Skála o své funkci stranického propagandisty: Ještě ze mě někdo udělá Goebbelse | E15.cz

Skála o své funkci stranického propagandisty: Ještě ze mě někdo udělá Goebbelse

3. února 2017 • 10:23

Se Státní bezpečností nikdy nespolupracoval, i když o něm kolují různé „folklóry“, tvrdí v rozhovoru pro Blesk.cz ideolog a propagandista KSČM Josef Skála, který tyto tituly označuje za hloupé a bojí se, aby ho někdo neměl za Goebbelse. Odsuzuje vraždu Milady Horákové i další škraloupy někdejší KSČ, jíž byl členem. KSČM by si podle něj neměla nechat vzít sociální témata. Teď zvažuje kandidaturu do Poslanecké sněmovny a někteří ho by ho rádi viděli jako příštího prezidenta.

V KSČM plníte funkci propagandisty a ideologa. Co to vůbec znamená?

Ten název je velmi nešťastný, vznikl v chaosu květnového sjezdu, kdy se rychle rozhodovalo, na jaké úseky bude vedení rozděleno, a někdo napsal formulaci „ideologie, propaganda a mediální činnost“. Od první tiskové konference na sjezdu říkám, že mně ten název přijde nešťastný a že bych si přál, abychom ho nějak zcivilizovali, třeba „pro programové a mediální otázky“. Mám na starosti mediální úsek naší práce a otázky programové a argumentační. Pojem propaganda zní dnes velmi hloupě, jsem si toho vědom, ještě ze mě někdo udělá Goebbelse. Jsem velmi nerad, že se to tak jmenuje, ale zatím nejsem s to s tím něco dělat.

Kam by měla KSČM směřovat?

Nesmíme si nechat líbit, aby nám ujížděly sílící kritické nálady ve společnosti. Jsme tu pro onu většinu lidí, kteří se neměli jak nabalíkovat z privatizace a kteří nesou tak či onak následky toho, že jsme přišli o rodinné stříbro a spoustu věcí v této zemi, a často se potýkají s existenčními problémy. Musíme se stát mnohem víc mluvčím kritických nálad a rozkročit se podstatně více do šířky, protože kritické nálady dnes jdou napříč velmi širokým spektrem.

Ideolog KSČM Skála: Havla neměli věznit, sám by se zesměšnil

Jakou roli ve směřování strany hraje vaše prohlášení o skvělém lančmítu za minulého režimu? Nechme stranou kauzičku o tom, kdo dal ono sdělení na sociální sítě. Jde spíš o to, co kritizoval exposlanec TOP 09 Pavol Lukša, tedy že smršťujete minulost na otázku lepšího lančmítu, ale zapomínáte na to, že ‚KSČ prosazovala represe, šířila strach a obavu z budoucnosti‘.

Jeden z mých kolegů tam napsal cosi o lančmítu, že tehdy byl velmi chutný a dneska že se nedá jíst nebo co. To není moje dílo, já bych to tak nenapsal, to je jiná věc. Pokud jde o kritiku, tak kdybychom reagovali na každé sdělení svých politických oponentů tím, že bychom řekli: A vy jste vyvraždili čtyři miliony lidí ve Vietnamu a vy máte na svědomí válku v Iráku a podporujete teroristy v Sýrii, tak nevím, kam by ta diskuse došla. Tady byla řeč o banalitě typu jídelní lístek.

Měl jsem na mysli, co říkáte na to, co se dělo v minulosti za vlády KSČ.

Jsou věci, které se staly naším jménem a které se stát neměly. Jsme ale jediný politický proud, který se k nim staví čelem. Nezatloukáme, říkáme, že to tak bylo, a hledáme z nich nějaké lekce do budoucna. Odmítám ale dvojí metr. Odmítám, aby se pořád říkalo, že vy jste dělali to či ono, a aby se postavila čínská zeď přede vše, co dělala druhá strana. Studená válka nebyla rozpoutaná námi - mám-li se připojit k tehdejší KSČ - tuhle válku rozpoutala druhá strana.

Honza Kuliš: České školy učí historii. Ale co současnost?

Myslíte Spojené státy?

Samozřejmě. A jejich spojenci. Byla to brutální přesilovka, která se neštítila ničeho. Nejsem vůbec hrdý na popravu Milady Horákové, takové věci se neměly stát. Ale jsme jediný proud, který neustále říká, že se to nemělo stát. A vždycky říkám svým oponentům v politických diskusích: ‚Kdy vy už najdete morální sílu říci: Ano, naším jménem se taky stalo to, to a to.‘

Když už jste zmínil Miladu Horákovou, co říkáte na rétoriku své kolegyně Marty Semelové, která podle žalobce zpochybnila, že výpověď Horákové byla vynucená?

Samozřejmě že se Marta Semelová vyjádřila poněkud nešťastně, ona tím chtěla říct, že nebylo vůči paní doktorce Horákové použito fyzického násilí. To opravdu nebylo, soudě podle všech známých zdrojů. Ale z toho neplyne, že by snad o sobě dobrovolně vyprávěla. Už vůbec z toho neplyne, že měla být popravena. Marta není televizně jaksi zkušená, ale jak ji znám, je to člověk, který je neskutečný lidumil. Pere se třeba za lidi, co mají v Písnici přijít o byty a podobně. Umí si získat přízeň touto svou obětavou prací. Někdy ale použije slovník, který někoho dráždí.

Celý rozhovor čtěte zde.

Více na www.blesk.cz.

Zápisník Dušana Kütnera: Lančmítové štěstí

Autor: Václav Lang - Blesk.cz
 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!