Petr Just: Babiš se raduje ve městech, TOP 09 potvrdila závislost na STAN | E15.cz

Petr Just: Babiš se raduje ve městech, TOP 09 potvrdila závislost na STAN

Petr Just: Babiš se raduje ve městech, TOP 09 potvrdila závislost na STAN
politolog Petr Just
• 
ZDROJ: trutnovinky.cz
12. října 2014 • 12:06
Trend, který se v Česku projevuje téměř ve všech typech voleb, se podepsal i na letošní volební účasti v komunálních volbách - nechuť jakkoli volit. Podle politologa Petra Justa se projevila i závislost TOP 09 na STAN a "zakořenění" hnutí ANO na regionální úrovni, obzvláště ve větších městech. Volby do Senátu podle něj v příštím týdnu čeká přinejlepším dvacetiprocentní účast voličů, přičemž hodně bude záležet na tom, koho neúspěšní kandidáti podpoří a jak moc velkou podporu si strany vyjednají.

Co říkáte na 45procentní volební účast? Na současnou politickou situaci a náladu je to málo či hodně?

Čekal jsem o trochu vyšší účast, zhruba 50procentní. Není to zas tak velký propad oproti očekávání. Do neúčasti se samozřejmě promítly jak negativní, tak ale pozitivní faktory: voliči mohli být nejenom znechuceni regionální politikou, ale menší zájem mohli jevit i kvůli tomu, že necítili nějaké ohrožení ve svých městech, nebyli nuceni se mobilizovat. Bohužel je to trend, který se v Česku v poslední době projevuje téměř ve všech typech voleb, na druhou stranu bych z toho nedělal nějaké dramatické závěry.

Z hlediska počtu zastupitelů vyhráli lidovci. To je pro tuto stranu úspěch a potvrzení slov jejich předsedy Bělobrádka, který před volbami očekával posílení strany…?

Výsledek lidovců zas tak překvapivý není. Mají silné základny v malých městech, vesnicích a menších obcích, a právě Česko je specifické právě tím, že takovýchto malých měst a obcí má poměrně hodně. V Česku se obecně na jakémsi globálním měřítku dají výsledky komunálních voleb hodnotit obtížně: jsou tam totiž velmi výrazné rozdíly v procentuálním vyjádření a právě ve vyjádření na mandáty.

Den po volbách přinesl oťukávání, ostrá jednání přijdou

Máme mnoho malých obcí, kde se volí několikačlenné zastupitelstvo – na jednoho zastupitele tam však připadá mnohem méně voličů/obyvatel, než je tomu ve velkých městech. Vzniká tak velký nepoměr mezi tím zastoupením v zastupitelstvech mezi velkými a malými městy, a to samozřejmě právě v tom celkovém počtu mandátů výrazně napomáhá stranám silným v malých obcích.

Zahrneme-li do těchto počtů i nejrůznější nezávislá sdružení a nezávislé kandidáty, tak spíše ti mají suverénně nejvíc zastupitelů napříč českými obcemi, protože ti vedle lidovců, ale třeba i komunistů, se hodně angažují na lokální politice. Ta je tam navíc jaksi méně ideologizovaná, proto je často vykonávána právě těmi sdruženími či „občany pro město/vesnici XY“ a nezávislými kandidáty.

Co se stalo s TOP 09? Straně se bez podpory starostů příliš nedařilo…

Potvrdilo se, že TOP 09 jakožto strana vznikla „zeshora“, bez propracovanější struktury místních základních organizací, což jí dříve pomohli suplovat Starostové a nezávislí. Na výsledcích letošních komunálních voleb se jasně projevilo, že toto partnerství je pro stranu strategicky důležité. Pokud TOP 09 chce udržet roli silné, či možná i nejsilnější pravicové strany – odhlédneme-li od obtížně definovatelného ANO – tak pokud chce TOP 09 hrát roli pravicové síly, tak se ukazuje, že spojení se Starosty je nezbytné.

