Současné Rusko je umírající mocnost, říká signatář Charty 77 a zakladatel ODA Daniel Kroupa | E15.cz

Současné Rusko je umírající mocnost, říká signatář Charty 77 a zakladatel ODA Daniel Kroupa

Martin Čaban

Velkým tématem se po sněmovních volbách stalo obecné referendum a přímá demokracie. Podle filozofa, signatáře Charty 77 a bývalého politika Daniela Kroupy je to nebezpečný trend. „Volání po přímé demokracii bylo vždy projevem populismu. A pokud bylo úspěšné, vedlo ke zkáze demokracie,“ říká zakladatel původní Občanské demokratické aliance.

Připomněli jsme si výročí pádu komunismu. Čím je 17. listopad pro vás osobně?

Komunistický režim mě pokládal za nepřátelskou osobu a až do konce mě sledoval.

Datum 17. listopad a následující sametová revoluce jsou proto pro mě nejkrásnější a nejdůležitější politické události mého života. Jsem šťastný, že jsem se dožil pádu komunismu a mohu žít svobodný život. Beze strachu, že když se znelíbím režimu, odnesu to nejen já, ale i moje děti.

Máte pocit, že se přístup Čechů k oslavám tohoto svátku za poslední čtvrtstoletí změnil? Projevilo se to ve volbách?

Oslavy svátku boje za svobodu a demokracii neorganizuje stát, ale v posledních letech lidé sami. Počet těch, kteří se oslav účastní, každým rokem stoupá. Letos to jenom v Praze bylo přes čtyřicet tisíc lidí. Pokud to bude pokračovat, jednou se to určitě projeví i v politice. Uvidíme, zda to ovlivní už prezidentské volby.

Rozhovory o nové vládě v Německu ztroskotaly. Stále můžeme dojít k dohodě, věří Merkelová

Po sněmovních volbách se hodně mluví o porážce tradičních stran. Vy jste byl u samého zrodu českého stranického systému. Co se za těch 25 let pokazilo?

Ono se to kazilo od samého začátku. Část politiků, kteří se prohlásili za pravici, mentálně zůstala v komunismu a budovala kapitalismus podle Marxových spisů. To znamená dle pouček o materiální základně a duchovní nadstavbě.

S představou, že v kapitalismu jde jen o peníze a moc a to ostatní, jako je vzdělání či kultura, je třešinka na dortu, kterou si dopřejeme, až na to budeme mít.

Skutečná revoluce by musela vypadat úplně opačně – fungující tržní systém musí být založen právě na duchovních základech. Na lidské tvořivosti, na schopnosti přicházet s novými myšlenkami a nápady a kultivovat je podle dosaženého vzdělání. A na vytváření podmínek pro vznik nových podniků. Zatímco Václav Klaus na počátku devadesátých let prohlásil, že podnikání je jen jedno a žádné malé a střední podnikání podporovat nebude. To byl postup zcela proti duchu svobodného tržního systému.

Je vidět velká snaha bohatých lidí vstoupit do politiky napřímo. Zatím to ale vypadá, že to umí jenom Andrej Babiš. Čím to je?

Panu Babišovi se podařilo díky hodně velkým prostředkům hned na začátku rozjet úspěšné hnutí. Můžeme odhadovat, že ho to přišlo na půl až tři čtvrtě miliardy korun. Takovou částku si nikdo jiný nemohl dovolit. Zadruhé u některých dalších lidí z byznysu, kteří vstupují do politiky, panovalo podezření, že jdou řešit zcela bezprostřední podnikatelské zájmy.

Například obnovitel, z mého hlediska zloděj značky ODA má své zájmy v Letňanech, kvůli nimž potřebuje mít své lidi na radnici. Takové projekty mají poměrně malou šanci a už vůbec ne dlouhodobou.

Práce je pro nejchudší jen způsob, jak přežít. Ani nechodí k volbám, říká dokumentaristka Rychlíková

S jakými pocity jste vůbec sledoval účast Pavla Sehnala a jeho ODA ve volbách?

Mě to velmi mrzelo, protože slušnost by velela se alespoň předem zeptat. Ale pan Sehnal nás kontaktoval až poté, co měl už celý projekt v běhu. Já i Pavel Bratinka jsme mu dali najevo, že nesouhlasíme s použitím této značky, ale že nemáme žádnou možnost mu v tom zabránit.

