Schillerová: Vyvádět zisky do daňových rájů bude těžší | E15.cz

Schillerová: Vyvádět zisky do daňových rájů bude těžší

Jaroslav Bukovský

Zdanění lidské práce patří v Česku mezi nejvyšší v Evropské unii a zatěžuje tuzemské pracující více, než je běžná praxe ve třech čtvrtinách zemí EU. Účinný recept na změnu ale prozatím neexistuje. „Kdybychom například výrazně snížili odvody na sociální pojistné a jejich výpadek bychom chtěli nahradit zvýšením sazeb DPH, mělo by to ve svém důsledku negativní dopad na tutéž skupinu lidí, kterým bychom tímto krokem chtěli ulevit,“ říká ministryně financí v demisi Alena Schillerová.

Letos do konce dubna zatím stát hospodaří prakticky s nulovým přebytkem, při odečtení unijních peněz je dokonce v deficitu. Nejde o paradox, pokud vezmeme v úvahu rychlý růst ekonomiky převyšující odhady ministerstva?

Vstoupilo do toho hned několik faktorů. Duben byl krátký měsíc, což se projevilo na inkasu. Zároveň došlo k výpadku peněz, které přicházejí na zvláštní účet privatizace, kam z velké části chodí dividendy ze státních firem. Ty se za normálních okolností převádějí do státního rozpočtu, letos to ale nešlo.

V zákoně je totiž napsaná podmínka, že podmínkou převodu je schodkový důchodový účet. Ten je letos v přebytku, což při psaní toho zákona tehdy nikoho nenapadlo. A konečně naše dědictví přes EGAP stálo rozpočet čtyři miliardy. O osm miliard ale šly nahoru i kapitálové výdaje.

Poslední dva roky uzavřel stát své účetní knihy z různých důvodů s podstatně lepším výsledkem oproti plánům. Letos se tedy obdobný příběh očekávat nedá?

Jsme optimisté a zatím je to jen mezistav. Pro celý rok ostatně máme schválený 50miliardový schodek. Nyní jsme začali sestavovat rozpočet pro rok 2019 a já kladu na první místo investice. Připravujeme národní investiční plán, který bude hotový do poloviny tohoto roku. Chceme, aby nám kraje vytipovaly své nejpalčivější problémy. Víme, že na všechno peníze nebudou, ale chceme zmapovat situaci po krajích, což žádná vláda předtím neudělala.

Hlavní je mít odvahu, říká šéf slovenské sítě nemocnic a poliklinik Penty Vladimír Dvorový

Loni se na příjmech rozpočtu negativně podepsal nižší příliv peněz z Bruselu. Čerpání fondů ani letos nepatří zrovna k doménám Česka. Bude tento vliv letos zásadní?

Pro letošek ne. Snažíme se diskutovat o větší uvolněnosti pravidel. Chtěli bychom mít více možností v přesunech dotací mezi jednotlivými programy. Česká republika každopádně zůstane čistým příjemcem evropských peněz.

Hodláte sestavit schodkový rozpočet i pro příští rok? Konjunktura má přece jen pokračovat, byť pomalejším tempem.

Stojíme nohama na zemi, a proto nebudu proti schodkovému rozpočtu pro příští rok. Mojí podmínkou však bude, aby důvodem schodku byly z větší části investice.

Šperky od Thajců. Prohlédněte si, kde se vyrábějí klenoty pro dánskou Pandoru

Do roku 2021 plánujete postupně zvýšit rozpočtové výdaje až na bezmála 1,6 bilionu, což je zhruba o patnáct procent více než letos. Není to spíše romantická sázka na dlouhodobý hospodářský růst? Pokud totiž ekonomika neporoste v průměru zhruba čtyřprocentním tempem, bude rozpočet setrvale schodkový.

Česká ekonomika podle našich prognóz poroste přinejmenším dva roky. Krom toho nesázíme jen na růst příjmů, ale budeme se starat i o výdajovou část. Zavedli jsme tabulky čerpání výdajů jednotlivých kapitol, z nichž bude jasné, jak budou ministerstva schopna naplnit do konce roku své naplánované výdaje. Na základě toho jsem byla schopná předložit na vládu možné úspory.

