Pavel Szobi: Inovace byly pro československé podniky noční můrou | E15.cz

Pavel Szobi: Inovace byly pro československé podniky noční můrou

Pavel Szobi: Inovace byly pro československé podniky noční můrou
Pavel Szobi
• 
ZDROJ: čtk
6. května 2015 • 08:18
Československá ekonomika patřila po válce k tahounům východního bloku. Členství v Radě vzájemné hospodářské pomoci, jejíž chod byl motivován politickými cíli, stejně jako obavy z návratnosti investic a inovací však postupně vedly k uvadání zdejšího hospodářství, říká Pavel Szobi z Katedry hospodářských dějin Vysoké školy ekonomické.

E15: Kde byly hlavní rozdíly ekonomických společenství Východu a Západu?

Pokud jde o rozdíly mezi ekonomickým lídrem a okrajem bloku, rozdíly byly podstatně větší. Sovětský svaz byl nepochybně politickým vůdcem, ekonomicky však hrály v RVHP prim NDR a Československo. NDR bylo v řadě oblastí vyspělejší než Československo, bylo ale také o mnoho zadluženější.

E15: Jaká byla z českého pohledu pro a proti RVHP?

Pozitivem byly ceny energetických surovin, začátkem sedmdesátých let se nám díky SSSR prakticky vyhnula ropná krize. Na druhé straně velká část naší výroby, která by uspěla i na Západě anebo která byla potřeba doma, směřovala výměnou za ropu do Sovětského svazu.

Československému hospodářství desetiletí škodila politika

E15: Drželo ČSSR v něčem krok se Západem?

Zatímco v šedesátých letech jsme byli aktivně schopni nabízet zboží Západnímu Německu, Francii nebo Británii, o dekádu později jsme byli schopni vyrobit výrobek sice se stejnou kvalitou jako třeba Francouzi, ale za cenu podstatně vyšších nákladů kvůli zastaralým technologiím. Práci u nás museli dělat lidé a nikoli stroje, plná zaměstnanost měla být přece hlavní předností socialismu.

E15: Jak se vyvíjely ekonomické pozice zemí východního bloku?

V padesátých letech se k průmyslově vyspělým zemím, jako byly ČSSR a NDR, začaly přibližovat agrární země jako Bulharsko a Rumunsko, které díky RVHP dostaly náhle přístup ke všem patentům v rámci skupiny. Samy ale nejvyspělejším zemím neměly co nabídnout a spíše na nich parazitovaly.

E15: Kdy začal rozdíl mezi Východem a Západem nabírat na síle?

V Československu to bylo spojeno s normalizačním obdobím, některé továrny stále pracovaly s technologiemi z třicátých let a řada odvětví nebyla schopna přejít z kvantitativního růstového modelu na kvalitativní. V osmdesátých letech už většina ekonomických odvětví kromě zemědělství v Československu stagnovala.

E15: Měla zdejší ekonomika v předvečer revoluce Západu co nabídnout?

Byly to nápady českých vědců a inženýrů. Doma s nimi totiž neuspěli, inovace byly pro podniky noční můrou a obvykle se spíše pokračovalo v zajetých výrobách. Ekonomika byla nastavena tak, že nápady nedokázala využít, a tak se nakonec obvykle prodaly do zahraničí, což bylo typické pro chemický či elektrotechnický průmysl.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!