Rut Bízková: O dvě miliardy se utká asi stovka projektů | E15.cz

Rut Bízková: O dvě miliardy se utká asi stovka projektů

Rut Bízková: O dvě miliardy se utká asi stovka projektů
Rut Bízková
• 
ZDROJ: E15 Michael Tomeš
22. dubna 2013 • 07:35
Pavel Otto
Možnost odepisovat z daní i výdaje na výzkum nakoupený od akademických pracovišť nebo univerzit výrazně zlepší spolupráci mezi soukromým a veřejným sektorem, věří předsedkyně Technologické agentury ČR Rut Bízková. Podle ní měla změna původně platit od ledna 2015, teď je snaha termín o rok zkrátit. „Je třeba, aby poznatky z výzkumu přecházely do praxe a zcela konkrétně a měřitelně přispívaly k rozvoji ekonomiky,“ říká.

E15: Podle statistiků jsou tahounem českého výzkumu a vývoje firmy. Na celkových výdajích se předloni podílely 47 procenty, stát 37 procenty. Zbytek tvořily zahraniční zdroje. Je takovýto poměr běžný v západní Evropě?

V základních charakteristikách patříme v EU k průměru. Na to, že máme poměrně dlouhou historii výzkumu, by mohly být výdaje státu vyšší. Ve srovnání s novými zeměmi sedmadvacítky jsme ale na prvních příčkách. A co se týče firem, záleží na tom, jaké v té či oné zemi najdeme. Třeba ve Švýcarsku sídlí velké farmaceutické společnosti a jsou tam i jejich výzkumná centra. Pokud se podíváme na strukturu českého průmyslu a úroveň jeho výrobkového portfolia, jsme na tom ve firemních výdajích do výzkumu relativně dobře.

E15: Akademie věd si dlouhodobě stěžuje, že ji stát podporuje zhruba stejně velkým balíkem peněz jako soukromý sektor. Ten přitom nevynakládá žádné prostředky na základní výzkum. Souhlasíte?

Co se týče základního výzkumu, je to pravda. Ten na celém světě platí stát. Naopak aplikovaný výzkum nehradí pouze podnikatelé, ale vždy na něj přispívají i vlády. A úplně všude v Evropě podporují všechny kategorie firem, tedy malé, střední a velké. V praxi to ale nefunguje tak, že by jim například Technologická agentura dávala peníze. Podobně jako v jiných zemích podporujeme jejich spolupráci s výzkumnými centry, a to jak akademickými, tak vysokoškolskými.

Záblesky aplikací je třeba podchytit

E15: Nakolik se to daří?

Agentura vznikla teprve v roce 2009. Bylo to právě proto, že spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem byla na velmi nízké úrovni. I když se výzkumné organizace mohou pochlubit dobrými výsledky, nenacházejí pro ně uplatnění v praxi. A naopak firmy by často potřebovaly s něčím pomoci, a přitom marně někoho hledají. Je třeba, aby poznatky z výzkumu přecházely do praxe a zcela konkrétně a měřitelně přispívaly k rozvoji ekonomiky.

E15: Problém tedy není, že akademie dostává málo peněz. Podstatné je, aby se s podnikateli uměla dohodnout.

Akademii musí podporovat stát. To jinak nejde. Ale v momentě, kdy se objeví záblesky aplikací, je třeba je podchytit a vnést do praxe, aby neskončily v šuplíku. Co se týče agentury, peníze rozdělujeme podle pravidel a vychází to v podstatě rovným dílem. Jednu polovinu dostanou výzkumná pracoviště, druhou firmy. Troufám si tvrdit, že se chováme spravedlivě.

E15: Vzhledem k ekonomickému vývoji nelze očekávat, že by jak současná, tak zřejmě i příští vláda byly štědřejší. Některé strany před volbami v roce 2010 slibovaly firmám, které investují do výzkumu, daňové zvýhodnění. Váš názor?

Je to velice dobrá myšlenka, která bude, jak doufám, brzy schválena. Konkrétně jde o možnost odepisovat si výdaje na výzkum nakoupený od výzkumných organizací z daní, což mělo původně začít platit od roku 2015. My jsme ale přesvědčeni, že by to mělo být uzákoněno už od ledna příštího roku. Výzkumníci i soukromý sektor se shodují, že to výrazně podpoří jejich spolupráci. V současnosti firmy příliš neoslovují výzkumná pracoviště, protože se jim to nevyplatí. Navíc nadnárodní společnosti si výzkum objednávají v zahraničí. Předpokládám, že po daňovém zvýhodnění by ho mohly začít poptávat v tuzemsku.

Rut BízkováRut BízkováAutor: čtk

Malé firmy nemají na výzkum peníze

E15: Změna by pomohla i malým a středním firmám, protože ty na investice do výzkumu nemají dostatek peněz. Je to tak?

