Richard Sulík: Euroval, to je hašení ohně ventilátorem | E15.cz

Richard Sulík: Euroval, to je hašení ohně ventilátorem

Richard Sulík: Euroval, to je hašení ohně ventilátorem
Richard Sulík
• 
ZDROJ: E15 Anna Vacková

Pavla Palaščáková

Předseda slovenské vládní strany Svoboda a Solidarita Richard Sulík na sebe dokázal upoutat pozornost celé eurozóny. Je totiž zásadním odpůrcem změn v jejím současném záchranném fondu. Lídr liberálů, který z vysvětlování svého postoje v médiích v poslední době málem přišel o hlas, říká na rovinu, že nevidí důvod, aby slovenský důchodce přispíval na Řeky. Euro přesto neodsuzuje, je však podle něho třeba dodržovat pravidla, aby fungovalo.

*E15: Když vidím váš současný boj proti eurovalu, napadá mně: nezávidíte Česku, že nejsme v eurozóně?

Dnes by bylo pro Slovensko výhodnější tam nebýt, ale celkově si myslím, že euro je dobrý projekt. A když jsme euro přijímali, rozhodli jsme se – podle tehdy dostupných informací – správně. Jsem přesvědčen, že je potřeba dodržovat pravidla, a potom bude euro fungovat.

*E15: Zhruba před týdnem vyšel k tisíci dnům s eurem průzkum Podnikatelské aliance Slovenska, ve kterém jsou čtyři pětiny oslovených spokojeny s přijetím eura. Nepřevažují tedy i v současnosti výhody nad nevýhodami?

Říkám, že euro samo o sobě je dobrým projektem, ale v eurozóně jsou spojeny země, které mají velmi výkonnou ekonomiku, se zeměmi, jež ji mají slabší nebo mají úplně jinou strukturu ekonomiky. Právě proto je potřeba dodržovat pravidla, na jejichž základě eurozóna vznikla. To se neděje a vede to ke stále větším problémům. Je třeba na to pohlížet z dlouhodobého hlediska a já vycházím z toho, že tuto krizi se podaří nějak vyřešit. I když je pravda, že v posledních osmnácti měsících se krize řeší, a nevyřešilo se nic, situace se jen zhoršila. Když to ale beru v globálu, je mnohem lepší, aby projekt fungoval tak, jak má, než se zamýšlet nad vystoupením z eurozóny.

*E15: Pojďme k eurovalu. Proč vám tolik vadí změny v záchranném fondu, když jeho vznik vaše strana Svoboda a Solidarita podpořila?

Slovensko přistoupilo k dočasnému eurovalu i s hlasy SaS ze tří důvodů. Za prvé to mělo být jen dočasné řešení na tři roky. Za druhé měly být zachraňovány jen země, a nikoli banky. A za třetí měly dostat půjčku pouze ty země, u kterých je předpoklad, že ji dokážou splatit. Všechny tyto tři podmínky buď nebyly dodrženy, nebo byly zrušeny. V plném proudu jsou přípravy na trvalý euroval. Půjčku má dostat Řecko, kde je jasně prokázané, že ji nedokáže splatit. A s rozšířením eurovalu se mají masivně rozšířit i jeho kompetence, což znamená, že i v poměrně zdravých státech budou moci být zachraňovány banky. Nedovedu si představit, že bychom vysvětlovali slovenskému důchodci, že má platit vyšší DPH a ty peníze mají jít na řecké penze, které jsou násobně vyšší. A už vůbec si nedokážu představit, že tentýž důchodce by měl přispívat na záchranu nějaké německé nebo jakékoli jiné banky.

*E15: Pro zvýšení garancí se však vyslovují i odborníci mimo eurozónu, instituce jako Mezinárodní měnový fond, Světová banka…

Já zpochybňuji, že by se nějak mnoho odborníků vyslovilo pro zvýšení. Odborníci naopak varují, důrazně varují před zvýšením, protože euroval – to je hašení ohně ventilátorem. MMF je v tomto smyslu politická instituce. A potom máte spoustu odborníků, v jejichž zájmu je, aby euroval byl. Vždyť euroval, hlavně teď po rozšíření, bude zachraňovat banky. Já chápu, že nějaký manažer velké banky – je odborník, to nechci zpochybňovat –, který odpovídá za dřívější investice do řeckých papírů, teď chce, aby ho zachránil.

*E15: Mluví se i o tom, že aby mohl fond zachraňovat velké země, jako je Itálie a Španělsko, bylo by třeba ho dále rozšířit.