A jakmile o něj přicházejí, jakmile Starostové kandidují sami nebo v rámci uskupení ve svých městech, tak je vidět jasné oslabení TOP 09. Až tak dramaticky překvapivé to však není a dá se to vystopovat právě ve způsobu vzniku strany „zeshora“.

Zahrneme-li do těchto počtů i nejrůznější nezávislá sdružení a nezávislé kandidáty, tak spíše ti mají suverénně nejvíc zastupitelů napříč českými obcemi

Bude na to vedení TOP 09 nějak razantněji reagovat?

Z jejich pohledu je to strategicky významné a mělo by být v jejich vlastním zájmu tuto jakousi spojovací linku nejen udržovat, ale ještě posilovat. Domnívám se však, že na straně Starostů nebude přílišná ochota. Jim naopak do jisté míry vyhovuje, že se mohou v komunálních volbách od TOP 09 odpoutat, například v momentě, kdy to byla vládní strana, kdy se mohli zbavovat zodpovědnosti za kroky, které činila TOP 09 ve vládě. Nyní je situace samozřejmě jiná, ale je jasné, že Starostům, kteří za TOP 09 působí, tak pro ně je osobně, na jejich vlastních obcích a radnicích, výhodnější se od této strany spíše odpoutat.

Bude se ministr Babiš z výsledků voleb radovat, či je spíše „přijme jen s úsměvem“…?

Myslím, že se bude radovat. Otázkou je, zda to nebude ta radost „povinná“. Pro účely celkového hodnocení se podle mě například jaksi nenaplnily ambice ANO, pokud jde o volby do Senátu. Zatím to vypadá, že hnutí vyšle do druhého kola osm či devět kandidátů (pozn. red.: rozhovor se odehrává v okamžiku sečtení 96,97 procenta okrsků), což je poměrně málo na to, že v podstatě odepisovaná ČSSD vysílá do druhého kola 18 či 19 kandidátů. Andrej Babiš však podle mého mínění bude zářit v komunálních volbách nejen v Praze, ale i na mnoha větších městech, kde se ANO podařilo buď vyhrát, či získat nějaké početnější zastoupení.

A právě to bude Babiš zdůrazňovat, protože to bude důležitější pro zakotvení ANO jakožto politické strany právě na komunální úrovni. Senát je přeci jen institucí celostátní a ANO byla aktivní pouze na celostátní úrovni. Pro každou politickou stranu je však klíčové, jak jsem již zmiňoval v případě Lidovců či TOP 09, aby měla zastoupení i na komunální úrovni, což Babiš určitě zdůrazní. Bude vysvětlovat, že tím dokázal, že ANO jen strana s potenciálem zakořenit na jednotlivých radnicích. Minimálně navenek bude spokojený – u senátních voleb to bude možná trochu předstírané, ale u těch komunálních oprávněné.

Babiš bude minimálně navenek spokojený – u senátních voleb to bude možná trochu předstírané, ale u těch komunálních oprávněné

Nesmíme zapomenout na ČSSD…

Z hlediska matematického vítězství se může zdát, že ČSSD řadu míst ztratila a možná že i ztratí, což se projeví až po rozdělování, respektive vytváření koalic. Na komunální úrovni, stejně jako ve sněmovně, však platí, že vládne ten, kdo složí většinovou koalici.

Při pohledu na Senátní volby, tam se asi nic překvapivého nestalo, žádný senátor při volební účasti přes 38 procent z prvního kola nevzešel – bude právě ta volební účast v příštím týdnu lepší?

Obávám se, že bude naopak nižší, možná až poloviční. Senát tradičně voliče natáhne. Těch 38 procent je na poměry voleb do Senátu poměrně dobrá účast, je však dána tím, že se volby odehrávaly souběžně s komunálními volbami. Řada voličů navíc příští týden ztratí svůj zájem, protože zrovna jejich kandidát třeba nepostoupil, ne vždy si navíc dokáží vybrat vhodného náhradníka.