Před pěti lety jsme přešli k přímé volbě prezidenta, dnes je velkým povolebním tématem referendum. Říkají si skutečně občané o větší podíl na moci, anebo je to jen populismus politiků?

Volání po přímé demokracii bylo vždycky projevem populismu. A pokud bylo úspěšné, tak vždycky vedlo ke zkáze demokracie. To není žádný nový jev, tak tomu bylo i v antice. Výraz demagog je výraz antického Řecka. A podobné tendence nadbíhat lidové politice pomohly rozložit jak aténskou demokracii, tak i demokracii v jiných městských státech.

Takže paradox, že se k přímé demokracii nejhlasitěji hlásí hnutí s autokratickými sklony, pro vás vlastně není paradoxem…

Není. Klasická diktatura není diktátem malé menšiny nad většinou, ale populistického vůdce opírajícího se o lidové masy. A přesně tak je to popsané už v antice. Xenofón ve svém spise Hierón to líčí velmi precizně.

Spisovatel Zábranský: Česká společnost je nedospělá, z Havlova odkazu si udělala svatý grál

Ve sněmovně zasedne nejvíce stran v historii. Dostává se vývoj do fáze, kdy by po fragmentaci měla zase přijít snaha o integraci?

Jsem přesvědčen, že hned po volbách měly strany začít jednat o tom, jakou formou vytvoří spojenectví. Zatím se to příliš nedaří, spolupráce se rýsuje na parlamentní úrovni, ale každý subjekt si chce zachovat svou autonomii.

TOP 09 volá po integraci. Ale ostatní strany, které se cítí být silnější, místo integrace nabízejí pohlcení svého partnera. A to není zrovna osud, který by si ty menší stran přály. Takže se čeká na to, až se objeví nějaký skutečně schopný lídr, který by tyto strany sjednotil. Pokud se tak nestane, tak tady budou vládnout nestandardní strany, jako je ANO či SPD.

Věříte českému ústavnímu systému, že ustojí tlak, který jej v nejbližší době asi čeká?

Věřím, že ústava to vydrží, pokud ovšem nezpanikaří politici a nezačnou dělat překotné ústavní změny. Doufejme, že se nepodaří systém zbourat tak, jak to deklarují populistické strany. Budu konkrétnější. Pokud by se jim podařilo kupříkladu zrušit Senát, tak s pomocí sněmovny, ve které mají většinu, by se jim vládlo mnohem snáze. A mohly by politický, ekonomický i sociální systém rozvrátit daleko účinněji.

Zrovna Senát se asi hned tak zrušit nepodaří.

Ano. A ústavní pojistky jsou dostatečně pevné, dokud nezískáte v Senátu ústavní většinu.

Měl by strhávat klišé a hledat, co je pod nimi, říká o úloze filozofa ve veřejném prostoru Martin Dokupil Škabraha

Hodně se mluví o ohrožení liberální demokracie. Co je vlastně alternativou? Existuje podle té klasické dichotomie něco jako konzervativní demokracie?

Ne. Alternativou liberální demokracie jsou autoritářské formy vládnutí. Lidé jsou pořád pod vlivem novověkých teorií, které se dívají na společenské změny, jako by šlo o nějaký vývoj od nižšího stadia k vyššímu. Ale to je chybná úvaha. Liberální demokracie nepředstavuje žádnou fázi ve vývoji. Demokracie jsme viděli i v antice. Liberální demokracii máme proto, aby chránila důstojnost a lidská práva jednotlivce. A je to jediný systém, který tuto ochranu je schopen důsledně poskytnout.

Liberální demokracie je postavena na ideji omezování moci státu vůči jednotlivci, jedním z projevů je i garance lidských práv. Omezení moci je i systémové – děje se dělbou moci a rovnováhou jednotlivých složek. Ve chvíli, kdy tyto věci začnete rušit, třeba zavedete příliš široké referendum a umožníte, aby lidé referendovým způsobem rušili rozdělení moci, například jim umožníte hlasovat o vině a nevině, tak jediný důsledek je, že se moc koncentruje do stále užšího počtu rukou. A máte téměř jistotu, že bude zneužita.

Takže alternativou k liberální demokracii je jen nějaká forma autoritářství.

