Spolana bude potřebovat hodně peněz. Brzy se dočká velkých investic, oznámil šéf Unipetrolu
Navzdory velkým haváriím v Litvínově a v Kralupech vykazuje skupina Unipetrol už druhým rokem rekordní zisky. Letos a příští rok hodlá investovat do rozvoje 16 miliard korun. V tomto balíku je ovšem jen část peněz na modernizaci neratovické Spolany, kterou Unipetrol koupil loni. „Zatím se soustředíme na rychlé investice. Očekáváme, že Spolana bude v zisku už letos,“ říká generální ředitel Unipetrolu Andrzej Modrzejewski.
Letos jste představili novou strategii Unipetrolu. Jak by měla firma kolem roku 2020 vypadat?
Strategii jsme stanovili do roku 2018. Mohli jsme toho hodně naslibovat a honosit se obřími čísly v letech 2030 nebo 2040. Lepší je držet se trochu zpátky. Víme, že splníme minimálně to, co jsme slíbili. V letech 2017 a 2018 plánujeme provozní zisk 20 miliard korun. Investujeme přes 16 miliard korun. Do konce příštího roku chceme dokončit novou polyetylenovou jednotku. Náš tržní podíl v maloobchodě překročí 20 procent.
To vypadá spíše jako oznámení o očekávaných výsledcích, jak to dělají jiné firmy. Proč jste nepřišli se střednědobou strategií s výhledem na pět nebo deset let?
Můžeme tomu říkat střednědobý výhled. Investice do petrochemické výroby a zvýšení podílu v retailu jsou strategické plány, které se neomezují jen na dva roky. Jasně říkáme, že nechceme výroby rušit, naopak se chceme rozvíjet. Několik let se Unipetrol nacházel v nejistotě. Zaměstnanci nevěřili, že PKN Orlen má zájem do firmy investovat. Objevovaly se zvěsti, kdo ji nakonec koupí. Naše strategie je jen začátek, abychom změnili celkovou atmosféru ve firmě.
Co se změnilo, že se PKN Orlen začal na Unipetrol dívat jinak?
Nový generální ředitel PKN loni jasně deklaroval, že je pro něj Unipetrol významný. Rozhodli jsme se pro rekordní investici do stavby nové polyetylenové jednotky. Součástí našeho rozvoje je také akvizice Spolany. Část menšinových akcionářů s tímto nákupem není spokojena. Pro nás je ale Spolana velmi důležitá. Je velkým odběratelem síry a čpavku. Pomůže nám vyrovnávat bilanci etylenu. Díky ní budeme moci provozovat litvínovskou etylenovou jednotku na plnou kapacitu.
Budete regulovat objem výroby ve Spolaně podle toho, kolik pro ni budete mít k dispozici etylenu?
Budeme moci třeba lépe plánovat odstávky na údržbu v Litvínově a ve Spolaně.
Hlavní kritika ale směřuje na to, že jste koupili velmi podinvestovanou a ztrátovou společnost, do níž budete muset nalít miliardy, aby mohla dál fungovat.
To je pravda, ale také jsme za ni skoro nic nezaplatili. Pochopitelně když chcete zisk, musíte nejdříve investovat.
Máte už odhady, kolik peněz budete muset do Spolany dát?
Zatím se soustředíme na rychlé investice. V listopadu zahájíme provoz granulační jednotky na výrobu nového typu hnojiva, síranu amonného. Začali jsme také s modernizací energetiky, aby plnila emisní limity po roce 2020. Kompletně zmodernizujeme výrobu PVC. V listopadu nám skončí povolení pro provoz amalgámové elektrolýzy na výrobu chloru a hydroxidu sodného. PVC pak budeme vyrábět z nakupovaného etylendichloridu. Podle mě dává smysl, aby se ve Spolaně vybudovala nová jednotka membránové elektrolýzy.
Takže hodláte toto zařízení do Spolany koupit?
