Kdybyste teď mohl udělat penzijní reformu, co byste udělal, jak byste ji postavil?

Dokážu si představit, že by se velmi silně podporovalo dlouhodobé soukromé spoření mimo první pilíř. Možná nejlepší by byla určitá forma povinného spoření, ale hlavně by se systém neměl měnit každý rok, pět nebo deset let, aby se vžilo, že to patří ke kultuře dávat si peníze stranou. Lze totiž předpokládat, že státní důchody budou ve vztahu k průměrné mzdě nebo úrovni životních nákladů v budoucnu nižší než teď.

E15: Když se dívám na televizi, o penzijním spoření není během reklam ani vidu ani slechu. Je byznys na mrtvém bodě?

Prodáváme výrazně méně než přede dvěma lety. Spoření na penzi se neprodává, jelikož vládly nepříznivá atmosféra a zmatek mezi občany, co jednotlivé pilíře znamenají. Druhá věc jsou provize za prodej penzijních produktů. V současnosti je to 3,5 procenta průměrné mzdy, to je kolem 860 korun. Externí prodejní sítě za těchto podmínek nemají zájem, navíc už nejde o jednoduchý produkt. Loni jsme prodali 27 tisíc smluv na třetí pilíř, letos očekávám, že čísla budou zhruba stejná. Pro příští rok čekám lepší časy.

E15: A pro vás není zajímavé snažit se o 18leté mladé klienty, kteří si nespoří, není to obrovský trh?

Je to pro nás zajímavé a bylo by to i pro ně, jenže v tomhle věku mají potenciální klienti jiné starosti než spořit si na důchod. Ideální cílová kategorie je tak pro nás asi třicátníci a výš.

E15: Ale třicátníci jsou také velký trh, ty také nehodláte oslovit?

Ten produkt má poškozenou pověst a nikdo ho navíc nebude prodávat, protože my za to nesmíme adekvátně zaplatit. Pro pravidelné investice přesto na trhu neexistuje srovnatelně výhodný produkt, jako je doplňkové penzijní spoření.

E15: Největší balík peněz je v transformovaném fondu. Jeho výnosy ale v posledních letech klesají.

Investice v transformovaném fondu jsou specifické a liší se od účastnických fondů. Hlavním omezením je garance každoročního nezáporného výnosu. Takže musíme investovat velice konzervativně, zejména do českých státních dluhopisů, jejichž výnos stále klesá. Nové prostředky z maturujících dluhopisů investujeme do nových cenných papírů, které nesou třeba čtvrt procenta, takže je logické, že výnos se postupně snižuje, proto hledáme i alternativní investice.

E15: Je těžší investovat jako penzijní fond než třeba před krizí?

Je, protože v situaci, kdy jsou úrokové sazby blízko nule, tak všichni správci aktiv po celém světě hledají jakýkoli slušný výnos. Takže může dojít k tomu, že některá aktiva mohou být nadhodnocena. Každá doba má ale své problémy. Tři čtvrtiny portfolia nicméně držíme v bezpečných vládních bondech.

E15: Existuje něco takového?

České bondy. Průměrný výnos je v našich fondech vyšší, než jsou současné tržní sazby, protože máme hodně investic s vyššími výnosy z minulosti. Zároveň více investujeme do korporátních bondů a do akcií s tím, že by nám to mělo přinést dodatečný výnos k té jistotě vládních papírů.

E15: Pouštíte se na pole neprobádaná?

Letos jsme víc zainvestovali v Severní Americe, máme investice v Polsku, v Itálii, Turecku, ve Francii, v podstatě v celé Evropě.

E15: Mění se nějak trendy investování penzijních fondů?

České penzijní fondy jsou v porovnání se zbytkem světa neuvěřitelně přeregulované. Máme hodně omezení na distribuční i investiční straně a není to porovnatelné nejen s penzijními společnostmi v zahraničí, ale ani s jinými součástmi českého finančního trhu jako třeba s podílovými fondy.

E15: A co vás na regulaci investic nejvíc pálí?

Povinná garance nezáporného každoročního výnosu v Transformovaném fondu. Také v situaci, kdy je oddělen majetek fondu a klientů a náklady jsou placeny z prostředků penzijních společností a nikoli z nákladů jednotlivých fondů, tak není důvod dále omezovat možnost investic. Veškeré výnosy z aktiv jdou do výnosů fondu, naopak veškeré náklady platí penzijní společnost, takže v tom systému je podivně nastavená motivace. Zákonodárce nás fakticky nutí k tomu, abychom nakupovali nikoli to, co je pro klienta nejvýnosnější, ale to, co je pro nás nejlevnější.

E15: Liší se regulace v okolních zemích, funguje ten systém v něčem jinak?

Například ve Skandinávii jsou fondy spravované státem, ale liší se svou dynamičností, některé z fondů s vysokým podílem akcií loni vynesly i hodně přes deset procent, řada lidí ale u nás stále považuje akcie za sprosté slovo.

E15: Jak se liší výnosy, které generují penzijní fondy v zahraničí, dá se to nějak srovnat? Je tam cítit ta naše zkostnatělá regulace?

Bez garance nezáporného výnosu bychom byli výše, místo 1,5 procenta bychom byli v současných podmínkách minimálně na dvojnásobku.

E15: Nakolik je současný penzijní systém udržitelný? Kdy přijde bod zlomu?

Kolem roku 2050 bude jeden pracující na jednoho nepracujícího. Kdyby mělo zůstat vše tak, jak funguje dneska, tak by se měl zdvojnásobit odvod do důchodového systému, což je samozřejmě nereálné. Takže vývoj půjde tím směrem, že podíl státních penzí se bude snižovat až k nějaké zhruba rovné dávce, první pilíř by mohl plnit funkci čehosi jako minimální penze, ale to se může udělat až v situaci, kdy bude existovat druhý kanál úspor.

Pavel Racocha (53)
Absolvent Vysoké školy ekonomické v Praze, Fakulty řízení, a Kolumbijské univerzity v New Yorku, oboru řízení hospodářské politiky. Do Komerční banky nastoupil v roce 2005 jako výkonný ředitel pro interní audit. Od roku 2010 zastával také pozici manažera auditu Société Générale pro střední Evropu. Před příchodem do Komerční banky působil mnoho let v České národní bance, mezi léty 1999 až 2005 jako člen bankovní rady. V letech 1996 až 1997 pracoval pro Světovou banku ve Washingtonu. Pavel Racocha je ženatý a má dva dospívající syny.

Čtěte také:

Důchodová komise navrhla vládě osm změn penzijního systému

Důchodová komise: druhý pilíř by měl skončit

Jaroslav Bukovský Autor: Jaroslav Bukovský redaktor deníku E15

Komentáře

Čtěte také

Prodej firem v Česku vázne, světový tisk peněz žene ceny nahoru

Prodej firem v Česku vázne, světový tisk peněz žene ceny nahoru

Měnová politika centrálních bank založená na vypouštění stále nových a nových peněz do oběhu vede k růstu cen firem. Jejich nákupy pak drhnou. Velké transakce s podniky začínají… více

Komerční prezentace

E15news

Zpravodajství do e-mailové schránky.

Mobilní web