Stephen Thomas: Volný trh elektřiny je iluze. Nebude fungovat | E15.cz

Stephen Thomas: Volný trh elektřiny je iluze. Nebude fungovat

Stephen Thomas: Volný trh elektřiny je iluze. Nebude fungovat
Stephen Thomas
• 
ZDROJ: Michael Tomeš, E15
5. května 2014 • 07:24
Velkoobchodní trh s elektřinou nemůže fungovat, pokud je na něm převaha obnovitelných zdrojů. Když je na trh vrhnete, cena silové elektřiny půjde dolů, až trh zkolabuje. Logika je jasná, žádný trh nemůže existovat, pokud chceme zachovat cíle pro snižování emisí skleníkových plynů, říká šéf energetického výzkumu na britské University of Greenwich Business School Stephen Thomas.

E15: V Evropě jsou dva hlavní modely přechodu k nízkouhlíkové ekonomice – britský a německý. V čem vidíte jejich hlavní rozdíly a případně výhody?

Britský model je kontrolovatelnější, protože elektřinu kupuje centrální vládní agentura. Ta určuje, kolik elektřiny potřebuje, a přesně tolik nakoupí. To je ale zatím teorie, protože zákon, který tuto agenturu zřídí, ještě není hotov. Výhodou je, že pokud máte k dispozici určité množství kapacit, můžete vyhlásit tendr na výrobu a vybrat si ty nejlevnější. Takže teoreticky by tento systém měl být levnější. V německém modelu pevných výkupních cen může za předem určenou cenu postavit kdokoli jakkoli velký zdroj. Oba tyto modely jsou přechodné.

E15: Nakonec se systém zase vrátí k volnému trhu?

Britská vláda nikdy opravdu nepřiznala, že reforma trhu s elektřinou nevyhnutelně vede ke konci velkoobchodních trhů s elektřinou. Když chcete splnit cíle pro nízké emise skleníkových plynů, musíte stavět jen nízkouhlíkové zdroje. A ty bude někdo stavět jen tehdy, když bude mít dlouhodobý kontrakt na prodej vyrobené elektřiny. Čím více je v systému těchto výrobců, tím menší prostor je pro ostatní provozovatele a tím rizikovější se velkoobchodní trh stává. Takže velkoobchodní trh, na němž by se tvořila cena, která by byla signálem pro nové investice, zanikne. Zůstane jen malý trh, kde se budou vyrovnávat odchylky v rámci dne.

E15: Bude z tohoto stavu ještě cesta zpět k normálně fungujícímu trhu?

Otázka je, jestli by mohl takový trh fungovat. Rozhodně nemůže fungovat, pokud nestavíte věci, které jsou tou nejlevnější dostupnou alternativou. Pokud by plyn byl nejlevnější a mohl byste stavět plynových elektráren, kolik byste chtěl, pak by starý tržní model možná mohl fungovat. Pořád by ale platilo, že financování stavby nových kapacit na takovém trhu je spojeno s příliš velkým rizikem. Žádná banka na to nepůjčí.

E15: Idea volného trhu s elektřinou bez státních zásahů je utopie?

Ano, protože pro bezpečnost dodávek se spoléháte na to, že je ziskových přesně tolik elektráren, kolik je jich třeba, aby světla pořád svítila. Když elektrárna není zisková, tak se zavře. Když nastane výpadek dodávek, nikoho nezajímá daná firma, ale ta fyzická elektrárna, která je schopna elektřinu vyrobit.

E15: Pokud máte přebytek kapacit, můžete se ziskem elektřinu prodat do zahraničí.

Můžete, ale čím více jste závislí na obchodu s elektřinou, tím složitěji se řeší otázka bezpečnosti dodávek. Protože ten, kdo naopak elektřinu dováží, se na dovozy nemůže spolehnout, pokud nejsou zajištěny nějakou dlouhodobou smlouvou s předem danými podmínkami. A to není volný trh. Kdyby Francie měla vážný problém se svými jadernými reaktory a nemohla exportovat elektřinu, ten, kdo je na ní závislý, se dostane do velkých potíží.

E15: Takže každý stát by měl mít přesně tolik kapacit, aby uspokojil svou potřebu elektřiny?

Evropská směrnice říká, že členské státy jsou odpovědné za to, že zajistí bezpečné dodávky elektřiny. Nevím, jak jinak by se to dalo splnit.

E15: Evropská komise ale říká, že nedostatek kapacit by se měl v prvé řadě řešit prostřednictvím lepšího propojení a přeshraničního obchodu.

To je iluze. Pokud Francie nebude mít dost nadbytečné kapacity, můžete mít propojek, kolik chcete, a stejně z Francie žádná elektřina nepoteče.

Žádný politik nepřizná, že ruší konkurenci

E15: Má tedy smysl budovat něco jako společný trh s elektřinou, který bude zahrnovat celé území Evropské unie?

