Šéfka HP v Česku a na Slovensku Erika Lindauerová: IT je stále mužský svět | E15.cz

Šéfka HP v Česku a na Slovensku Erika Lindauerová: IT je stále mužský svět

Šéfka HP v Česku a na Slovensku Erika Lindauerová: IT je stále mužský svět
Šéfka české i slovenské pobočky HP Erika Lindauerová
• 
ZDROJ: Michael Tomeš, E15
25. července 2016 • 07:38
Hana Filipová
Pro společnost Hewlett-Packard začala pracovat v roce 1997. Ve slovenské pobočce dostala na starost prodej tiskáren. „Bylo to hodně komorní, měli jsme skvělý tým, fungovali přes modemy, které desetkrát za den padaly, ale bylo to fajn,“ vzpomíná na své začátky v HP Erika Lindauerová. Ta teď slovenské i české kanceláři firmy šéfuje, a to poté, co se podnik loni na podzim rozdělil na dva nezávislé.

Jedné značce jste věrná téměř dvacet let. Byla to pro vás jednodušší cesta, jak udělat kariéru, než měnit pozice v různých společnostech?

Je to hrozně individuální. Umím si to představit oběma způsoby, ale jsem ráda, že jsem tam, kde jsem. Mám ráda značku HP, vyhovuje mi způsob, jak firma interně funguje, jaké má firemní hodnoty. Ty základní věci a principy, co sepsali pánové Hewlett a Packard kdesi v garáži v roce 1939, stále fungují.

Ve vedení HP byly několikrát ženy, třeba Carly Fiorinaová anebo Meg Whitmanová. Je v tomto směru HP zvláštní podnik, že se v jeho vedení vícekrát prosadily ženy?

Je pravda, že IT je převážně mužský svět, i když už dávno ne výlučně. Jsou ale i jiné brandy, které měly v celosvětovém vedení ženy, třeba Xerox mě napadá. Také v Česku přijdete na podobné případy – Microsoft, Google. Na druhé straně je ale obecně žen ve vedoucích pozicích málo, nejen v oboru informačních technologií.

Máte jako žena ve vedení technologické firmy nějaké zásadní výhody?

Samo o sobě to má plusy i minusy. Jedna z výhod je, že je nás méně, nevýhodou jsou třeba předsudky.

S jakými jste se setkala? Že jste funkci dostala proto, že jste žena, anebo naopak, že na to jako žena nestačíte?

Vlastně jsem se s tím nesetkala tváří v tvář. Ale existuje to.

Vám někdy žena vlastně šéfovala?

Ne, mými nadřízenými byli vždy muži, navíc cizinci.

To mohlo pro vás být asi jednodušší, ne?

Myslím, že ne.

Kdybychom měli dvojí vedení pro Česko i Slovensko samostatně, náklady by byly vyšší o třicet až čtyřicet procent

Každopádně pak ale asi vaší kariéře významně pomohlo rozdělení společnosti HP, že?

Určitě je změna stát se šéfem celé firmy. Já jsem ale od začátku působení v HP prošla v podstatě všemi stupni, měla jsem na starosti tiskárny, komunikaci s partnery, zákazníky, dělala jsem marketing, product management. Když v roce 2002 HP koupil Compaq narostli jsme ze dne na den z několika desítek na pár stovek zaměstnanců, musela se změnit struktura firmy, tvořila se specializovaná oddělení. Dostala jsem menší tým lidí a vedla divizi tiskáren pro Slovensko, pak se vedení spojovalo v jedno pro Česko a Slovensko a ten rozdíl už nebyl tak velký.

Jeden management tedy řídil obě země. O kolik by byly náklady vyšší, kdyby zůstalo to vedení dvojí?

Určitě o 30 až 40 procent. Tedy v případě, že bychom chtěli zachovat stejný komfort, jaký máme teď.