V tuto chvíli vláda může rozhodnout, že bude jednotlivým kapitolám krátit jejich výdaje, ale nemůže sahat na nespotřebované výdaje. Když jsme ale zapojili vládní rozpočtovou rezervu, tak jsme pak byli schopni dát přes osm miliard na silnice druhé a třetí třídy, kompenzace škod způsobených suchem a slevy na jízdné pro mladé a seniory.

Politické strany jsou plné parazitů, kteří řeší malichernosti, říká mediální analytik Kartous

Váš program úspor našel volné stamiliony ve všech rezortech. Znamená to, že ministerstva uměle nafukují své výdaje?

Kapitoly nemusejí své výdaje účelově nadhodnocovat, mohou existovat objektivní důvody, proč to neutratí. V prvním čtvrtletí jsou třeba slabší investice kvůli zimě, je tu komplikovaný stavební zákon, složitá výběrová řízení.

S jakým objemem peněz bude pracovat investiční plán?

O tom zatím debatujeme. Bude nicméně obsahovat všechny nutné investice státu ve zdravotnictví, školství, do infrastruktury nebo start-upů, a to v dlouhém časovém horizontu, tedy na deset nebo i dvacet let.

Existuje nějaký příklad toho, čím by se plán zabýval?

Ministerstvo pro místní rozvoj například v jeho rámci připravuje program startovacích bytů a půjček pro mladé manžele, který by měl alespoň částečně řešit neutěšený stav na realitním trhu.

Z chystaného daňového balíčku zmizely nejviditelnější položky, jako jsou návrh na zrušení superhrubé mzdy a sazeb daně z příjmů. Co zásadního v něm vlastně zbylo?

Primárně chceme zavést unijní směrnici obsahující hned několik opatření proti daňovým únikům velkých korporací. Účelem je pomoci Finanční správě v boji proti nezákonnému přesouvání zisků do daňových rájů.

Jsme chudáci, naše společnost sešla ze své cesty, tvrdí etnograf Mnislav Zelený Atapana

Často bývá v negativním smyslu zmiňován i prostý odliv dividend zahraničním matkám českých firem. Chystáte nějaké opatření i v tomto?

Obecně souhlasím s tím, že se problematice odlivu zisků musíme věnovat blíže. Hlavní prioritou ale skutečně zůstává boj proti těm firmám, které se snaží vyvést základ daně do zahraničí, tedy vyhnout se zdanění v Česku. Proto jsme jako součást daňového balíčku pro rok 2019 navrhli novou oznamovací povinnost pro firmy, které vyplácejí do zahraničí větší podíly na zisku a jež jsou od daně z nějakého důvodu osvobozeny.

Česko je známé svým vysokým zdaněním práce, které je včetně dalších odvodů osmé nejvyšší z unijních ekonomik. Nemáte ambici otevřít debatu o možné změně v rozložení daní, aby nebyla práce tak penalizována?

O tomto tématu vedeme poměrně časté diskuze. Musíme si otevřeně přiznat, že jde do velké míry o politickou otázku. A tu není možné vyřešit, aniž bychom zároveň neotevřeli problém financování důchodů a dalších mandatorních výdajů nebo financování zdravotní péče, která je u nás v porovnání s ostatními státy na velmi dobré úrovni. Kdybychom například výrazně snížili odvody na sociální pojistné a jejich výpadek bychom chtěli nahradit zvýšením sazeb DPH, mělo by to ve svém důsledku negativní dopad na tutéž skupinu lidí, kterým bychom tímto krokem chtěli ulevit.

Babiš může získat ústavní většinu, říká komentátor Bohumil Pečinka

Letos v lednu vznikla národní rozpočtová rada. Nový orgán má za úkol dohlížet na to, aby se Česko nepředlužilo a schvalované rozpočty byly dlouhodobě udržitelné. Existuje nějaký model spolupráce s radou? Jak třeba budete její výstupy zohledňovat?

Institucionální nastavení této spolupráce je jednoznačně vymezeno zákonem. Společně jsme už vypracovali a zveřejnili metodiku odvození výdajových rámců státního rozpočtu a státních fondů, která tvoří východisko pro přípravu rozpočtu na příští rok i střednědobého výhledu. Podle této metodiky již ministerstvo vypracovalo rozpočtovou strategii na roky 2019 až 2021.

