Roman Šilha: Pokles úvěrů kompenzují velké transakce | E15.cz

Roman Šilha: Pokles úvěrů kompenzují velké transakce

Roman Šilha: Pokles úvěrů kompenzují velké transakce
Roman Šilha
• 
ZDROJ: E15 Anna Vacková
10. ledna 2013 • 11:46
Tereza Zavadilová
Český úvěrový trh se v posledních letech výrazně změnil. Obří transakce v řádech miliard eur jsou nyní schopny financovat i české banky, zatímco před krizí se takovéto obchody podepisovaly výhradně v londýnských investičních bankách. Na druhé straně je ale stále utlumená poptávka po úvěrech ze strany menších společností.

„Firmy jsou nadále velmi zdrženlivé a spíše investice odsouvají v čase a šetří provozní náklady. Poptávka po standardních střednědobých a dlouhodobých úvěrech stagnuje či spíše klesá,“ říká šéf pro korporátní klientelu UniCredit Bank Roman Šilha.

E15: Jak se banky z hlediska rizika dívají na financování realit a stavebnictví? Zlepšilo se to, nebo jsou stále tabu?

Co se týče financování nemovitostních projektů, stále je na trhu řada bank včetně naší, které jsou ochotny se na projekt aktivně podívat a poskytnout financování. Na druhé straně je pravda, že některé banky nemovitostní financování na českém trhu výrazně omezily nebo dokonce úplně zastavily. Trh ale funguje standardně, banky si pouze více vybírají ty nejzajímavější projekty.

Ohledně stavebnictví platí, že největší stavební firmy jsou stále ve velmi dobré kondici. Mají dobrý přehled o zakázkové náplni na další dva až tři roky a jsou schopny se včas připravit na očekávaný pokles stavebních prací, který je tažený zejména útlumem státních infrastrukturních projektů. Ten se projeví hlavně v letošním a příštím roce.

Velké stavební firmy již dnes optimalizují nákladovou stranu tak, aby dopad na ně byl co nejmenší. Větší negativní dopad to může mít na menší hráče ve stavebnictví, kteří se spoléhají na subdodávky. Jim zakázky budou chybět, což představuje určité riziko pro financující banky.

E15: Je nyní mezi bankami nějaký investiční hit, co financují rády? Kde je jejich expozice vysoká?

Vlastně kromě těch dvou sektorů, o kterých jsme mluvili, nemají banky žádná omezení. Vždy záleží na konkrétním obchodním případu. Loni byla určitě hlavním růstovým sektorem energetika, což je dáno několika mimořádně velkými finančními transakcemi, na kterých se české banky v loňském roce podílely.

E15: Asi největší transakcí bylo financování Energetického a průmyslového holdingu v hodnotě miliardy eur, na kterém jste se také podíleli….

Financování pro EP Energy byl historicky největší syndikovaný úvěr, který tuzemské banky poskytly českému subjektu. Podílelo se na něm celkem deset bank. To jednoznačně ukazuje na to, že český bankovní sektor je zdravý, funkční a že banky jsou ochotny půjčovat i relativně velké částky.

Loni v létě, když se v médiích objevily první zprávy o tom, že se takto velký úvěr v Česku připravuje, zahraniční agentury citovaly finanční experty z Londýna, kteří reagovali, jako by šlo o novinářskou kachnu. Že přece není možné, aby v České republice lokální banky poskytly takto velkou částku. Nakonec se rekordní úvěr podařilo úspěšně dotáhnout do konce, a byť polovina částky byla krátce po podpisu nahrazena emisí eurových dluhopisů, už jen fakt, že jej banky dokončily, ukazuje na dostatek likvidity na českém bankovním trhu.

E15: Kdy nastal obrat, že takto velké transakce se dají ufinancovat i v Česku? Donedávna je financovaly jen zahraniční banky…

Souvisí to s tím, že si český bankovní sektor udržuje dlouhodobě přebytek likvidity. Když v západní Evropě začaly problémy bankovního sektoru a banky začaly zpřísňovat úvěrová kritéria a řešit problémy s likviditou, tak spolu s tím klesla ochota půjčovat firmám, které nepůsobí na jejich domácích trzích. To způsobilo zmíněný obrat. V letech finančního boomu 2006 až 2008 by takovouto transakci aranžovaly londýnské bankovní domy a české banky by na tom maximálně participovaly. Teď je situace opačná a přebytek likvidity nám dává dobrou vyjednávací pozici pro další obdobné transakce.

E15: Stává se vám nyní častěji než dříve, že úvěrujete české hráče investující v zahraničí?

Loňský rok byl z hlediska korporátního byznysu v bankovnictví specifický tím, že na domácím trhu byly firmy nadále velmi zdrženlivé, a co se týče nových investic, spíše investice odsouvají v čase a šetří provozní náklady. Poptávka po standardních střednědobých a dlouhodobých úvěrech tak stagnuje či spíše klesá. Podle posledních statistik ČNB za říjen 2012 rostly celkové korporátní úvěry na trhu meziročně o pouhých 0,5 procenta, přičemž dynamika růstu každý měsíc klesá. Loni se realizovalo zhruba deset velkých klubových a syndikovaných úvěrů nad 2,5 miliardy korun, z nichž ty největší jsou taženy právě akviziční aktivitou českých finančních skupin, jako je EPH nebo Penta. Celkově byl rok 2012 v korporátním bankovnictví stagnujícím v důsledku ekonomické situace, bankám to ale kompenzují velké jednorázové transakce, které tu v předchozích letech v takové míře nebyly.

