Ředitel strategie Siemensu: Na digitální novinky hledáme start-upy, stroje inovujeme sami | E15.cz

Ředitel strategie Siemensu: Na digitální novinky hledáme start-upy, stroje inovujeme sami

10. ledna 2017 • 10:30

Siemens se poučil z příběhu telekomunikací, v nichž v minulosti zaspal. V energetice nabízí zařízení pro velké elektrárny i chytré sítě. „Pochopitelně ale musíme sledovat trendy a technologie, které by nás mohly ohrozit. Na spolupráci se start-upy jsme vytvořili specializovanou divizi next47, která má na investice v příštích pěti letech jednu miliardu eur,“ říká ředitel pro strategii Siemensu Horst J. Kayser.

Na nedávné globální konferenci Siemensu jste hovořil o hlavních vývojových trendech ve světě. Které jsou pro Siemens nejdůležitější?

Největší změnou je určitě nástup digitálních technologií v průmyslu. Týká se to také energetiky, kde bude díky těmto technologiím možné zvládnout rozvoj menších decentrálních zdrojů energie. Pak jsou tady obecné trendy. Populace stárne, zejména v rozvinutějších částech světa. Rychle pokračuje také urbanizace, takže nabývá na důležitosti téma chytrých měst a s tím spojených technologií.

V poslední době Siemens hodně mluví o internetu věcí. Je to něco, co změní průmyslovou výrobu stejně jako některé dřívější velké vynálezy?

Je to změna, ale do značné míry je to jen posun na vyšší úroveň, například produktivity práce. Průmysl už vyčerpal tradiční zdroje růstu produktivity. Teď má k dispozici všechna data, která lze získat ze strojů a zařízení, jejich analýzu a monitoring.

Díky nim se využitelnost výrobní kapacity dá dál zvýšit. Některá odvětví, jako třeba hudební průmysl, změny zasáhly výrazně. Už tam není žádný hardware, vše se digitálně streamuje. Pokud jde o internet věcí, je to jiné. I když máte třeba autonomní auto, pořád je to auto.

Nejde o novou revoluci, když věci spolu začnou komunikovat?

Je to velmi komplexní evoluce. Pro nás jako Siemens je to hlavně příležitost vylepšit naše produkty a poskytnout zákazníkům dodatečnou hodnotu. Nevidíme v tom něco, co by bouralo náš byznys. Pochopitelně ale musíme sledovat trendy a technologie, které by nás mohly ohrozit.

Vidíte něco, co by váš byznys narušilo tak, jako se to stalo v minulosti telekomunikačním firmám a teď stejnou zkušeností procházejí i klasické energetické koncerny?

Z příběhu telekomunikací jsme se velmi vážně poučili. Viděli jsme, jak rychle se přestaly používat centrální ústředny a my jsme v té době zaspali. V energetice jsme mnohem lépe vybavení. Vyrábíme vysoce účinné plynové turbíny, které budeme potřebovat minimálně jako zdroje pro výrobu elektřiny ve špičkách.

Pak společně se španělskou Gamesou vytváříme světového lídra ve výrobě větrných elektráren, což je jasně růstový obor pro několik příštích desetiletí. Máme také systémy pro řízení přenosových a distribučních soustav v režimu chytrých sítí, když budou kvůli velkému počtu decentrálních zdrojů pod mnohem větším tlakem než dnes. Pokrýváme úplně všechno, což nám dává jistotu.

Siemensovi hrozil krach už čtyři roky po založení firmy. Čtěte příběh slavného podnikatele

Jak vyhledáváte nové perspektivní technologie?

Vytvořili jsme samostatnou divizi next47, která vyhledává a spolupracuje se zajímavými start-upy. Je to vlastně Siemens, který bude dostatečně malý, aby vyhovoval potřebám začínajících firem. Díky next47 si budeme moci sáhnout na ten obrovský globální ekosystém start-upů a zároveň si můžeme být jisti, že nám nic důležitého a slibného neutíká.

Pochopitelně ale budeme sami pokračovat ve vlastním výzkumu včetně toho základního a jeho výsledky aplikovat v našich jednotlivých divizích. Například abychom mohli dál zvyšovat účinnost plynových turbín.

U start-upů vás zajímají digitální technologie a software, nebo také hardware?

Bavíme se o využívání umělé inteligence, autonomních strojů, technologie blockchain, kterou používá kryptoměna bitcoin. To vše jsou věci, které lze v ekosystému start-upů najít nejčastěji. Naopak inovace strojů a zařízení, našeho hardwaru, bude stále naše doména.

S čím novým jste v poslední době přišli?

S novým pojetím transformátoru, což je sám o sobě velmi starý a tradiční výrobek. My jsme ho ale upravili tak, aby se dal snadněji přepravovat. Prodáváme ho jako záložní zařízení.

Provozovatelé distribučních sítí se na nás obraceli například po velkých bouřích na východním pobřeží Spojených států, kde výpadky elektřiny trvaly několik týdnů. Neměli zálohu a přepravit celý velký transformátor je při hmotnosti několika set tun složitá operace a trvá týden, než ho zapojíme. Náš modulární transformátor můžete snadno odvézt, kam potřebujete.

Celá digitalizace průmyslu je poměrně nové téma. Už víte, jak na ní budete vydělávat?

Pokud jde o náš nový cloudový operační systém pro internet věcí MindSphere, ten budeme prodávat formou „platforma jako služba“ nebo „software jako služba“. Za to, že ho firmy budou používat, budou platit pravidelnou částku. Pokud jde o naše digitální služby, tam už nyní máme celé spektrum obchodních modelů.

