Petr Holub: Stát by měl přispívat na zateplování domů čtvrtinou | E15.cz

Petr Holub: Stát by měl přispívat na zateplování domů čtvrtinou

Petr Holub: Stát by měl přispívat na zateplování domů čtvrtinou
19. března 2014 • 08:28
Některé evropské státy v čele s Německem chtějí, aby si Evropská unie stanovila závazný cíl pro zvyšování energetické efektivity a energetické úspory do roku 2030. Aliance Šance pro budovy, která reprezentuje přes 200 firem z oblasti energeticky úsporného stavebnictví, by si přála, aby stát podpořil renovaci budov v příštích sedmi letech 75 miliardami z evropských fondů.

„Pro rezidenční nemovitosti je rozumná míra podpory kolem 25 procent investičních nákladů. Počítáme s tím, že na jednu korunu z veřejných peněz by se nabalily tři koruny ze soukromých zdrojů,“ říká ředitel aliance Petr Holub.

E15: Tvrdíte, že úspory energie se samy o sobě vyplatí. Proč tedy někdo potřebuje celounijní závazek?

Cíl energetické účinnosti je pro byznys zárukou určitého chování státu. Zárukou, že když odejde tato vláda, která energetickou efektivitu zatím slovy velmi dobře podporuje, nenastane obrat a peníze investované do výrobních kapacit nebo školení pracovníků nebudou vyhozené. Je zárukou, že každá další vláda bude do roku 2030 udržovat politickou podporu a příznivý ekonomický rámec pro energeticky úsporné renovace budov a další opatření.

E15: Pokud tato opatření mají pro majitele budov ekonomický přínos, potřebují politickou a jinou podporu?

U kompletní renovace budov mají návratnost kolem patnácti dvaceti let. Investované peníze mají lepší výnos, než když si lidé uloží peníze na spořicí účty. Jenže existuje pořád řada tržních bariér. První jsou vysoké počáteční investiční náklady. Zadruhé jen málokdo ví, jaké opatření by se mělo na kterém domě provést, aby majitel opravdu ušetřil.

E15: Tomu ale nijak nepomůže, když Brusel vyhlásí, že do roku 2030 je třeba ušetřit 40 procent energie.

Pomůže v tom, že stát připraví dlouhodobý podpůrný nástroj. To znamená malou motivační podporu, ať už formou dotace nebo jiného finančního nástroje, která rozhýbe trh.

E15: Unie má už cíl pro rok 2020 a minimálně český stát nikdy žádný stabilní dlouhodobý nástroj nevytvořil.

Protože na rozdíl od cíle pro snižování emisí skleníkových plynů a podílu obnovitelných zdrojů nebyl cíl pro energetické úspory závazný. Teprve ve směrnici o energetické účinnosti se objevil dílčí závazek pro energetické společnosti spořit 1,5 procenta energie ročně u svých koncových odběratelů. Až touto povinností se začalo ministerstvo průmyslu vážně zabývat. Ukazuje to, že teprve když existuje závazný cíl, stát začne něco dělat.

E15: Je ale známo, že stát začne něco dělat, teprve až hrozí, že se nějaký cíl nesplní.

A dopadne to jako s fotovoltaikou. To je typicky česká cesta plnění dobrého bruselského nařízení. Věříme, že i díky naší aktivitě se tento stav změní. Příležitostí jsou evropské fondy, kdy do roku 2020 přijde do Česka 560 miliard korun. Z nich by se 75 miliard dalo efektivně využít na program úspor energie. Pokud bude dlouhodobý, vytvoří si důvěru žadatelů a bude možné mít relativně malou podporu. Když je program nárazový jako v minulosti, řada lidí do něho nejde, protože nevědí, jestli na ně zbudou peníze, a ti, co do něj jít chtějí, potřebují vyšší míru podpory.

Petr Holub (38)
Je ředitelem Šance pro budovy, aliance oborových asociací podporující energeticky úsporné stavebnictví. Ta reprezentuje přes 200 firem. Předtím působil jako šéf odboru udržitelné energetiky na ministerstvu životního prostředí a jako poradce několika ministrů životního prostředí. Má zkušenost také jako konzultant v energetice a životním prostředí.

E15: Jak by měl ideální stabilní dlouhodobý program vypadat?

Pro rezidenční nemovitosti je rozumná míra podpory kolem 25 procent investičních nákladů. Počítáme s tím, že na jednu korunu z veřejných peněz by se nabalily tři koruny ze soukromých zdrojů. Podpora by měla být vyšší než DPH, aby lidé neměli tendenci dělat práce načerno. Program by měl pokrývat všechny typy budov, tedy rodinné domy, bytové domy, veřejné budovy i komerční budovy. Evropské fondy nově umožňují podporovat úspory energie také v bytových domech. Nelze z nich podpořit jen rodinné domy. Na ty máme výnosy z emisních povolenek v programu Nová zelená úsporám.

E15: Pokud je návratnost renovace domu dvacet let, začne rodina skutečně šetřit až po uplynutí této doby. Je to opravdu tak efektivní investice?

V okamžiku, kdy domácnost peníze na zateplení má, to je efektivní investice. Protože alternativou je nízkoúročený spořicí účet, zatímco výnosnost investice do renovace může být na úrovni pěti až sedmi procent. Pokud domácnost volné peníze nemá, musí dostat úvěr nebo podporu, aby vůbec mohla do tohoto ekonomicky výhodného chování jít.