Evropská komise se mýlí. Pořád tvrdí, že velkoobchodní trh s elektřinou může fungovat s obnovitelnými zdroji, což je jen fantazie. Když na trh vrhnete obnovitelné zdroje, cena silové elektřiny půjde dolů, až trh zkolabuje. Protože na komoditních trzích, které mají dostatečný objem nabídky, se bude cena blížit mezním nákladům na dodatečnou jednotku produkce. A mezní náklady obnovitelných zdrojů jsou nula. Přesně to se děje v Německu.

E15: Když velkoobchodní trh s elektřinou ve Velké Británii zanikne, proč vláda pořád ve svých predikcích modeluje velkoobchodní ceny elektřiny a tvrdí, že reforma velkoobchodní ceny sníží?

Ve skutečnosti velkoobchodní trh nefunguje v Británii už teď. Koncové ceny elektřiny se cenou na velkoobchodním trhu neřídí. Problém je v tom, že žádný politik nepřizná, že ruší konkurenci. Proto vláda pořád mluví o konkurenčním trhu. Jenže logika je jasná, žádný nemůže existovat, pokud chceme zachovat cíle pro snižování skleníkových emisí.

E15: Britská vláda také tvrdí, že reforma nakonec sníží celkové náklady domácností a firem za elektřinu. Jak je může snížit, když garantuje ceny pro jaderné a obnovitelné zdroje, které jsou výrazně nad nynější velkoobchodní cenou?

Vláda říká, že ceny budou nižší než v případě, kdyby se žádná reforma neudělala. Jak se dá takové tvrzení ověřit? Nijak. V principu nejsem proti tomu, co britská vláda dělá, v tom smyslu, že potřebujeme centrální instituci, která bude zajišťovat rovnováhu nabídky a poptávky. Potřebujeme takovou instituci, která prostřednictvím tendrů zajistí, že bude nakupovat vždy za nejnižší ceny. Ale podívejte se na případ jaderné elektrárny Hinkley Point. Máte jednoho nabízejícího, s nímž se vede jedno jednání. Takže se chtě nechtě vkrádá podezření, že celá reforma má sloužit jen tomu, aby se začaly stavět nové jaderné elektrárny, než aby se napravovala selhání trhu.

E15: Jenže i garantované ceny pro obnovitelné zdroje jsou stanoveny ještě před vyhlášením výběrových řízení, takže nevítězí ty projekty, které by chtěly nejnižší podporu.

Pořád jsme v přechodové fázi. Instituce, která by měla smlouvy podepsat, pořád neexistuje. Místo ní to dělá ministerstvo pro energetiku a klimatickou změnu. Jak bude vypadat konečný systém, netuším. Ta centrální instituce nevznikne dříve než po příštích parlamentních volbách.

E15: Co by bylo špatného na tom, kdyby hlavním cílem reformy měl být restart jaderné energetiky, když 3,2 gigawattu nové kapacity v jádru má garantovanou cenu 92,50 libry za megawatthodinu a stejná kapacita větrných elektráren 155 liber?

Musíte se podrobněji podívat, co dostalo jádro a jaké podmínky má ve smlouvách vítr. Jádro má kontrakt na 35 let, vítr na 20 let. Jádro má státní garance na financování 70 procent očekávané hodnoty elektrárny, vítr nic takového nemá. Pokud by obě technologie dostaly šanci získat stejnou cenu kapitálu, rozdíl v garantovaných cenách za elektřinu by byl výrazně menší. Rozdíl je i v tom, že náklady na stavbu mořských větrných parků postupně klesají, zatímco výstavba jaderných elektráren se zdražuje.

Stephen ThomasStephen ThomasAutor: Michael Tomeš, E15

E15: Dá se ale udělat férový tendr, kdy za stejných podmínek spolu budou soutěžit tak odlišné technologie?

Určitě. V osmdesátých letech minulého století se to tak dělalo v některých velkých státech USA, jako třeba v Kalifornii, New Yorku.

E15: Kalifornie se svou rozvrácenou energetikou asi není nejlepším příkladem.

Kalifornie tento centrálně řízený model opustila a přešla na volný trh. Teprve pak začala mít problémy. Něco jako trh funguje mezi čtyřmi státy USA. Ve zbytku je pořád starý systém monopolů.

E15: Stejně jako v Německu chce i britská vláda dát energeticky náročnému průmyslu výjimku z placení vysoké ceny za nízkouhlíkovou elektřinu. Nejsou tyto výjimky důkazem, že celá myšlenka nízkouhlíkové energetiky vede k drahé elektřině, která může energeticky náročný průmysl zničit?

Těžký průmysl tvoří docela malou část HDP, ale umí vyvolat dojem, že je pro ekonomiku a zaměstnanost velmi důležitý. Ve skutečnosti to znamená, že neplatí správnou cenu za energeticky náročné výrobky. Tím je dotujeme. Vlády vyjdou tomuto průmyslu vstříc, když pohrozí, že se přesune do jiného státu.

E15: Je v nízkouhlíkové ekonomice místo pro energeticky náročný průmysl?

Musí být, ale také jejich produkty musí být dražší.

E15: To ho poškodí v globální konkurenci proti čínským, indickým či americkým firmám.

Pokud předpokládáte, že se Čína a Indie nikdy nezapojí do boje s klimatickou změnou, pak to může být pravda. Nevěřím ale, že se tyto země nakonec nestanou součástí dohody, která nahradí Kjótský protokol.