E15: Na zmíněných velkých transakcích se jako banka také podílíte?

Mohu potvrdit, že UniCredit se aktivně podílela na všech velkých transakcích, které se v loňském roce realizovaly nebo se momentálně dokončují. V letošním roce navíc probíhá prodejní proces ohledně Net4Gas, kde každý z účastníků poptává akviziční financování a finalizuje se prodej SPP. To jsou další dvě obří transakce objemově srovnatelné s financováním EP Energy.

E15: O Net4Gas má zájem i EPH. Pokrylo by to případně i to financování, které jste pro EP Energy dělali?

Částečně ano, ale do detailů nemohu zacházet. Skupina EPH ukázala, že velké české firmy nemusí pouze spoléhat na bankovní financování, ale mohou efektivně získat finanční prostředky z eurového dluhopisového trhu. UniCredit loni úspěšně zrealizovala pět eurových emisí v Česku včetně sedmileté emise v objemu 500 milionů eur pro EP Energy a věřím, že touto cestou půjdou i další velké české společnosti. Potenciál je ale omezený, neboť emise eurových dluhopisů se firmám vyplatí až od objemu 200 milionů eur výše. I tak vidíme minimálně deset velkých českých firem, které by mohly rozšířit řady českých emitentů na eurovém trhu, jako je ČEZ, České dráhy, hlavní město Praha, EP Energy nebo NWR.

E15: Na začátku loňského roku na českém trhu skoro zamrzla aktivita ze strany zahraničních bank, které v zásadě stoply půjčování peněz podnikům. Už se u zahraničních poboček situace zlepšila?

Ano, hlavně díky zásahům Evropské centrální banky. Nejprve připravila program tříletých půjček LTRO. To byl první impulz ke zklidnění trhu a ke stabilizaci likviditní situace bank. Pak se přidal mechanismus záchranných fondů a silná deklarace prezidenta ECB, že bude dělat vše pro to, aby dluhopisovou krizi v Evropě stabilizoval.

To vše jsou kroky, které celkově přispěly ke zlepšení situace, což se pozitivně dotklo i zahraničních poboček bank na českém trhu. Obecně se dá říci, že se bankovní trh oživil někdy loni v dubnu a od té doby funguje normálně. Díky zásahům ECB se podařilo stav na trhu minimálně krátkodobě až střednědobě stabilizovat. V tomto ohledu souhlasím s prezidentem Klausem, že Nobelovu cenu za mír za rok 2012 měla dostat nikoli EU, ale ECB. Nyní je ale klíčové, jak se podaří prosadit strukturální změny v rámci eurozóny v dlouhodobém horizontu.

E15: UniCredit nedávno začala zprostředkovávat obchody na energetické burze v Lipsku. Byla to reakce na konkrétní poptávku vašich klientů? Nebo je to vaše individuální strategická úvaha?

Kombinace obojího. Snažíme se vyjít vstříc klientům, kteří obchodují nejen na Pražské energetické burze, ale i ostatních evropských burzách. Chtěli jsme využít pole působnosti, aby naši klienti mohli používat jeden účet a jeden clearingový systém pro obchodování na všech energetických burzách, které jsou součástí systému ECC. Sloučením obsluhy tak klienti šetří nejen čas, ale i náklady. Navíc i Pražská energetická burza bude od poloviny letošního roku provádět clearing pouze v rámci ECC.

E15: A české firmy obchodují v Lipsku nějak aktivně? Dá se třeba vyčíslit jejich podíl na obchodech?

Konkrétní procento je s výjimkou společnosti ČEZ malé, na EEX probíhají obchody s elektřinou a plynem za téměř celou Evropu.

E15: V Česku se v poslední době vyrojila řada obchodníků s energiemi. Považujete toto za stabilní byznys, jak je hodnotíte z pohledu rizika? Jaká je ochota bank je financovat poté, co byl miliardový skandál se zkrachovalou Moravia Energo?

Banky jsou v této oblasti velmi obezřetné. Netýká se to jen obchodníků s plynem nebo elektřinou, ale obecně sektoru obchodování jako takového.

E15: Dá se zhruba říci, jakou banka vašeho typu může mít v sektoru obchodování celkovou úvěrovou expozici?

Diplomatická odpověď je, že banky toto odvětví až na vzácné výjimky nefinancují.

Roman Šilha (41)

Od ledna 2010 působí v pozici ředitele pro korporátní klientelu UniCredit Bank Czech Republic. Před svým nástupem do banky byl v letech 2007 až 2009 předsedou představenstva a výkonným ředitelem investiční banky UniCredit CAIB, kde působil v různých pozicích od roku 1999. V letech 1996 až 1999 pracoval v úseku strategického řízení České spořitelny. Je členem kotačního výboru Burzy cenných papírů Praha, absolventem Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Graduate School of Banking v americkém Coloradu. Je ženatý, má dvě děti a ve volném čase se věnuje sportu.

Roman Šilha: Úvěry podnikům i lidem zdraží

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!