Může to být demokracie totalitní, kterou nastolili jakobíni ve Francouzské revoluci. Mohou to být i jiné formy autoritářství. Ale pořád to znamená potlačení svobody jednotlivce.

Jak se díváte na pole kandidátů v boji o prezidentský post?

Kandidáti, kteří chtěli nabízet alternativu vůči dnešnímu prezidentovi, udělali chybu, že se mezi sebou nedohodli. Dochází k tříštění hlasů. Na druhou stranu velká část těch protikandidátů Miloše Zemana alternativu skutečně představuje. A pokud se dostanou do druhého kola, tak mají někteří z nich šanci na úspěch.

Patříte ke kritikům Miloše Zemana. V čem vidíte největší riziko jeho případného znovuzvolení?

Na prvním místě je riziko zdravotně-mentální. Miloš Zeman v posledním roce je viditelně v horším zdravotním stavu. Také jeho mentalita už ztratila tu jiskřivou schopnost zaujmout vtipným bonmotem. Všechny bonmoty, které jsem za poslední léta od něj slyšel, jsem už slyšel potřetí. Ale to největší nebezpečí spatřuji v tom, že si není vědom rizik globálního vývoje, ve kterém bude muset nadcházející prezident působit.

Euro je nejhorší a nejhloupější věc hned po válce, říká šéf značky Gran Moravia

Co máte konkrétně na mysli?

To, co se ukázalo na posledním sjezdu Komunistické strany Číny. Ta odbourala veškeré mocenské zábrany svému prezidentovi. Jeho myšlenky učinila součástí stranických stanov a zcela otevřeně deklarovala světovládné ambice.

Čínští představitelé prohlašují, že globalizace bude nyní pokračovat podle čínských pravidel. To je opravdu velké nové nebezpečí, které povede k těžkým konfliktům. A ty konflikty se nebudou odehrávat jen na vojenské úrovni armád, ale na úrovni kybernetické.

Vše o prezidentských volbách čtěte zde >>>

To znamená co?

Většina čipů, kterými máme vybavené své počítače, vznikla v Číně. Nikdo neví, jaké softwary do těch zařízení Číňané nahráli. Představa, že nám někdo na dálku vypne elektrárny nebo zastaví fungování nemocnic, je noční můrou této civilizace. A ten, kdo tu možnost má, jsou dnes jedině Číňané.

Máte větší obavy z Číny než z Ruska?

Rusko je umírající mocnost, je to taková, jak se říkávalo, Horní Volta s raketami. Rusko je ve svém ekonomickém rozvoji zcela závislé na surovinách. Nedokázalo vytvořit životaschopný model tržní ekonomiky. Takže nás bude ještě nějakou dobu strašit a bude se snažit využít na maximum toho, co umí nejlépe, a to je propaganda. Dnes k té propagandě, na rozdíl od minulosti, má skvělé informační technologie. Ale když pozorujete, jak ta propaganda funguje, tak zjišťujete, že používají stejná schémata jako v dobách studené války.

Okamuru volil „sudetský pás“, často jde o zadlužené lidi, říká Feri

Takže se obáváte, že v případných globálních potyčkách, které nás čekají, by prezident Zeman nestál na správné straně?

Ano. Já se obávám, že prezident Zeman kroky, které dělal ve svém prvním volebním období, nás spíše do toho nebezpečí přiváděl, než aby nás před ním chránil. Republika naší velikosti má šanci se ubránit jedině ve společenství ostatních demokracií. To znamená, že jediná možná strategie je posilování bezpečnostních a ekonomických struktur EU a usilovat o to, abychom v rámci EU hráli co největší roli. Prezident Zeman nás v tomto směru spíše oslaboval.

Daniel Kroupa (68)
Český politik, pedagog a filozof, signatář Charty 77. Do Sněmovny lidu Federálního shromáždění byl zvolen hned v roce 1990, angažoval se v Občanském fóru. Byl jedním ze zakladatelů Občanské demokratické aliance (ODA), v roce 1991 stál u rozdělení OF na jednotlivé politické frakce. V letech 1998 až 2001 ODA vedl. V roce 1996 zasedl na dva roky v Poslanecké sněmovně, od roku 1998 do roku 2004 byl senátorem. Dnes přednáší politickou filozofii, je odborným asistentem na Filozofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. 
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!