Trochu to vypadá, jako by firma nevěděla, co chce. Nejdřív spojování Česka a Slovenska, nakonec ale rozdělení firmy na produktovou HP Inc a serverovou a softwarovou HPE. Byl to jediný možný krok, aby HP dokázalo dál fungovat alespoň relativně úspěšně na trhu?

To je možná až příliš odvážně řečeno, že to byl jediný možný krok. Vždy je možností víc. Rozhodli jsme se jít tímto směrem, ohlasy jsou zatím dobré a vnímáme to pozitivně. Hodně zákazníků mi říká, že HP je jediná firma, kde jsou obě části po rozdělení spokojené s tím, jak to funguje.

Která z částí generovala historicky víc peněz? Kdo na koho doplácel?

Shodou okolností to bylo většinu času více méně vyvážené. Obě generovaly přibližně stejné objemy obratu a také zisku, i když my jsme ten zisk a obrat dělali s mnohem menším počtem zaměstnanců. To ale bylo dané hlavně strukturou a povahou byznysu.

O „nové“ firmě jste teď několikrát mluvila jako o start-upu, že je to pro vás nový začátek. Je snazší prosadit se na trhu jako start-up, který netíží moloch korporátu?

Start-up byl myšlen tak, že vznikla nová firma na trhu. Samozřejmě to pro nás bylo mnohem jednodušší, protože značka HP je dobře známá, navíc logo také zůstává s námi. Z hlediska prosazení se na trhu to pro nás není nic nového. Pokračujeme, kde jsme skončili. Snazší je, že dokážeme o mnoho rychleji a efektivněji vyvíjet to, co potřebujeme, pro náš trh koncových zařízení. Zvládneme být flexibilnější. To byl i jeden z hlavních důvodů rozdělení a cítíme, že nám to pomáhá.

V Česku máte zhruba 350 lidí. Fungujete tedy stále jako korporace, žádné uvolněné garážové návyky start-upů jste asi nezaváděli.

Je to tak. Celosvětově máme 50 tisíc zaměstnanců, musíme být a jsme korporát. Naším cílem je interní procesy zjednodušit, zatím jsme ale přebrali strukturu, kterou jsme měli doteď. Chceme společnost mnohem víc zefektivnit a zjednodušit, ale potřebujeme trochu času. Naší prioritou bylo rozdělit firmu, aby fungovala, a každý jsme mohli pokračovat samostatně. Postupně se pak budou vnitřní procesy a systémy přizpůsobovat jen pro nás, pro náš segment.

HPE se rozhodlo pro další dělení, zbaví se IT služeb

Existuje nějaký časový plán, kdy ke změnám dojde?

Ne, jsou to věci, které se dějí průběžně. Některé věci necháváme, jiné měníme za nové, je to na několik let. Není to malá investice, kterou do toho musí firma vložit, i proto je to rozložené do několika let.

Co tyto změny znamenají z personálního hlediska?

Převážně jsme nezvyšovali počet zaměstnanců, ale po rozdělení jsme museli výrazně zefektivnit jednotlivé pozice. To, co před tím dělali dva lidé, teď v nové firmě musí zvládnout jen jeden, ale samozřejmě pro menší firmu.

Celosvětově ale HP při rozdělení oznamovalo, že v rámci restrukturalizace zruší až 55 tisíc pracovních míst. To se Česka nedotklo?

To ale nemělo souvislost s rozdělováním. Každý z byznysů optimalizoval svou strukturu podle toho, jak se trh vyvíjel. Teď se můžeme více soustředit na to, co opravdu děláme. Předtím měla společnost příliš velký záběr a priority, které máme my, nebyly vždy prioritami celé společnosti. Teď je pro nás velkou výhodou, že to, co chceme rozvíjet, do čeho chceme investovat, můžeme udělat mnohem jednodušeji. Umožňuje to firmě posouvat se dopředu mnohem rychleji.