Toto vzbuzuje otázky typu, kde je hranice. Jednoho dne bude euroval tak obrovský a země tak zadlužené, že by je to mohlo všechny stáhnout pod vodu. Ale v první řadě jde o Řecko, žádná jiná země nemá tak masivní problémy. Co činí situaci fatální, je celkový veřejný dluh, slabý export, klesající ekonomika a stále velký deficit. Španělsko má deficit, ale ne mimořádně vysoký celkový dluh, Itálie ho má vysoký, ale zase má poměrně silnou ekonomiku. Jen v Řecku jde o kombinaci těchto věcí, a proto říkáme, že musí vyhlásit platební neschopnost. Banky možná přijdou o padesát procent investic, ale takový je život, to patří k tržnímu hospodářství. Čím dříve Řecko zbankrotujete, tím lépe pro samotné Řeky. Vždyť zachraňujeme investice bank a Řekové z těch peněz nemají nic. Mají před sebou drastická úsporná opatření, která nemají příliš vůli prosazovat. Vždyť Řecko rok a půl šetří a skutečnost je taková, že za prvních sedm měsíců mělo letos vyšší veřejné výdaje než za prvních sedm měsíců v roce 2010.

*E15: Co jeho odchod z eurozóny?

To je rozhodnutí Řeků, to je jen na nich. Celkem se mi líbila zpráva – ona se den na to ukázala jako kachna – s návrhem, aby Řekové rozhodli v referendu, zda chtějí odejít. To by opět znamenalo velké ztráty pro banky, takže nakonec se ukázalo, že žádné referendum nebude.

*E15: Itálie a Španělsko tedy nepředstavují příliš velké riziko?

Itálie určitě ne, sice má vysoký dluh, ale její hospodářství neklesá, mírně roste. Je to mimořádně bohatá země, sever Itálie je možná nejbohatší region v Evropě. Jen musí šetřit. Oni zkrátka dávají peníze na nesmysly. A do té doby, než úsporná opatření začnou přinášet výsledky, mohou prodat velké množství majetku. Italský stát vlastní majetek za pět set miliard eur. Z toho se mohou financovat, nepotřebují dělat nové dluhy na finančních trzích, když mají problémy s vysokými úroky. Navíc mají zlato za sto miliard. To dokážou prodat ze dne na den. Ne celé, ale oni si také ze dne na den nepotřebují půjčit sto miliard.

Richard SulíkRichard SulíkAutor: E15 Anna Vacková

*E15: Vraťme se ještě k rozšiřování pravomocí eurovalu. V čem je podle vás riziko?

Tím, že mohou být zachraňovány i banky, jsme dospěli do stadia, kdy se zisky privatizují a ztráty socializují. Riziko je v tom, že záchranný fond eurozóny může kupovat dluhopisy jednotlivých států, aniž by byly v programu, tedy aniž by měly opravdu problémy. Takže může kupovat italské dluhopisy, což povede k tomu, že Italové nebudou mít motivaci šetřit a zůstanou u vysokého dluhu.

*E15: Ministr financí Ivan Mikloš před časem řekl, že i vy byste měl pochopit, že náklady na záchranné operace budou vysoké, ale alternativy jsou ještě horší.

To vnímám jen jako obyčejné strašení. Protože ty „horší alternativy“ jsou, že přijde recese, domino efekt a obrovská krize. Kdyby to byla pravda, tak přece nezůstane jen v eurozóně, postihne například i Čechy. Pokračování na str. 16 Dokončení ze str. 15
Tak se ptám, proč si Češi jen tak mohli dovolit vyhlásit: my nepodpoříme nic a hotovo. Totéž řekli Švédové a Angličané. To dokazuje, že minimálně tyto tři země se recese příliš neobávají, jinak by šly Řecko také zachraňovat.

*E15: Ministr financí ovšem opakovaně zmiňoval analýzu, která hovoří o důsledcích případného rozpadu eurozóny pro různě velké ekonomiky. Tvrdí, že slovenská by mohla poklesnout až o 50 procent.

To jsou špatně interpretované závěry nějaké banky (švýcarské UBS – pozn. aut.). Sama banka, když uvidí, kolik investovala do italských dluhopisů, bude možná první křičet: musíte rychle zachraňovat. Takže já to beru velmi opatrně.

*E15: Spočítal jste, že Slováci by na záruky vydělávali po Estonsku nejdéle v celé eurozóně. Pak následuje Slovinsko.

Kdyby se měly naplnit všechny záruky, ke kterým se teď máme zavázat, tedy kdyby státy neplatily a my museli ty peníze reálně vydat, odpracoval by za průměrnou mzdu každý Slovák tři sta hodin. U Němců je to jen 120 hodin. Ke všem ostatním důvodům proti schválení změn v eurovalu, které jsou všeobecné, je tu tedy ještě specifický důvod slovenský. My na to doplatíme nejvíc. Za vlastní peníze jsme se vyhrabali ze všech problémů, co jsme měli, dělali jsme tvrdé reformy, lidé si museli utahovat opasky. Z vlastních peněz jsme restrukturalizovali slovenské banky. A teď bychom měli v tak velké míře přispívat?

*E15: Proč se nebouří i další země, případně se ve svém odporu nespojí?

