Shmuel Bar: V boji s Islámským státem pomohou jedině Kurdové | E15.cz

Shmuel Bar: V boji s Islámským státem pomohou jedině Kurdové

Shmuel Bar: V boji s Islámským státem pomohou jedině Kurdové
Shmuel Bar
• 
ZDROJ: Michael Tomeš, E15

Pavel Otto

V severní Africe ani na Blízkém východě není podle odborníka na islámské radikály Shmuela Bara žádný stát, který by s USA a Evropskou unií vytvořil koalici proti džihádistům. „Západ musí začít vnímat Kurdistán, který funguje více jako stát než třeba Irák. Právě Kurdové by mohli být v boji s Islámským státem jediným skutečným spojencem Západu. Kdyby USA a Evropská unie uznaly nezávislost Kurdů, zavázaly by si je,“ říká Bar, který třicet let sloužil v izraelské zpravodajské komunitě.

Koncem října Islámský stát poprvé pohrozil Izraeli, současné palestinské útoky jsou prý jen začátkem mnohem širšího konfliktu. Nyní džihádisté zaútočili v Paříži. Změní se něco na postoji vaší země, přijme zvýšená bezpečnostní opatření?

Islámský stát pro nás představuje jen jedno z mnoha nebezpečí, je to jakási třetí verze al-Káidy, živí se na chaosu. Soustřeďujeme se na bližší hrozby, tedy na šiíty a jimi ovládané hnutí Hizballáh. Z našeho pohledu ani tak nezáleží na tom, odkud útoky přicházejí nebo jak jsou ideologicky zaměřené. Na všechny reagujeme stejně, útok jako útok. Víme, že následky jsou vždy podobné. Terorismus pro nás není něco nového, vedeme proti němu permanentní válku od vyhlášení nezávislosti Izraele.

Co lze od Islámského státu v příštích měsících očekávat?

Je důležité si uvědomit, že Rusko se ho nesnaží zničit. Chce udržet pozici syrského režimu v čele s Asadem. Až v Sýrii zůstanou dva hlavní tábory, tedy Asad a ISIS, Rusové dají Západu na vybranou, aby se rozhodl, proti komu mají bojovat. A samozřejmě se zeptají, co dostanou oplátkou za to, že se zaměří na džihádisty. Může se to projevit na Ukrajině, v pobaltských státech nebo i ve středoevropském prostoru. Rusko Západ vydírá už teď.

Jak vnímá ruské angažmá v Sýrii Izrael? Je pro něj v něčem dobré?

Lze ho vnímat dvěma pohledy. Kdyby Rusko nezasáhlo, Asadův režim by padl a ISIS by se dostal až ke Středozemnímu moři. To by znamenalo přenesení terorismu a pirátství na moře, což by pro Izrael bylo velmi špatné. Mimo jiné by mohla být ohrožena těžba zemního plynu. Na druhé straně tím, že se Rusové angažují hlavně letecky, vznikne v případě zapojení USA a dalších západních států v prostoru nad Sýrií komplikovaná situace. Kdyby například Američané chtěli bombardovat Hizballáh, museli by o tom informovat Rusy a ti by mohli varovat Írán, potažmo Hizballáh. To by Izrael značně limitovalo.

Západ nechce, aby v Sýrii umírali jeho vojáci. Navíc Rusko je nyní na Blízkém východě dominantní silou a toho by využilo k prosazení svých mocenských zájmů.

Je reálné, že se Západ dohodne s Ruskem na společném postupu proti Islámskému státu?

Není to moc pravděpodobné, rozhodně ne v krátkodobém horizontu. Samozřejmě že Západ nechce, aby v Sýrii umírali jeho vojáci. Navíc Rusko je momentálně na syrském bojišti a vůbec na Blízkém východě dominantní silou a tohoto faktu by využilo k prosazení strategických a mocenských zájmů ve svém teritoriu. Co se ale týče dlouhodobé perspektivy, není dohoda zejména mezi evropskými politiky a Ruskem vyloučena. Otázka je, jakou cenu by za to Evropská unie zaplatila.

Považujete prezidenta Putina za predátora?

Narodil se a byl vychován v Sovětském svazu, který žil myšlenkou nadvlády, převahy. Od okamžiku, kdy se stal prezidentem, měl tři hlavní cíle: upevnit pozici hlavy státu proti parlamentu, upevnit pozici Moskvy v rámci celého Ruska a upevnit pozici Ruska jako hegemona ve své oblasti, tedy v Eurasii. Otázka je, zda je Putin velkým stratégem, nebo jen využívá všech příležitostí. V okamžiku, kdy Asad použil chemické zbraně, USA prohlásily, že ho potrestají. Ale zůstaly jen u slov. Zvlášť Obamova administrativa se vzdala role lídra, chcete-li aktivního strážce pořádku ve světě. Putin si to uvědomil a snaží se toho využit v období, kdy je Obama ještě prezidentem. A udělá všechno pro to, aby získal co nejvíc.

