Pavel Vajčner: Pokles prodeje levných vín nás netrápí, naopak se nám daří zvyšovat prodejní cenu | E15.cz

Pavel Vajčner: Pokles prodeje levných vín nás netrápí, naopak se nám daří zvyšovat prodejní cenu

Pavel Vajčner: Pokles prodeje levných vín nás netrápí, naopak se nám daří zvyšovat prodejní cenu
Pavel Vajčner
• 
ZDROJ: E15 Anna Vacková

Dušan Kütner

Znovínu Znojmo loni již podruhé za sebou klesl prodej i tržby. Podle dlouholetého ředitele jednoho z největších tuzemských výrobců vína Pavla Vajčnera za to může trh levnějších vín v obchodních řetězcích, který ovládly zahraniční značky, a rozmach prodeje sudového vína. „Téměř v každé ulici ve městech od pěti tisíc obyvatel po velkoměsta se to dnes jen hemží různými výčepnami.“ Firmě to však nevadí. Znovínu se daří zvyšovat prodejní cenu vína a to je podle Vajčnera nejdůležitější.

* E15: Loni jste prodali 5,165 milionu lahví vína, což je meziročně o 8,26 procenta méně, klesly vám i neauditované tržby o desetinu na 269 milionů korun. Také zisk se snížil o tři čtvrtiny na 4,5 milionu korun. Proč?

Nakupovali jsme drahou surovinu. Obvykle stojí kilogram hroznů okolo 13,14 koruny, ale hrozny z ročníku 2010 stály kvůli velmi nízké úrodě přes 19 korun. Když to znásobíte produkcí čtyř milionů litrů, dostanete 24 milionů korun. Promítnuto do hotového vína to je dalších šest milionů, takže o 30 milionů jsme přišli jen kvůli dražší surovině. To se týká všech výrobců vína. Mnozí ještě nezveřejnili výsledky, ale bude to podobné.

* E15: Projevuje se i konkurence vín z takzvaného Nového světa, například australských či jihoamerických?

Ta se projevovala zejména před pěti deseti lety. Ta vína jsou tady stále, ale nijak to neroste. Někteří zákazníci, kteří nakupují naši střední a vyšší třídu vín, zkoušejí i víno ze zahraničí, ale většina se k nám vrací. Největší vliv vidím ve výčepnách. My sami máme v Louckém klášteře jednu. Před třemi lety se tu prodalo minimum a dnes už nám to dělá dvě procenta z celkových tržeb. To není málo.

* E15: Podle statistiků Češi předloni poprvé vypili více čistého alkoholu ve víně než v lihovinách, což se přičítá právě rostoucímu zájmu o ta nejlevnější vína včetně krabicových.

Lidé nemají peníze, a když koupí víno načepované, vidí to jako jistou garanci kvality. Ale to je otázka. Nás tato parketa nezajímá a do budoucna ani nebude. Levná vína děláme spíše proto, aby tady lidé měli práci, finanční efekt z toho není.

* E15: I přes větší prodeje se vám nevyplatí?

Asi třetinu podle tržeb dáváme do řetězců, dvě pětiny je nezávislý obchod – restaurace, hotely a velkoobchody, které je zásobují. Zbytek tržeb dělá náš vlastní prodej. Máme silné internetové obchody, z vinařů asi nejsilnější, a asi deset vlastních distribučních center po republice. Kdybychom se s vlastním prodejem dostali nad padesát procent tržeb, levnější vína už vůbec nemusíme vyrábět.

* E15: Jaký prodej a zisk plánujete na letošní rok?

Určitě chceme zvýšit zisk, protože letos jsme nakupovali surovinu za rozumnější cenu, i když pořád byla vyšší než přede dvěma a více lety – okolo šestnácti korun za kilo hroznů.

* E15: Souvisí s loňským nedostatkem hroznů i to, že jste loni – stejně jako třeba Bohemia Sekt – nakoupili 300 hektarů vinic? To je patnáctkrát více, než jste do té doby měli.

Ano, musíme se zajistit. Nyní máme přes 50 procent zpracovávaných hroznů z vlastních vinic. To bylo také důvodem nižšího zisku.

* E15: Připravujete ještě další rozšíření?

Ještě jedna akvizice se chystá, ale zatím to nemůžu říct, aby se to nezhatilo.

* E15: Moravská vína saturují tuzemský trh ze 40 procent. Je zde prostor pro růst?

Ani ne. Pije se spousta levného vína a na ně moravští vinaři necílí, naopak z tohoto segmentu couvají. Šedesát procent tuzemského trhu budou vždy tvořit levná zahraniční vína. Tedy my si přejeme, aby to byla jen ta levná. Ale zahraniční vína samozřejmě ukrojí z toho dražšího segmentu.

* E15: Do toho ministr financí avizuje zavedení spotřební daně z tichého vína. Co by to pro vinaře znamenalo?

Neprospělo by jim to. Zvedly by se náklady a snížil prodej. A to by podlomilo tuké rismus na celé jižní Moravě. Postavila se tady kvůli vínu spousta penzionů a hotelů s dalšími službami typu wellness, i ve Znovíně se turistikou spojenou s vínem zabýváme patnáct let. Spousta lidí sem jezdí za středně drahými a dražšími víny, ochutnají je a nakoupí, často i u drobných vinařů. Po nich se dlouho chtělo, aby měli otevřené sklepy – nyní by je opět zavřeli. Víno souvisí s krajinou, přírodou, zaměstnaností – to se nedá nalahvovat v Polsku nebo někde a přidat alkohol.