Funguje taková koalice kolektivní nezodpovědnosti. Když sám rozhodnu o něčem, co se později ukáže jako nesprávné, budu sám volán k odpovědnosti. V tom případě si dobře rozmyslím všechna pro a proti. Ale když se tady spojíme my tři, můžu ukázat na vás dvě nebo pouze na vás. Víte, politik není sám o sobě odvážný tvor, a teď se v celé eurozóně spojilo několik tisíc poslanců, kteří pro to zvedli ruku, což je tolik, že žádný jednotlivě nemůže být vinen. Pro ně je mnohem jednodušší schválit to a mít pokoj než se někde postavit a říct: Řecko musí zkrachovat. Vždyť ten tlak tu zažíváme i my, najednou se ozývají z různých ambasád. Když někdo přijede na návštěvu, je tématem euroval a vykládá nám, jak se máme chovat odpovědně. My jsme přitom totéž tvrdili od začátku, už před volbami, ale zřejmě nás nebrali dost vážně.

*E15: Je ten tlak hodně silný? Volal vám někdo z vysoce postavených představitelů eurozóny?

Ano, ale nečekejte, že vám to teď řeknu. Volalo více pánů. Dnes jsem dostal také jeden dopis. Psala nám paní z Evropské liberální, demokratické a reformní strany, které je SaS členem. Dobře to zvažte… Vyjadřuji přesvědčení, že budete jednat… Takový politikářský eurospeech.

*E15: Ale jejich pádným argumentem je, že zablokujete celou eurozónu.

My sice odmítáme euroval, ale naším zájmem není blokovat celou Evropskou unii. Pokud jsou politici v ostatních zemích toho názoru, že teď musí peníze svých daňových poplatníků posílat někam do nějaké banky nebo do státu, který hospodaří od desíti k pěti, můžou to učinit. My budeme souhlasit s řešením, jež nezablokuje eurozónu, ale nesmí to stát slovenské daňové poplatníky ani cent.

*E15: Jak by takové řešení mohlo vypadat v praxi?

Takové řešení jsem zatím neviděl.

*E15: Takže to, co vám teď nabídla paní premiérka…

K tomu se nesmím vyjádřit, ale můžu říct, že je velmi mizivá šance, že by naše požadavky byly splněny. Na druhé straně je to v procesu, ještě jsme to nezamítli. Možná nakonec z nebe spadne nějaké řešení, ale to je v Bruselu, to už není tady na Slovensku.

*E15: Dejme tomu, že se nyní podaří nějaké řešení najít. Vy však zásadně odmítáte i trvalý mechanismus, který má současný fond v roce 2013 nahradit. Jak to chcete řešit potom?

To bude jednodušší, protože na vznik toho trvalého mechanismu stačí 95 procent hlasů. Slovensko má podíl jedno procento, u trvalého mechanismu dokonce 0,73. Takže pokud odmítneme, nezablokujeme to. Na vznik dočasného stačilo 90 procent, ale na zvýšení je potřeba sto.

*E15: Obviňují vás, že vám jde hlavně o zvýšení preferencí.

Když dojdou argumenty, vytahuje se toto. Každý politik se snaží zvýšit si preference, každý politik poslouchá, co říkají voliči. Ale nechápu, proč neposlouchají teď. Kdyby poslouchali v Německu, kde, řekněme, sedmdesát nebo osmdesát procent lidí odmítá euroval a půjčku Řecku. Ale politici se zkrátka rozhodli tyto hlasy ignorovat. Je pravda, že i na Slovensku většina obyvatel nechce euroval, takže chápu naše soupeře, že nám toto předhazují.

*E15: Není trochu zvláštní, že na jedné straně vytýkáte vládním partnerům, že by spojením hlasování o eurovalu s vyjádřením důvěry vládě umožnili nástup Roberta Fica k moci, a na druhé straně je vyzýváte, aby ho požádali o hlasy?

My to neříkáme, jen konstatujeme, že parlament má 150 poslanců a 115 poslanců deklaruje, že je pro. Takže existuje komfortní ústavní většina. A když přesto tak moc trvají na našich hlasech, je to primárně proto, aby nás do toho namočili, abychom byli spoluodpovědni a nemohli tedy ukázat na ostatní, že masivně poškodili zájmy Slováků. Ale nám nejde o to, aby se to schválilo s Ficovými hlasy a my byli za pěkné. Nám jde o to euroval neschválit, to by byla výborná zpráva pro Slovensko.

Richard Sulík (43)

Dětství strávil jako syn emigrantů v Německu, po návratu na Slovensko vystudoval Národohospodářskou fakultu Ekonomické univerzity v Bratislavě se specializací na daně. Ve vládě Mikuláše Dzurindy působil jako poradce tehdejšího i nynějšího ministra financí Ivana Mikloše. V Česku byl poradcem Vlastimila Tlustého. Je zakladatelem a lídrem liberální strany Svoboda a Solidarita, která je součástí vládní koalice. V současnosti je i předsedou slovenského parlamentu.

Čtete rádi E15.cz? Dejte nám hlas ve finále ankety českého internetu

v kategorii zpravodajství.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!