Podle některých politiků včetně českého prezidenta Miloše Zemana by proti Islámskému státu měla zakročit Rada bezpečnosti OSN, tedy její stálí členové USA, Velká Británie, Francie, Rusko a Čína. Dovedete si to představit?

V knize Alenka v říši divů se píše, že ještě před snídaní by si člověk měl zkusit představit šest nepředstavitelných věcí a tím začít nový den. Taková společná akce není nepředstavitelná, ale nepřipadá mi pravděpodobná. Byla by jejím cílem podpora Asada, nebo jeho svržení? Nezodpovězených otázek je tam řada.

Co zapojení některých muslimských a arabských států?

V severní Africe ani na Blízkém východě nejsou žádné státy, které by reálně existovaly, nebo by byly ochotné se zapojit. Libye, Irák a Sýrie jsou rozdělené do menších celků. Aby je někdo dal znovu dohromady, stálo by to nesmírně mnoho energie a peněz. Saúdská Arábie je plně zaměstnána konfliktem v Jemenu. Nevím, jak by mohla posílat vojáky ještě do Sýrie. Jordánsko je malé, navíc je zatíženo uprchlíky. Turecko naopak s ISIS spolupracuje, ilegálně džihádistům dováží ropu. Není tedy takovým dobrákem, jak se prezentuje. Přitom Turecko by mohlo v boji s ISIS sehrát klíčovou roli, jenže nechce. Diskutabilní by byla i koalice s Íránem.

I když Turecko chce do EU, už dlouho nerespektuje její zájmy. Nyní hlavně tím, že neusměrňuje proud imigrantů, ale naopak se jich snaží co nejvíce posílat přes moře do Evropy.

V čem dělá Západ největší chybu?

Je fixovaný na původní uspořádání Blízkého a Středního východu, myslí si, že stále existují státy jako Irák nebo Sýrie. Od této iluze se není schopen oprostit. Musí začít vnímat nově vznikající celky jako Kurdistán, který funguje mnohem více jako stát než třeba Irák. Právě Kurdové by mohli být v boji s ISIS jediným skutečným spojencem Západu. Kdyby USA a Evropská unie uznaly jejich nezávislost, zavázali by si je.

To by ale značně popudilo Turecko.

I když by se chtělo stát členem Evropské unie, už dlouho vůbec nerespektuje její zájmy. V současnosti hlavně tím, že neusměrňuje proud imigrantů, ale naopak se jich snaží co nejvíce dostat do lodí a posílat je přes moře do Evropy. Takže proč by Západ měl respektovat zájmy Turecka nebo přihlížet k tomu, co si myslí?

Evropská unie je už delší dobu v krizi, chybějí výrazní lídři. Co by měla dělat, aby zabránila masové migraci a terorismu?

Evropská unie skutečně nemá žádného výrazného lídra, je ryze byrokratická. Evropě chybí politická výkonná moc, která by měla vizi a prosazovala by ji. Evropští představitelé jsou příliš korektní, chtějí být s uprchlíky solidární a nechtějí si připustit hrozbu, kterou představují. Jejich příliv do Evropy způsobil Bašár Asad, který se snažil o etnické čistky. Všichni syrští imigranti, kterých je asi pět milionů, jsou sunnité. Zažili hrozné věci, a proto jsou náchylní k rekrutaci do teroristických skupin. Brusel musí přimět Ankaru, aby uzavřela přístavy a s jeho finanční pomocí vytvořila další uprchlické tábory. Jiné řešení není.

Shmuel BarShmuel BarAutor: Michael Tomeš, E15

Vyvolají obavy z uprchlíků rapidní nárůst nesnášenlivosti?

To, co se odehrává zvlášť ve střední Evropě, není skutečná xenofobie, ale jakýsi přirozený strach z neznámého. Nechci ale tvrdit, že hrozba terorismu neexistuje. Je nevyhnutelné, že k útokům bude docházet.

Nejsou Češi příliš ustrašení?

Hlavně nechápu, proč dnešní lidé vidí všechno tak pesimisticky. Můj přítel bojoval ve druhé světové válce a ve válkách o nezávislost Izraele, lidé umírali, byla řada teroristických útoků. Přes všechno, co zažil, neztrácel optimismus a říkal: Pak už bylo lépe. Na druhé straně Česká republika i Izrael jsou malé země a vždy si uvědomovaly, že mohou být vymazány z mapy. Vy máte zkušenost se Sovětským svazem, který vás okupoval, my s Araby. Češi ani Izraelci si nikdy nemohou dovolit být naprosto sebejistí.

Shmuel Bar (62)
Vystudoval Hebrejskou univerzitu v Jeruzalémě a Univerzitu v Tel Avivu. Třicet let sloužil ve zpravodajské komunitě, zpočátku přímo v izraelské armádě, později působil na analytických a operativních pozicích v kanceláři izraelského premiéra. Specializoval se na islámské fundamentalisty. V letech 1998 až 2002 pracoval jako diplomat v Nizozemsku. V současnosti působí na Institutu policie a strategie v Herzliji, přednáší a publikuje.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!