E15: Takže varování průmyslníků a politiků, že těžký průmysl zmizí a lidé ztratí práci, je přehnané?

Severský trh si může těžký průmysl udržet, protože má levnou elektřinu z vodních elektráren. Ale ve zbytku Evropy nevidím důvod, proč by domácnosti měly dotovat energeticky náročný průmysl, jenom aby tady zůstal.

E15: V Česku se teď diskutuje o nové energetické strategii, ve hře je pořád rozvoj jaderné energetiky, protože Česko nemůže ve velkém stavět obnovitelné zdroje. Jak by měla vláda o budoucnosti energetiky přemýšlet?

Vzdát se jaderné energetiky. Britská zkušenost ukazuje, že v posledních padesáti letech se 90 procent vládních peněz na výzkum a vývoj v energetice věnovalo na jádro. Veškerá pozornost vlády v posledních osmi letech se soustředila na jadernou energetiku. Přitom máme jedny z nejlepších podmínek pro některé obnovitelné zdroje, jsou ale nejméně využívané. Stav obytných budov je tragický a spousta lidí jen taktak platí účty za energie. Problém jaderné energetiky je, že vždy odsává všechny zdroje. Pokud vláda očekává, že jádro vyřeší všechny problémy, přehlíží všechny ostatní alternativy.

Stephen Thomas
Přednáší problematiku energetických koncepcí na University of Greenwich, kde je zároveň od roku 2001 vedoucím energetického výzkumu. V roce 2001 působil deset měsíců jako hostující výzkumník v Programu energetického plánování na Federální univerzitě v Riu de Janeiro. Byl rovněž členem mezinárodního panelu, který zřídilo ministerstvo energetiky Republiky Jižní Afrika, aby zpracovalo studii o technické proveditelnosti a ekonomické životaschopnosti nového typu jaderného reaktoru PBMR. Působil také v nezávislém týmu angažovaném brazilskou společností Eletronuclear na posouzení ekonomiky dostavby jaderné elektrárny Angra dos Reis 3.

E15: Když nebudeme mít jádro, zůstane nám uhlí, které moc do boje s klimatem nezapadá.

Pořád ho můžete nahradit obnovitelnými zdroji a úsporami energií.

E15: Může mít průmyslová země šedesát procent energie z obnovitelných zdrojů?

Zatím ne, ale k tomu se ani neblížíte. Potrvá to dlouho, než se dostanete k šedesáti procentům. Pak budete potřebovat technologie pro skladování energie. Mezinárodní propojení bude důležitější než dnes, aby se mohly jednotlivé zdroje po celé Evropě vyrovnávat. Nemyslím si, že konkurenční model mezinárodního obchodu s elektřinou je správný, ale vyrovnávání výroby elektřiny více plánovaným způsobem je schůdné.

E15: Britská vláda argumentuje, že kvůli nedostatku kapacit musí najít řešení okamžitě, a totéž slyšíme i v Česku.

Hlasy, že Británii hrozí nedostatek elektřiny, souvisí spíše s tím, že energetické firmy chtějí mít jistotu příjmů, především v podobě kapacitních plateb. Teď jsou rozpracovány plány na výstavbu plynových elektráren s instalovanou kapacitou pět tisíc megawattů, staví se zhruba 12 tisíc megawattů plynových elektráren a obnovitelných zdrojů. To více než nahradí uhelné elektrárny, které chceme zavřít. V každém případě postavit plynovou elektrárnu trvá tři roky, takže hrozit nedostatkem elektřiny je zbytečné. Také nevíte, jaké podmínky pro takové investice budou za pět či šest let.

E15: V té době nejspíš budou všechny elektrárny potřebovat státní dotace, aby je vůbec byl někdo ochoten postavit.

Musíte přemýšlet o tom, jaké podmínky umožní nové investice. Ale jen aritmeticky propočítat, že tolik elektráren bude odpojeno a tolik se dnes staví, a proto bude nedostatek elektřiny, prostě nedává smysl.

E15: Takže vláda má teď hledat mechanismus, který do budoucna zajistí, že se potřebná výrobní kapacita postaví?

Asi to není populární, ale má smysl se zabývat kapacitními platbami. Pro špičkové elektrárny, které budou v provozu jen v zimě, prostě nemůžete spoléhat na trh. Stačí tři mírné zimy za sebou a elektrárna nevydělá nic. Takže jí musíte dát nějaký ekonomický motiv, aby zůstala v síti.

E15: Měla by mít Evropská unie alespoň nějaká jednotná pravidla těchto kapacitních plateb?

Komise zatím o kapacitních platbách moc nepřemýšlela. Jen řekla, že to nemusí být špatný nástroj, ale pokud se nastaví špatně, poškodí to trh. To pořád předpokládá, že máme nějaký trh. Ale my ho nemáme. Protože neexistuje žádná jednotná podoba pro trh s elektřinou, proč by měla být jednotná podoba trhu s kapacitami? Jednotný evropský trh by taková jednotná pravidla vyžadoval, ale nic takového neexistuje.

 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!