Jean Pisani-Ferry: Češi by se měli připravit na konec své měny, nastal čas na reformu eurozóny

Loňský rok byl ve znamení startu kontroverzní EET. Její třetí vlna měla podle původních plánů už přes dva měsíce běžet, čtvrtá měla odstartovat příští měsíc. Neobáváte se výpadku příjmů?

Nebudu zastírat, že mírný propad vlivu čekáme. Na druhou stranu je v legislativním procesu novela zákona o EET. Zkrátila jsem u ní všechny lhůty na minimum a chci, aby byla co nejdříve na vládě. Pak to chce politickou podporu, kterou budeme hledat, ale to už třeba tou dobou budeme mít vládu s důvěrou.

Přinese novela zákona o EET nějaké zásadní změny?

Primárně jde o takzvaný nový off-line režim. To je řešení pro nejmenší podnikatele, na jehož podobě jsme se dohodli se zástupci podnikatelských svazů a asociací. Aby podnikatel mohl evidovat tržby v tomto režimu, musí splnit některé podmínky. Měla by to být fyzická osoba, neplátce DPH s maximálně dvěma zaměstnanci a měl by mít nejvýše dvě stě tisíc hotovostních plateb ročně, tedy nikoli příjmů, ale plateb. Ještě je to ale věc politického jednání.

Existuje nějaký reálný termín, kdy spustíte další vlnu EET?

Jistě, to je předmětem novely o EET. Počítáme s tím, že místo třetí a čtvrté vlny bude pouze jediná. Očekávám, že bychom novelu do Poslanecké sněmovny dostali do prázdnin. Bude to ale velké politické téma. V optimistické variantě tak počítám s její účinností od poloviny příštího roku. Na půli cesty ale určitě nemůžeme zůstat, jelikož by byla část podnikatelů v nevýhodě.

Do českých nemocnic přichází IT revoluce

Z řad podnikatelů zaznívají hlasy, že Finanční správa je příliš přísná na sankce i četnost kontrol, pokud jde o EET. Hodláte živnostníky v tomto vyslyšet?

V oblasti sankcí žádné změny neplánujeme, na rozdíl třeba od kontrolních hlášení, kde jsme zavedli možnost promíjení sankcí. Tam ovšem sankce nastupuje automaticky, bez posouzení správního orgánu. Pokud jde o krajní sankce typu dočasného uzavření provozovny, to se nedělá bez toho, aby předtím podnikatel nedostal řadu varovných signálů, anebo nešlo o opakované porušování zákona.

Kolik jste loni kvůli pochybení při elektronické evidenci tržeb zavřeli krámů?

Finanční a Celní správa provedly od spuštění EET přes 113 tisíc kontrol. Z toho zavřely 20 provozoven. Opatření je navíc jen dočasné, po odstranění problému padá, takže ze zmíněných dvaceti obchodů je 14 znovu otevřených.

Řepka se sklízí nejefektivněji v hlavním městě, prohlédněte si pole v Praze z ptačí perspektivy

Občas se mluví o tom, že větší problém s EET mají provozovatelé takzvaných vietnamských večerek. Máte takový poznatek?

Takovou statistiku si nevedeme ani nepovedeme. Nicméně chybovost je podle mých obecných informací z Finanční a Celní správy zhruba obdobná jako u ostatních.

Alena Schillerová (54)
Vystudovala právo na Masarykově univerzitě v Brně, kde v roce 2000 získala doktorát ze správního práva. V roce 1991 nastoupila jako pracovnice exekučního a právního oddělení na Finanční úřad Brno-venkov, kde se po čtyřech letech stala zástupkyní ředitele, jíž byla až do roku 2006. Dalších šest let tento úřad vedla. Od roku 2013 pracovala na Finančním úřadě pro Jihomoravský kraj, o rok později se stala ředitelkou odboru právního a daňového procesu na Generálním finančním ředitelství. V letech 2016 a 2017 byla náměstkyní ministra financí pro daně a cla. Loni v prosinci byla jmenována ministryní financí ve vládě Andreje Babiše.

Bek: Rozumím voličům SPD a Zemana, lidé se necítí být vítězi změn po roce 89
Babiše znervózňuje, když chceme bránit podvodům, tvrdí pirátský poslanec Peksa. Omlouvat se nebude

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!