Když mají zisk třeba deset milionů, těžko si mohou zřídit své vlastní výzkumné pracoviště nebo nakoupit velký objem výzkumu. Vždyť jeden výzkumník se všemi dalšími náklady může přijít tak na milion. Pokud by si ale smluvní výzkum mohly dát do nákladů, začaly by ho nakupovat ve větším rozsahu. Vydělala by na tom akademie i vysoké školy. Právě ty po možnosti tohoto typu spolupráce s firmami už delší dobu volají.

E15: Jaká je šance, že změnu schválí parlament už letos?

Chápeme, že pro vládu hledající rozpočtové rezervy není snadné něco takového prosazovat. Posun o rok ale považujeme za rozumný i proto, že od příštího ledna začne další kolo financování z evropských zdrojů. Celý tuzemský systém přitom nutně potřebuje skloubit národní a evropské neinvestiční prostředky na výzkum. Dosud jsme hodně peněz utratili „za beton a přístroje“, tedy za ta velká vědeckovýzkumná centra, jako je brněnský CEITEC nebo více než 40 regionálních inovačních center. Nyní ale musíme zaplatit výzkumníky a jejich práci tak, aby ta centra k něčemu byla. Právě daňové odpisy by umožnily restrukturalizovat financování českého výzkumu.

E15: Už o novele jednala vláda?

Daňové odpisy jsou součástí jejího prorůstového balíčku. Byl to také požadavek Svazu průmyslu a dopravy. Momentálně je návrh v mezirezortním připomínkovém řízení a byl už projednáván s řadou poslanců.

E15: V roce 2011 Technologická agentura vyhlásila první veřejnou soutěž na projekty spolupráce veřejného a soukromého sektoru, takzvaná centra kompetence, v celkovém objemu 4,27 miliardy korun. Vybrali jste 22 projektů v délce trvání osm let. Co si od nich slibujete?

Podle Českého statistického úřadu se u nás prováděný a posléze prodávaný firemní výzkum pohybuje v úplně jiných oborech, než v jakých bádají akademické ústavy a s výjimkou ČVUT, VUT, VŠCHT nebo Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity většina vysokých škol. Například největší zisky z prodeje výzkumu jsou v těch oborech zpracovatelského průmyslu, jehož zázemí je ve výzkumných organizacích slabé. Je třeba, aby vědci na svoji práci začali pohlížet z hlediska praktického uplatnění.

Soutěžit bude až stovka projektů

E15: Kolik výzkumných pracovišť a podniků se zatím podařilo sblížit?

V jednom centru kompetence se zpravidla sejdou tři akademické ústavy nebo univerzity a pět soukromých společností. Například jedno ze zadání má stávající energetické zdroje, jako jsou kotle či turbíny, vylepšit tak, aby byly účinnější a zároveň se tento obor u nás dlouhodobě rozvíjel a bylo v něm dost kvalifikovaných lidí, kteří se – výzkumníci a průmysl – umějí domluvit. Jde o nalezení kvalitnějších materiálů, povrchů, řeší se tam otázky z oblasti kinetiky. A také to, aby to pak někdo vůbec dokázal vyrobit.

E15: Jaké další projekty podporujete?

Dohromady jich je 740, většina z nich je v programu Alfa, což je materiálový a energetický výzkum, výzkum v oblasti dopravy a životního prostředí. Hodně projektů je ze strojírenství, z medicíny či z oblastí, jako je biotechnologie a nanotechnologie a IT. Ke stávajícím 22 centrům kompetence, což jsou největší projekty, brzy přibude 10 až 12 dalších z druhé veřejné soutěže vypsané na konci března. Je to ale poslední tak velká soutěž, takže předpokládáme velký zájem. Odhaduji, že se zhruba o dvě miliardy utká asi stovka projektů.

Rut Bízková (55)

Po absolvování Vysoké školy chemicko-technologické v Praze pracovala od roku 1981 v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži. V letech 1986 až 1988 absolvovala postgraduální studium matematiky a později stáž v Mezinárodní agentuře pro atomovou energii ve Vídni. Od roku 1993 se profesně orientovala na životní prostředí, především na oblast vlivu energetiky. V letech 1994 až 1996 byla mluvčí uhelných elektráren ČEZ. Od roku 1999 zastávala funkci vedoucí oddělení mezinárodních aspektů průmyslové politiky ministerstva průmyslu a obchodu. V roce 2006 se stala náměstkyní ministra životního prostředí a ředitelkou sekce ekonomiky a politiky, zároveň odpovídala za rezortní program výzkumu a vývoje. V roce 2010 byla jmenována ministryní životního prostředí. V Technologické agentuře ČR byla nejprve členkou výzkumné rady, od loňského března je předsedkyní této instituce.

Ve víru miliard

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!