Zatím připravujeme výběrové řízení. O vlastní investici jsme ještě nerozhodli. Ve Spolaně je ovšem další skrytá hodnota. V Evropě není moc míst, kde můžeme vyrábět chemické produkty. Mnohokrát jsem říkal, že Spolana bude drahokam v koruně Unipetrolu.
Problém ve sporu s minoritními akcionáři je v tom, že nevěří, že by pro akcionáře z koupě Spolany pramenila nějaká dodatečná hodnota.
Je příliš brzy na informace o velkých projektech. Udržíme stávající portfolio produktů Spolany. Jak to uděláme, musíme jako společnost obchodovaná na burze nejdříve oznámit trhu. To, že menšinoví akcionáři nevěří v přínos akvizice Spolany, je jejich věc. Souhlasím, že Spolana bude potřebovat hodně peněz. Ale peníze v tuto chvíli pro nás nejsou problém.
Jak rychle chcete změny ve Spolaně provést, aby se z ní zase stala zisková firma?
Počítáme, že Spolana bude v zisku už letos. Kdy začneme s investicemi, je poměrně snadné odhadnout. Na elektrolýzu máme povolení jen do letošního listopadu.
V balíku investic 16 miliard korun, který jste oznámili na rok 2017 a 2018, se už se Spolanou počítá?
V tomto balíku je pouze část financí na Spolanu.
Ze 16 miliard korun má být přes osm miliard investice do nové polyetylenové jednotky. Kolik jste už na její stavbu z rozpočtu utratili?
Zatím zhruba polovinu.
Do čeho tedy půjde těch zbylých 12 miliard korun?
Letos začneme stavět v Litvínově novou kotelnu pro etylenovou jednotku. Modernizací projde především kvůli emisním limitům i teplárna v Litvínově. Další peníze půjdou do údržby a do rozvoje našich čerpacích stanic Benzina.
Kdy přijdete se skutečnou střednědobou strategií?
Oznámit ji chceme na konci roku 2018.
Bude její součástí větší orientace na petrochemickou výrobu, která nabízí lepší a stabilnější marže?
Ano. Ostatně důraz na petrochemii klademe už v současné strategii. Nová polyetylenová jednotka bude vyrábět modernější produkty. Nová jednotka také nebude potřebovat tolik energie a dalších vstupů. Upřímně řečeno, v areálech v Litvínově a v Kralupech nemáme moc dalšího prostoru, kam výrobu dál rozšiřovat. Ten je naopak ve Spolaně.
Vidíte budoucnost Unipetrolu ve větší výrobě plastů?
Jistě. Odpovídá tomu také náš výzkum a vývoj. V litvínovském areálu máme pobočku Vysoké školy chemicko-technologické. Máme výzkumné a vývojové centrum UniCRE. V Brně nám patří Polymer Institute.
Dali jste jim zadání, kam mají výzkum a vývoj směrovat?
Právě do petrochemické části naší výroby, do vývoje nových produktů. Mají ale také za úkol přispět ke zvýšení produktivity rafinerie. Dám příklad. Před několika lety jsme uvažovali, jestli máme zavřít starou jednotku na zplynování zbytků ze zpracování ropy. Když stála ropa přes sto dolarů za barel, byl její provoz ztrátový.
Je pro nás ale velmi důležitá. Těžké topné oleje se složitě prodávají a po roce 2020 kvůli environmentálním předpisům budou úplně neprodejné. Díky zplynovací jednotce tyto oleje můžeme přepracovat na čpavek a vodík. Zbytek jsou saze. Z nich jsme během dvou let vyvinuli velmi dobrý produkt Chezacarb, který prodáváme do Číny, Japonska nebo do USA. Používá se při výrobě elektricky vodivých povrchů.
Součástí letošní strategie měla být i dividendová politika. Oznámili jste jen, že dividenda na akcii by měla růst. Proč jste ji nenavázali na hospodářské výsledky?