E15: Když si vezme úvěr, žádnou úsporu kvůli splátkám nepocítí.

Úroková sazba u hypoték je dnes nižší než těch pět až sedm procent výnosu z investice do zateplení. Takže úspora tam je, i když nižší. Dlouhodobý podpůrný program je důležitý i z hlediska marketingu. Protože když lidé slyší slovo sleva nebo dotace, jdou i do aktivit, do nichž by jinak nešli, i kdyby to pro ně bylo výhodné.

E15: Ministerstvo průmyslu poslalo do Bruselu dokument, v němž počítá s tím, že skoro polovina z úspor do roku 2020 by měla pocházet z průmyslu. Je to reálné?

My tvrdíme, že celý cíl pro úspory 48 petajoulů energie do roku 2020 lze naplnit v oblasti renovace budov. Pokud k tomu průmysl přispěje, bude to dobré, ale v zásadě by nic dělat nemusel.

E15: O kolik by muselo vzrůst tempo renovací budov, aby se toho dosáhlo?

Přesná data nejsou, ale dnes se renovuje 1–1,5 procenta budov ročně. Toto tempo by muselo vzrůst ke třem procentům. To by znamenalo, že se jeden dům zrenovuje v průměru jednou za 30 až 40 let, což je běžná doba pro obnovu budov. Zkušenosti z minulosti ukazují, že podpůrný program by takový růst renovací mohl vyvolat.

E15: Kritici zateplování tvrdí, že vynaložit 350 miliard na úsporu 50 petajoulů energie je příliš drahé. Nedala by se za tyto peníze udělat opatření, která povedou k vyšší úspoře energie?

Renovace budov s podporou státu se nijak nevylučuje s tím, aby se zároveň podporovala i jiná opatření. Aby se třeba začaly renovovat teplárny a jejich rozvody, kde lze také ušetřit hodně energie. Do renovace rozvodů může jít podpora z evropských fondů a bude dobře, pokud se tyto peníze na modernizace použijí. Ale absorpční kapacita tepláren je menší. Teplárenské sdružení uvádí, že na renovace rozvodů do roku 2020 bude potřeba 30 miliard korun.

E15: Nehrozí boj různých příjemců, kdo si z jednoho dotačního balíku nakonec ukrojí víc?

Objem prostředků, které může náš a teplárenský sektor využít, není tak velký, aby bylo třeba rozhodovat, jestli se bude financovat jedno, nebo druhé. My mluvíme o 75 miliardách z evropských fondů na renovaci budov. Pokud teplárny potřebují 30 miliard, je to dohromady 105 miliard. A do Česka přijde 560 miliard korun. Oba účely jsou velmi dobré pro využití těchto peněz. Byli bychom rádi, aby Teplárenské sdružení připravilo mapu modernizace teplárenství, tak jako to děláme my pro modernizaci budov.

E15: Jak by taková mapa měla vypadat?

Třeba by měla ukázat, kde nebude mít smysl udržovat stávající soustavy a bude lepší provést jejich řízený rozpad, což je třeba možnost v Jablonci. A ve kterých lokalitách, třeba jako na pravém břehu Vltavy v Praze, by se měly zachovat a modernizovat na nižší odběr. V okamžiku, kdy se město rozhodne pro centrální zásobování, nemělo by povolovat odpojování jednotlivých domů a instalaci lokálních zdrojů tepla. Ale proto by města měla mít strategii, jak s teplárenstvím naloží. A k tomu je zase potřeba odhad spotřeby energie v budovách.

E15: Ve směrnici o energetické účinnosti se počítá, že k úsporám by měli spotřebitele motivovat také dodavatelé energií. Jak by to mohlo vypadat v praxi?

Ministerstvo průmyslu se rozhodlo, že cíl úspor naplní prostřednictvím jiných programů, jako jsou třeba Nová zelená úsporám nebo evropské fondy. Teprve pokud se za tři roky ukáže, že se nepodaří uspořit plánovaný objem, bude povinnost uvalena na dodavatele energií.

E15: Jsou nějaké modely ze zahraničí, jak by tato povinnost vypadala?

V každé zemi to vypadá jinak. Diskutuje se třeba o tom, že dodavatel energie podpoří úspory energií v domácnostech, ale zaváže si jejich odběr na delší dobu, například pět let. Může jít o zvýhodněnou nabídku účinnějších kotlů, osazení regulace. Vypadá to, že energetické firmy by šly do poměrně krátce návratných opatření, především instalace nových technologií.

E15: Třeba přechodu na topení plynem se ale nyní domácnosti i navzdory kotlíkovým dotacím brání, protože je drahé.

Ale když si někdo zateplí dům a má pětinovou spotřebu energie, nejsou už ceny plynu takový problém. Takže dodavatel plynu zařídí někomu, kdo topí uhlím, podporu státu na renovaci domu a sám bude financovat přechod vytápění na plyn. To je ale zatím velmi předběžná debata. Chceme hlavně vyvolat diskuzi, aby se energetické firmy necítily ohrožené, ale společně jsme v úsporách energie v budovách hledali příležitost.

Polovina rodinných domků je zateplena špatně

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!