Třeba v oblasti údržby se v minulosti podepisovaly kontrakty, kde byla stanovena pevná částka nebo částka navázaná na odpracovaný čas a použitý materiál. Teď máme stále více smluv, kde se cena odvíjí od výsledku.

Jakého výsledku?

Dostupnosti, doby provozuschopnosti. Známe naše stroje, umíme analyzovat data, která z nich přicházejí, takže víme, co můžeme slíbit. Zákazník má záruku, že bude mít výrobní kapacitu dostupnou po sjednaný čas, což v minulosti nebylo možné.

Doma živořil, v Rusku a v Anglii ale Siemens dobyl telegrafní svět. Čtěte pokračování příběhu slavného podnikatele

Máme příklad ze Španělska, kde jsme takovou smlouvu podepsali s tamními železnicemi. Protože těm odpadly náklady na vracení jízdného zákazníkům za zpoždění způsobená technickými poruchami. Když zákazníci mají od nás záruku, že stroje budou fungovat, mohou tento slib přenést dál bez obav na své klienty.

Budou zákazníci ochotní platit za takový druh servisu více peněz než dosud?

Možná ne ve všech případech. Ale určitě tam, kde taková záruka představuje významný ekonomický prospěch. Pak zákazníci nebudou mít důvod srovnávat nynější náklady za údržbu s těmi podle nového schématu. Budou vědět, že za novou cenu získají také dodatečný zisk.

Které trhy porostou v příštích pěti až deseti letech nejrychleji?

Trh s elektromechanickými zařízeními roste globálně zhruba o dvě procenta ročně. Trhy automatizace rostou přibližně o čtyři procenta ročně. Ale software a digitální služby rostou o osm až deset procent za rok.

Není to kvůli tomu, že startujete z nízkého základu, když tržby z digitalizace netvoří ani deset procent celkového obratu?

Mluvím o celkovém trhu, ne pouze o našich tržbách. Firmy teď utrácejí více peněz za digitální služby a nástroje, které dokážou zvýšit produktivitu jejich strojů, než za samotné nové stroje. Raději zlepšují schopnost přepravit více pasažérů stávajícími vlaky, než aby investovaly do nové infrastruktury nebo nových vlaků.

Proto je tak důležité, že jsme se do tohoto digitálního byznysu pustili a už se tržbami blížíme pěti miliardám z celkových 80 miliard eur.

Kde na světě je největší poptávka po digitálních službách?

V Německu tomu říkáme Průmysl 4.0 a Německo je v tomto směru poměrně agresivní. Často jsou tahounem automobilky. Velmi silně se zabývají integrací „digitálního podniku“ od vytváření virtuálních modelů nových aut a vlastního závodu až po řízení výroby jednou datovou sestavou.

Siemens vynalezl dynamo, elektrický vlak i tramvaj, ale na poli elektřiny ho dlouho poráželi konkurenti. Čtěte konec příběhu slavného podnikatele

V USA je zase velmi otevřený trh pro software a digitální služby. Se softwarem pro digitální továrny jsme poměrně úspěšní v Japonsku, kde bychom s tradiční automatizací neuspěli proti tamní konkurenci.

Jak je na tom Čína?

Je velmi agresivní a otevřená. Číňané se velmi pozorně dívali, co se děje v Evropě, především v Německu. Přijeli se podívat do naší digitální továrny v Čcheng-tu a řekli, že chtějí také takové závody.

Změní se časem způsob, jakým Siemens vyrábí své výrobky?

V konečném důsledku to bude záviset na množství vyráběných kusů. Čím více se pohybujete v oblasti individualizovaných produktů, tím více se bude upravovat i jejich výroba. Pokud jde o nás, taková montáž lokomotiv je jen polosériová výroba. Montuje se na několika stanovištích, kde pracují vysoce kvalifikovaní technici, které nelze jednoduše nahradit roboty jako dělníky u pásu. Pak máme v Amberku výrobu milionů identických řídicích jednotek. Očekávám, že taková automatická linka bude fungovat i v budoucnu. Nevím o produktivnějším způsobu, jak je vyrábět.

Co to vše bude znamenat pro vaši politiku akvizic, případně prodejů některých vašich stávajících výrob?

V posledních třech letech jsme se zbavili výrobce žárovek Osramu, s Boschem jsme se dohodli, že převezme naši výrobu domácích spotřebičů. Na druhé straně jsme zase koupili řadu softwarových firem, jako je výrobce simulačního softwaru CD-adapco, nebo teď dokončujeme převzetí vývojáře dalšího analytického nástroje Mentor Graphics.

Posunuli jsme se od spotřebitelského byznysu k digitálním technologiím. Ale nemusíme firmy vždycky jen kupovat. Se společností Bentley Systems jsme se dohodli na strategické spolupráci.

Horst J. Kayser (56)

Vystudoval elektrotechniku a podnikovou ekonomiku na německých univerzitách v Darmstadtu a Mannheimu a na americké Harvard University. Po šesti letech v poradenské společnosti McKinsey nastoupil v roce 1995 do Siemens Management Consulting. V roce 2006 se stal poprvé ředitelem pro strategii Siemensu. Mezi roky 2008 a 2013 působil ve společnostech KUKA, 3W Power a AEG Power Solutions. Na pozici ředitele pro strategii v Siemensu se vrátil v roce 2013.

Siemens jde vstříc digitální revoluci, prim v ní bude hrát Průmysl 4.0
Reportáž: Kovový 3D tisk přichází, Siemens opět otevírá dveře do strojírenské budoucnosti

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!