Nikdo v tomto byznysu vám neřekne, že dividenda bude třeba tři procenta volného cash flow nebo čistého zisku. Unipetrol nevyplácel dividendu osm let. Loni jsme vyplatili 5,52 koruny na akcii a letos jsme dividendu zvýšili o padesát procent. Ve strategii jsme slíbili, že tuto úroveň budeme dál zvyšovat. Když máte peníze, buď je investujete, nebo je musíte vyplatit jako dividendu. To rozhodnutí je ale na akcionářích.
Dokážete tyto peníze svými investicemi zhodnotit akcionářům lépe, než kdybyste jim je vyplatili?
Když investujete do akcií nějaké firmy, očekáváte, že vám tato investice přinese lepší výnos, než když peníze investujete jinam. Jako akcionáři byste ovšem měli souhlasit se strategickým programem. Když s ním nesouhlasíte, měli byste akcie prodat. Samozřejmě bychom mohli vyplatit celou volnou hotovost, ale o tom musí rozhodnout většina akcionářů.
Přesněji jeden většinový akcionář, kterým je PKN Orlen. Menšinoví akcionáři tvrdí, že právě PKN se k nim nechová férově. Nechává Unipetrol hromadit hotovost, aby si pak sám mohl levněji půjčovat.
S tím nesouhlasím. Akcionáři by se ale měli bavit spolu přímo, a ne přes média. Buď se dohodnou, nebo jeden z nich, který nesouhlasí s politikou firmy, se ze společnosti stáhne.
Je PKN Orlen připraven k takovému jednání?
To není otázka pro mě. My jsme manažeři, kteří mají společnost co nejlépe řídit. A to děláme. Za poslední čtvrtletí jsme dosáhli využití rafinerských kapacit ve výši 96 procent. Zpracovali jsme nejvíce ropy za čtvrtletí v dějinách Unipetrolu. Zisk je na historickém maximu.
Unipetrol je bez dluhů, což není úplně zdravý způsob financování společnosti. Plánujete si na příští investice půjčovat?
Budoucnost se teď velmi těžko předpovídá. Někdy je lepší mít přebytek hotovosti pro případ krize. Nicméně je těžké si představit, že by firma pořád fungovala bez dluhů. Bude záviset hodně na situaci na trhu.
Nepropásli jste dobrý čas, kdy jste si mohli půjčit peníze velmi levně?
Na co jsme si měli půjčovat, když jsme neměli velké investiční plány?
Stavíte novou jednotku za osm miliard korun a investovat chcete 16 miliard.
Nezapomeňte, že dobré výsledky máme teprve rok. Na konci příštího roku představíme novou střednědobou strategii. Tam se nad tím zamyslíme.
Všechny články o Unipetrolu najdete zde >>>
Jak by se měl Unipetrol změnit, aby byl odolnější vůči hospodářskému cyklu?
Už jsme docela odolní, protože máme rafinerii i petrochemickou výrobu. Petrochemický cyklus je jiný než rafinerský. Současná situace, kdy jsou vysoké rafinerské i petrochemické marže, je historicky unikátní. Další příležitostí zvýšit konkurenceschopnost je modernizace našich čerpacích stanic a poskytovaných služeb. S ČEZ spolupracujeme na instalaci dobíjecích stanic pro elektromobily. Plánujeme postavit veřejnou vodíkovou plnicí stanici.
| Ve druhé polovině devadesátých let působil jako investiční a poté generální ředitel Národního investičního fondu E. Kwiatkowski a v letech 1999 až 2002 jako generální ředitel a předseda představenstva společnosti PKN Orlen. Později pracoval jako poradce v oblasti managementu a investic. Vystudoval fyziku na Univerzitě Mikuláše Koperníka v Toruni, podnikové a investiční financování absolvoval na Univerzitě v La Crosse v americkém Wisconsinu. Generálním ředitelem Unipetrolu se stal v červenci 2016. |
Související články
Články odjinud
Hlavní zprávy
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!
Mohlo by vás zajímat
