Petr John: V příštích deseti letech zažije stavebnictví revoluci | E15.cz

Petr John: V příštích deseti letech zažije stavebnictví revoluci

Petr John: V příštích deseti letech zažije stavebnictví revoluci
Petr John
• 
ZDROJ: Archiv E15

Daniel Novák

Závodů na výrobu betonových panelů byla kdysi v Česku přehršel. Řada z nich přežila konec výstavby paneláků a pokračuje dodnes. Petr John, který řídí tuzemské dcery německého rodinného koncernu Goldbeck a je minoritním spolumajitelem největší z nich, spřádá plány na další expanzi. A mluví téměř vizionářsky o využití nových technologií a materiálů také v betonové prefabrikaci.

E15: Zvažujete vybudování svého třetího závodu v Česku. Co rozhodne o tom, zda to bude zcela nový provoz, nebo jestli převezmete již stávající výrobu?

Snazší je určitě vybudovat výrobu na zelené louce. Určíte si uspořádání výrobního místa, toku výroby, logistiky, všechno je moderní a efektivní. Zatímco když koupíte něco, co se postupně stavělo sedmdesát let, tak do takového závodu stejně musíte dát spoustu peněz, abyste tam za provozu něco zboural a něco naopak přistavěl. Takže si postavíte krásnou továrnu na zelené louce a zjistíte, že nemáte lidi. Prefabrikace nikdy neměla učební obor, výroba je všude trošku jiná. V nové výrobě vám bude chybět kontinuita, vztah k místu.

E15: Už víte, jaké faktory budou mít větší váhu?

Větší dopad na budoucí úspěch má lidský prvek než pořizovací hodnota. U nás se stále musí často trochu improvizovat, i dělníci se musejí orientovat ve výkresech. V naší branži je zkrátka ještě velký podíl ruční práce.

E15: Laik se trochu diví, že váš obor vůbec mohl přežít konec výstavby paneláků.

První boj o přežití jsme skutečně zažili po roce 1989, když se přestaly stavět panelové domy. Výroba tehdy ještě vypadala neatraktivně, všude bylo plno prachu a vody, navíc se oboru ani nedařilo ekonomicky. Takže jsme se dostali mimo záběr všech privatizačních vlčáků. Podniky pak často kupovali jejich manažeři. Proto jsme ostatně jednou z branží, kde je stále hodně českých vlastníků v podobě fyzických osob. Tyto firmy často nebyly velké, jen tak se držely nad nulou, nedělaly žádné velké inovace ve výrobě, ale žily.

Očekávám, že v příštích deseti letech přijde ve stavebnictví spousta nových technologií a materiálů. To samé platí pro využití informačních technologií ve stavebnictví.

E15: Pro koho v současnosti vlastně vyrábíte?

V Německu se nejdříve z betonových dílů stavěly průmyslové haly. Až postupem času k tomu přibyly ještě kancelářské budovy, a jak společnost bohatla, tak i parkovací domy, školy a školky. V České republice jsme až na výjimky stále ještě ve fázi průmyslu. Ještě tu nenastal čas, aby snad kromě Prahy přišli zákazníci, kteří chtějí kvalitní kancelářské budovy a zaplatí je. Ale to přijde. To samé platí o parkovacích domech. Začíná se opět zvyšovat poptávka developerů stavějících byty.

E15: Myslel jsem, že bytoví developeři jinak než z prefabrikovaných dílů nestaví.

Není to tak. Developeři logicky hledají nejmenší náklad na metr čtvereční. Podle toho pak často bytové domy vypadají. Nejsou ničím nové, moderní ani chytré, dispozicemi jsou velmi podobné starým panelákům. Na několik desetiletí se tak zastavuje veřejný prostor něčím, co není nijak výjimečné.

E15: Může být ale v současnosti výjimečné a nové stavění z betonových prefabrikátů?

Právě, že ano. Když si u nás objednáte stavbu založenou na našem skeletovém systému, tak v pondělí začneme a v pátek skončíme. Na šesti sloupech máte hotovou základovou desku a ještě provětrávanou. Prostor mezi nosnými sloupy pak vyplníte, čím chcete.

Obecně si ale myslím, že právě 3D tiskárny mohou být pro budoucnost stavebnictví hodně zajímavé. Vývoj je velmi překotný a stačí, aby se od tradičních silikátových hmot typu cementu a vápna přešlo k pryskyřicím a polymerům.

E15: Je nějaký rozdíl mezi panely, ze kterých je pražské Jižní Město, a panely, které se vyrábějí v současnosti?

Současné panely jsou kvalitnější. Je v nich přesnější umístění ocelových vložek, beton je mnohem odolnější vůči vnějším vlivům. Ale současně je pravda, že za posledních třicet let v naší branži k žádné revoluci nedošlo. Ta nás teprve čeká.

E15: Co to bude za změnu?

Očekávám, že v příštích deseti letech přijde ve stavebnictví spousta nových technologií a materiálů. To samé platí pro využití informačních technologií ve stavebnictví, například pro simulaci stárnutí materiálů, což může výrazně urychlit další vývoj.

E15: Sami v tom něco děláte?

Vlastní výzkum a vývoj je důležitý. Bohužel to neděláme až do takové míry, jak bych si představoval. Už teď se nám ale podařilo vybudovat projektantský a technický tým o více než třech desítkách lidí, kterému se daří posouvat věci dopředu.

E15: Přijdete s 3D tiskárnou na panely?

To asi ne. Obecně si ale myslím, že právě 3D tiskárny mohou být pro budoucnost stavebnictví hodně zajímavé. Vývoj je velmi překotný a stačí, aby se od tradičních silikátových hmot typu cementu a vápna přešlo k pryskyřicím a polymerům. To by vyvolalo změnu a proměnilo materiálovou strukturu stavařiny.

E15: Vzhledem k plánům a inovacím to vypadá, jako by se krize vaší firmy netýkala.

Pochopitelně i nás se po roce 2009 dotknul ten šok, kdy se všichni zastavili a čekali, co bude. Rychle jsme se ale zase postavili na nohy. Pomohla nám mimo jiné výroba pro Německo a Polsko, kde pokles trhu zdaleka tak dramatický nebyl. V tom se projevila výhoda být součástí nadnárodního koncernu.

E15: Vy jste z toho tedy nějak vybruslili, ale co udělala krize s celým odvětvím?

Stavební trh se výrazně proměňuje. Z jedné strany vidíme, že hodně velkých firem snižuje kapacity a soustředí se na to, co skutečně umí. Z druhé strany vzniká hodně nových subjektů zakládaných lidmi se zkušenostmi s řízením stavebních projektů. Myslím, že v příštích pěti letech zažijeme ve stavebnictví ještě velmi zajímavé přeskupení sil. Noví hráči na trhu možná nebudou mít dlouhou historii, ale lidé, kteří v nich budou pracovat, jsou velmi zajímaví. A to je podle mě pozitivní trend.

E15: Takže vlastně docela pohoda?

Určitě situace klidná není. Poslední čtyři roky se zvláště menší firmy už dostávají do tak velkých ztrát, že je to existenčně ohrožuje. Proto na trhu nyní dochází k výrazné selekci. Navíc před krizí se stavělo několikanásobně více, než bylo potřeba. Teď všichni zkoumáme, kde je ten zlatý střed, na který by se stavebnictví mělo vybavit.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!