Bude samozřejmě záležet, jaké strategie zvolí strany při podpoře dřívějších protikandidátů a podobně. Zjednodušeně řečeno lze očekávat, že pravicoví voliči uskupí kolem „pravicovějších“ kandidátů. Bude ale zajímavé sledovat, jak a koho se podaří nalákat pro své kandidáty hnutí ANO, kteří jsou z toho pravo-levého hlediska občas špatně čitelní/vyprofilovaní. A právě tam to může být rozhodující, protože, jak jsem již zmiňoval, z hlediska počtu postoupivších kandidátů do druhého kola se nedá hovořit o nějakém výrazném úspěchu.

O to důležitější tak bude, aby jich co nejvíce proměnili, což nebude jednoduché. I ti na prvním místě v prvním kole mohou být poražení, je potřeba si uvědomit, že druhé kolo zisky prvního kola jednoduše vynuluje a začíná se nanovo.

Řada zavedených stran si bude muset uvědomit, že se jim ANO stalo na regionální úrovni plnohodnotným konkurentem

Z globálního měřítka – jaký vzkaz tyto výsledky vyslali politikům na „velkou scénu“?

Myslím, že řada zavedených stran si bude muset uvědomit, že se jim ANO stalo na regionální úrovni plnohodnotným konkurentem. Budou se s tím muset naučit žít a analyzovat, jak se to vlastně stalo, že ANO získalo Prahu či další velká města. Některé věci jsou samozřejmě vidět na první pohled: ANO vedlo takovou populistickou politiku se slovem „Prostě“ – čímž ty široké lidové vrstvy oslovovali – bez sofistikovaných hesel či složitých grafů o zadlužení měst.

Hesla „Prostě je vyženeme“ či „Prostě to zařídíme“, a touto prostou formou se jim toho běžného voliče, který nechce vidět nějaké tabulky či grafy a schodky rozpočtů, podařilo přesvědčit. I toto si budou marketingová a PR oddělení stran zanalyzovat.

Co se stalo s ODS?

ODS je spokojena. Argumentuje tím, že byli odepisováni, ale stále přeci jen „tu jsou“. Byť svého času vévodili komunálním volbám a měli obzvláště ve velkých městech citelná zastoupení, tak tento propad je znatelný, ale není to samozřejmě překvapení letošního roku. Na druhou stranu: strana pořád žije, odepisována určitě není. A pokud jde o senátorské volby, tak to vypadá, že se jí podaří postoupit ve všech třech pražských obvodech, i když z druhého místa s velkým odstupem za vítězi prvního kola.

Jedno místo z Prahy možná uhájí, otázkou je, zda jich bude víc a jak se podaří i v jiných senátorských obvodech. Jaký bude potenciál strany oslovit v druhém kole senátních voleb své dřívější voliče, případně voliče jiných stran, to bude velmi záležet na strategii.

Je jasné, že tento volební výsledek rozhodně není jakýmsi nastartováním či obnovením „zlaté éry ODS“, to bude ještě nějakou dobu trvat. Zatím se pohybujeme v potvrzování dřívějšího trendu, který už není o propadání se strany, ale o zastavení propadu na určité úrovni. Záleží, zda se straně i z tohoto mála podaří získat maximum v podobě účasti na radničních koalicích.

Nicméně silná pozice ODS v Teplicích je stále zřetelná…

Senátor Kubera uhájil „pozice“. Například pak i v Trutnově jako v jednom z mála měst strana obhájila vítězství, byť tamní koalice ztratila o jedno místo většinu na radnici.

Petr Just (36)
Český politolog a vysokoškolský pedagog vyučující na Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a dalších vysokých školách. Je spoluzakladatelem Česko-slovenské unie studentů politických věd (CPSSU). Byl také prorektorem Metropolitní univerzity Praha, kde nyní působí jako vedoucí katedry politologie a humanitních studií. V pedagogické činnosti se zaměřuje na oblast komparativní politologie, tedy popis a porovnávání politických systémů zejména Československa, České republiky, Slovenska a dalších zemí střední a do budoucna i východní Evropy.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!