Na jakém principu nyní funguje vaše spolupráce s původně sesterskou firmou HPE?

Společně děláme finanční služby a některé služby v outsourcingových projektech. Ale je to náš obchodní partner a přistupujeme k nim jako ke každému jinému.

Změnilo rozdělení a jak vy říkáte větší efektivita současné firmy její postavení v rámci regionu?

Z hlediska tržeb jde o jednotky procent, které produkujeme. Ale naše podíly jsou zase poměrně stabilní. Nejsme velký trh, žádný významný evropský hráč. Jsou tu mnohem větší subjekty, třeba Rusko, kterým můžeme jen těžko konkurovat.

Co znamenají jednotky procent v absolutním vyjádření? Jaké jsou za poslední finanční rok výsledky české pobočky – kopírujete celosvětový trend, kde tržby i zisky HP šly dolů zhruba o desetinu?

Výsledky nemohu komentovat, ale je to samozřejmě velmi spjaté s tím, jak se vyvíjí celosvětový trh. Dá se to ale těžko porovnávat, protože čím menší trh, tím víc je citlivý na jakékoli výkyvy. Když se podíváme na výsledky prodejů za první čtvrtletí – v kusech – podle čísel agentury IDC, tak trh jde dolů. Tiskáren se prodalo o deset procent méně, notebooků o 27, desktopů o 11 procent. Trend vůbec není dobrý. A i když jsou naše odhady výsledků pozitivní, tak růst dvakrát rychleji, než trh klesá, není úplně jednoduché.

Česko a Slovensko už tedy nejsou dávno také v tomto směru rozvíjející se trhy, ale saturované a vyspělé?

Těžko říci. Záleží na segmentu a na kategorii produktu. Kdybychom chtěli všeobecně konstatovat, že trh osobních počítačů v kusech klesá, tak jsou ale kategorie produktů jako 2v1, případně „all in one“ desktopová zařízení anebo byznysové tablety, co rostou. Podobně v printu – trh domácích tiskáren je relativně nasycený, ale část byznysových inkoustových tiskáren celkem pěkně roste.

Dokážete odhadnout z klesajících čísel za první čtvrtletí, zda za celý rok bude vývoj stejný?

Změny byly teď za poslední dva kvartály, pokles se zvětšil. Ale častokrát to ovlivní nějaký velký obchod, anebo když si někdo navezl víc na sklady.

Pomůže výsledkům model Elite x3, což je něco mezi obřím telefonem a tabletem? Je to směr, kam HP musí jít, aby získalo nové zákazníky?

Ano. Tohle je úplně nová kategorie. Rozhodně to není smartphone a ani je nechceme vyrábět. Je to zařízení, které by mělo sloužit člověku, co chce na něm pracovat, ale nechce mít tři věci. Elite x3 má nahradit tablet, smartphone a osobní počítač. Je k němu příslušenství ať už ve formě dokovací stanice nebo lapdoku, který umožňuje používat toto zařízení v kanceláři, anebo naopak na služební cestě.

Jaké jsou odhady prodejů, až to konečně začnete prodávat i v Česku?

Na odhady je brzy. Teprve ke konci léta bychom to chtěli dostat na český a slovenský trh.

Erika Lindauerová (44)
Vystudovala Fakultu přírodních věd na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Prakticky celou kariéru se věnuje oblasti informačních technologií. Začínala ve společnosti CHS Slovakia, v roce 1997 nastoupila do HP. Ze řadových obchodních pozic se postupně vypracovala na šéfku divize tisku, vedoucí produktové divize a po rozdělení společnosti HP vede společnost HP Inc v ČR a SR. Je vdaná, má dvě děti a ve volném čase ráda cestuje a potápí se. Společnost Hewlett – Packard měla dříve příliš velký záběr a naše priority nebyly vždycky prioritami celé firmy. Rozdělení umožňuje firmě posouvat se dopředu mnohem rychleji.
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!