* E15: Pivovarníkům se přede dvěma lety spotřební daň zvýšila. Tak proč byste ji neměli mít i vy?

Třeba kvůli exportu. Čespivo má jméno i ve světě, pivovary mohou exportovat a případný tuzemský pokles sanovat exportem. My ne. Nikdo neví, že se v Česku vyrábí víno. Občas jsme něco vyvezli do Británie – ale to nás prezentovali, že objevili „Alsasko Východu“. A musíme se dívat i jinam. Španělé jsou v krizi – a spotřební daň nemají. Italové a Rakušané také ne.

* E15: Asi patnáct zemí EU ji však má.

To jsou vyloženě nevinařské státy.

* E15: Kolik dělá váš export?

Dvě procenta… a to je většinou Slovensko. Jedině tam mají moravská vína rádi. Do jiných států, třeba i do Japonska, dodáváme řádově stovky lahví ročně.

* E15: To je zvláštní, když v Česku má moravské víno takovou pověst…

To je i díky propagaci Vinařského fondu. Minulý režim chtěl hlavně uspat národ, tak mělo přednost pivo. Víno se nenosilo, bralo se to tak, že se z něho lidé opíjí.

* E15: Letos jste získali Grand Prix Vinex pro slámové Rulandské šedé 2009, ale přímo na Vinexu v Brně jste nevystavovali. Proč?

Bývali jsme Vinexu věrní, ale efekt z toho nebyl. Ale jsme příznivci toho, aby nějaké představení českých a moravských vín v Brně bylo. Navíc letos v červnu slavíme dvacáté výročí vzniku, takže část peněz dáme na to a budeme zvát naše zákazníky z celé republiky do Louckého kláštera na oslavy.

* E15: Na pražském veletrhu Víno & Delikatesy však jste. Čím je pro vás výhodnější?

Naše brněnské zákazníky dostaneme do Znojma na různé akce, jako je Burčákfest a další, snadněji, protože z Brna je to asi hodina a jezdí sem i speciální vinařské vlaky. Nicméně i v Praze už je hodně milovníků vína a ti to do Znojma mají dále.

* E15: Byl by pro Vinex výhodnější dubnový termín, o kterém Veletrhy Brno uvažují? Vinaři by mohli nabídnout vína z poslední sklizně, to na únorovém Vinexu nejde.

Nevím, jestli bude duben lepší, ale musí se k tomu vymyslet ještě něco navíc. Letos jsem se byl na Vinexu podívat – je to jen taková ulička, součást Salimy. Nazývat to samostatně jako Vinex už asi nejde. Brnu by ale určitě nějaký takový veletrh slušel.

* E15: Jste členem rady Vinařského fondu. Menší vinaři – a jsou mezi nimi i velmi renomovaní – založili vlastní Vinařskou asociaci a požadují zrušení fondu. Nelíbí se jim, že o rozdělování peněz rozhoduje rada, ve které jsou velcí vinaři a také politici, že fond dává peníze na podporu prodeje v supermarketech, ve kterých ti menší neprodávají…

Ať se to udělá jakkoli, vždy si ten, kdo se toho neúčastní, bude myslet, že to není ideální. Na propagaci v řetězcích se dává 11 milionů, většina peněz jde na ochutnávky a podobně. Supermarkety ale zásobuje zhruba jedenáct největších vinařství a sedm z nich přitom zajišťuje téměř 80 procent příjmů Vinařského fondu. To spíše já bych měl bojovat za zrušení fondu, protože Znovín mu odvádí ročně 1,5 až 1,8 milionu korun.

* E15: Menším vinařům se nelíbí ani projekt Svatomartinského vína.

Ano, cena je nízká, to jsme si vědomi, to nám dělá starost. Nicméně fenomén mladých svatomartinských vín před pěti lety vůbec nebyl – a nyní to táhne celou Moravu.

* E15: O co tedy ve sporu jde?

Asi o to, že každý ze členů nové asociace je v ní z jiných důvodů. Například pořadatel soutěže Vinař roku Petr Marek. Vinař roku je degustační soutěž vín, ale takových degustací jsou po republice stovky, záleží, jak to kdo nazve. Svazu vinařů se to zdálo málo, proto udělal konkurenční soutěž Vinařství roku, v níž se posuzuje i to, jak se firma chová k ekologii, jestli má biovíno, jestli má vlastní vinohrady, jak uspěla na výstavách, jaký má marketing a podobně. Soutěž má podporu fondu – a tam je asi zakopaný pes.

Pavel Vajčner (55)

Znojemský rodák. Absolvent Střední zemědělské školy ve Znojmě a Vysoké školy zemědělské Brno v Lednici, obor vinařství. Po studiích do roku 1991 pracoval jako technolog a agronom ve znojemském závodě národního podniku Moravské vinařské závody. V roce 1991 se stal ředitelem tehdejšího státního podniku Znovín Šatov, od roku 1992 až do současnosti je předsedou představenstva a generálním ředitelem akciové společnosti Znovín Znojmo. Působí jako hodnotitel vína na soutěžích a veletrzích, je členem rady Vinařského fondu ČR a oceňovací komise vín při Státní zemědělské a potravinářské inspekci, místopředsedou Svazu výrobců vín a člen výboru sdružení VOC Znojmo.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!